RECENZE: eFootball PES 2020

Autor: p.a.c.o Publikováno: 18.9.2019, 8:33

Publikováno: 18.9.2019, 8:33

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2000 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Stejně jako každý rok startují naplno fotbalové soutěže po celém světě, tak každý rok nemůže chybět aktuální zpracování nejpopulárnějšího sportu na světě formou hry. A stejně jako každý rok se nám do rukou dostanou osvědčené série PES a FIFA, které se rozhodně nebudou šetřit a o přízeň hráčů si to rozdají na ostří nože. Souboje jsou to čím dál zajímavější, kdy spousta z nich se odehrála ještě před samotným výkopem.

Víc, než kdy dříve se obě firmy rvaly o licence, jež by nám měly nabídnout co nejuvěřitelnější zážitek. Z roviny licencování celých soutěží se přešlo k exkluzivitám pro jednotlivé týmy, díky čemuž se PESko dočkalo exkluzivní spolupráce s týmem Juventusu, a proto tento tým letos najdeme jenom v eFootball PES 2020. A právě těmto a dalším věcem se pokusím věnovat na dalších řádcích této recenze věnované právě zmíněnému fotbalu od Japonců z Konami.

A začneme hezky s menu, protože už u něj si na první pohled všimneme nového minimalistického designu. Ten sice pěkně vypadá, ale je třeba si na něj zvyknout. Prvních pár minut jsem jenom bloudil sem a tam a hledal, kam že se mi všechny moje oblíbené herní módy schovaly. Kdo sjede níže, nabídne mu menu video materiály k novinkám a dalším událostem, které pro nás vývojáři chystají. Ne každému musí nové menu na první pohled sedět, možná, že ani na druhý, ale nakonec je fajn, že člověk nemusí listovat přes dvacet stránek a stačí jenom rozkliknout příslušnou ikonku a vybrat herní mód zde schovaný.

Aby příval novinek hned tak neskončil, koukneme na novinku pojmenovanou Matchday. V podstatě jde o komunitní hraní, kdy nám vývojáři budou servírovat pikantní souboje z fotbalového světa, hráči si vyberou tým a budou proti sobě hrát. Ti nejlepší z každého týmu budou následně vybráni coby finalisté a utkají se o odměny. Matchday zní rozhodně jako zajímavá novinka, ale je otázka, jak moc si k ní komunita najde cestu.

Jednou z hlavních překážek by mohl být fakt, s nímž se PESko pere už řadu let a ani letos nedošlo k nějakému výraznějšímu zlepšení. Než hra najde nějakého soupeře, než se to spojí, no několik minut to zabere, což bych od hry, jejíž název se snaží ukázat na eSport, úplně nečekal. Je to škoda, protože naopak setkání s kamarádem je o něco lepší, než tomu bylo loni. Nicméně i zde bych si dokázal představit značně jednodušší cestu, jak někoho pozvat do hry, než se proklikávat přes všechny možnosti serverů. Pak už ale všechno funguje skvěle, a dokonce mi při hraní přišlo, že síťový kód je velice povedený. Nikde nic nelagovalo a reakce hráčů na mé pokyny byly okamžité.

Než se vydáme na trávník, ještě rychlý pohled na další oblíbené módy, kde sice novinek již není tolik, nicméně nějaké se najdou. Asi nejvýraznější novinkou kartičkového myClub je podstatně detailnější přehled statistik jednotlivých hráčů, takže by každý z nás měl mít vyčerpávající informace k tomu, aby si mohl poskládat vítězný tým. Navíc se můžeme těšit na týdenní updaty a speciální kartičky hráčů na základě jejich výkonů v reprezentaci nebo na klubové úrovni.

Manažerská Master League se snaží přinést něco jako příběh toho správného manažera klubu. Nechybí nějaká rozhodnutí, která by měla mít vliv na následný děj (to jsem si úplně nevšiml), lepší fázi jednání o příchodech hráčů (ta mi přijde hodně propracovaná a kdo se v tom vyžívá, bude určitě uspokojen) a také údajně propracovanější grafickou stránku. K tomu snad jen poznámka, že postavy nejsou špatné, ale některé obličeje moc povedené nejsou, hlavně oblast kolem očí působí místy až děsivě.

