RECENZE: eFootball PES 2020

Autor: p.a.c.o Publikováno: 18.9.2019, 8:33

Publikováno: 18.9.2019, 8:33

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1846 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Stejně jako každý rok startují naplno fotbalové soutěže po celém světě, tak každý rok nemůže chybět aktuální zpracování nejpopulárnějšího sportu na světě formou hry. A stejně jako každý rok se nám do rukou dostanou osvědčené série PES a FIFA, které se rozhodně nebudou šetřit a o přízeň hráčů si to rozdají na ostří nože. Souboje jsou to čím dál zajímavější, kdy spousta z nich se odehrála ještě před samotným výkopem.

Víc, než kdy dříve se obě firmy rvaly o licence, jež by nám měly nabídnout co nejuvěřitelnější zážitek. Z roviny licencování celých soutěží se přešlo k exkluzivitám pro jednotlivé týmy, díky čemuž se PESko dočkalo exkluzivní spolupráce s týmem Juventusu, a proto tento tým letos najdeme jenom v eFootball PES 2020. A právě těmto a dalším věcem se pokusím věnovat na dalších řádcích této recenze věnované právě zmíněnému fotbalu od Japonců z Konami.

A začneme hezky s menu, protože už u něj si na první pohled všimneme nového minimalistického designu. Ten sice pěkně vypadá, ale je třeba si na něj zvyknout. Prvních pár minut jsem jenom bloudil sem a tam a hledal, kam že se mi všechny moje oblíbené herní módy schovaly. Kdo sjede níže, nabídne mu menu video materiály k novinkám a dalším událostem, které pro nás vývojáři chystají. Ne každému musí nové menu na první pohled sedět, možná, že ani na druhý, ale nakonec je fajn, že člověk nemusí listovat přes dvacet stránek a stačí jenom rozkliknout příslušnou ikonku a vybrat herní mód zde schovaný.

Aby příval novinek hned tak neskončil, koukneme na novinku pojmenovanou Matchday. V podstatě jde o komunitní hraní, kdy nám vývojáři budou servírovat pikantní souboje z fotbalového světa, hráči si vyberou tým a budou proti sobě hrát. Ti nejlepší z každého týmu budou následně vybráni coby finalisté a utkají se o odměny. Matchday zní rozhodně jako zajímavá novinka, ale je otázka, jak moc si k ní komunita najde cestu.

Jednou z hlavních překážek by mohl být fakt, s nímž se PESko pere už řadu let a ani letos nedošlo k nějakému výraznějšímu zlepšení. Než hra najde nějakého soupeře, než se to spojí, no několik minut to zabere, což bych od hry, jejíž název se snaží ukázat na eSport, úplně nečekal. Je to škoda, protože naopak setkání s kamarádem je o něco lepší, než tomu bylo loni. Nicméně i zde bych si dokázal představit značně jednodušší cestu, jak někoho pozvat do hry, než se proklikávat přes všechny možnosti serverů. Pak už ale všechno funguje skvěle, a dokonce mi při hraní přišlo, že síťový kód je velice povedený. Nikde nic nelagovalo a reakce hráčů na mé pokyny byly okamžité.

Než se vydáme na trávník, ještě rychlý pohled na další oblíbené módy, kde sice novinek již není tolik, nicméně nějaké se najdou. Asi nejvýraznější novinkou kartičkového myClub je podstatně detailnější přehled statistik jednotlivých hráčů, takže by každý z nás měl mít vyčerpávající informace k tomu, aby si mohl poskládat vítězný tým. Navíc se můžeme těšit na týdenní updaty a speciální kartičky hráčů na základě jejich výkonů v reprezentaci nebo na klubové úrovni.

Manažerská Master League se snaží přinést něco jako příběh toho správného manažera klubu. Nechybí nějaká rozhodnutí, která by měla mít vliv na následný děj (to jsem si úplně nevšiml), lepší fázi jednání o příchodech hráčů (ta mi přijde hodně propracovaná a kdo se v tom vyžívá, bude určitě uspokojen) a také údajně propracovanější grafickou stránku. K tomu snad jen poznámka, že postavy nejsou špatné, ale některé obličeje moc povedené nejsou, hlavně oblast kolem očí působí místy až děsivě.

