Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 10.4.2019, 12:51

Publikováno: 10.4.2019, 12:51

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 2281 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

Před sedmi léty přinesl třetí díl hned několik nových prvků. Vedle již zmíněných to byly například první řiditelné lodě nebo simulované počasí, které se nebálo mlhy, deště a sněhu. Odstartovala se éra titulů z období amerických dějin, završila se pouť Desmonda Milese, a to vše pod dohledem nového enginu. Někdo říká, že Assassin’s Creed III patří mezi nejslabší díly, nicméně prodeje říkají pravý opak. Podle nich se bavíme o třinácti milionech prodaných kopií a jasném místu na bedně v závodě o nejúspěšnější díl. Vlastně je s podivem, že remaster přišel až teď.

Tedy minulý rok. Remasterovaný balík třetího dílu, dodatku The Tyranny of King Washington a portu Liberation, byl součástí vrcholné edice Odyssey. Ale dobře víme, jak to s podobnými remasterovanými bonusy bývá, tudíž fanouškům dřívějšího pojetí značky stačilo pár měsíců počkat. Celý obsah čerpá především z druhé poloviny 18. století. To znamená přítomnost hned několika stěžejních momentů, které vedly k revoluci a pozdějšímu vyhlášení nezávislosti. Pro hrdinu trojky, potomka indiánky a Brita, jde však pouze o pozadí, na jehož základech probíhá osobní cesta za pomstou.

Na opačné straně Spojených států operuje Aveline v handheldovém Liberation. Spin-off s první ženskou hrdinkou, který se dostal na klasické konzole až s verzí HD, obsáhl ještě tematiku otroctví. Prostředí Louisiany opět nabídlo širokou rozmanitost lokací a zapojilo do děje převleky. Hratelnost se díky tomu obměnila a kontrast mezi Aveline a indiánem Connorem získal ostřejší hrany. Důležité je, že ačkoliv jsou oba Assassíni ze stejné éry a totožného roku výroby, působí zcela odlišně. A to i v případě, bavíme-li se o provedené modernizaci.

Všechny díly z období kolonizace běží na první generaci enginu AnvilNext. Ubisoft u něj setrval pouze dva roky a pak přešel na jeho druhou generaci. Teoreticky by tak neměl být problém, aby se obsah remasteru graficky přiblížil posledním dílům. Ano blíží se, ale setkání nehrozí. Co na vzhledu upoutá jako první, je nový systém nasvícení a renderování. Obraz má jasnější barvy, lépe pracuje s kontrastem a celou kompozici prodává v učesanějším dojmu. Při letmém pohledu remaster dobře klame tělem, nicméně přišel o část atmosféry. Všudypřítomná čistota nechtěně podkopává chmurnější momenty, které originál dokázal vykreslit mimo město.

Nové stíny jsou ovšem parádní. Ostré jak lokty vyhazovače v nočním podniku a ochotné obejmout i ten sebemenší objekt. Dobrým prezentačním materiálem jsou stébla trávy, na nichž se stíny vlní až s fotorealistickou přesností. Aby také ne, když lokace posílily o hustější začlenění modelů. Bohatší stromy, tráva, keře mimo města, více zbytečností kolem lidských příbytků. Kde to bylo možné, aplikovali vývojáři textury s vysokým rozlišením. Při hraní za Connora můžete lehce odhadnout „funkční stěny“ právě podle textur. Ty s možností vertikálního pohybu jsou uvěřitelnější než ostatní.

Péčí plastického chirurga prošly modely postav. Jejich nové alternace pozbyly většinu ostrých hran, což je zřetelné při scénách s detaily. Místy se vylepšení lehce minula účinkem. Barevné korekce obličeje Aveline připomínají špatně nalíčenou Dorotu a jiskřivé oči Charlese Leeho mě budou ve spánku děsit víc než ješitný úsměv topiče Kruegera. Naštěstí jde o ojedinělé nuance, jejichž pamětihodnost garantuje právě omezená četnost. Z grafického hlediska mám vlastně jen jeden problém, avšak podstatný.

