RECENZE: NHL 21

Autor: SeedarCZ Publikováno: 22.9.2020, 13:46

Publikováno: 22.9.2020, 13:46

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

SeedarCZ

SeedarCZ

Je autorem 24 článků

Ačkoliv u psaní recenzí na hry musí člověk být vždy nestranným rozhodčím, někdy je to opravdu náročný počin. Titul NHL se těší mé oblibě už dlouhá léta a nikdy se nestalo, že bych na hraní hokeje, byť jen virtuálního, zanevřel. No, všechno je jednou poprvé, ale začněme z té lepší stránky.

Co nás v novém díle tedy čeká a nemine?
Herní módy zůstaly vesměs stejné jako v předchozím roce, ale nějaké novinky tady přece jen jsou. Zmíním hlavní dvě, a to přepracovaný Be a Pro mód, kde se studio zaměřilo na kariéru hráče, kterou hráči vyhlížejí už nemálo ročníků. Druhou novinkou je úplně nový mód HUT Rush! Samozřejmě zůstaly i nejoblíbenější módy série, a to Ultimate Team a World of CHEL.

Popisovat Ultimate Team je jako učit spisovatele psát, kdo by ho neznal. Zkrátka si tvoříte tým podle svých představ. Je jen na vás jestli se dáte cestou oblíbenců současnosti, poskládáte si tým snů z hráčů minulosti nebo si aktivujete co nejvíce synergií. Možné je vše! Pomohou vám s tím klasicky offline módy výzvy HUT a Squad Battles. Nově také už zmiňovaný HUT Rush.

A pokud vás to bude hodně bavit, Ultimate Team vás klidně prostřednictvím všech svých módů zabaví dlouhé hodiny a na jiné hry už ani nepomyslíte. Přes týden Rivals (online 1v1), Squad Battles (vs UI), výzvy události a RUSH. O víkendu 20 zápasů víkendovky a hurá zase do práce. Ultimate Team je opravdu běh na dlouhou trať, pokud je zájem a chuť. Nicméně nikdo neříká, že musíte hrát ty módy všechny. Velká část hráčů si vystačí s hraním Rivals, když je chuť a ob týden víkendovka.

HUT Rush je kombinace a nějaké provázání World of Chel a HUT.
Aspoň tak to bylo avizováno před vydáním hry. Ovšem ukázalo se, že je na tom jen málo pravdy. Jediná společná věc, kterou zde oba módy mají, jsou varianty hraní v 3v3/Threes módech. Herní postup v RUSH se nijak do CHEL nepřepisuje.

I tak se jedná o zajímavý mód, který navíc lze hrát online i offline s libovolnou obtížností UI, takže je opravdu pro každého. Hraním tohoto módu získáváte odměny, které vám pomohou s budováním týmu.

V letošním ročníku si můžete pro vyhledávání zápasů nastavit požadovaný ping (kvalitu připojení) se soupeřem. Cenou za to ale je, že když narazíte třeba na někoho s kým hrát nechcete (ať už z jakéhokoli důvodu) nemůžete zápas vypnout před úvodním vhazování. Nyní už je tento zápas zapsán jako vaše prohra. Tuto funkci, uvedenou v jednom z updatů, hodnotím jako nějaký ne příliš funkční omyl. Protože pokud narazíte na soupeře z vašeho regionu tak toto omezení na ping nefunguje a tedy si zahrajete sice s někým kdo bydlí vedle v baráku, ale s internetem z druhé světové a nenaděláte s tím nic. Toto berte samozřejmě s nadsázkou, vždy můžete hru vypnout a soupeři tak darovat výhru 😉

Poslední věc z HUT, kterou zmíním v dnešní recenzi, je zřejmě nový návrhář karet. Protože ty letos vypadají opravdu skvěle.

