Recenze: 11-11: Memories Retold

Autor: chaosteorycz Publikováno: 8.11.2018, 12:34

Publikováno: 8.11.2018, 12:34

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 2096 článků

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví uměleckou formou.

Pár kapitolami do nekonečné kroniky hrdinství přispívá nově titul 11-11: Memories Retold, u něhož skutečně na první pohled zaujme neotřelé grafické zpracování. Vývojáři vsadili na olejomalbu s výraznými tahy štětce, a ačkoliv se to nemusí zdát, vytvořili nádherně detailní svět, kde kterýkoliv záběr může sloužit jako obraz patřící nad žhnoucí krb. Postavám nechybí jasná mimika obličeje a událostem punc výjimečnosti. A i když se proti sobě vrhají znepřátelená vojska západní fronty, vizuál chrání duše padlých vojáků malebným štítem. Jako by se snažil zmírnit hrůzy, kterými si dotyční prošli během života. „Tak to mě čeká artový bolehlav“, říkáte si, když recenzi začínám zpracováním. Říkám ne, čeká vás příběh o normálních lidech, kteří válčit vlastně ani nechtěli.

Letopočet přelistoval zpět na rok 1916. Do konce války zbývají dva roky, což sice nikdo neví, ale všichni tuší, že zlom musí přijít už brzy. Západní fronta se po krvavém střetu francouzských a německých vojsk stala nehybnou barikádou, kde ani jedna strana neměla dostatek vlastních sil, aby učinila rozhodující úder. Do této situace vyráží dvě odlišné postavy. První je Kanaďan Harry. Ten si žije poklidný život v ateliéru, kde vedle focení okukuje dceru majitele. Náklonost je sice vzájemná, ale víte co, lépe se žádá o ruku s frčkami než holým zadkem. Tak přijímá nabídku zasloužilého majora a vrací se s ním jako dvorní fotograf na bojiště. Pitomec se nechal opít sladkými řečičkami, ve kterých jeho úkol vyznívá jako fotografický výlet do Krušných hor.

Druhá část příběhové linie patří Kurtovi, německému strojaři, pracujícímu na stavbě vzducholodí. Probíhající válka by ho možná ani příliš nevzrušovala, nicméně má na frontě syna. Když jednoho dne přijde zpráva, že jeho jednotka byla pravděpodobně celá rozprášena, dobrovolně vstupuje do služby. Manžel a otec malé dcerky je odhodlaný zjistit pravdu o osudu syna stůj, co stůj. Bez ohledu na fakt, že se sám může stát pouhým jménem na provizorním náhrobku. Kdyby tušil, jak moc ho bude doma zbytek rodiny potřebovat, možná by nikam nešel.

Oba příběhy se vyprávějí společně a vám už je po pár minutách jasné, že se Kurt s Harrym dříve či později střetnou. Jelikož ani jeden vlastně bojovat nechce, je lehce předvídatelné, jak se zlomový okamžik odehraje. Víc vám toho z děje nepovím. Je totiž srdcem té překrásné skořápky a hybnou silou hratelnosti. Zárukou kvality budiž tvůrčí tým Aardman. Jeho ředitel, stojící za skvělými Valiant Hearts, pomáhal studiu DigixArt. A zkušená ruka je na výsledku znát. 11-11 dokáže vtáhnout citlivě dávkovaným příběhem a překvapit zajímavými kombinacemi. Volby možná nejsou tak důsledné, jak by náročnější hráč čekal, ale atraktivitě to neubírá.

Kdyby vzpomínky na konec války byly filmem, podezříval bych vydavatele, že byl ve střižně až příliš horlivý s nůžkami. Krátká herní doba je prokletí obdobných her, tudíž ji akceptuji, ale nemůžu se zbavit dojmu, že místy něco chybí. Pár scén existuje jen proto, že by monology a dopisy hrdinů nedávaly smysl. Jsou kraťoučké a téměř nic v nich neděláte. Jindy se skáče v ději až příliš daleko bez jakéhokoliv dovětku. Celé dějství pod zemí je odbaveno až příliš rychle, přestože mělo potenciál rozkreslit postavy mnohem víc. Místo toho nabízí paralelu války ze zvířecí říše, která je tak prvoplánová, až je vlastně dokonalá. Dvojice živočichů se pak aktivně podílí na ději, což může, zejména u kočky, dohnat k slzám.

Nevím, zda to byl záměr nebo jde pouze o můj problém, ale Harry je strašně nesympatická postava. Už jen jeho pohnutky, kvůli kterým šel do války, ve mně vyvolávaly odpor. Než dojde ke střetu s Kurtem, chová se jako patolízal, jehož přínos je nulový. Tvůrci se snaží v jeho případě o charakterový přerod, kdy se z vychcánka hledajícího nejlehčí cestu k úspěchu, vyklube válečný hrdina. Nepůsobí to na mě a kdyby chytil zbloudilou hned při vylodění v Evropě, vůbec by mi to nevadilo. S Kurtem jsem se naopak sžil okamžitě a primárně jsem šel za jeho osudy.

