Recenze: Dishonored: Death of the Outsider

Autor: chaosteorycz Publikováno: 25.9.2017, 9:01

Publikováno: 25.9.2017, 9:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1018 článků

Opět nás zve do svých ulic a domů Karnaca a opět to bude trochu jiné než předtím. Série Dishonored patří mezi jedny z nejosobitějších titulů, protože má originální stylizaci, otevřenou hratelnost a náplň, kterou si rádi zopakujete. Navzdory všem kladům ovšem druhý díl stále nepokořil prodejní čísla jedničky. Obsah, který by tak možná vyšel v podobě rozsáhlého DLC, rozšíření nebo jednoduše jako datadisk, putuje do obchodů jako samostatný spin-off. Zoufalost? Ne, spíše chytrý tah, jak alespoň na chvíli resuscitovat druhý díl.

Death of the Outsider neoperuje s předchozími ústředními postavami, ale posouvá na jejich místo vedlejší, konkrétně Billie Lurk, Dauda a v názvu vzpomenutého Outsidera. Kam mají vést kroky nejhledanější osoby ve městě, jejíž obličej zdobí snad každou zeď, je tedy jasné. Billie po nalezení starého mentora musí splnit několik úkolů, získat potřebné věci a postavit se Outsiderovi, jehož spoluúčast na dění v herním světě je více než značná. Díky silným schopnostem je považován za boha, tudíž na jeho eliminaci nestačí nějaká obyčejná Maryša se šálkem kávy. K pochopení všech souvislostí není nezbytně nutné mít povědomí o předchozích událostech. Na druhou stranu, hráči neznalí Dishonored asi nebudou začínat výlet do steampunku zrovna touhle částí.

Ačkoli Bille není Corvo ani Emily, přístup má naprosto stejný, jen za využití jiných serepetiček a speciálních schopností. Už potřetí tak zjistíte, jak obtížné je objevit nejméně náročnou cestu ke splnění úkolů, že pobití desetinásobné přesily bez vybavení značky Heckler & Koch chce víc, než jen štěstí a že Karnaca je překrásným místem v rukách pošahaných bláznů. Jelikož nejde o plnohodnotný díl, v repertoáru je pouze pět misí, jejichž plnění se dá zvládnout za 5 hodin nebo také za 15. V závislosti na zvolené obtížnosti, herním stylu a chuti řešit postranní kontrakty. Jelikož se řadím mezi hráče typu „Sysel“, který musí všechno prozkoumat, sebrat a splnit, nebál jsem opakováním některých úseků a neustálým pendlováním mezi okraji map strávit ve hře zhruba 10 hodin.

Získané mince se velice lehce utrácejí na černém trhu, kde se také dokupuje vybavení a vylepšuje to stávající. Jak v běžných střílečkách nemám ve zvyku používat miny a granáty, tady jsem si jich užil dosyta. Nástražná zařízení, která protivníka naporcují do psího žrádla nebo naopak připoutají k sobě, jsou nenahraditelným pomocníkem při plánování postupu. Stejně tak výbušniny, které mohou být jak smrtící, s variabilními možnostmi spouštění, tak omračující, jako tlakový granát. Hračičky z dílny pana Q doplňují speciální schopnosti, které jsou tentokrát zaměřené spíše na stealth postup.

Teleportace na krátkou vzdálenost zůstává, nicméně tentokrát ji lze připravit předem a použít až v potřebný okamžik. Vidění skrz zeď vystřídalo krátkodobé opuštění těla s možností označkovat několik nepřátel, přičemž absolutním majstrštykem je „půjčování“ obličeje. Jakkoli to zní brutálně, jde o nesmrtící schopnost, kdy Billie ostatní vidí s odlišným obličejem. V rámci energetického limitu lze takto navázat více ksichtů za sebou, což je naprosto brilantní, potřebujete-li rychle projít vícero úseky s rozdílným osazenstvem. Svoje místo mají tradičně i krysy. Nejenže jsou nakládány do kvalitního alkoholu, ale ty živé fungují coby zdroj informací, který může značně pomoci při plnění mise. Bohužel více nadpřirozených schopností hrdinka nemá, což je škoda, zejména jsou-li ve hře přítomny.

Vývojáři do hry zakomponovali ještě 3 z minule (Dark Vision, Blink a Domino), ovšem nedoplňují ty stávající, ale střídají je, a to po dohrání hry spuštěním režimu New Game +. Hezký způsob, jak přinutit k opětovnému hraní, ale buď nejsem tak velký fanoušek nebo mi jedno setkání s Outsiderem bohatě stačilo. Raději bych uvítal možnost opakování se získaným vybavením a bonecharms, které tu naopak chybí. Absenci hlásí také systém Chaos, který řídil reakce okolí v závislosti na tom, volíte-li brutální přístup nebo kradmý. Pokud tedy celou úroveň vybijete, maximálně se připravíte o kontrakty a prostředí bude připomínat indiánskou osadu po nájezdu kolonizátorů. Chování AI je obstojné, třebaže má občas i poněkud divné manýry. V jeden moment na vás nereaguje, naopak vyzývá k interakci. O několik minut později, když jste navštívili zakázaný prostor, do něhož vás nikdo neviděl jít, ani ho opouštět, už pak reaguje agresivně. Párkrát jsem proto musel volit jiný způsob hry, než bych chtěl.