Textury jsou nové nebo alespoň vylepšené, ale v případě Assassin’s Creed III jsou materiály hodně zkreslené. Rozdíl mezi látkami oblečení je tak nepatrný, že jen s velkou dávkou fantazie rozeznáte kůži od bavlny či pytle na brambory. To samé platí pro budovy, jejichž stavební materiál upomínají jen povrchové mapy. Přitom Liberation je o škuner napřed a navzdory podobnému základu, reflektuje materiály mnohem lépe. Vlhké dřevěnky pěkně odráží slunce a zabijácká výstroj ženské ochránkyně práv hýří krejčovskou kreativitou. Možná za to může menší svět anebo fakt, že Liberation už jednou modernizací prošel.

V oblasti celkového chodu pomohl remaster především snímkům. Frekvence je jistější jak na Xboxu One X, tak na obyčejné „jedničce“, kde limit nepadá pod hranici třiceti snímků za sekundu při rozlišení 1080. Na staré chyby se ale příliš nehledělo. Chování umělé inteligence bývá podivné a když vám náhodně neskáče do cesty, zapomene se v nekonečném bludném kruhu. Naskriptované trasy ne vždy drží předepsaný plán, a tak jste občas svědky skutečně komických situací. Beze změn zůstal i automatický systém krytí, který ze srdce nemám rád. Jednoduché přistoupení k rohu nebo aktivování stealth prvků je díky tomu zbytečně zkomplikováno a generuje nechtěné chyby. Závěrem pak jeden pohřeb. Nebožtíkem se stala česká lokalizace, která není dostupná ani pro jednu část remasterovaného balíku. Nejde o to, že by dialogy byly složité, spíše naopak. Ale proč zase chybí ve výčtu jazyků mateřština, když v původním zpracování byla.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Remaster nedokáže dostát obsahu a revoluci nepřináší. Na to by ostatně potřeboval zabrousit do kategorie remaků, kde teď vládnou spíše asijští tvůrci. Na druhou stranu za adekvátní sumu nabízí omlazený návrat v čase, který je možná důležitější, než si myslíte. Co bylo kdysi premiérou, je nyní standardem. A nemusí jít nutně jen o značku Assassin’s Creed. Ubisoft dokázal manipulaci s historií vždy prodat důstojně, aniž by se hráč nudil nebo vztekle trhal encyklopedie dějepisu. Proto zamrzí, že se kolonizace nedokázala zbavit starých chyb, které poukazují, že za novějším divadlem jsou ti samí herci. Jen tentokrát ani v jednom případě neumí česky.
  • Jaroslav Houdek

    Pár recenzi remasteru jsem už dneska přečetl a tahle mi připadá zatím nejlepší. Dík.

  • Marek Polách

    včera jsem zjistil že to mám v ready to install rámci Season passu:)..ale co si pamatuju tak češtinu pro AC3 dělal Playman pro zvýšení prodejů a byla myslím jen na disk verzích. tak bůhví komu ta licence patří, třeba se ubi nechtělo platit:)

    • Jan Malý

      já měl AC3 v games with gold a tam čeština byla jestli si to dobře pamatuju.

  • TichoDePrahe73

    Výborná recenze. AC3 byl nejslabší díl série, jediný, který jsem ani nedohrál a remaster mu zdá se spíše uškodil. To je těch 7/10 ještě milosrdných.

07. 08. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bear With Me: The Complete Collection

Adventury jsou něco jako starodávné božstvo. Jsou tu od nepaměti. Od dob, kdy přístroje byly schopny zaznamenávat víc než jen psaný text a data. A jednu éru dokonce s převahou udávaly herní směr. Nejde ale o žánr masový. V případě point and click kategorie se dá dokonce říct, že to nejlepší přinesla devadesátá léta. Hry jako Monkey Island, Broken Sword, Syberia nebo Grim Fandango.

