Recenze: Control

Autor: CryLineT Publikováno: 1.9.2019, 9:36

Publikováno: 1.9.2019, 9:36

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 36 článků

Vyslovím Max, vy odpovíte Payne. Zazní Alan, odezvou je Wake. A ke Quantum už ani nedojde, protože mě zahltí Break. Zmíněné hry nespojuje jen souzvučné zakončení názvů, ale především zrod. Za ním stojí finské studio Remedy. Komunitě, pro kterou je dnešní text určen, není třeba opisovat historická fakta. Vizionářský tým masově rozšířil zpomalení času. Bloudění s baterkou povýšil na hororové drama. Z hraných momentů udělal nedílnou součást vyprávění a myšlenkou změnil minulost. Po celou dobu s jediným mužem ve vedení. A kdybych se tolik neostýchala, označila bych Sama Lakea za severského Kojimu.

Možná o tom příliš nevím. Ale ukažte mi jiného autora, který mixuje zdánlivě neslučitelné žánry. Témata, jejichž první minuty vyvolávají zmatení. Naprosté nepochopení a možná i opovržení. Kdo další vepíše rodinné drama do kostry vládní budovy. Mezi stěny nekonečných chodeb, měnících se před vašima očima. Do vědecko-fantastických základů, zalitých paranormálními jevy. A kdo jiný se nebojí přidat hororovou akci s hlubokou myšlenkou. Na záda Controlu můžete naložit tuny připomínek, ale ty příběhové budete převažovat zlatnickou váhou.

Dostat se pod povrch dějového spletence zkouší Jesse Faden. Rusovláska nastupuje jako šéfka Federálního úřadu pro kontrolu, který sídlí v Nejstarším domě (Oldest House). Organizace se zabývá paranormálními jevy, tudíž je Jess připravena na ledacos. Přesto ji zaskočí vylidněná hala a bývalý ředitel po sebevražedné kapitulaci. Zbraň jako klíč od úřadu? Tím podivnosti pouze začínají. Zaměstnanci levitují u stropu, halami zní divný nářek a do myšlenek vstupuje rotující obrazec. Když už dojde na setkání s normálními lidmi, vyprávění se zamotává ještě více.

Oldest House je ve stavu nejvyšší pohotovosti. Veškerá jeho činnost podléhá elementu pojmenovanému Hiss. Manipuluje lidmi, ohýbá stavbu domu. Má na svědomí naprostý chaos výzkumné divize, ze které unikl projekt P6. Jaký je jeho podíl na situaci? Odpovědi má asistentka Emily. Ale místo rozřešení přidává do děje klíčové postavy úřadu, astrální prvky a objekty s nesmírnou mocí. A mezi tím vším se nachází Dylan. Unesený bratr sympatické Jesse, která přišla právě kvůli němu.

Kdyby Control byla kniha, zamykám byt, zatahuji závěsy a při lampičce hltám jednu stránku za druhou. Úvodní tajemno je dokonalé. Nevědomost otevírá představivosti desítky cest. Stačí vstoupit. První minuty se informace jen sypou. Nahrávky, desky, zprávy z výzkumů, rozhovory. Herní tempo téměř stojí, protože scénář okamžitě podsouvá jednu informaci za druhou. Díky tomu si Jess bezpečně získává sympatie. Svou obyčejností a lidskostí.

Remedy hrdiny z řad obyčejných lidí umí na výbornou. Zhrzené osobnosti, které po osobním traumatu cosi hledají. Osobu, smysl života, vendetu. A protože na počátku mají minimum informací, jsou vašimi rovnocennými parťáky. Nejsou nejkrásnější, ani neoplývají osobním kouzlem. Ale právě to je polidšťuje. Čím hlouběji se nová ředitelka dostává, tím více se o ni strachujete. Je mi trochu líto, že toto kouzlo nefunguje na všechny důležité postavy. Quantum Break dokázal i vedlejší osoby udělat zajímavé. Zde jsou Emily, Ahti, Frederick a doktor Darling pouze posunovači figurek.

