RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Autor: p.a.c.o Publikováno: 8.6.2019, 11:51

Publikováno: 8.6.2019, 11:51

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2151 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc rád, ale zatím jsem je hrál převážně na mobilní platformě.

Připadlo mi proto jako dobrý nápad vyzkoušet tento styl her i na velké herní platformě. Výsledkem toho je recenze na Cook, Serve, Delicious! 2, což je typický zástupce žánru kosmeticky upravuji svůj lokál a do lidí cpu, co se do nich jenom vejde. Výběr jídel je velice pestrý od burgrů, přes ryby, smažené všechno možné až po vafle a zmrzlinu. Škoda, že všechno je virtuální, ale zase díky tomu nemám aktuálně metrák a moje židle mě ještě unese.

Co se příběhu týče, žádný hollywoodský trhák se nekoná a vlastně ani v tomto případě není potřeba. Prostě máme restauraci v mrakodrapu a budeme se pod hlavičkou nejrůznějších fastfoodů (samozřejmě smyšlených) snažit z ní udělat továrnu na peníze. Jak jsem zmínil, čeká nás vaření, ale také věci spojené s provozem takového podniku. Čištění záchodů, vynášení odpadků, líčení pastiček na myši a šváby nebo údržba stroje na nápoje. To všechno jsou činnosti, které musí provozovatel bistra zvládnout. Hlavně nezapomenout na řádnou hygienu milé děti, aby úředníci měli radost. Mytí rukou a desinfekce jsou základ!

Když jsem rozjel první úkol, málem jsem si na gamepadu zlomil všechny prsty. Asi tak nějak bych ve zkratce popsal můj první dojem a snahu o co nejlepší skóre. Přeci jenom nemám před sebou dotykový displej, ale všechny úkony se dějí přes tlačítka, jejich kombinace a výběrová menu. Chvilku mi tak trvalo, než jsem přišel na všechny zákonitosti, a i po několika hodinách nemám pocit, že bych měl nad hrou převahu. Je to stále výzva a hon za tím, neudělat zbytečnou chyby, ale prostě se náhodným překlikům a špatně zvolným přílohám nemohu vyhnout. O to více však těší každá správně předaná objednávka.

Přitom myšlenka a celé rozvržení rozhraní dává smysl. Vlevo jsou objednávky, nahoře se dají předpřipravit nejrůznější věci a po rozevření hlavní „skládacího“ panelu děláte jídla a přidáváte ingredience dle přání zákazníků. Bohužel ty už se musí proklikávat, kdy v jednom výběru jsou třeba housky, po dalším stisku se objeví salámy a po dalším majonézy, omáčky a tak dále. Je pravda, že ingrediencí je spousta, což bude asi ten hlavní důvod, proč je všechno řešené tak, jak nakonec je. Možná kdyby tvůrci trochu ubrali, bylo by ovládání přívětivější. Největší chaos do mé přípravy vnášejí jídla, u nichž je třeba chvilku počkat, než budou hotová, ale zákazníkům ho klidně můžete naservírovat ještě nedodělané. Nechci, aby to vyznělo jako chyba, jenom že se občas můžeme ukliknout a rázem servírujeme něco, co bychom nechtěli.

Příjemným překvapením pro mě je možnost vařit kooperativně na jedné konzoli. Není ani potřeba rozdělené obrazovky, prostě má každý hráč v nabídce jinou barvu, takže je na první pohled vidět, kde se zrovna kdo nachází a co dělá. V kooperačním režimu je hra podstatně přívětivější, jelikož ve dvou se to lépe táhne, a byť i tak se v kuchyni budeme mít co otáčet (na rozdíl od Ovecooked si však v kuchyni nebudeme fyzicky překážet při obíhání plotny), je o něco více času na jednotlivé úkoly. Cook, Serve, Delicious! 2 bych tak viděl jako ideální oddechovku pro dva než se u této hry trápit sám samotinký.

Grafická stránka je taková klasika u tohoto typu her, o kterou ve výsledku ani tolik nejde. Všechno je hezky kreslené, jídla by sice mohla být trochu více rozdílná na pohled, ale to už jsem opravdu velký hnidopich. Hudební doprovod mi udělal radost, protože zde hraje tak správná fastfood muzika. Úrovní je neskutečná záplava, takže si vychutnáme různě složitá jídla, ale tematicky zařazená k nabídce jednotlivých vývařoven. Kdo se bude chtít prokousat přes všechny úrovně, může si zavařit i na pár desítek hodin.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nakonec se ukázalo, že vaření jídla je příjemná kratochvíle i na velké platformě. Bohužel komfort z ovládání není takový, jako u dotykového displeje v případě mobilního telefonu, ale to se dalo tak nějak čekat. Nicméně v kooperaci se jedná o skvělou alternativu k výbornému Overcooked nabízející desítky hodin hraní.
17. 02. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: The Wild Eight