Licence se dočkala rozšíření, nechybí soutěže od minula, nově máme k dispozici kompletní italskou sérii A a celou řadu klubů z celého světa (nechybí Barcelona, Bayern, Manchester United a další). Stále to sice co do rozsahu není FIFA, ale pokrok a snaha je znát. Pomyslnou licenční třešničkou na dortu bude přítomnost šampionátu EURO 2020, jehož kompletní licenci PES 2020 přinese. Dostaneme ho zdarma formou DLC, které by podle plánu mělo dorazit ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Tím jsme prošli novinky v herních módech a nabídkách a konečně nastal čas vstoupit na trávníky. Už při prvním doteku s míčem jsem si všiml spousty změn a každý další zápas odkrývá nové a nové možnosti, jak se dostat k soupeřově brance a zároveň ho nepustit k té naší. Chtěl bych pochválit pro mě lepší plynulost z fotbalového zážitku. PES měl v minulých letech takový trochu strojovější projev, kdy jednotlivé pohyby a situace nebyly úplně plynulé. S radostí vám oznamuji, že to pro letošek již neplatí a dění na hřišti je krásně plynulé a je přitom jedno, zda jde o standardní situace, vhazování nebo spojení jednotlivých animací pohybů do jednoho celku.

Skvělá je nově předělaná práce s míčem, na kterou jsem si musel hodně zvykat. Nemyslím teď jenom nové animace přihrávek nebo střel, ale také to, jak hráči přihrávky přijímají. Když dáte moc prudkou, míče pěkně odskakují nebo dokonce můžeme dát takovou ránu, že to dotyčného hráče na chvilku může zpomalit nebo úplně sestřelit. Nově navíc reagují také na situaci, v jaké se nacházejí, takže přihrávky v klidu a prostoru jsou podstatně přesnější, než když jste pod tlakem dvou hráčů. V tom případě se stává, že hráč sice přihraje, když mu řeknete, ale míč pošle úplně někam jinam. Stejně to platí i pro útočníky, kdy třeba střela z otočky moc často gólem neskončí, protože na vás tlačí obránci. Pokud tedy nemáte štěstí nebo nejste v dobré pozici. Pod tlakem sice vznikají diamanty, ale jak ukazuje skutečný fotbal, na zakončení to chce aspoň trochu klidu. Dostáváme se tam v těchto oblastech již hodně blízko skutečnému fotbalu, za což jsem velice rád.

Obecně jsem v novém ročníku hodně bojoval s poslušností hráčů, ale čím víc zápasů jsem odehrál, tím více byla hra pod kontrolou. A to je další věc, na kterou si velice snadno zvyknete. Díky novým pohybům máte výborný přehled a kontrolu nad děním na hřišti a opravdu se mi dostávalo pocitu, že já jsem ten, kdo hýbe děním na hřišti. Můžeme si krásně pokrývat míč, vyzívat spoluhráče ke skórování skvělými pasy nebo rychlou kombinací přenést těžiště hry jinam. Obrana je na tom podobně skvěle a dá se bránit opravdu efektivně. Jenom to chce trochu cviku, který se nejlépe získává během zápasů. Letošní trénink je na chlup stejný, jako byl ten loni, ale kvůli změnám v hratelnosti mi přišel o něco méně přívětivý. Ovšem nováčkům by měl poskytnout dostatečnou podporu.

Výborný fotbalový zážitek ze zápasů podporují také další věci jako větší možnosti faulů, kdy nejsme ochuzeni ani o fauly rukou, které navíc vypadají uvěřitelně a také máme možnost pád trošku přifilmovat a zkusit, zda nám to rozhodčí zbaští. Nicméně tuhle možnost jsem úplně nevyužil. Rozhodčí jsou fajn, ale musím říct, že občas mě štvala hodinářská přesnost posuzování offsidů. Nicméně je fakt, že oku virtuálního arbitra taková věc prostě ujít nemůže, takže se s ní budu muset naučit žít. Umělá inteligence ovládá také brankáře, k nimž moc výhrad nemám. Chytají pěkně a nedělají žádné vyložené chyby, takže za mě úkol splněn. Místy jim chytání neulehčuje dění na hřišti, protože se mi zdálo, že víc, než kdy jindy jsou moje střely nebo přihrávky plné tečí a nenadálých odrazů, což v kombinaci s akcí v pokutovém území může skončit hodně nepředvídatelně. A s tím by nic neudělal sebelepší gólman, natož umělá inteligence.

