RECENZE: Age of Empires IV
Age of Empires je zpět! Čtvrtý díl vychází už 28.10., 16 let po předchozím dílu. A ikdyž tento kousek vyšel jen pro PC, rozhodli jsme se na něj podívat. Přeci jen, v den vydání je hra dostupná v Xbox Game Pass Ultimate!
Časy, kdy jsme ve školách hrávali kultovní pecky jako CS 1.6, Warcraft 3 či právě Age of Empires 2: Age of Kings už dávno vzala voda. Oženili jsme se, nadělali kupu dětí, nabrali hypotéky, leasingy a kdoví co ještě. Nicméně, i na stará kolena si k tomu hraní ještě občas sedneme a když vyjde pokračování milované hry z dětství, málokdy odoláme. A to rozhodně platí i o novém díle série Age of Empires.
Něco z historie AoE:
- první hra vyšla v roce 1997 jako první real-time strategie, která se zaměřila na historické události
- kultovní AoE 2: Age of Kings (1999) se hraje dodnes ve světě eSportu, narozdíl třeba od CS 1.6, hra byla dokonce vydána i pro konzole, obdobím je vsazena do dob středověku po počátky renesance a objevilo se v ní dohromady s datadisky 18 civilizací
- třetí díl série (2005) byl zasazen do objevování Ameriky, od Kryštofa Kolumba po počátky průmyslu v roce 1850, jako první běží na trojrozměrném grafickém enginu s obsahem simulace fyzikálních vlastností Havok
- sérii obohatily i spinoffy Age of Mythology (2002), AoE: Online (2011)
- čtvrtý díl byl oficiálně oznámen v roce 2017
S klidem tedy můžeme říct, že tato série nás provází dějinami novodobé historie lidstva a zasáhla snad všechny generace dnešních hráčů.
A jak to tedy celé dopadlo? Vyplatilo se 16 let čekání?
Inu, s klidem mohu říci, že hra mě vůbec nezklamala. Bohužel (nebo možná bohudík), se drží spíše tradičního pojetí sérii vlastní. Novinek zde nalezneme pramálo. Celý čtvrtý díl tak můžeme ve zkratce označit jako jakýsi upgrade série.
Ovládání a celkový systém hraní zůstal nezměněn. Stále stejným způsobem získáváme suroviny, stejně i válčíme. Osobně bych nějaké větší novinky uvítal, ale s velkým ALE říkám, že v tom neshledávám žádný neodpustitelný nedostatek. Svým herním pojetím je série AoE v podstatě jedinečná a nějak zásadně ji proměňovat by mohlo být spíše ke škodě.
Nakonec, nějaké novinky se přece jen dostavily a všechny hodnotím velmi kladně. Více v odstavci hratelnosti. Jdeme hodnotit!
Naprosto skvělá kampaň
Píši, že kampaň je naprosto skvělá, ale záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o herní prožitek je kampaň vcelku bez nápadu. A časem dojde i na repetitivní průběh misí. Náročnost UI taky nezaskočí, máme na výběr hned čtyři možnosti a každý si na své určitě přijde. K dispozici je pro úplné nešiky (potažmo malé děti) i příběhová obtížnost, která se hraje v podstatě sama. Sám jsem kampaň hrál na druhou obtížnost a celkem si věřím i na tu další. Ale čas je nemilosrdný soupeř, proti kterému je sebelepší strategie k ničemu.
Kampaň nicméně i tak hodnotím velice kladně, a to z důvodu prosté přidané hodnoty. A tím je vzdělávací faktor.
Obzvlášť mladší ročníky se při průchodu kampaní dozvědí věci, které by jindy musely šprtat z knížek. Zde, ve spolupráci se zábavou z hraní samotného se mezi misemi odemykají různá vzdělávací dokumentární videa o historických bitvách, tehdejších způsobech výroby výzbroje pro rytíře a také třeba video, proč a jak se stavěly hrady.
Videa jsou navíc natáčeny ze skutečného světa s odborníky na dané období. Opravdu stojí za to je všechny shlédnout, což platí i pro nás postarší ročníky co na věci ze škol dávno zapomněli.
Aby toho nebylo málo, tak i při samotném plnění mise se mezi úkoly ozve řekněme průvodce historií a řekne něco zajímavého. Pro mě jedna z nejlepších kampaní, jaké jsem kdy viděl.
Hratelnost se nezměnila
Jak jsem zmínil výše, co se týká hratelnosti, příliš se nezměnilo. Čtvrtý díl série si vzal hodně z kultovní dvojky a v mnoha ohledech se mezi sebou vůbec neliší. jistě, najdou se asi hráči kterým by to mohlo vadit. Pro mě je to ale nostalgie jako hrom, takže nad tím jen přivřu oči a jedu dál.
