RECENZE: FIFA 19

Autor: p.a.c.o Publikováno: 2.10.2018, 18:04

Publikováno: 2.10.2018, 18:04

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1640 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Každoroční souboj sportovních her s recenzenty opět vypukl a další na řadě, kdo se nás pokusí přesvědčit o kvalitách svojí hry, jsou ostřílení borci z EA Sports. Jejich série FIFA prodává milióny kusů ročně, snaží se sem tam v konceptu i něco změnit a ani aktuální ročník FIFA 19 na tom nebude jinak. Zároveň se nabízí otázka, jak jsou na tom v porovnání s konkurencí od Konami a celá řada z vás by jistě ráda také slyšela, kterou hru z této dvojice vybrat. Přiznávám, že to není snadný úkol, ale následující řádky se o něco takového pokusí.

Nejvýraznější novinkou letošního ročníku patrnou na první pohled je fakt, že EA mají aktuálně pod svou střechou nejspíš kompletní nabídku licencí na nejrůznější soutěže, jakou kdo asi můžeme mít. Ne, že by v loňském roce byla nabídka slabá, to v žádném případě, ale k dokonalosti jedna soutěž chyběla. Byla jí prestižní Liga Mistrů, na níž vlastnila práva série Pro Evolution Soccer. Bohužel pro ni, od letošního roku to již neplatí, a i Liga Mistrů je nově obsažena ve FIFA 19. Také tento úspěch dávají EA náležitě na odiv, takže celá hra začíná zápasem Ligy Mistrů, dále tu máme kolonku, která vás přímo do Ligy Mistrů přenese, můžete si zvolit fázi této soutěže, v níž si chcete zahrát jenom tak a Alex Hunter s Danny Williamsem se nadšeně účastní svých premiérových startů v této prestižní klubové soutěži. Objektivně musím přiznat, že zpracování soutěže je opravdu na špičkové úrovni, takže si svůj pohár s Plzní, Spartou nebo Slávií může vyhrát opravdu každý.

Nabídka módů je tak ještě širší a troufnu si tvrdit, že každý milovník fotbalu si zde přijde na své. Je přitom jedno, zda se chce účastnit zmíněné Ligy Mistrů, vytvořit si svého hráče, sledovat příběh nebo si ve FIFA Ultimate Team vytvořit svůj vysnění tým. Pak už není problém desítky hodin kopat do míče a těšit se z případných úspěchů nebo zlepšovat svůj herní styl, aby se úspěchy dostavily. Jako vždy nechybí propracovaný systém tréninků a výzev, takže své herní dovednosti může každý vypilovat dle libosti. Zejména doporučuji věnovat se bránění, protože to je letos opravdu jiné, ale o tom až dále.

Teď se pojďme podívat na příběhový režim. Ten je tu do třetice všeho dobrého, měl by uzavřít příběh hlavní postavy Alexe Huntera a navíc přináší hned trojici hratelných postav. Stejně jako posledně nás čeká spousta rozhodnutí, u nichž může nastat drobný problém v případě, že jste loňský ročník vynechali a příběh nehráli. Některá z nich odkazují na události z minula, takže když nevíte, oč jde, jak se máte správně rozhodnout? Nakonec tedy prostě něco zvolíte a příběh jede vesele dál. Hra vám navíc v konkrétním okamžiku nabídne doporučení, přepnout se do jiné postavy a pokračovat jejím příběhem. Je to sice dobrovolná volba, ale doporučuji ji využívat. Díky tomu si příběh všech postav vychutnáte v nejlepším možném pořadí tak, jak to tvůrci zamýšleli, což se může hodit. Spousta událostí dává naše tři hrdiny dohromady a protkávají se nejen jejich cesty, ale v případě Alexe a Dannyho dojde i na konfrontace formou zápasů. Zde je hráč postaven před nutnost vybrat jednoho z nich, za což jsem rád. Ani napotřetí se mi moc nechtělo hrát za Alexe, který mi prostě pořád není sympatický, a raději jsem volil Dannyho nebo Alexovo sestru Kim. S povděkem kvituji fakt, že ve většině zápasů opravdu o něco jde, takže je člověk hraje s větší chutí. Příběh se mi nakonec líbil a určitě si ho projdu celý.