Licence se dočkala rozšíření, nechybí soutěže od minula, nově máme k dispozici kompletní italskou sérii A a celou řadu klubů z celého světa (nechybí Barcelona, Bayern, Manchester United a další). Stále to sice co do rozsahu není FIFA, ale pokrok a snaha je znát. Pomyslnou licenční třešničkou na dortu bude přítomnost šampionátu EURO 2020, jehož kompletní licenci PES 2020 přinese. Dostaneme ho zdarma formou DLC, které by podle plánu mělo dorazit ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Tím jsme prošli novinky v herních módech a nabídkách a konečně nastal čas vstoupit na trávníky. Už při prvním doteku s míčem jsem si všiml spousty změn a každý další zápas odkrývá nové a nové možnosti, jak se dostat k soupeřově brance a zároveň ho nepustit k té naší. Chtěl bych pochválit pro mě lepší plynulost z fotbalového zážitku. PES měl v minulých letech takový trochu strojovější projev, kdy jednotlivé pohyby a situace nebyly úplně plynulé. S radostí vám oznamuji, že to pro letošek již neplatí a dění na hřišti je krásně plynulé a je přitom jedno, zda jde o standardní situace, vhazování nebo spojení jednotlivých animací pohybů do jednoho celku.

Skvělá je nově předělaná práce s míčem, na kterou jsem si musel hodně zvykat. Nemyslím teď jenom nové animace přihrávek nebo střel, ale také to, jak hráči přihrávky přijímají. Když dáte moc prudkou, míče pěkně odskakují nebo dokonce můžeme dát takovou ránu, že to dotyčného hráče na chvilku může zpomalit nebo úplně sestřelit. Nově navíc reagují také na situaci, v jaké se nacházejí, takže přihrávky v klidu a prostoru jsou podstatně přesnější, než když jste pod tlakem dvou hráčů. V tom případě se stává, že hráč sice přihraje, když mu řeknete, ale míč pošle úplně někam jinam. Stejně to platí i pro útočníky, kdy třeba střela z otočky moc často gólem neskončí, protože na vás tlačí obránci. Pokud tedy nemáte štěstí nebo nejste v dobré pozici. Pod tlakem sice vznikají diamanty, ale jak ukazuje skutečný fotbal, na zakončení to chce aspoň trochu klidu. Dostáváme se tam v těchto oblastech již hodně blízko skutečnému fotbalu, za což jsem velice rád.

Obecně jsem v novém ročníku hodně bojoval s poslušností hráčů, ale čím víc zápasů jsem odehrál, tím více byla hra pod kontrolou. A to je další věc, na kterou si velice snadno zvyknete. Díky novým pohybům máte výborný přehled a kontrolu nad děním na hřišti a opravdu se mi dostávalo pocitu, že já jsem ten, kdo hýbe děním na hřišti. Můžeme si krásně pokrývat míč, vyzívat spoluhráče ke skórování skvělými pasy nebo rychlou kombinací přenést těžiště hry jinam. Obrana je na tom podobně skvěle a dá se bránit opravdu efektivně. Jenom to chce trochu cviku, který se nejlépe získává během zápasů. Letošní trénink je na chlup stejný, jako byl ten loni, ale kvůli změnám v hratelnosti mi přišel o něco méně přívětivý. Ovšem nováčkům by měl poskytnout dostatečnou podporu.

Výborný fotbalový zážitek ze zápasů podporují také další věci jako větší možnosti faulů, kdy nejsme ochuzeni ani o fauly rukou, které navíc vypadají uvěřitelně a také máme možnost pád trošku přifilmovat a zkusit, zda nám to rozhodčí zbaští. Nicméně tuhle možnost jsem úplně nevyužil. Rozhodčí jsou fajn, ale musím říct, že občas mě štvala hodinářská přesnost posuzování offsidů. Nicméně je fakt, že oku virtuálního arbitra taková věc prostě ujít nemůže, takže se s ní budu muset naučit žít. Umělá inteligence ovládá také brankáře, k nimž moc výhrad nemám. Chytají pěkně a nedělají žádné vyložené chyby, takže za mě úkol splněn. Místy jim chytání neulehčuje dění na hřišti, protože se mi zdálo, že víc, než kdy jindy jsou moje střely nebo přihrávky plné tečí a nenadálých odrazů, což v kombinaci s akcí v pokutovém území může skončit hodně nepředvídatelně. A s tím by nic neudělal sebelepší gólman, natož umělá inteligence.