Be a Pro
V kariéře hráče se můžete těšit na úplně přepracovaný systém celého módu. Najednou už vyděláváte i peníze, a taky si za ně můžete nakupovat různé předměty, které dávají různé bonusy. Rozdáváte rozhovory novinářům, jejichž výsledek má vliv na vaše vztahy s trenérem, spoluhráči i fanoušky. Svého profíka si můžete upravovat dle libosti, možností je opravdu dost. A tedy spousta možností jakou cestou se v Be a Pro vydat.

Bohužel, ačkoli novinky v Be a Pro hodnotím jako nejlepší ze změn, se časem omrzí a rozdávání rozhovorů je spíše otravné. A kdybyste náhodou mysleli na to, že si koupíte dům v Malibu… Tak dejte výpověď v práci, abyste to vůbec do dalšího ročníku stihli. Stále chybí rozumný způsob jak kariérní módy trochu popohnat. Ono sezóna NHL je opravdu dlouhá a zápas samotný i na nejkratší čas trvá poměrně dlouho.

A pokud vás hra za samotného hráče dostatečně okouzlí, je k dispozici již zmíněný mód World of Chel. Ten obsahuje online režimy Threes a EASHL, kde si můžete zahrát s náhodnými hráči z celého světa, nebo si najít klub a pravidelně s ním trénovat, což je pro posun ve výkonu samozřejmě lepší.

A pro chvíle, kdy parťáci třeba pracují, nebo musí hlídat děti si můžete zatrénovat v offline režimu Pro-Am. Pro chvilky pobláznění můžete zkusit i poslední z režimů Ones 1v1v1 akci. Zde ale znovu chybí možnost hrát s přáteli, a tím ztrácí tento režim na hodnotě. Bohužel.

Hraním jakéhokoli z režimů CHEL získáváte zkušenostní body pro vašeho profíka a postupujete na vyšší úrovně. Kdy za každou úroveň získáváte tašky s vybavením pro úpravy vašeho hráče nebo klubu. Občas i balíček do HUT, ale nic zázračného v něm nečekejte.

Teď ke hře samotné.
Fyzika hráčů je identická s předchozím dílem. Ono po obrovském skoku v přechozím díle asi ani nebylo třeba dělat zásadní změny. Klidně tedy můžete pokračovat stejným herním stylem jako loni.

Nové kličky
Asi jediná změna, která stojí za zmínku, jsou nové typy kliček. Vypadají moc hezky, ovšem využití během zápasů je opravdu minimální a ty opravdu skvostné kousky jsou až zbytečně moc náročné. Dá se říct, že desítky/stovky her sem z nových kliček neviděl zahrát ani jednu, alespoň ne úspěšně.

Brankáři a obrana
Před vydáním se vývojáři dušovali, že dojde k přelomovému zlepšení brankářů a celkově obranné hry umělé inteligence. K přelomové změně sice došlo, ale úplně opačným směrem. Brankář sice jednou za půl století chytí něco, co by loni nikdy nechytil, ale to spíš proto, že střela šla jinam než by měla.

Je doslova brutální, a to se ještě hodně ovládám, jak se chová obrana řízená umělou inteligencí. Jsou samozřejmě nějaké způsoby jak ve hře bránit. Nicméně se nemůžu zbavit pocitu, že lidé, kteří tuto hru vyvíjí, tu hru nikdy neviděli ani v televizi.

Třešnička na závěr, je naprosto běžné, že přihrávky na střely z první projdou třeba i trojicí bránících hráčů a ani nesejde na tom, jestli bráníte vy nebo necháváte bránit UI. 90% gólů v online hraní od vydání hry padá právě tímto způsobem, a někdy opravdu nepochopitelným způsobem. Střely doprostřed branky, které skončí ‚nějak‘ v síti také nejsou nic neobvyklého.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Takže, jak jsem zmínil na začátku, recenzent musí být vždy objektivní a opravdu se o to snažím. Ale myslím, že mluvím za všechny, co milují hokej jako takový, že tato série je každým rokem čím dál větší zklamání. O to smutnější je, že studio naprosto ignoruje hlášené chyby ze hry a v podstatě každým rokem vydává stejnou hru v trochu jiném kabátu. Nezbývá než doufat, že se situace zlepší v dalších letech.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»