Přesto důležitými. Federální úřad pro kontrolu je úžasný svět. Komplikovaný a obrovský. Bez cizí pomoci se z něho stává antické bludiště. Jeho provázanost se získáním informací je klíčová. Jednou přeskočíte dialog, minete důležité desky a už bloudíte. Průzkumu pomáhá hned několik typů misí. Vedlejší a časově omezené nehrají na příběh. Vylepšují dovednosti a rozšiřují možnosti. Také bývají obtížnější, což je pro trdlo jako já značná překážka. Ale co, alespoň jsem si odemykala body rychlého cestování.

S nimi hra hbitě odsýpá. Ale nemusíte je používat. Jestli se raději procházíte a hledáte přehlédnuté informace, je utopická architektura jen vaše. Vlastně není ničím zvláštní. Nevyniká tak, jako například vesmírná stanice v posledním Prey. Přesto k vám promlouvá víc, než byste čekali. Navzdory velkým místnostem pociťujete tíseň. Nepříjemný pocit. Depresivní úzkost, že vás někdo neustále sleduje. Mysteriózní náladu kazí jen zhoršená kvalita optimalizace. Na stěnách někdy blikají spoje textur a nápisy občas zůstávají nevykreslené.

To jsou drobnosti, které mi nevadí. Tak fanaticky jsem se zamilovala, že se ráda otočím na druhou stranu. Jenže Control mi dává košem. Jak se navyšuje herní čas, hromadí se chyby. Jako první se opožďuje vykreslení mapy. Bez ní hrát skutečně nejde. Možná, když jste vlastníky fotografické paměti. Následuje zasekávání obrazu po výstupu z nabídky hry. To se později přenáší do pohybu s mapou, až se nakonec dostane až do komplikovaných akčních pasáží. A to je hodně velký problém. Jsem na přestřelky slabší. To klidně přiznám. Proto je promítání diapozitivů pro mě konečná. Třebaže k němu nedochází často.

Studio opět doplácí na vizuální glorifikaci vlastního díla. Quantum Break ubíral výkon konzole pro oslepující práci s hmotou a Control dělá to samé. Krev je při soubojích nahrazena Hissem. Elementem, který přechází z kapalného stavu do aerosolu. Přestřelky jsou jedna velká olejomalba. Jak vojáky opouští síly, plní se prostředí omamnou párou. Zas a znova jsem zapomínala hrát, jak efekty braly v potaz proudy vzduchu. To je patrné při střelbě. Ale také při telekinezi a destrukci prostředí. I kdyby vás akce nebavila, její následky musíte obdivovat.

Ale počkejte, proč by vás akce neměla bavit? Vývojáři souboje navrhli tak, abyste využili všechny dovednosti. Servisní zbraň je sama o sobě dobrým nápadem. Jess nemusí tahat celý arzenál. Místo něho přetvoří zbraň na některou z libovolných forem. Ty přibližně zastupují munici běžné střílečky. Jako bonus se automaticky nabíjí. Čas k tomu strávený zastoupí telekineze. Házení předmětů, tlakové vlny, telepatie, štíty ze sutin, levitace a možná i něco víc.

Obě akční složky se doplňují. Nezkoušejte se hrou jen prostřílet. Nespoléhejte pouze na sílu. Jess není rytíř Jedi. A už vůbec ne terminátor. Navrch byste se připravili o skvěle vyváženou hratelnost. Že nemám v akčních hrách silné kramfleky, jsem přiznala. Přesné míření mi příliš nejde. Intuitivní volba zbraní je ve vývinu. A vidíte. Pobyt v Oldest House ze mě dělá poslední akční hrdinku. Jako by hra četla myšlenky a předvídala další krok. Ale telepatie v tom nebude.