To platilo i v případě kontraktů, jejichž plnění mě bavilo víc než hlavní příběhová linka. Na jedné straně tvůrci nabízejí otevřený přístup k řešení problémů, na straně druhé ho ale komplikují, jak jen to jde. Největší překážkou se ukázalo načítání hry mezi exteriéry a interiéry, kdy nelze přenášet těla. Pár kontraktů se díky tomu komplikuje až příliš a často jsem měl pocit, že jednoduše nemám jiné východisko než zabít všechno živé, abych je splnil. Nahrávacích obrazovek by celkově mohlo být méně, protože dle mého skromného úsudku, není Death of the Outsider zase tak technicky a graficky náročná, aby museli hráči čekat mezi přechodem z ulice do třípatrového domu. Nicméně, to je věc, která se táhne již od prvního dílu.

Po výtvarné stránce platí totéž, nicméně tentokrát je to spíše pochvala. Nezaměnitelný styl, kterým Arkane Studios obohatily tento rok také Prey, funguje i potřetí skvěle a na nové Dishonored je zase radost koukat. Ano, Karnaca už lehce chytá rez a neříkám, že by přetáhnutí kocábky do jiných vod nebylo vítáno, ale pod heslem „do třetice všeho dobrého“ si ji dozajista užijete. Netuším, jak je na tom eskový model konzole Xbox, ale na původním Xboxu One kazí dojem jen textury, které se tu a tam nezaostří. Pravidelně to bývají klíčové dírky, ale nezřídka jsou rozmazané celé dveře, kotel, pec nebo jiné předměty. Alespoň, že ta brutalita je vždy ostrá, jak hrdinčin meč. Nasekané kusy lidských těl asi nepotěší zastánce lidských práv, ale nám, duševně labilním jedincům, dokáží vykouzlit úsměv na rtech.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Honba za odstraněním Outsidera je příjemným návratem k sérii Dishonored, který má obstojnou délku, cenu a velkou šanci, že vás přiměje k zakoupení druhého dílu, pakliže vám stále chybí. Ke své smůle však postrádá několik jeho přednostní, které ve spojení s chybami a nedotaženou optimalizací snižují výsledný dojem. Lehce netradiční New Game + se dá odpustit, případně brát jako oživení, nicméně malé množství schopností je trnem v oku po celou dobu hraní. Fanouškům série to ale bude jedno, protože hlas srdce a touha zodpovědět nevyřčené, jsou silnější než drobná negativa. A ne, Billie není chlap.
16. 10. 2017 • tonyskate0

RECENZE: South Park: The Fractured but Whole

Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.

»
16. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Middle–earth: Shadow of War

Příběhy ze Středozemě hráče bavily dlouho předtím, než Glum začal slídit za „miláškem“ na stříbrném plátně a než Peter Jackson všem připomněl, že Tolkien je jméno významného spisovatele, nikoli odrůda vína. Dokonce se dá říct, že od roku 1982 má každá generace hráčů svého Pána prstenů, který vychází ze stejného základu, a přesto je pokaždé jiný. Poslední roky si Středozemi jako svou destinaci zvolili autoři z Monolith Productions, kteří se...

»
06. 10. 2017 • kristine4chaos30

Recenze: Forza Motorsport 7

Z organizační důvodů, kvůli nimž Lukáš „ChaosteoryCZ“ nemůže přinést podrobné zhodnocení nové Forzy, jsem na jeho přání tuto štafetu převzala já. Takže se připravte, že to úplně mění pohled a přístup k populární značce a žánru jako takovým. Na rozdíl od něj si totiž nemyslím, že závodní simulátor musí hráče trápit přemrštěnými nároky na ovládání. Nechci po něm ani věrohodný průběh závodu se všemi těmi testovacími koly a kvalifikacemi, kvůli nimž se...

»
03. 10. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K18

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉 Každoročně se těším na dvě období. To jedno přichází s E3, kde se dostáváme pod plnou palbu nových herních trailerů, a pak to poprázdninové. Už dávno nestuduji, takže pro mě prázdniny znamenají maximálně tak dlouhou nudu na herních serverech, které znám už nazpaměť. Ale pak přijde září a já si připadám, jak kdyby mě někdo zatlačil...

»
30. 09. 2017 • chaosteorycz6

Recenze: Cuphead

Za tajemným lesem, děsivým lunaparkem a blíže nespecifikovaným počtem řek a hor, žijí dva kusy porcelánu Cuphead a Mugman. Jejich bytí je naplněné radostí a štěstím, nicméně musejí se vyvarovat kasinu ovládanému temnými silami. Ovšem nebyla by to pohádka milé děti, kdyby naši hrdinové poslechli rad vousaté konve. S pohledem zasloužilého karbaníka vrhali kostky jedno kolo za druhým a štěstěna jim evidentně přála. Ale pekelná, která skončila s nabídkou samotného ďábla, který...

»
27. 09. 2017 • chaosteorycz9

Recenze: Project CARS 2

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a...

»
26. 09. 2017 • DandyCZE0

RECENZE: NHL 18

Po roce nám zase začínají tuhnout rybníky a zubaté ostří se na nás snaží zaútočit novinkou v podobě NHL 18. Uvidíme, jak si letošní díl povede. Novinek je na papíře opět hodně, ale jak víme, tak papír toho snese hodně.

»
24. 09. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: WRC 7

Závodní sezóna je v plném proudu a čistě na našem vkusu je, jaký motoristický sport si chceme užít. V tom je virtuální závodění hodně fajn, protože můžeme během chvíle vystřídat celou řadu závodních speciálů a procestovat svět. WRC je soutěž, která je dle mého královnou motorsportu, protože kroužit v bezpečí okruhu není takové, jako když se řítíte otevřenou krajinou, kde se během vteřiny může stát doslova cokoli. Potěší i fakt, že Kylotonn Games...

»