»
02. 08. 2019 • Lukáš Urban4

Recenze: DOOM 3

Nejsem sám, kdo v poslední době vývojářům vyčítá, že se chovají jako obsluha tanku na dětském hřišti. V záchvatu modernizace likvidují jedny primitivní mechaniky za druhými a pak se diví, kam se vytratila hravost a zábava. Na obranu toho, co je nám svaté, vzpomínáme na tituly, které kdysi dávno vystavěly základy jednotlivých žánrů. A abych v tom nostalgii nenechal samotnou, jsem ochotný sáhnout po značce, kterou vlastně moc nemusím.

»
29. 07. 2019 • p.a.c.o3

RECENZE: Wolfenstein: Youngblood

Vždycky jsem si myslel, že herní hrdinové mají hlavní výhodu v tom, že jsou téměř nesmrtelní (co po stránce fyzické, tak slávy) a také že se jim vyhýbá jedna zásadní lidská vlastnost a to stárnutí. Někteří hrdinové, v tomto případě dokonce hrdinka, v rámci série omládli, aby se nakonec dostali do nejlepších let. Jinde si však vývojáři usmysleli, že bude fajn, když ikonický hlavní hrdina dostane pár šedin a celkově opravdu notně zestárne.

»
25. 07. 2019 • p.a.c.o9

RECENZE: FIA European Truck Racing Championship

Závody jsou skvělou podívanou. Nemám teď na mysli ty virtuální, ale skutečné. Všichni jistě známe rally, Formuli 1 nebo okruhové závody cestovních vozů. Všechno to jsou velice rychlé a dynamické soutěže, kde není o napětí nouze a zdejší závodní speciály mají ladné křivky. Na závodní okruhy se však vydávají i kamióny, které se, co do výkonu, mohou s ostatními směle měřit. Závody kamionů mě vždycky fascinovaly už jenom z toho důvodu, jak...

»
23. 07. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Redeemer – Enhanced Edition

Žil, byl Vasil, co armádu zkusil. Pech, zabíjet lidi tam musil. Takový způsob života se mu hnusil, a tak osud svůj spasil. Bolavou duši v chrámu božím hasil, když v tom kdosi klid mu zprasil. Pán chraň je, neb holé ruce a zbraň opět tasil. Bije, kope, mlátí ze všech sil. Však to je Vasil, bývalý člen utajených vojenských sil. Z informací, co nepřítel utrousil, až do podzemních laboratoří zabrousil. Zde se málem...

»
22. 07. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders III: Keepers of the Void

Poté, co Fury porazila všechny smrtelné hříchy a odvrátila svět od pětisté padesáté druhé apokalypsy, mohla se vydat klidně na dovolenou. Využít své získané dovednosti a opékat si zbroj v jícnu sopky, v obklopení blesků chránit deštný prales nebo s ledově chladným výrazem opečovávat medvědy za polárním kruhem. Ale to válečnice nedělají. Raději berou nabídku od kostnatého individua a mění se na Laru Croft.

»
10. 07. 2019 • Lukáš Urban5

Recenze: Car Mechanic Simulator

Na úvod jedno velké poděkování. Vám vše, kteří jste děti nevzali do zoo, protože poslední peníze zůstaly v kostelní pokladničce. I těm, jejichž dovolená vedla do Mekky namísto letní destinace u Středozemního moře. Nezapomínám ani na artritické jedince, kteří přes úmornou bolest klečí pravidelně na koberci a chorý hřbet ohýbají na svatou stranu. No a vy, jejichž dobrota skončila v komůrce s otcem představeným, všechna čest vašim padlým ideálům. A dalším padlým věcem.

»
09. 07. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bloodstained: Ritual of the Night

Když se pánům zachce moci, musí nastoupit dívka. I testosteron se musí udržovat v rozumné míře. Na západ od nás by taková hrdinka tasila pistole. Dle moderních norem střízlivě oblečená. Nevyzývavá, cudná, s křesťanským základem a diplomem z univerzity. Evropská měřítka by ji přisoudila exotický vzhled a těžké dětství. Ctící vlastní tradice zvládá bodné zbraně a hýří důvtipem.

»