Z herních režimů ještě stojí za zmínku FUT, což je oblíbená kartičková kratochvíle pro sběratele fotbalistů. I tady se najdou změny, největší je asi v přestavbě herních online módů. V první řadě můžete svůj tým vysílat do týdenních výzev, kde se dají získat nejrůznější odměny a nechybí ani souboje v rámci divizí, kdy za výhry a remízy body získáváte, prohry vám nějaké ty body odeberou. Dle toho pak postupujete nebo sestupujete, ale to už je taková klasika. Hodně podobně funguje i singlplayer varianta, kdy i u ní se dá prosedět spousta hodin a budovat svůj vysněný tým. Celkově online složka hry funguje báječně, a kdo chce pohodový online zážitek se spoustou hráčů, je zde na správné adrese. Nepotěším hráče kariéry s vlastním hráčem, protože v této části se zastavil čas a nic nového se zde bohužel neodehrává.

Následovat měl odstavec toho, jak je to na trávníku stejná podívaná jako loni, ale nakonec po delším hraní vylezly na povrch změny spojené s herním modelem. Bohužel ani jednu bych neoznačil za vyloženě pozitivní, i když třeba přepracovaný systém střelby by někoho oslovit mohl. Nová funkce lépe pracuje s dotykem hráčů s míčem. Střelba probíhá tak, že klasicky zmáčknete tlačítko pro střelu a vzápětí ještě jednou. Úspěch je korunován prudkou a hezky umístěnou střelou, neúspěch střelou, za kterou by se styděl i jednonohý fotbalista. Dobré je, že tuto funkci nemusíte využívat, ale silně vám to alespoň pro online zápasy doporučuji. V případě úspěšného načasování totiž zpoza šestnáctky vypálíte takovou mordu, na níž bude celý soupeřův tým nejspíš jenom koukat a zastaví ji až síť v brance. Je otázkou, zda to nebude až moc silná zbraň do online režimů, která se bude jenom těžko bránit a možná bude muset následně dojít k její úpravě.

Komu se zdála loni hra proti Ul lehká, letos by mohl být spokojen. V oblasti, kde velice přituhlo, je obtížnost. Tam kde jsem loni v pohodě vítězil, to mám letos hodně náročné a musím se opravdu snažit. Díky tomu se výhry většinou pohybují kolem výsledku 2:1, jelikož nějaký ten gól dostanu vždy. Příčiny těžší obtížnosti jsou, řekl bych, dvě. První z nich je v úvodu zmíněné bránění. To je totiž podstatně těžší, než posledně a z toho důvodu doporučuji trénink. U mě to při zápasech vypadalo tak, že jsem čekal a snažil se vykrývat prostory na přihrávky nebo se snažil postavit hráče do cesty střele/přihrávce. Aktivně odebrat míč se mi díky upravenému koliznímu systému moc nedařilo, takže lepší v mém případě bylo spoléhat na štěstí.

Druhou příčinu těžší obtížnosti bych viděl v nevyváženosti Ul. Jednou vás tlačí, gól nedá. Pak tlačíte vy a najednou tam máte gól z protiútoku do plné obrany, kde vás dva hráči vyškolí jak malé haranty. Celkový dojem z fotbalu sice není špatný a lehký příklon k simulaci tu je. Nicméně ve většině případů jsem se modlil a doufal, ať gól dám, žádný nedostanu a nakonec mám více štěstíčka, než soupeř. Musím uznat, že prvek náhody zde hraje velkou roli, protože tolik tyčí, břeven nebo nesmyslných dorazů jsem v žádném jiném ročníku nedal a neviděl.

Hodí se zmínit, že brankáři nejsou nijak hvězdní a zanechali ve mně rozpačitý dojem. Jednou chytnou neskutečnou střelu, aby následně totálně vyhořeli v úplně banální situaci (centrované míče jsou jejich noční můrou a garantuji vám, že vaší se stanou také). Ani rozhodčí nejsou lepší ani horší. Stále u nich neprojde milimetrový offisde, ale o dost více díky novému koliznímu systému pouštějí hru tělem. Ne snad, že by za každý zákrok měla být karta, ale když jsem kolikrát sledoval dění na monitoru, až jsem se divil, že to všechno prošlo a nic se nepíská, což platí i pro ruku. Trefil jsem jich spoustu, dost jich bylo i ve vápně a stejně z toho penalta nikdy nebyla. Tohle by snad hry dneška už měli v pohodě zvládat ne, když míč dokáže ruku trefit.