Co jistě potěší, jsou schopnosti hrdinů, které na omezený čas přidají jednotkám v dosahu velitele jisté bonusy. Nic převratného to ovšem není, podobné věci jsou dnes snad naprosto běžným jevem. Stejně tak poté ability jednotek, například lučistníci mohou před sebe postavit kůly jako obranu před jízdou. Podobné věci ve hře jsou a jsem zvědav na kolik jich ještě narazím.
Ve hře je totiž osm civilizací (počítáme s dalšími v nadcházejících datadiscích), z nichž každá má jiné bonusy a také velkou roli hraje i strategie, kterou si na začátku hry určíte. Ostatně, jako je u her této série zvykem, žádná hra není stejná.
Hra pro jednoho hráče neurazí, ale moc dlouho nevydrží
V den vydání hry bude k dispozici kampaň za 4 národy. Už jen to je zábava odhadem na 30-40h, pokud hrajete i kampaně na vyšší obtížnosti, klidně déle. Pro nadšence této série to ovšem nevydrží déle než týden. Natož dalších 16 let do pětky 😀 .
Nabízí tedy single player ještě něco? Bohužel, nic zajímavého.
Jistě, je tady potyčka kterou můžete hrát klidně do důchodu a nejspíš vás i zabaví. Osobně však preferuji co-op hraní proti UI. Jen tak 1v1 proti umělé inteligenci mě nikdy kdovíjak nebavilo. Ovšem, na toto se může dívat každý jinak.
Jako bonus beru potom scénáře v rámci potyček.
V rámci hry pro jednoho hráče je ještě poté k dispozici Art of War (v překladu Umění války), což je zkrátka tutorial ve kterém získáváte medaile za splnění. Čím lépe si ve výzvě povedete, tím vyšší medaile. Chvíli se tedy můžete i zabavit tím, že budete sbírat zlato v tutoriálech.
No, a to je vše.
Multiplayer vypadá velmi zajímavě
Řekli jsme si to podstatné o hře pro jednoho hráče, ale jak je na tom mulťák? Inu, těžko říct. Není možnost vyzkoušet dokud hra není volně dostupná. Nicméně nějaké hrubé informace se i tak daly získat. Zaujalo mě hned několik věcí:
- poměrně široké spektrum nastavení hry
- možnost povolit či zakázat diváky s nastavením zpoždění přenosu (pro turnaje naprosto ideální)
- poměrně široký výběr map, navíc se záložkou pro vytvořené mapy nejspíš komunitou
- možnosti nastavení pro začátek hry, objevení mapy či startovní období
Organizátoři akcí v AoE nejsou limitování nejspíš ničím, kéž by se to dalo říci u každé hry, která by stála za turnaj.
Grafika si říkala o lepší upgrade
Po grafické stránce žádný WOW efekt nečekejte. Rozhodně nikoho pohled na hru neurazí, ale udělat se za 4 roky vývoje dalo jistě více. Hra je plynulá, po grafické stránce řekněme čistá a jednoduchá. Ovšem s budovami i jednotkami si vývojáři mohli vyhrát mnohem více a jedná se asi o jedinou věc, kterou bych vyloženě čtvrtému dílu série vytknul. Je rok 2021, nějaké grafické pokroky od 2002 tady jistě jsou, tak proč je nevyužít.
Perfektní plynulost
Na závěr si řekneme něco o plynulosti hry. Pokud máte stroj, co hru rozjede na nejvyšší detail, dočkáte se svižné a dobře vypadající hry (pokud nebudete příliš koukat na detaily budov a jednotek). Menu se kliká skoro samo, všechno lítá tak jak to má správně být (nechť si například v EA vezmou příklad). Optimalizace je zkrátka udělaná dobře. Stejně tak i ve hře je všechno krásně plynulé a nejsou vidět žádné nedostatky (snad krom nesmyslně seskakujících lučištníků z hradeb, to občas dobře pobaví, když to vezmou zkratkou :-)).
Verdikt
Po čtyřech letech vývoje hry jsem čekal asi něco víc, ale i tak jsem náramně spokojený s hrou i možnostmi které v den vydání má. Datadisky jistě obsah ještě rozšíří. Vzdělávací filmy mě naprosto uchvátily. Tato série je důkazem toho, že v jednoduchosti je krása a pro plnohodnotný prožitek ze hry není nutné mít kdovíjaké detaily v grafice a dokonale zpracované efekty. Svým zevnějškem hra vypadá jako 15 let starý kousek, ale ničemu to nevadí. Rozhodující budou nadcházející DLC, ve kterých je třeba rozšířit možnosti jak pro hru jednoho hráče, tak i obohatit online svět pro více hráčů.přehledné a svižné menu | práce s kamerou dá někdy zabrat více než by bylo zdrávo |
vzdělávací faktor v kampani | graficky to mohlo být o dost lepší |
jednoduché ovládání | minimum novinek |
UI by se mohlo více snažit |
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.