Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Autor: chaosteorycz Publikováno: 10.4.2019, 12:51

Publikováno: 10.4.2019, 12:51

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 2171 článků

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

Před sedmi léty přinesl třetí díl hned několik nových prvků. Vedle již zmíněných to byly například první řiditelné lodě nebo simulované počasí, které se nebálo mlhy, deště a sněhu. Odstartovala se éra titulů z období amerických dějin, završila se pouť Desmonda Milese, a to vše pod dohledem nového enginu. Někdo říká, že Assassin’s Creed III patří mezi nejslabší díly, nicméně prodeje říkají pravý opak. Podle nich se bavíme o třinácti milionech prodaných kopií a jasném místu na bedně v závodě o nejúspěšnější díl. Vlastně je s podivem, že remaster přišel až teď.

Tedy minulý rok. Remasterovaný balík třetího dílu, dodatku The Tyranny of King Washington a portu Liberation, byl součástí vrcholné edice Odyssey. Ale dobře víme, jak to s podobnými remasterovanými bonusy bývá, tudíž fanouškům dřívějšího pojetí značky stačilo pár měsíců počkat. Celý obsah čerpá především z druhé poloviny 18. století. To znamená přítomnost hned několika stěžejních momentů, které vedly k revoluci a pozdějšímu vyhlášení nezávislosti. Pro hrdinu trojky, potomka indiánky a Brita, jde však pouze o pozadí, na jehož základech probíhá osobní cesta za pomstou.

Na opačné straně Spojených států operuje Aveline v handheldovém Liberation. Spin-off s první ženskou hrdinkou, který se dostal na klasické konzole až s verzí HD, obsáhl ještě tematiku otroctví. Prostředí Louisiany opět nabídlo širokou rozmanitost lokací a zapojilo do děje převleky. Hratelnost se díky tomu obměnila a kontrast mezi Aveline a indiánem Connorem získal ostřejší hrany. Důležité je, že ačkoliv jsou oba Assassíni ze stejné éry a totožného roku výroby, působí zcela odlišně. A to i v případě, bavíme-li se o provedené modernizaci.

Všechny díly z období kolonizace běží na první generaci enginu AnvilNext. Ubisoft u něj setrval pouze dva roky a pak přešel na jeho druhou generaci. Teoreticky by tak neměl být problém, aby se obsah remasteru graficky přiblížil posledním dílům. Ano blíží se, ale setkání nehrozí. Co na vzhledu upoutá jako první, je nový systém nasvícení a renderování. Obraz má jasnější barvy, lépe pracuje s kontrastem a celou kompozici prodává v učesanějším dojmu. Při letmém pohledu remaster dobře klame tělem, nicméně přišel o část atmosféry. Všudypřítomná čistota nechtěně podkopává chmurnější momenty, které originál dokázal vykreslit mimo město.

Nové stíny jsou ovšem parádní. Ostré jak lokty vyhazovače v nočním podniku a ochotné obejmout i ten sebemenší objekt. Dobrým prezentačním materiálem jsou stébla trávy, na nichž se stíny vlní až s fotorealistickou přesností. Aby také ne, když lokace posílily o hustější začlenění modelů. Bohatší stromy, tráva, keře mimo města, více zbytečností kolem lidských příbytků. Kde to bylo možné, aplikovali vývojáři textury s vysokým rozlišením. Při hraní za Connora můžete lehce odhadnout „funkční stěny“ právě podle textur. Ty s možností vertikálního pohybu jsou uvěřitelnější než ostatní.

Péčí plastického chirurga prošly modely postav. Jejich nové alternace pozbyly většinu ostrých hran, což je zřetelné při scénách s detaily. Místy se vylepšení lehce minula účinkem. Barevné korekce obličeje Aveline připomínají špatně nalíčenou Dorotu a jiskřivé oči Charlese Leeho mě budou ve spánku děsit víc než ješitný úsměv topiče Kruegera. Naštěstí jde o ojedinělé nuance, jejichž pamětihodnost garantuje právě omezená četnost. Z grafického hlediska mám vlastně jen jeden problém, avšak podstatný.

Textury jsou nové nebo alespoň vylepšené, ale v případě Assassin’s Creed III jsou materiály hodně zkreslené. Rozdíl mezi látkami oblečení je tak nepatrný, že jen s velkou dávkou fantazie rozeznáte kůži od bavlny či pytle na brambory. To samé platí pro budovy, jejichž stavební materiál upomínají jen povrchové mapy. Přitom Liberation je o škuner napřed a navzdory podobnému základu, reflektuje materiály mnohem lépe. Vlhké dřevěnky pěkně odráží slunce a zabijácká výstroj ženské ochránkyně práv hýří krejčovskou kreativitou. Možná za to může menší svět anebo fakt, že Liberation už jednou modernizací prošel.

V oblasti celkového chodu pomohl remaster především snímkům. Frekvence je jistější jak na Xboxu One X, tak na obyčejné „jedničce“, kde limit nepadá pod hranici třiceti snímků za sekundu při rozlišení 1080. Na staré chyby se ale příliš nehledělo. Chování umělé inteligence bývá podivné a když vám náhodně neskáče do cesty, zapomene se v nekonečném bludném kruhu. Naskriptované trasy ne vždy drží předepsaný plán, a tak jste občas svědky skutečně komických situací. Beze změn zůstal i automatický systém krytí, který ze srdce nemám rád. Jednoduché přistoupení k rohu nebo aktivování stealth prvků je díky tomu zbytečně zkomplikováno a generuje nechtěné chyby. Závěrem pak jeden pohřeb. Nebožtíkem se stala česká lokalizace, která není dostupná ani pro jednu část remasterovaného balíku. Nejde o to, že by dialogy byly složité, spíše naopak. Ale proč zase chybí ve výčtu jazyků mateřština, když v původním zpracování byla.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Remaster nedokáže dostát obsahu a revoluci nepřináší. Na to by ostatně potřeboval zabrousit do kategorie remaků, kde teď vládnou spíše asijští tvůrci. Na druhou stranu za adekvátní sumu nabízí omlazený návrat v čase, který je možná důležitější, než si myslíte. Co bylo kdysi premiérou, je nyní standardem. A nemusí jít nutně jen o značku Assassin’s Creed. Ubisoft dokázal manipulaci s historií vždy prodat důstojně, aniž by se hráč nudil nebo vztekle trhal encyklopedie dějepisu. Proto zamrzí, že se kolonizace nedokázala zbavit starých chyb, které poukazují, že za novějším divadlem jsou ti samí herci. Jen tentokrát ani v jednom případě neumí česky.
  • Jaroslav Houdek

    Pár recenzi remasteru jsem už dneska přečetl a tahle mi připadá zatím nejlepší. Dík.

  • Marek Polách

    včera jsem zjistil že to mám v ready to install rámci Season passu:)..ale co si pamatuju tak češtinu pro AC3 dělal Playman pro zvýšení prodejů a byla myslím jen na disk verzích. tak bůhví komu ta licence patří, třeba se ubi nechtělo platit:)

    • Jan Malý

      já měl AC3 v games with gold a tam čeština byla jestli si to dobře pamatuju.

  • TichoDePrahe73

    Výborná recenze. AC3 byl nejslabší díl série, jediný, který jsem ani nedohrál a remaster mu zdá se spíše uškodil. To je těch 7/10 ještě milosrdných.

11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»