Celková atmosféra je také na výborné úrovni, což dokazuje skvělé grafické zpracování (byť rozdíl mezi známým týmem s kompletní licencí a slabším týmem je patrný na první pohled), nádherné stadiony nebo oslavné chorály umocňující dojem z toho, že tam jste a vaše šance diváky opravdu zajímají. Již tradičně výborně emotivní komentář nesmí chybět. Zmínkou o technické stránce bych zakončil shrnutím faktu, že hra krásně plynule běží ve 4K a s podporou HDR. To bych však doporučil nastavovat opatrně, protože jinak mohou být barvy a výsledný dojem značně přepálený.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Pokud jsem loni říkal, že PES je skutečnou fotbalovou hru, letošní ročník toto tvrzení opět posouvá na další úroveň. Zážitek ze zápasů je neskutečně uvěřitelný, a navíc neskutečně zábavný. Nebýt problémů s online hrou, jejíž založení je lehce nepřátelské a hlavně zdlouhavé, měli bychom tu dokonalou hru. Třeba se všechno na tuto úroveň dostane s DLC přinášejícím EURO 2020, kterého se už teď nemůžu dočkat.
  • Ondřej Kolovrat

    Moc pěkná recenze. Já zůstávám věrný fifě. I když je to „arkádová pouťová atrakce“, tak množství licencovaných týmů a soutěží a hlavně neskutečně návykový režim FIFA ultimate team to u mě vyhrávají. Ale jinak je mi PES sympatický, jestil se příští rok objeví v Game Passu, tak jako letos PES 19, tak si EURO 2020 moc rád zahraju

    • Jestli můžu oponovat, tak se vším souhlas, ale MyClub, coz je obdoba FUT, je prave uplne jiny level. Hraci licencovani, skvele turnaje, tematicky dynamicke, krome toho naprosto skvely system vylepsovani hracu, kdyz je hrajes, nutnost opravdu sehrani, ne pseudo chemie, jako ve FIFE. FIFA me bavi taky, ale zrovna system myClub je podle me mnohem lepsi, nez FUT, doporucuji vyzkouset a neni to ciste paytowin, jelikoz i slabsiho hrace muzes pri pravidelnem nasazovani zlepsit. Na dobre hrace dosahnes i diky pravidelnemu hrani a nemusis jenom kupovat body/coins.

      • Ondřej Kolovrat

        MyClub znám jen z doslechu, takže přímé srovnání nemám. Hodně lidí jako jedinné mínus vnímá nákladnost na prodloužení kontraktu nejlepším hráčům v klubu. A taky si nejsem jistý, jestli takový režim může plnohodnotně fungovat při prodejích PES, které jsou několikanásobně nižší než u FIFA. Xboxová komunita PES je docela malá

        • MyClub je o hraní, sehrávání a zdokonalování. FUT je o kupovaní Coins, a obchodu z hráči, je otázka, co preferuješ, jestli obchodního manažera nebo simulování kabiny a fotbalu. Takže až vyzkoušíš, je možnost porovnávat. Jedina chyba u PES je v letosnim a to tedy v kazdem, co jsem za posledni dva roky hral, pripojovani souperu.

          • Ondřej Kolovrat

            Zní to dobře. Až bude v Game passu nebo ve výprodeji, tak tomu dám šanci

  • Radek Jakubec

    super recenze, Luk to shrnul pěkně a není moc co dodat 🙂 playing is believing… 🙂

    • p.a.c.o

      Díky 🙂

  • FABIOOZO

    Hmm, po nastaveni tezke obtiznosti jsem zapl hru a po 20 sekundach kdy jsem dal uplne lehce gol sla hra odinstalovat. Tim pro me Letosni rocniky skoncily. Recka super 😀

01. 08. 2020 • p.a.c.o3

RECENZE: Creaks

Hry jsou umění. Někdy o něco větší, někdy o něco menší, ale na každém kousku se dá něco najít. Je přitom jedno, zda se na vývoji podílí multikulturní tým o několika stovek zaměstnanců z celého světa, nebo nějaké menší studio třeba od nás. Je ale pravda, že některé hry jsou umělecké o něco víc a třeba i ve vícero směrech, než tomu bývá u jiných. Jedním ze studií, které si na prezentaci...

»
27. 07. 2020 • Lukáš Urban8

Recenze: Destroy All Humans!

Mám velkou oblibu v námětech s mimozemskou invazí. Smůlou pro mě je, že většinou nekončí dobře. Můj pokřivený charakter vždy fandí vetřelci, nikoliv lidem, kteří se chovají jako hlupáci a jen úplnou náhodou pokaždé vyhrají. Trpím, když poslední dva polárníci přemůžou Věc. Nikdy neodpustím Ripleyové, že vyhodila Vetřelce do kosmu. A Den nezávislosti už nikdy nebude stejný kvůli pitomému viru z laptopu. Naštěstí je tu Crypto. Spása z daleké galaxie a hajzlík na entou.

»
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»