RECENZE: Bridge Constructor Portal

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.2.2018, 8:00

Publikováno: 28.2.2018, 8:00

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1593 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Mosty jsou nedílnou součástí naší civilizace skoro od samého počátku, protože přecházet velké i menší toky bylo důležité. Ani v moderní společnosti se tato potřeba nijak nezmenšila, spíše naopak. Mostů se staví stále více a je jedno, jestli jsou součástí dálnice, nebo pomáhají cyklistům snáze překonávat vzdálenosti. Ve virtuálním světě se stavěním mostů hráči zabývají rádi zejména proto, že se dají vytvářet nejrůznorodější konstrukce bez rizika, že by někdo skutečně přišel k úhoně.

Bridge Constructor je v tomto oboru sázkou na jistotu a je přitom jedno, jestli hrajete na velké platformě nebo cestou do práce na mobilu. Na Xbox One nyní dorazila reinkarnace, která stavění mostů propojila se skvělou sérií Portal od Valve a výsledný mix nám servíruje. Přenesme se tedy portálem do první zkušební místnosti Aperture Science, kde budeme muset ukázat své dovednosti a důvtip.

Je to jako se ponořit do starého známého světa, jelikož stylizace a všechno kolem je prostě Portal a to včetně vtipu, jaký sérii provází od jejího vzniku. Pokud se chcete dostat ke stavění mostů, je třeba na začátku správně odpovědět, proč zrovna vy byste měli dostat důvěru a stát se hlavním architektem ve společnosti Aperture. Jo a taky budete tázání, co uděláte v případě, když dostanete citron. Budou-li vaše odpovědi shledány jako správné, dostanete svou kancelář, první počítat (není ale zapnutý do zásuvky, protože kabel si musíte zasloužit) a hurá na první sadu úkolů. Příběh není nijak složitý, za úspěchy získáte nové vybavení a budete postupovat kariérním žebříčkem vzhůru.

Plněním úkolů je zde myšleno stavění mostů, ale jelikož jsme ve světě Portal, bude to v rámci zkušebních místností, kde na nás čeká celá řada překážek a výzev. Naší průvodkyní nemůže být nikdo jiný, než svérázná GLADoS, s níž si užijeme legraci, navíc je namluvena stejným hlasem, jako v původní hře, takže všechno je mile povědomé a zábavné, jako v Portalu. Zkušebních místností nás čeká rovných 60, takže o nějakou tu zábavu by mělo být postaráno. Po jejich pokoření je můžete zkusit dohrát znovu s levnější variantou mostů nebo se všemi vozidly na druhé straně. Nějaký sandbox nebo další výzvy bohužel chybí.

Stavění mostů samo o sobě není nijak překvapivé, prostě musíte překlenout nějakou díru v prostoru a sluší se zmínit, že všemocný trojúhelník dokáže vaši konstrukci spolehlivě udržet i zde. Ve spojení s Portalem ale hra dostává zajímavý nádech a místy se šílené nápady ukáží ve výsledku jako ty nejlepší. Už jenom fakt, že přes most dostáváte vysokozdvižné vozíky, naznačuje, že tady to nebude tak, jako vždy. Postupem času se objevují zrychlovací nebo skákací gely, koule energie, kostky se srdíčky a také nezbytné turety.

Výběr materiálů pro stavbu není moc rozmanitý. K dispozici je pouze železo, nebo lana pro zavěšení. Dále dostanete nějaké ty pevné body k uchycení a pak už je to jenom na vás a vaší fantazii, jak se k danému problému postavíte. V první fázi je třeba postavit cestu pro jeden vozík, a když se všechno podaří, nastupuje jejich konvoj. V závislosti na úrovni mohou být 3 nebo třeba 20 a asi není třeba dodávat, že až konvoj pořádně prověří nosnost našich řešení, která se v mém případě ne vždy ukázala jako vhodná a tam kde jeden vozík v pohodě přejel, kolona neměla sebemenší šanci.

