RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Autor: p.a.c.o Publikováno: 15.4.2018, 11:15

Publikováno: 15.4.2018, 11:15

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1392 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

Dead Ahead: Zombie Warfare je na první pohled hrou na mobil, která si nějakým záhadným způsobem našla cestu na Xbox. Nečekejte nějaký rozmáchlý příběh a skvělé příběhové animace. S vaší partou hrdinů si potřebujete klestit cestu skrze svět zamořený celou škálou nemrtvých nepřátel. Ti nám vždycky po nějakém úseku dokáží postavit do cesty zátaras, který je třeba zlikvidovat.

V tuto chvíli vstupujeme do hry my, jelikož naším cílem je proti hromadám nemrtvých posílat ty vyvolené, kteří se s nimi utkají. Hra je variací na Tower Defence, kdy každý hrdina stojí nějakou částku, v tomto případě vody, po jejímž získání ho můžete poslat do boje. Cílem je prorazit nepřátelskou barikádu a zároveň nedopustit, aby se útočníci dostali k autobusu. Ten má určitý „život“, po jehož spotřebování nikdo neumře, ale jenom se stáhnete, abyste mohli pozměnit řady a o překonání se pokusit znovu.

Jednotek je k dispozici velké množství, kdy základ tvoří týpek s lopatou. K němu můžete přidat někoho silnějšího a pomalejšího, střelce s pistolí nebo brokovnicí či speciálního agenta házejícího granáty. Navíc každou jednotku je možné dále vylepšovat, pokud pro ni máte dostatek surovin do každé ze tří kategorií (zdraví, útok a štěstí). Překonáváním úrovní je možné tyto věci získat, anebo později kupovat či vyměňovat za něco jiného u obchodníka.

Ani na druhé straně nejsou jednotky úplně jednotvárné a každou chvíli vás svou přítomností potěší nový druh zombíka. Ti mohou být různě rychlí, být odolní vůči ohni, kulkám, uzdravují své nemrtvé kolegy nebo svou explozí zničí přilehlé okolí. Všechny typy se navíc přehledně ukládají do zombií encyklopedie, takže si můžete osvěžit paměť, co že to ten který zombík dělá. Rozmanitost je i v tomto případě značná, takže bude stále co objevovat a překonávat.

Bohužel rozmanitost našich lidí a soupeřů je to jediné, co má nějaký vliv na hratelnost. Prostředí se sice mění, ale je to jenom jiná kulisa. Stále se chodí z leva doprava, překážkou je jenom zátaras a jinak se na mapách vůbec nic neděje. V tomto případě je to zásadní, protože díky tomu je celá hratelnost na jedno brdo, navzdory změnám v nepřátelských řadách. Přitom standardní tower defence dokáží pracovat i s prostředím, přidat překážku támhle nebo jenom omezenou cestu tuhle. Pixel artová grafika přitom hře sluší, hudební doprovod zmiňovat ani nebudu, protože celou hrou provází jedna jediná melodie.

Za každý splněný level vás hra ohodnotí až třemi hvězdičkami, ovšem nepochopil jsem systém, podle něhož jsou přidělovány. Když jsem dohrával úroveň bez poškození autobusu, dostal jsem tři hvězdy. Následně jsem to zvládl s půl zdravím a dostal jsem tři hvězdičky, abych pak u další úrovně dosáhl na 93% a dostal dvě hvězdičky. Logiku to tedy rozhodně nemá, a navíc před hraním úrovně ani nevíte, na základě čeho jsou hvězdy přidělovány. Je dobré tak jet jenom na 100% zdraví a moc u toho nepřemýšlet.

Stejně nelogická je i obtížnost. Jednou dáte easy na první pokus jako nic, následně stejně dáte hard nebo nightmare a pak shoříte po třech pokusech na normal obtížnosti. Nevyváženost vás bude provázet celou hrou a je jedno, ve kterém ze sedmi prostředí se zrovna budete nacházet. Všude to funguje stejně špatně.

To platí i pro ovládání. Není možné určit, na koho se váš hrdina půjde vrhnout, ale pouze ho vypustíte z autobusu a on už si pak jde svojí cestou. Dost často by se však hodilo určit nepřítele, s nímž si to půjde vyříkat. Někteří zombíci po chvíli opět vstanou a jdou dál. Bohužel, náš hrdina umí jít pouze v před a co se děje za ním ho už nezajímá. Ani házení zápalných sudů nebo umisťování věcí do úrovní není nijak dobře ovladatelné, protože takhle pomalé a neergonomické ovládání jsem snad ještě neviděl. Ale co bych také měl čekat od vývojářů her pro mobily, kam přesně tohle patří.

Kdo nadával na EA za jejich battlepack aféru, tady bude rozčarován ještě více. Různých způsobů, jak z hráčů dostat další penízky je zde celá řada a občas jsou prakticky docela agresivní, zejména z důvodu zmíněné nevyvážené obtížnosti. Hra vám nabízí nejen více peněz či věcí k vylepšení postav, ale také různé urychlovače, ke kterým se bez koupi dostanete jenom hodně zřídka. K tomu mě neustále štvalo upozorňování na to, abych nezapomněl hru ohodnotit, což prostě na velké konzole nepatří.

3
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Mobilní hry, včetně všech jejich nešvarů, nemají na velkých platformách bez řádného předělání co pohledávat. Jako zabavení na jízdu metrem či autobusem by bylo Dead Ahead: Zombie Warfare fajn, ale Xbox s televizí do tašky nenacpete a mikrotransakce u takto stereotypní hry by platil jenom šílenec. Dobrý nápad tak byl zničen v samotném počátku a já tak nevidím moc důvodů, proč se s touhle hrou trápit.
  • Sagat

    S hodnocením nesouhlasim, já se bavil dobře 1000géček doma. A ani jednou se mi za hru nestalo abych dostal 3 hvězdy při poškozeném autobuse,stačí jedna rána do něj a už to jsou max 2*.

    • p.a.c.o

      Ta hra má svoje kouzlo, ale velká konzole jí absolutně nesedí. Hraju to i na mobilu a tam to ovládáním a vším pasuje o dost víc…

    • Jaroslav Houdek

      Za 299 je to drahý. Kdyby tam nebyly mikrotransakce, tak to koupím třeba do tabletu, nebo telefonu. Ale nemají verzi pro Windows, takže mají smůlu. Na Xboxu si za tyhle peníze můžu zahrát daleko lepší hry.

13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»
25. 03. 2018 • chaosteorycz37

Recenze: Sea of Thieves

„Nečum a pojď vylít vodu z lodi“, řve na mě parťák, zatímco zatlouká díry s kadencí sovětského úderníka. To ale půjde dost špatně, když se nacházíme v bouři a kormidlo se mé pirátské alter ego pokouší vyzout ze sandálů. Nedá se svítit, musím, blesk nám právě bouchl do paluby, až mi třísky provětraly ofinu. S kýblem v ruce přicházím za minutu dvanáct. Kolega je zalitý jak deštný prales a podpalubí připomíná krytý bazén mongolských kočovných...

»