Kdo prahne po skvělé grafice, zklamán rozhodně nebude. Hráči vypadají skvěle a stejně tak i hromada stadionů, na nichž se může hrát. Na původním Xbox One dle mého oka došlo k mírnému zhoršení detailů trávníků a hráčů během zápasů, ale nic dramatického. Stejně tak jsou velice nepříjemné přechody světlo-stín, kdy není v danou chvíli moc vidět dění na trávníku, ale i to se dá v pohodě přežít. Zpracování všech možných licencí a vzhledů je na parádní úrovni, jak to ostatně v EA umí.

Než se vydáme směrem k verdiktu, věnuji pár řádek otázce z úvodu. Souboj Konami a FIFA má pro nás velice dobrý vliv zejména v tom, že máme možnost volby. Hromadu licencí, příběh a příklon na stranu arkády nabídne FIFA 19. Zážitek blízký fotbalové realitě, propracovaný MyClub a skvělou atmosféru nabídne konkurenční PES, i když zde nabídka licencí rozhodně není tak rozmáchlá. A to jsou podle mě ty hlavní faktory, jaké je třeba mít při výběru hry na paměti a dle vlastních preferencí vybrat tu správnou značku. Já osobně preferuji PESko, ale musím říct, že letošní příběhový režim FIFA 19 mě opravdu zaujal.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

FIFA 19 je opravdu kvalitní značkou, která zaujme velmi širokou nabídkou herních možností a licencí k nim. Liga Mistrů hraje prim, ale není to jenom o ní. FUT nebo příběhový režim jsou také moc fajn a vyššímu hodnocení brání zmíněná negativa v herní oblasti, díky nimž jsem ze zápasů neměl tak příjemný pocit, jako jsem měl loni nebo který nabízí konkurence, a to je rozhodně škoda.
  • PPejo

    Zdravicko, idu vam online priatelske zapasy? Neviete mi s tym prosim vas niekto poradit? Mam s kamaratom zdielany ucet a ked z nas niekto vytvori zapas, druhy hrac to potvrdi, tak sa strati spojenie. Mate s tym niekto podobnu skusenost? Dakujem vam za vase odpovede

  • Dejvits

    Čaute, chci se zeptat jestli někdo z vás nemá zkušenosti s mým problémem. S kamarádem sdílíme účty už delší dobu a toto se nám ještě nestalo. Koupily jsme FIFU 19 champions edici on si to normálně nainstaloval a asi po týdnu jsem si to nainstaloval ja. Nainstalovala se mi FIFA i všechny ty věci navic ale když najedu do FUTU tak nic navíc tam nemám, zkoušel jsem unistall a znovu install ale nic. Tak jestli by někdo věděl co s tím dejte prosím vedet. Předem diky

  • Dejvits

    Čaute, chci se zeptat jestli někdo z vás nemá zkušenosti s mým problémem. S kamarádem sdílíme účty už delší dobu a toto se nám ještě nestalo. Koupily jsme FIFU 19 champions edici on si to normálně nainstaloval a měl vse v poradku a asi po týdnu jsem si to nainstaloval ja. Nainstalovala se mi FIFA i všechny ty věci navic ale když najedu do FUTU tak nic navíc tam nemám, zkoušel jsem unistall a znovu install ale nic. Tak jestli by někdo věděl co s tím dejte prosím vedet. Předem diky

17. 02. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Jump Force

Je tady další bojovka, která vytváří směs postav z různých světů anime. Tentokrát se jedná o týmovku Jump Force, které určitě ani zdaleka nebude posledním z tohoto žánru, ale přeci by byla škoda jej minout. Od ostatních her svého typu se odlišuje především svým vizuálním stylem, kdy se snaží anime postavy zpodobnit realističtěji, což může působit trochu směšně, ale ve výsledku dokáže zaujmout, i když určitě ne každého.