Adventura občas oživí vyprávění logickou hádankou, volbami a všudypřítomnými dokumenty, z nichž se můžete dočíst něco víc o okolním dění. Není toho moc, ale ani málo. Na první dohrání pravděpodobně nenajdete všechny listiny, protože bývají i v místech, kam nemáte sebemenší důvod jít. Při podzemní části dojde i na kooperaci mezi postavami, kdy jsem přemýšlel, že by titulu slušel koncept představený ve hře A Way Out. Takto je ovládání jen na vás a na přepínání mezi postavami.

Jelikož z technického hlediska není hře co vytknout, pochválím skvělý dabing. Jeho kvalitám se může rovnat pouze grafické zpracování, neboť se na něm podíleli nám dobře známí herci. Role Harryho se zhostil Elijah Wood, který se jako dabér předvedl už ve snímku Happy Feet. Pro některé z vás bude navěky hobitem z Pána prstenů, přestože s přehledem zvládá role v dramatech, komediích či thrillerech. Druhému hrdinovi propůjčil hlas Sebastian Koch, kterého často vídáme v pozicích padouchů. V posledních letech jste si ho mohli všimnout také ve filmech Dánská dívka, Most špiónů nebo Mlha v srpnu. Vývojářům patří dík za respektování jazykových bariér, na nichž postavili i některé pasáže hry.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Až sundáte opuchlý ukazováček ze spouště multiplayerových stříleček, dejte mu odpočinout u poutavého příběhu dvou mužů, které svedla dohromady první světová válka. Poznáte skutečné hrdiny konfliktu, do něhož šli s rozdílnými pohnutkami. Dohled zkušeného vývojáře je znatelný, nicméně ne všemocný. Těch pár dějových trhlin přesto nedokáže rozškubat audiovizuální celistvost, která dělá z Memories Retold ojedinělou hru.
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»
15. 05. 2019 • lindros88cze6

Recenze: World of Warships: Legends (Game Preview)

Po úspěšném uvedení hry World of Tanks na konzole se Wargaming snaží přenést i svůj další titul: World of Warships (WOWs). Jak už název i obrázek napovídají, tak se budeme plavit v bojových lodích z období kolem 2. světové války. Hra vyšla na PC v roce 2015 a někteří si možná myslí, že jde o pouhý port hry. Dle WG a i mých dojmů se jedná o upravenou hru, která je ovšem...

»
14. 05. 2019 • tonyskate10

RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré...

»
11. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Feudal Alloy

Přemýšleli jste někdy nad tím, nad čím pak asi dumá ta němá tvář, kterou si chováte v akvárku? Myslíte, že ji zajímá nová laciná truhla umístěná v rohu? Přemýšlí snad nad tím, že opět meškáte s vyčištěním? Nebo snad s ní o velkolepém dobrodružství v alternativním středověku? Jestli nežije v hlavě pracovitého robota, nejspíš ji zajímá jen včasné krmení.

»
08. 05. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: Old Man’s Journey

Společně s rozmachem nezávislých herních studií nebo i samotných vývojářů, jsme se konečně dočkali toho, nač celá léta předtím spousta hráčů nadávala. Velká studia hrála na jistotu, sypala na nás jedno pokračování za druhým, a tak nějak se vytratili hry s větší uměleckou hodnotou nebo zajímavými nápady. A právě tohle je oblast, v níž se nezávislá scéna velice vyžívá a vznikají zde někdy až divné hry (tak moc umělecké, že to nikdo nechápe,...

»
07. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: God’s Trigger

Top-down titulů, tedy her, které sledujeme z horního pohledu, bylo hodně už před třiceti lety. S ohledem na výkon herních strojů šlo kdysi o univerzální perspektivu, která skvěle posloužila strategiím, střílečkám, městským akcím, budovatelským ságám či hrám na hrdiny. A ačkoliv bychom dnes měli oslavovat virtuální realitu, rozlišení ostřejší než skutečnost a efekty zahanbující přírodní zákony, mezi levnými střílečkami se zpracování stále těší velké oblibě. A když se na něj naroubuje brutální...

»
04. 05. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Access Denied

Logické hry jsou tu pro cvičení našeho důvtipu, postřehu, logického myšlení nebo matematických úkolů. Ani u herního zpracování logických her tomu není jinak a upřímně se musím přiznat, že mám logické hry velice rád. Je to příjemný protiklad pro hektické střílení a srdceryvné příběhy. Her s touto tématikou je dostatek, ale každá další se vždycky hodí. Tím spíš, když budeme otevírat tajemná zařízení.

»
04. 05. 2019 • chaosteorycz2

Recenze: Fade to Silence

Komfort moderní doby je samozřejmostí, kterou ani nevnímáme. Slovo „zásoby“ degradovalo do pouhého obsahu lednice a symbolem tepla se staly radiátory na zdech. Je to nuda, když se netaháte se šelmami o kus žvance. Když nezačínáte den rozcvičkou se sekerou v nebližším lese a když vám mrazem netuhnou bradavky. Možná byste dokonce i přežili. Však sledujete naučné pořady a z dob dětských let vlastníte pár skautských odznáčků. Jenže cestou k přežití může...

»