Celková atmosféra je také na výborné úrovni, což dokazuje skvělé grafické zpracování (byť rozdíl mezi známým týmem s kompletní licencí a slabším týmem je patrný na první pohled), nádherné stadiony nebo oslavné chorály umocňující dojem z toho, že tam jste a vaše šance diváky opravdu zajímají. Již tradičně výborně emotivní komentář nesmí chybět. Zmínkou o technické stránce bych zakončil shrnutím faktu, že hra krásně plynule běží ve 4K a s podporou HDR. To bych však doporučil nastavovat opatrně, protože jinak mohou být barvy a výsledný dojem značně přepálený.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Pokud jsem loni říkal, že PES je skutečnou fotbalovou hru, letošní ročník toto tvrzení opět posouvá na další úroveň. Zážitek ze zápasů je neskutečně uvěřitelný, a navíc neskutečně zábavný. Nebýt problémů s online hrou, jejíž založení je lehce nepřátelské a hlavně zdlouhavé, měli bychom tu dokonalou hru. Třeba se všechno na tuto úroveň dostane s DLC přinášejícím EURO 2020, kterého se už teď nemůžu dočkat.
  • Ondřej Kolovrat

    Moc pěkná recenze. Já zůstávám věrný fifě. I když je to „arkádová pouťová atrakce“, tak množství licencovaných týmů a soutěží a hlavně neskutečně návykový režim FIFA ultimate team to u mě vyhrávají. Ale jinak je mi PES sympatický, jestil se příští rok objeví v Game Passu, tak jako letos PES 19, tak si EURO 2020 moc rád zahraju

    • Jestli můžu oponovat, tak se vším souhlas, ale MyClub, coz je obdoba FUT, je prave uplne jiny level. Hraci licencovani, skvele turnaje, tematicky dynamicke, krome toho naprosto skvely system vylepsovani hracu, kdyz je hrajes, nutnost opravdu sehrani, ne pseudo chemie, jako ve FIFE. FIFA me bavi taky, ale zrovna system myClub je podle me mnohem lepsi, nez FUT, doporucuji vyzkouset a neni to ciste paytowin, jelikoz i slabsiho hrace muzes pri pravidelnem nasazovani zlepsit. Na dobre hrace dosahnes i diky pravidelnemu hrani a nemusis jenom kupovat body/coins.

      • Ondřej Kolovrat

        MyClub znám jen z doslechu, takže přímé srovnání nemám. Hodně lidí jako jedinné mínus vnímá nákladnost na prodloužení kontraktu nejlepším hráčům v klubu. A taky si nejsem jistý, jestli takový režim může plnohodnotně fungovat při prodejích PES, které jsou několikanásobně nižší než u FIFA. Xboxová komunita PES je docela malá

        • MyClub je o hraní, sehrávání a zdokonalování. FUT je o kupovaní Coins, a obchodu z hráči, je otázka, co preferuješ, jestli obchodního manažera nebo simulování kabiny a fotbalu. Takže až vyzkoušíš, je možnost porovnávat. Jedina chyba u PES je v letosnim a to tedy v kazdem, co jsem za posledni dva roky hral, pripojovani souperu.

          • Ondřej Kolovrat

            Zní to dobře. Až bude v Game passu nebo ve výprodeji, tak tomu dám šanci

  • Radek Jakubec

    super recenze, Luk to shrnul pěkně a není moc co dodat 🙂 playing is believing… 🙂

    • p.a.c.o

      Díky 🙂

  • FABIOOZO

    Hmm, po nastaveni tezke obtiznosti jsem zapl hru a po 20 sekundach kdy jsem dal uplne lehce gol sla hra odinstalovat. Tim pro me Letosni rocniky skoncily. Recka super 😀

05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o5

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»