»
16. 02. 2019 • chaosteorycz5

Recenze: Crackdown 3

„Tak se podívej chlapče. Už máš dost let, aby si pochopil, že jsi nechtěný. Dnes tu s tebou mluvím jen díky brzké zavírací době obchodů a faktu, že moje jediná ochrana byl tehdy deštník. Šanci zbavit se tě okamžitě jsme propásli, a tak došlo na komplikovanější řešení. Do Nigérie si nedoputoval, protože jsem část peněz na poštovné propil U Fleků. A řvoucí balík byl beztak podezřelý. Snaha o prodej v internetové aukci...

»
14. 02. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Far Cry: New Dawn

Pokračování zaběhnutých sérií to zejména v poslední době nemají vůbec snadné. Zde se totiž, mimo jiné, projevují sympatie či antipatie k jednotlivým značkám nebo vývojářským domům, a to radikálněji než kdy dříve. Onou otázkou a problémem je, jak moc danou hru inovovat, aby si ještě zachovala svou identitu, ale zároveň mohla hráči nabídnout něco nového. Série Asssassin’s Creed je dobrým příkladem toho, jak to může dopadnout a pomalu se toto ožehavé...

»
13. 02. 2019 • chaosteorycz15

Recenze: Metro Exodus

Rusko. Řekněte bez opovržení jméno východní velmoci ve špatný čas, ve špatné společnosti a máte zaděláno na pěkný problém. V lepším případě se setkáte s ostrým slovníkem. V tom horším vás čeká hloubková lustrace, kdy se kolektiv odhodlá k osobní prohlídce, hledajíc odposlechy, rudou knížku, podepsanou fotografii Vladimíra Vladimiroviče a zbytky smrtící látky. Ale proč ta hysterie? Země rozprostírající se na asijském kontinentu dala světu i dobré věci. Tak třeba architekturu, vodku, jednoduché věci...

»
12. 02. 2019 • CryLineT0

Recenze: DreamWorks Dragons Dawn of New Riders

Rodiče to nemají lehké. Při výběru vhodné hry často bývají omráčeni krásným přebalem a lehce tak přehlédnou věkové doporučení, které je alespoň drobným návodem ke správnému věku. Ukázkovým případem byla nedávná RPG Kingdom Hearts III, která by se vnutila i nemluvněti. U dračího příběhu podobný přešlap nehrozí, protože jde o přímočarou jednohubku pro malé.

»
06. 02. 2019 • CryLineT10

Recenze: Kingdom Hearts III

Odvaha, odhodlání, láska, přátelství, spravedlnost. To jsou motivy, se kterými manipuluje každé dobrodružství, každá báchorka pro děti a každý hrdinský epos. Jako malí jsme tyto vlastnosti brali za své, stejně jako postavy, jež je ztělesňovaly. Vařečky byly našimi světelnými meči, násady od košťat symbolizovaly mušketýrské kordy a poklice od zavařovacího hrnce posloužila coby štít Kapitána Amerika. Víte co? Ono ale stačí mnohem méně. Třeba obyčejný klíč.

»
05. 02. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Genesis Alpha One

Vesmír je nekonečný a stejně tak i možnosti v něm. Kolikrát nás jeho zákonitosti až překvapí a ne jinak je tomu i v herním vesmíru. Snad poprvé se mi stalo, že hra, o kterou jsem stál, byla nakonec něco úplně jiného, než jsem původně očekával. Z počátku jsem byl trochu zklamaný, ale nakonec jsem hře přišel na chuť a byl jsem rád, že jsem se o ní zajímal.

»
29. 01. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil 2

Hra roku už na jeho počátku? Jsem si vědom drzosti mé otázky, která v některých z vás vzbudí nechápavý výraz. Čeká nás rok plný nových značek a velkolepých pokračování, tak jak si dovoluji vytahovat recyklát dvacetileté hry, který se veze na pseudo-vlně remasterů a remaků. Povím vám zatím jediné, Resident Evil 2 se neveze, on tu vlnu vede. Jestli jste někdy pochybovali, zda dnešní hráči potřebují pohlavek z minulosti, aby prozřeli ze všednosti...

»