RECENZE: Hades

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 28.8.2021, 11:52

Publikováno: 28.8.2021, 11:52

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Trvalo to dlouho, ale ten den konečně nastal. Asi není hráče, který by neslyšel o roguelike titulu z produkce Supergiant Games jménem Hades. Ten si svou cestu probojoval na všechny platformy, jen na Xbox se mu stále ještě nechtělo. Nyní jsme se ho po roce a půl dočkali také na naší platformě, a rovnou v rámci Game Pass. O co jsme to ale vlastně byli celou dobu ochuzeni?

Ve hře Hades se ujmete role nezbedného syna vládce podsvětí Háda jménem Zagreus. Toho už nebaví přebývat v přepychovém paláci v Tartaru, a tak se rozhodne vydat se za svými příbuznými na Olymp. Hades nicméně se synovým počínáním až tak úplně nesouhlasí a rozhodně mu neumetá cestičku až do sídla bohů. Začíná tak náročná cesta skrze podsvětí, které je plné nástrah – a to jak v podobě démonických přisluhovačů, tak nekompromisních pastí.

Žánr roguelike je postavený na marném snažení, pomalém postupu a neustálém umírání. Jen obtížně bychom pro něj hledali lepší zasazení než mytologii antického Řecka, jež je těmito motivy protkána skrz na skrz. Zagreova smrt a jeho opětovné znovuzrození proto nemusí autoři ze Supergiant Games nikterak složitě zdůvodňovat, stejně jako celou řadu nadpřirozených schopností – vše už za ně napsali Řekové s mnohem bujnější fantasií. To ovšem neznamená, že by se jednalo o nudu se známým koncem. Příběh citlivě využívá známé postavy řecké mytologie, jako je například Achilles či Sysifos. S nimi můžete na svých toulkách prohodit pár cynických slov, která umí vykouzlit úsměv na tváři.

Kořením postupu hrou jsou souboje s bossy. Na každého platí něco trochu jiného a jen výjimečně se stane, že si se svým protivníkem poradíte hned na první pokus. Při každém vašem setkání vás budou popichovat vašimi předchozími neúspěchy, stejně tak se od nich dočkáte výčitek v případě, že je porazíte a znovu se s nimi shledáte v Hádově paláci, který slouží jako výchozí bod vašeho putování. V něm můžete kromě konverzací a vylepšování vašich schopností například zvelebovat jeho interiéry či se jen tak pomazlit s legendárním Kerberem. Teda jen s tou jeho hlavou, která se ráda nechá podrbat na bradě.

Se smrtí pracují autoři hry Hades doslova na jedničku. Po každém návratu zpět domů vás čekají nejen nové možnosti konverzace s místními postavami, které citlivě reagují na váš postup ve hře, ale také vám odemykají další a další možnosti, což ze smrti nečiní frustrující zážitek, ale otevření dalších možností ve hře.

Design úrovní Supergiant Games taktéž zvládli velmi dobře. Jednotlivé úrovně jsou od sebe vizuálně odlišené a přináší nové překážky, s nimiž je spojena nutnost aktualizovat svůj herní styl. Rozhodně nepočítejte s tím, že si s naučenými postupy z prvních úrovní vystačíte po celou dobu hraní. Na některé úrovně se hodí poctivý meč, jindy je lepší sáhnout po osvědčeném luku. O nejedno překvapení se postarají také nepřátele, kterých je ve hře požehnaně. Ať už se jedná o velké a pomalé potvory s ukrutnou silou, rychlé satyry či nevyzpytatelné lebky, stále noví nepřátelé se příkladně starají o variabilitu hry. Hades také umí zamíchat kartami například rozhodnutím dát některým nepřátelům navíc zbroj, což z protivníků, které jste původně slupli jako malinu, umí udělat pořádně tuhé oponenty.

V rámci hraní jste neustále postaveni před nutnost volby – vydáte se do dveří vlevo, které slibují herní měnu, nebo do dveří vpravo, které lákají na novou schopnost? Kromě výběru cesty je každý průchod unikátní díky pečlivému dávkování schopností, které vám propůjčují jednotliví bohové z Olympu. Jednou vám tak na vaší pouti bude pomáhat Afrodita, jindy zase Zeus a do třetice třeba samotný Ares. Občas vás dokonce hra postaví před volbu mezi dvěma bohy, přičemž si musíte dvakrát rozmyslet, které božstvo chcete svým rozhodnutím popudit – jeho trest totiž nemusíte přežít.

To pravé kouzlo se odhalí až ve chvíli, kdy začnete propůjčené schopnosti vhodně kombinovat. Objevování toho, které kombinace jsou silné a které pro změnu váš postup jen zpomalují, patří mezi jedno z kouzel Hades. Zvolené schopnosti totiž nemodifikují pouze vaše útoky, ale také herní pravidla.

Během postupu hrou neustále vylepšujete jak aktuální sestavu schopností, tak díky herní měně i ty dlouhodobé, které vaše smrt nesmaže. Obtížnost si můžete zvolit podle toho, jak se v žánru rougelike cítíte pevní v kramflecích. Příjemným překvapením je takzvaný režim godlike, který vás po každém vašem skonu učiní o trochu více odolnějším proti ranám nepřátel. Díky tomu se můžete více soustředit na příběh, pro jehož dohrání si vyčleňte zhruba 12 hodin času. Herní doba je nicméně velmi závislá od vašeho stylu hraní a vaší šikovnosti, takže není problém v Hades strávit i více než 100 hodin.

Pro samé nadšení z herních mechanismů jsem pomalu opomněl zmínit grafickou stránku, jež je laděná do manga stylu, který překvapivě ke hře velmi dobře sedne. Pestrobarevné úrovně vypadají na pohled velmi dobře, a i když vám japonská estetika příliš nevoní, rozhodně vás v případě hry Hades neurazí. Za zmínku stojí také hudební a zvukový doprovod, který je špičkový. Ať už jde o rockově laděný soundtrack, který krásně doplňuje atmosféru hry, tak samotné zvuky útoků a nepřátel, oboje vás naplno vtáhne do hry a už nepustí.

Hades je totiž krásný příklad toho, jak dotáhnout hru z žánru roguelike k dokonalosti. Perfektní vizuální stránka, do detailu propracované herní mechanismy, skvělý příběh vycházející z bohaté mytologie a nenudící hratelnost – to jsou jen některé z předností, kterými Hades oplývá. V roce 2018 se bezesporu jednalo o jednu z nejlepších her roku a svůj titul si bezesporu zaslouží i s odstupem času, kdy si jej můžeme vychutnat na platformě Xbox v rámci předplatného Game Pass.

10
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Hades je krásný příklad toho, jak dotáhnout hru z žánru roguelike k dokonalosti. Perfektní vizuální stránka, do detailu propracované herní mechanismy, skvělý příběh vycházející z bohaté mytologie a nenudící hratelnost - to jsou jen některé z předností, kterými Hades oplývá. V roce 2018 se bezesporu jednalo o jednu z nejlepších her roku a svůj titul si bezesporu zaslouží i s odstupem času, kdy si jej můžeme vychutnat na platformě Xbox v rámci předplatného Game Pass.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»