RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Autor: p.a.c.o Publikováno: 8.6.2019, 11:51

Publikováno: 8.6.2019, 11:51

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1737 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc rád, ale zatím jsem je hrál převážně na mobilní platformě.

Připadlo mi proto jako dobrý nápad vyzkoušet tento styl her i na velké herní platformě. Výsledkem toho je recenze na Cook, Serve, Delicious! 2, což je typický zástupce žánru kosmeticky upravuji svůj lokál a do lidí cpu, co se do nich jenom vejde. Výběr jídel je velice pestrý od burgrů, přes ryby, smažené všechno možné až po vafle a zmrzlinu. Škoda, že všechno je virtuální, ale zase díky tomu nemám aktuálně metrák a moje židle mě ještě unese.

Co se příběhu týče, žádný hollywoodský trhák se nekoná a vlastně ani v tomto případě není potřeba. Prostě máme restauraci v mrakodrapu a budeme se pod hlavičkou nejrůznějších fastfoodů (samozřejmě smyšlených) snažit z ní udělat továrnu na peníze. Jak jsem zmínil, čeká nás vaření, ale také věci spojené s provozem takového podniku. Čištění záchodů, vynášení odpadků, líčení pastiček na myši a šváby nebo údržba stroje na nápoje. To všechno jsou činnosti, které musí provozovatel bistra zvládnout. Hlavně nezapomenout na řádnou hygienu milé děti, aby úředníci měli radost. Mytí rukou a desinfekce jsou základ!

Když jsem rozjel první úkol, málem jsem si na gamepadu zlomil všechny prsty. Asi tak nějak bych ve zkratce popsal můj první dojem a snahu o co nejlepší skóre. Přeci jenom nemám před sebou dotykový displej, ale všechny úkony se dějí přes tlačítka, jejich kombinace a výběrová menu. Chvilku mi tak trvalo, než jsem přišel na všechny zákonitosti, a i po několika hodinách nemám pocit, že bych měl nad hrou převahu. Je to stále výzva a hon za tím, neudělat zbytečnou chyby, ale prostě se náhodným překlikům a špatně zvolným přílohám nemohu vyhnout. O to více však těší každá správně předaná objednávka.

Přitom myšlenka a celé rozvržení rozhraní dává smysl. Vlevo jsou objednávky, nahoře se dají předpřipravit nejrůznější věci a po rozevření hlavní „skládacího“ panelu děláte jídla a přidáváte ingredience dle přání zákazníků. Bohužel ty už se musí proklikávat, kdy v jednom výběru jsou třeba housky, po dalším stisku se objeví salámy a po dalším majonézy, omáčky a tak dále. Je pravda, že ingrediencí je spousta, což bude asi ten hlavní důvod, proč je všechno řešené tak, jak nakonec je. Možná kdyby tvůrci trochu ubrali, bylo by ovládání přívětivější. Největší chaos do mé přípravy vnášejí jídla, u nichž je třeba chvilku počkat, než budou hotová, ale zákazníkům ho klidně můžete naservírovat ještě nedodělané. Nechci, aby to vyznělo jako chyba, jenom že se občas můžeme ukliknout a rázem servírujeme něco, co bychom nechtěli.

Příjemným překvapením pro mě je možnost vařit kooperativně na jedné konzoli. Není ani potřeba rozdělené obrazovky, prostě má každý hráč v nabídce jinou barvu, takže je na první pohled vidět, kde se zrovna kdo nachází a co dělá. V kooperačním režimu je hra podstatně přívětivější, jelikož ve dvou se to lépe táhne, a byť i tak se v kuchyni budeme mít co otáčet (na rozdíl od Ovecooked si však v kuchyni nebudeme fyzicky překážet při obíhání plotny), je o něco více času na jednotlivé úkoly. Cook, Serve, Delicious! 2 bych tak viděl jako ideální oddechovku pro dva než se u této hry trápit sám samotinký.

Grafická stránka je taková klasika u tohoto typu her, o kterou ve výsledku ani tolik nejde. Všechno je hezky kreslené, jídla by sice mohla být trochu více rozdílná na pohled, ale to už jsem opravdu velký hnidopich. Hudební doprovod mi udělal radost, protože zde hraje tak správná fastfood muzika. Úrovní je neskutečná záplava, takže si vychutnáme různě složitá jídla, ale tematicky zařazená k nabídce jednotlivých vývařoven. Kdo se bude chtít prokousat přes všechny úrovně, může si zavařit i na pár desítek hodin.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nakonec se ukázalo, že vaření jídla je příjemná kratochvíle i na velké platformě. Bohužel komfort z ovládání není takový, jako u dotykového displeje v případě mobilního telefonu, ale to se dalo tak nějak čekat. Nicméně v kooperaci se jedná o skvělou alternativu k výbornému Overcooked nabízející desítky hodin hraní.
26. 06. 2019 • lindros88cze2

RECENZE: Crash Team Racing Nitro-Fueled

Crash Bandicoot a jeho přátelé i nepřátelé opět hlásají návrat. Remake arkádových závodů Crash Team Racing k příležitosti 20lettému výročí už konečně dorazil a podobně jako loňská trilogii je poctivou předělávkou. Přesto si ponechává původní příběh, postavy a rozvržení tratí a přidává k tomu i obsah z Crash Nitro Kart a Crash Tag Team Racing, a to vše zabalené ve slušivém kabátku je pak skvělou vzpomínkou pro hráče originálu, zatímco ti noví si...

»
25. 06. 2019 • tonyskate4

RECENZE: Irony Curtain: From Matryoshka with Love

Asi to nebude poprvé a nejspíše ani naposledy, co na našem webu budeme psát, že tradičních adventur není nikdy dost. Na počítačích to ještě ujde, ale na konzolích žánr point-and-click moc nefrčí. Právě proto jsme s nadšením skočili po satirické adventuře Irony Curtain: From Matryoshka with Love, která si dělá legraci nejen ze železné opony, ale i z celého komunismu.

»
11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»