RECENZE: Call of the Sea

Autor: japo Publikováno: 21.12.2020, 9:54

Publikováno: 21.12.2020, 9:54

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 13 článků

Dobrých adventure her vychází v dnešní době spíše pomálu. Odkaz dokonalých point and click adventur od Lucasarts a Sierry, na které někteří z nás vzpomínají z devadesátých let minulého století, dnes nese jen pár společností, kteří se do nejistého byznysu vývoje adventur odváží pustit. Přeci jen se jedná výlučně záležitosti pro jednoho hráče a to ještě jsou na tohoto hráče kladeny větší nároky. Klasické adventury byly často cíleny spíše na hráče, kterému nevadilo přečíst během hry větší množství textu, většinou ve formě košatých dialogů, případně k nastudování nezbytného pozadí příběhu pomocí různých nalezených knih a zápisků. Call of the Sea je ale někde uprostřed – ano, je potřeba bedlivě studovat nalezené nápovědy a zápisky, ale příběh je vyprávěn plynule hlavní postavou hry, Norou Everhartovou. Textu tedy tolik není, zato vás občas potrápí pěkně vymyšlená hádanka.

Děj hry je zasazen do období roku 1930, kdy milovaný manžel Nory, renomovaný archeolog Dr. Harry Everhart, je pohřešován při jedné svých výprav za odhalením původu exotické choroby, která trápí celý rod Nory – choroba zabila její dědečka i tatínka. Nora obdrží záhadný balíček, ve kterém je zvláštní rituální nůž, klíč a fotografie Harryho. Na fotografii Harryho je pak udána poloha – 74 námořních mil východně od Tahiti. Noře nezbývá, než se chytit jediné záhadné stopy, a vydat se jí prověřit.

Tím začíná příběh hry – bez patosu mohu nyní po kompletním dohrání obou konců hry říct, že je to příběh obětavosti a lásky, se silnými Lovecraftovskými prvky. Na rozdíl ale od klasického „Lovecraftovského“ příběhu tady nejde o líčení cesty, kterak přicházíte vlivem prastarých sil o rozum, ale spíše o cestu k uzdravení. Nejedná se tedy o hororovou adventuru. Z Lovecrafta se autoři spíše inspirovali jeho surrealistickým líčením prastarých bohů a jejich vlivu na lidskou mysl.

Příběh je vyprávěn hlavní hrdinkou Norou Everhartovou (byla velice příjemně a profesionálně namluvena Cissy Jonesovou). Celou hru, která začíná vaším příjezdem na ostrov v jižním Pacifiku, pak sledujete stopy expedice vašeho manžela Harryho, který je jakoby vždy krok před vámi. Z různých poznámek a dopisů jak od samotného Harryho, tak od členů jeho expedice se pomalu rozplétá celý příběh ostrova a jeho propojení s Norou. Hra je rozdělena do šesti kapitol, přičemž každá kapitola má svou lokaci, kde se obvykle nachází tábor nebo stanoviště expedice. Tábor se často soustředí na místo, které je klíčem k dalšímu postupu a je svázáno s vyřešením nějaké záhady. K té je potřeba shromáždit podklady – Nora si naštěstí pečlivě vede deník, do kterého automaticky zaznamenává jednak své postřehy k postupně odhalovaným okolnostem proběhlých událostí, tak zejména také kriticky důležité poznámky a nákresy k řešení hádanek. Je velmi důležité lokace pečlivě procházet a prohlížet všechny objekty – ty aktivní často nesou důležité prvky, které potřebujete k dokompletování řešení hádanky. Pokud je přehlédnete, záznam v deníku je nekompletní – to poznáte buď jednoduše sami, nebo pokud jsou podklady kompletní, tak to příslušně okomentuje sama Nora.

Hádanky jsou enviromentální a striktně logické – opravdu vše se dá vyřešit pečlivým průzkumem a následným seřazením logické posloupnosti. Hádanky jsou chytré a zejména v posledních kapitolách doporučuji sledovat všechny nápovědy Harryho a když vám něco nepůjde, zkusit přemýšlet jiným způsobem při řešení některých hádanek (z jiného konce?). Sluší se asi říct, celé dobrodružství je zabíráno z vlastního pohledu.

Další silnou stránkou hry je pak umělecké zpracování a návrh levelů. Sice se jedná o první dílo vývojářů Out of the Blue, ale skoro se mi tomu nechce věřit – ať už se jedná o levely z tropického povrchu ostrova Jižního Pacifiku, podzemní jeskyně, podvodní světy nebo zobrazení nezemských monumentů a fresek – vše je opravdu dechberoucí a hra má rozhodně několik WOW! Momentů, kdy vám radostně zaplesá srdce nad tou krásou. Graficky se nejedná o realistické, ale spíše stylizované pojetí – ale opravdu povedeně. Je hezké vidět, že Unreal Engine jde úspěšně využít pro tak široké spektrum her, včetně právě adventur.

Dohrání hry vám zabere přibližně 6 hodin. Hru si ale můžete zahrát v rámci programu Xbox Game Pass Ultimate. Pokud přehlédnete ve hře nějaké tajemství a unikne Vám tak trofej, hra nabízí kromě klasického ukládání i přístup do jednotlivých kapitol, samozřejmě po jejich prvotním odemčení.

Co se týká hudby, dabingu a zvuků, ani zde nejde nic vytknout. Hudba je atmosférická a krásně posiluje příjemnou a mysteriózní náladu, kterou hra navozuje. Dabing hlavní postavy je špičkový, ostatní postavy jsou namluveny také výborně.

Recenzoval jsem na Xboxu Series X, kde hra běží ve 4K rozlišení, s podporou HDR. Hra běží naprosto plynule a nahrávací časy jsou zkrácené na příjemné minimum. Technickému zpracování není tedy co vytknout.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tvoříme hádanky. Vyprávíme příběhy. Milujeme hry. Toto jsou slova ze stránek madridského vývojáře dnešní recenzované adventury Call of the Sea, společnosti Out of the Blue Games. Není důvod zpochybňovat byť jediné z těchto tvrzení, a já jen dodávám – dámy a pánové, příběhy vyprávět umíte, udělat perfektní hádanky také a lásku ke hrám cítí hráč na každém kroku. Bod navíc dávám i za hluboce lidský a ušlechtilý rozměr příběhu – v dnešním cynickém světě je toho potřeba jako šafránu.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»