RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Autor: p.a.c.o Publikováno: 5.4.2018, 17:14

Publikováno: 5.4.2018, 17:14

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1392 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení s Xbox One nebo Xbox One X.

Od posledně došlo dle informací od vývojářů ke zvýšení ceny těchto her a to i zpětně, takže je otázkou, zda za se své peníze dostaneme něco navíc. Trochu jsem se při hraní Enigmatis 3 bál, že to bude zase ta stará známá klasika, ale hned na úvod vám mohu říct, že jsem byl mile překvapen. Naštěstí i v tomto žánru se dají nabídnout nové postupy, čímž nemyslím jenom obligátní změnu příběhu.

Ten startuje pádem letadla, takže to trochu popírá má slova o originalitě, ale jinak hra navazuje na dva předchozí díly, kdy se coby detektiv (ženského pohlaví samozřejmě) vydáváte do Himalájí. Z vyšetřování totiž vyplývá, že právě tam se vydal hledaný Kazatel, aby se stal vládcem světa. Příběh se točí kolem tajemného stvoření Griffa, andělů a klasické touze po moci. Úplně nemám rád příběhy plné mystiky, a jelikož zde se vše mystické děje až k závěru, byl jsem spokojen a příběh si pěkně užil. Navíc po dohrání hlavní dějové linky se odemkne bonus v podobě kratšího příběhu, který předchází v podobě jiné postavy tomu hlavnímu a příjemně ho doplňuje. Jinak ale beru příběh spíš jako takovou kostru, která drží pohromadě prvky hratelnosti.

V této oblasti je poslední dobou jasný odklon od klasického hromadného hledání předmětů na obrazovkách a dochází k dalšímu propojování s celou řadou hádanek. Jejich rozmanitost je slušná a u pár z nich jsem již opravdu musel přemýšlel. Některé mají fajn námět a jiné mě nadchly svou dynamikou. Obecně však nejsou nijak zvlášť složité, když na ně obejde, takže spíš budete bojovat s tím, kde a jakou věc použít nebo najít. K tomu dobře poslouží mapa a možnost skákat z jedné obrazovky do druhé, pokud je to samozřejmě v rámci příběhu možné.

Potěší i herní prvek shromažďování důkazů. Hlavní hrdinka je detektiv, takže jak se někde objeví nějaká důležitá stopa, hned jí fotí na mobil. Na nás potom je důkazy správně přiřadit k sobě, což dále dovysvětlí příběh a posune ho dál. Oproti jiným dílům zde je i více kooperace s ostatními postavami, takže nejsme takový samotáři, jak bývá zvykem. Cena těchto her není nejvyšší a tomu odpovídá i doba hratelnosti. I s rozšířením v klidu všechno stihnete dohrát přibližně za 3 hodiny, včetně patřičné nálože achievementů.

Největší zlepšení, které pohladilo mé oko nastalo v oblasti technického zpracování. Jednotlivé obrazovky jsou prostě nádherné, ale naštěstí nezůstalo jenom u nich. V Artifex Mundi konečně zapracovali i na filmečcích, které jsou po dlouhé době konečně pěkně ostré, postavy hezky modelované, dokonce i mrkají, a tak je na hru po všech směrech radost pohledět. Příjemné tóny na píšťalu dotvářejí atmosféru po zvukové stránce, takže i zde vše v pořádku a konečně nemusím psát, že by to chtělo nějaký vylepšení.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala je fajn odpočinkovou hrou, u níž si užijete fajn příběh a vyřešíte nějakou tu hádanku. Na rozdíl od mobilů to hře sluší i na velké obrazovce a všechny hádanky se řeší příjemněji. Je fajn vidět, že se dají vylepšovat i hry těchto žánrů, takže pokud ho máte rádi, s Enigmatis 3 chybu určitě neuděláte.
15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»
25. 03. 2018 • chaosteorycz37

Recenze: Sea of Thieves

„Nečum a pojď vylít vodu z lodi“, řve na mě parťák, zatímco zatlouká díry s kadencí sovětského úderníka. To ale půjde dost špatně, když se nacházíme v bouři a kormidlo se mé pirátské alter ego pokouší vyzout ze sandálů. Nedá se svítit, musím, blesk nám právě bouchl do paluby, až mi třísky provětraly ofinu. S kýblem v ruce přicházím za minutu dvanáct. Kolega je zalitý jak deštný prales a podpalubí připomíná krytý bazén mongolských kočovných...

»