Recenze: In rays of the Light

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 23.4.2021, 8:04

Publikováno: 23.4.2021, 8:04

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3326 článků

Vítejte v místě, kde včera neexistuje a zítra již bylo. Ve světě prázdných chodeb, rozpadlých zdí, špinavých ulic a… ne, nejsme v Mostě. Ani sousedním Litvínově. Tentokrát se cestuje mnohem dál na východ. Až za Mrazíkem, nesmrtelnou Ladou Nivou a agresí měnit budoucnost dějin mocí. A přestože by příběh mohl být zasazen kamkoli, zrovna v těchto exteriérech má své nesmazatelné kouzlo a až psychologický přesah. Jen se nesmíte bát samoty. A temnoty.

Hry se dají vyprávět mnoha způsoby, ale In rays of the Light sází na osvědčené útržky minulosti. Co říct mají lejstra na stolech, obrázky na zdech a předměty v místnostech. Jelikož toho zase tolik nenakecají, slovo jim berou trosky budov, vraky aut a zpustošená zástavba v dáli. Společným tématem jejich debaty je katastrofa, neboť ani spoluobčané se zálibou v železe by místo tak nezničili. A když, rozhodně by si vzali i vybavení kotelny. Co se tedy vlastně stalo? Proběhla havárie v jaderném zařízení? Spadl na Zemi kus odpadu z vesmíru? Nebo snad ruská sborná prohrála mistrovství a vyvolala válečný konflikt? Někde mezi by mohla být pravda a já slibuji, že zhruba za dvě hodiny hraní ji odhalíte.

Svět po lidech skutečně nenabízí jinou než vaši postavu. Nenabízí ani viditelného pomocníka nebo nápovědy, kde a jak přijít k vodítkám postupu. Na počátku je zapotřebí projít budovu, její okolí a pobrat vše, co by se mohlo v příštích minutách hodit. Už tehdy se začínají rýsovat první osudy ztracených existencí a jedno z mnoha možných pozadí zkázy. Ve své podstatě nikdy není řečeno „stalo se tohle, může za to tamten“, ale z náznaků si události spojí i méně všímaví hráči. Později se role vypravěče chopí emocionální vizualizace, k níž skutečně není zapotřebí jakýchkoli slov. V první polovině se děj dost vleče, ale jakmile se dá do pohybu vybavení suterénu, přepne atmosféra do depresivního scénáře. Sugestivně dávkované události vyvolávají husí kůži a překvapí také drobné hororové prvky.

V mezích minimalistického vyprávění je závěr doslova dechberoucí. I na cynika, jako jsem já, udělal dojem. Hodně mu pomohla hudba, jejíž občasné rozbití ticha přechází v posledních minutách do ohlušujícího běhu o život. A do jisté míry výsledku pomáhá i lámaná angličtina s východním přízvukem, která zazní z reproduktoru jako poslední slova důkazu lidské existence. Nebudu si hrát na korektnost. Pakliže chcete dát tématu pocit beznaděje, němčina s ruštinou jsou ideální jazyky. Tak to prostě je. Že jsou k dispozici dva závěry je informace spíš doplňková. Nemám pocit, že byste chtěli titul absolvovat dvakrát, protože jeho hraní je… tak trochu nuda.

Problémem není rozvláčné tempo, minimum hádanek nebo nutnost vše objevit vlastním přičiněním. Podobných her je spousta a fungují. Ale to proto, že dokážou zaujmout prostředím nebo jiným aspektem svého pojetí. In rays of the Light je však remakem devět let starého projektu, a přestože za ním stojí autor povedené dystopie 7th Sector, nedokáže z přepracované verze vykřesat víc, než jen kostrbaté reálie a zapomenutelný vizuál. Přesně zde byl prostor pro moderní technologie nové generace konzolí, ale zůstalo jen u zbožného přání. Takto je grafika zastaralá, stíny nedostatečné a nasvícení mrzké. No prostě to není příliš hezké na pohled.

Posledním kladným argumentem je tak cena, která zejména ve slevách, půjde k hodnotě jedné návštěvy rychlého občerstvení. Což už není špatné. Do té doby by však mohl proběhnout malý update, který by opravil přecitlivělost ovládání. Dokonce fungl nový gamepad neustále tahal kameru lehce doprava. Tedy po vyloučení závadného kusu hardwaru jsem usoudil, že někdo měl velký problém se správnou kalibrací ovladače. Občas měl pak problémy i s neviditelnými překážkami v cestě, ale to jsou běžné nedokonalosti levných her.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Krásný příběh v ošklivé hře. Taková panna a netvor, jenže abyste se sličné dívce dostali pod spodničky, musíte přetrpět chlupatou, smradlavou a obstarožní potvoru, před jejíž krásou by prasklo i gotické zrcadlo. In rays of the Light zajímavě vypráví zajímavý příběh, u kterého dobře funguje gradace a výstavba. Jen ho vypráví v místě ošklivějším, než je potřeba. Remake se po grafické a technické stránce příliš nevydařil, a tak se odsuzuje k dalšímu zajímavému artiklu pro Games with Gold či sezonní slevy.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»