Divoká osmička není pokračování Tarantinova bijáku. Nejde o dospělý snímek se zvýšenou spotřebou lubrikačního gelu. A kupodivu se za ním neukrývá ani dokument z indiánské rezervace. Jméno patří malému titulu zaměřenému na přežití, jehož konzolové vydání přichází v době, kdy se o milovníky survivalu pokouší kooperační Project Winter. Konkurence ale nakonec může novince pomoci, protože lidi si rádi hrají na dobrodruhy. Jen u toho občas chtějí být sami. Navzdory mrazu, hladovým šelmám...

»
06. 02. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Werewolf: The Apocalypse – Earthblood

Vášně se rodí už v útlém věku. To znamená, že pokud mluvíte bassem a jako prcek jste měnili autíčka za panenky, nejenom, že se vám zúžil potencionální okruh partnerů v dospělosti, ale nejspíš vás čeká kariéra módního návrháře nebo kadeřníka. Což může být pořád lepší než se dostat v předškolním věku k filmovému braku, kde profesor během úplňku snižuje počty studentské koleje dlouhými drápy a ostrými zuby. Do chlupatých kostýmů se sice zatím neoblékám,...

»
04. 02. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Gods Will Fall

„Už toho máme dost! Copak musíme pořád poslouchat ty křeny nahoře? Nespočet generací jim sloužíme a stejně je to málo. Kdybychom se rozpůlili, sešlou na nás kletbu, že jsme se nerozčtvrtili. Poslušně skládáme slib oddanosti a když nějaký lehce retardovaný vesničan nepochopí otázku napoprvé, zahubí ho i s rodinou. Navíc jsou nenažraní a na obětech berou víc než daňový úřad. To musí skončit teď hned. Kdo se nebojí zubaté s brouskem v ruce,...

»
28. 01. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Balancelot

Jsou situace, kdy není snadné udržet balanc. Třeba když je zima a chodníky vůbec nekloužou, ideálně ještě k tomu jdeme z kopce, nebo když se vracíme úplně střízliví z hospody. Rovnováha je přitom naším každodenním chlebem, protože bez ní bychom nikam nedošli, a taky bychom mohli vypadnout z postele, což se ale mnohým děje z nejrůznějších příčin tak jako tak.

»
27. 01. 2021 • Lukáš Urban10

Recenze: The Medium

Děsit lze mnoha způsoby. Dobře budovanou atmosférou jak za starých časů, lekačkami dle moderního mustru a dějem, pakliže je scénárista dostatečně vynalézavý a nespadne do léty omletých klišé. Nahánět hrůzu je možné i technickým stavem hry, ale zrovna v této disciplíně Bloober Team výrazně nevyniká. Přestože je z Polska. Spíše se zaměřuje na lidskou mysl, z níž tahá ty nejtemnější obavy. Protože největším nepřítelem není stín nalomené větve v šeru noci, ani meluzína úřadující...

»
25. 01. 2021 • HusekD0

RECENZE: Override 2: Super Mech League

V roce 2018 nám společnost Modus Games přinesla zajímavě vyhlížející akční hru s obřími roboty pod názvem Override: Mech City Brawl. Chopili jste se tak ovládání jednoho z dvanácti mechů a šli jste bránit planetu proti invazi vetřelců z vesmíru. Hra získávala velmi dobré hodnocení a tak jsme se už v roce 2020 dočkali pokračovaní s názvem Override 2: Super Mech League, které měli na starosti stejní vývojáři ze studia Modus Games Brazil. Sedm let po...

»
23. 01. 2021 • japo1

Recenze: Hitman 3 – více než důstojné zakončení ságy

Od restartu série Hitman uběhlo právě pět let. Nová sága Hitmana od počátku kladla vysoký důraz na design úrovní – každá zabijákova mise byla obsáhlou do sebe zapadající skládačkou, spojenou jak z pečlivě nascriptovaných, tak i hráčem ovlivnitelných událostí. Každý průchod misí tak umožňoval hráči, poté co shromáždil požadované informace o samotném úkolu, zvolit zajímavý a někdy i dost kuriózní způsob, jak svůj cíl sprovodit ze světa. Platilo, že s...

»
07. 01. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Yes, Your Grace

Kdo někdy nechtěl mít na povel celé království, ať hodí kamenem. V pixelartové hře Yes Your Grace se vžijete do role panovníka malého království a poměrně názorně vám předvede, že se nejedná o jednoduchou úlohu pro každého.

»