Dobře rozvržené ovládání, pohled za zády a zjednodušená manipulace s objekty. Obrysy zvýrazňují vhodné předměty. Avšak jejich použití není kauzální. Pokud v zorném poli žádný není, energie vytrhne kus zdiva. Nebo podlahy. Po chvíli nad tím ani nepřemýšlíte. Jen si užíváte dynamické střety plné nápadů. Jak se mísí výbuchy s destrukcí je neuvěřitelné. A bavíte se od začátku až dokonce. Control akci postupně graduje. Nepřehání to s ní a neustále ji oživuje novými protivníky a prvky.

Začlenit zisk nadpřirozených schopností do příběhu, bylo chytré. Máte motivaci. Děj je neustále v běhu a hra nenudí. Vše z kategorie zbraň a postava řeší perky a crafting. Přirozený a nenásilný. Téměř nevíte, že něco sbíráte. Nebýt krabic v rozích místností. Jestli můžu poradit, hlídejte si třídu perků. Hodně vám usnadní vyvážení akce. A také výběr a správu inventáře. S ním mám jen jednu negativní zkušenost: demontáž nepotřebných věcí. Skutečně by se hodilo třídění podle kategorií a hromadné rozebrání.

Přeji titulu úspěch. Mám pocit, že hráči vyhlížejí daleko přitažlivější hry. Přitom Control má vše, co byste si mohli přát. Zároveň ctí autorský rukopis. Nechybí televize, rádio a hrané pasáže. Styl vyprávění v mnohém připomíná Alana. Práce s akční složkou naopak přináší to nejlepší z Quantum Break. Děj má tajemno a spletité vysvětlování. A rozbitý chod by měl opravit budoucí patch. Tak dejte klukům z Finska šanci.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Najít hru, která má zajímavý příběh, jímavé zpracování a zábavnou hratelnost. To se rovná výhře v loterii. Nebo nalezení životního partnera. Jess si od prvních minut razí cestu Nejstarším domem a vaším srdcem. Jestli najde uneseného bratra a vrátí Federální úřad do původního stavu, je ve vašich rukách. V jedné držíte zbraň a v druhé sílu celého světa. Control boduje ve všech směrech, protože vývojáři vědí, co dělají. Jen kdyby trochu ubrali z vizuálních orgií, možná by nedocházelo k trestuhodným zaváháním optimalizace.
  • FABIOOZO

    Control je za me druhy propadak roku.

  • Vlastimil Smolík

    Ve vortexu kluci říkali že je to údajně nehratelný na starým xboxu? Máte to někdo ozkouseny? Dik

    • tonyskate

      Není to tak hrozné, jak se tvrdí. Dohrát se to dá bez problémů, ale jestli půjde splnit úplně všechny vedlejší úkoly, to netuším.

  • Ondrej Colon

    Neviem mňa už tieto spomalovačky času najak neberú a to platí aj u filmov .

    • za chvili Metrix 4 🙂 bys měl zvolit přípravu.

      • Ondrej Colon

        Matrix už hádam ani viac nemôžu dodrbat ako v dvojke a trojke 😃

    • Kristyna Linetova

      Tady manipulaci s časem nahrazuje telekineze. Práce s hmotou a energií. Člověk si občas připadá skutečně jako ve Star Wars 🙂

      • Ondrej Colon

        Myslím že Remedy to už preháňajú . Už to nie je ani originálne a nudí to . Už GamePlay sa mi n

19. 09. 2019 • Lukáš Urban6

Recenze: Borderlands 3

I kdyby Hulk už nikdy nezezelenal. I kdyby Batman už nikdy neopustil jeskyni. I kdyby Peter Parker natahoval sítě jen mezi palmami. A i kdybych už nikdy nevyslovil, že nemám rád Marvel. Stejně se nic nezmění na faktu, že komiksy vládnou světu ve všech podobách a na všech platformách. Kdy jindy tedy vrátit značku, která si na komiksech postavila jméno, když ne teď. Borderlands 3 tak přicházejí jak imperiální velmoc,...