Náročnost jednotlivých úrovní postupně roste, ale není to pravidlem. Co musím pochválit, je variabilita při řešení úkolů, kdy jedna cesta k cíli je naznačena, ovšem není problém jít i vlastní cestou. Mosty totiž reagují na prostředí, díky čemuž můžete oporu postavit i tam, kde není žádný fixní bod. V tom případě je třeba počítat s tím, že si most může nějak „sednout“ a pružit, to samé platí i pro lana, takže ano, můžete postavit šíleně komplikované zavěšené mosty na zavěšených mostech. Herní mechaniky si člověk osvojí velice rychle a obtížnost úrovní není vůbec přehnaná.  Jejich pokoření dodává skvělý pocit zadostiučinění a to je asi to hlavní, oč by mělo jít.

Herní doba se těžko počítá, jelikož záleží na herním stylu každého stavitele. Hračičkové jako já si mohou užívat třeba i přes deset hodin, protože úrovně k hraní vysloveně vybízejí a to i opakovanému. Není však problém hrát čistě prakticky, což herní dobu nepatrně zkrátí. Potěšující je grafická stylizace, která si bere to nejlepší z Portalu a to včetně zpracování jednotlivých místností. Využití licence tak zde má své místo a dle mého se toho vývojáři zhostili velice dobře.

Ještě pár řádků věnuji ovládání, přeci jenom budovatelské strategie jsou specifické a gamepad není nejvhodnější ovládací prvek pro tento typ her. Jako celek působí ovládání dobře, i když má svá úskalí. Předně ovládání levou páčku není tak přesné, jako pohyb myši, takže umístění prvků ne vždy dopadlo dle mých představ. To samé platí i pro automatický úchop objektů k sobě, což také funguje v závislosti na citu a trochu také přesnosti, čehož následkem bylo občasné zřícení konstrukce. Jak jsem ale již zmínil, s trochou cviku zvládnete dělat přesně to, co bude třeba.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Bridge Constructor Portal je výbornou záležitosti, která přináší oblíbené prostředí Portalu a kombinuje ho s oblíbeným stavěním mostů. Těchto her není na konzole tolik, a i proto jsem rád, že v tomto případě na nás nebylo zapomenuto. Hru jsem si moc užil, a jestli rádi budujete v podobném duchu, budete se jistě bavit také.
  • Lukáš Kaňka

    Tak nevím jestli nekoupit verzi na android raději než na konzoli. Je za polovic a můžu hrát kdekoliv.

08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»
25. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Storm Boy

Silné příběhy nejsou doménou jenom knih či filmů, ale stále více se o ně pokoušejí, a dost často i úspěšně, herní vývojáři. Výsledky se různí stejně, jako herní žánry, protože by se dalo říct, že silný příběh jde naroubovat téměř na jakýkoli žánr. Můžeme střílet emzáky a přitom prožívat drama, užívat si malebného světa, který sužují vážné problémy nebo se prohánět po polích a vytvářet si příběhy vlastní.

»
23. 11. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Fallout 76

O tom, jak udělat ze spokojených hráčů smečku štvavých vlků, by některé herní společnosti mohly napsat seminární práci, natočit dokument a vydat pětisvazkovou publikaci. Snaha o rozšíření hráčské základny bohužel vede i k činům, které v konečném důsledku neocení nikdo. Hráči počínaje a propocenými účetními konče. O limitech lidské trpělivosti se v minulosti přesvědčily firmy jako Microsoft, Electronic Arts či Sega. A teď to vypadá, že se u neviditelných mantinelů složí Bethesda.

»
21. 11. 2018 • p.a.c.o8

RECENZE: Farming Simulator 19

Herní svět nabízí nespočet zážitků, díky nimž se můžeme vydat, kam se nám zrovna zachce. Je libo stát se akčním hrdinou a zachraňovat svět? Tady máš zbraň a hurá na to. Chceš prozkoumávat daleké vesmíry? Tvoje loď již čeká. Klidně můžeme sáhnout po nějaké činnosti bližší reálnému světu, protože i portfolio simulátorů je dostatečně široké. A jednou z oblíbených kratochvílí je hraní si na úspěšného farmáře, k čemuž jistě velice dobře poslouží...

»