
RECENZE: EA SPORTS FIFA 20
Ani tento rok nejsme ochuzeni o další díl ze série FIFA. Dnes necháme stranou handrkování na téma, jestli je lepší FIFA nebo PES, kdo si koupil licenci na Juve a raději si rovnou řekneme něco o nové FIFA 20.
Letošní ročník FIFA 20 přináší nový herní režim VOLTA. Stejně jako v minulém ročníku, kde byla novinkou licencovaná Liga mistrů, tak i letos, kde se představuje Volta, začíná celá hra zápasem ve Volta fotbale. Jedná se o verzi pouličního fotbálku, který můžeme brát jako integrovanou FIFA STREET. Zde se vyřádí všichni, kteří mají rádi rychlou akci plnou fintiček, parádiček a akrobatických zakončení. Nalezneme tu několik různých fotbalových modifikací: 3v3, 4v4 a 5v5. V některých se vyskytuje i brankář, jinde se hraje bez něj. Hřiště, na kterých se Volta hraje, jsou různorodá. Někde naleznete místo autových čar pouze zdi či pletivo a tak je akce velice intenzivní bez zbytečných přerušení. Hřiště, nebo chcete-li arény, jsou hezky vyvedené včetně diváků. Jedná se o různorodé kulisy, kde najdeme moderní arény na street fotbal, ale i oplocené betonové plácky, kde diváci (kterých není mnoho) sedí na starých paletách.

Absenci příběhu Alexe Krále tento ročník nahrazuje příběh nové postavy v režimu Volta. Nejedná se však o žádnou smyšlenou postavu, ale hlavním hrdinou jste vy. Na začátku vyberete postavu, která nejvíce odráží váš styl a jde se dále. Ať už si vyberete na start kohokoliv, stejně ho můžete totálně překopat a dotvořit k obrazu svému. Zcela jistě si přijdou na své i ti, kteří by si přáli hrát za něžnější pohlaví. Vývojáři z EA mysleli i na ně a přidali možnost vytvořit si svoji Volta fotbalistku. Pokud jedete příběh, budete muset svého hrdinu/hrdinku postupně vylepšovat, ať již dovednostmi anebo nákupem různorodých módních doplňků. Nábor členů z Vámi poražených týmů je již jen takový malý bonus.
Jak se vlastně Volta hraje? Je to příjemné osvěžení tradičního fotbalu. Jak jsem již psal v úvodu, jedná se o akci plnou fintiček a parádiček. Gameplay je příjemně plynulý a jediné co vás bude limitovat, jsou vaše schopnosti.

Nedílnou součástí každého ročníku FIFA je spousta herních možností. Na výběr máte offline hraní a trénování svého vybraného týmu nebo účast v Lize mistrů. Z online variant si můžete vybrat klasické přáteláky s kamarády, nebo online ligy. Nebojte, na FUT se nezapomnělo ani letos. Došlo k úpravě odměn, které jsou teď podle mě mnohem dostupnější pro větší počet i méně talentovaných hráčů, takže sestavit si svůj tým snů bude letos jednodušší. Záležet bude na štěstí v průběhu otvírání balíčků, počtu hodin, které budete ochotni hraní obětovat. Nechybí ani stále diskutovanější možnost nákupu herní měny (FIFA Points) za reálné peníze. Takto můžete sice otvírat balíčky s hráči navíc, ale stále bez záruky na úspěch. Všem bych doporučil do tohoto hazardu se nepouštět a raději trpělivě budovat tým.

Již dlouho jsou v sérii FIFA zabudovány i Pro kluby. Tento herní režim nabírá postupně na popularitě a ani my nezůstaneme pozadu. Letos můžete být fanoušky nově vzniklého týmu FC XBOXWEB. Jde o režim, ve kterém si vytvoříte vlastního hráče a nejlépe ve společnosti přátel i tým, kde budete hrát. Ovládáte pouze sebe (kromě jednoho z vašeho týmu, který může hrát i za zbytek UI ve vašem týmu) a jste součástí ligových a pohárových zápasů vašeho týmu. Cílem je dostat se samozřejmě až do první divize a vyhrát titul. Toto je čistě online režim a k zahájení zápasu potřebujete minimálně jednoho spoluhráče v týmu online a připraveného vyběhnout na trávník s vámi.

Vývojáři z EA slíbili pro letošek přepracovaný gameplay a UI. Musím říct, že se jim to povedlo. Hra je o dost pomalejší než předchozí ročníky. Jde o to, že daleko větší důraz je kladen na práci s míčem a pohyb hráčů a hra působí mnohem reálnějším dojmem než kdy dříve. Hráči ve větší rychlosti dělají chyby při kontrole a zpracování míče a tak jste donuceni nad fotbalem trochu přemýšlet. Umělá inteligence působí mnohem lépe, ať již se to týká hráčů nebo rozhodčích. Rozhodčí například již pochopili, že pokud se hráč v ofsajdu, kolem kterého letí balon, nezapojí do hry, není to ofsajd. Taková maličkost a jakou z ní mám radost. Přepracování se nevyhnuly ani penalty a přímáky. Teď máte k dispozici zaměřovač, který slouží jako výrazná pomůcka. Myslím, že teď si fauly kolem vápna dvakrát rozmyslíte.
O grafické stránce nemá cenu se moc rozepisovat. Jedná se o další evoluci již tak skvělého provedení.

Verdikt
Co říci závěrem? Nová FIFA je pomalejší, fotbalovější a podle mě skvělá.
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...
