»
18. 09. 2019 • p.a.c.o8

RECENZE: eFootball PES 2020

Stejně jako každý rok startují naplno fotbalové soutěže po celém světě, tak každý rok nemůže chybět aktuální zpracování nejpopulárnějšího sportu na světě formou hry. A stejně jako každý rok se nám do rukou dostanou osvědčené série PES a FIFA, které se rozhodně nebudou šetřit a o přízeň hráčů si to rozdají na ostří nože. Souboje jsou to čím dál zajímavější, kdy spousta z nich se odehrála ještě před samotným výkopem.

»
12. 09. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: NBA 2K20

Témat, o kterých se před recenzí může člověk zmínit je celá řada, a hlavně díky nim se dá krásně natáhnout celý text. Dnes se proto budeme věnovat pojmu bezedný koš, protože by se dal označit za klíčové slovo následující recenze. Kdo si znechuceně odplivl v domnění, že následující řádky se budou věnovat nějakému marketingovému programu pro bezdomovce, může zůstat v klidu. Spojení bezedný koš má i velice seriózní význam pro aktivitu mající...

»
11. 09. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Monster Hunter World: Iceborne

Reálný lov asi nebude příliš zábavný. Se zbraní pochybné minulosti a pověsti stopujete něco, k čemu se musí vystavit doklad. Navíc v určeném období a lokalitě. To často obnáší výpravy v nepohodlnou dobu. Nebo s nepohodlnými kolegy. Pak si ještě musíte dávat pozor, aby ten paroháč byl skutečně jelen, a ne soused Olda. A proto je tu Monster Hunter World. Když dostane spoluhráč po kebuli půltunovým mečem, řeší to omluva. Na lov si jdete,...

»
10. 09. 2019 • tonyskate2

RECENZE: GreedFall

Tento týden nám francouzské vydavatelství naservíruje další zajímavý titul v podobě akční RPG GreedFall od studia Spiders. Mediální masáž před vydáním byla pěkně rozjetá a řekli bychom, že i úspěšná, protože jsme se na tento titul docela těšili. Jestli ovšem půjde v úspěšných stopách dobrodružné akce o krysím moru, která vyšla taktéž pod Focus Home, to se dozvíte v naší recenzi.

»
08. 09. 2019 • CryLineT14

Recenze: WRC 8

Jak se vrací školáci do lavic, začíná příval herních novinek. Do těch letošních opět zasahuje WRC, aby zaplnil místo odloženého pokračování hry GRIP. Jenže. I když mám závody ráda, nejsem tou pravou na jejich kritizování. Můj pohled je až příliš obyčejný, což mi bylo nejednou připomenuto. Nebudu tedy zdejší návštěvníky hladit proti srsti. Můj pohled konfrontuji s Lukášem Urbanem. Členem redakce, jehož znalosti závodních her jsou nejširší.

»
04. 09. 2019 • p.a.c.o22

RECENZE: Gears 5

Správnej akční hrdina do toho jde naplno, nehledě na důsledky. V případě akční hry musí krev stříkat na všechny strany, trupy se pořádně půlit a nepřátelé umírat v bolestech. Tak nějak by měla vypadat opravdová akční záležitost a je škoda, že akční hry posledních let tak trochu vyměkly. Ti tam jsou hrdinní gerojové trousící jednu drsnou hlášku za druhou, kouřící doutníky a dorážející na dívky. Do her se nám vkrádá stále více...

»
03. 09. 2019 • Lukáš Urban16

Recenze: Blair Witch

Zeptejte se mě o půlnoci na oblíbené hororové studio a určitě řeknu Bloober Team. Poláci si za poslední roky našli čitelný styl, který je rozpoznatelný a mně sedí. Z trouchnivějícího domu postavili uměleckou galerii, hnusným panelákem vzdali poctu Blade Runnerovi a liduprázdné kajuty dotáhly na Broadway. Tak co asi udělají s legendou Blair Witch? S kultem, který na přelomu tisíciletí přepsal hororovou kroniku a umetl cestičku found footage žánru. Stane se hluboký les...

»