RECENZE: FIFA 19

Autor: p.a.c.o Publikováno: 2.10.2018, 18:04

Publikováno: 2.10.2018, 18:04

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1780 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Každoroční souboj sportovních her s recenzenty opět vypukl a další na řadě, kdo se nás pokusí přesvědčit o kvalitách svojí hry, jsou ostřílení borci z EA Sports. Jejich série FIFA prodává milióny kusů ročně, snaží se sem tam v konceptu i něco změnit a ani aktuální ročník FIFA 19 na tom nebude jinak. Zároveň se nabízí otázka, jak jsou na tom v porovnání s konkurencí od Konami a celá řada z vás by jistě ráda také slyšela, kterou hru z této dvojice vybrat. Přiznávám, že to není snadný úkol, ale následující řádky se o něco takového pokusí.

Nejvýraznější novinkou letošního ročníku patrnou na první pohled je fakt, že EA mají aktuálně pod svou střechou nejspíš kompletní nabídku licencí na nejrůznější soutěže, jakou kdo asi můžeme mít. Ne, že by v loňském roce byla nabídka slabá, to v žádném případě, ale k dokonalosti jedna soutěž chyběla. Byla jí prestižní Liga Mistrů, na níž vlastnila práva série Pro Evolution Soccer. Bohužel pro ni, od letošního roku to již neplatí, a i Liga Mistrů je nově obsažena ve FIFA 19. Také tento úspěch dávají EA náležitě na odiv, takže celá hra začíná zápasem Ligy Mistrů, dále tu máme kolonku, která vás přímo do Ligy Mistrů přenese, můžete si zvolit fázi této soutěže, v níž si chcete zahrát jenom tak a Alex Hunter s Danny Williamsem se nadšeně účastní svých premiérových startů v této prestižní klubové soutěži. Objektivně musím přiznat, že zpracování soutěže je opravdu na špičkové úrovni, takže si svůj pohár s Plzní, Spartou nebo Slávií může vyhrát opravdu každý.

Nabídka módů je tak ještě širší a troufnu si tvrdit, že každý milovník fotbalu si zde přijde na své. Je přitom jedno, zda se chce účastnit zmíněné Ligy Mistrů, vytvořit si svého hráče, sledovat příběh nebo si ve FIFA Ultimate Team vytvořit svůj vysnění tým. Pak už není problém desítky hodin kopat do míče a těšit se z případných úspěchů nebo zlepšovat svůj herní styl, aby se úspěchy dostavily. Jako vždy nechybí propracovaný systém tréninků a výzev, takže své herní dovednosti může každý vypilovat dle libosti. Zejména doporučuji věnovat se bránění, protože to je letos opravdu jiné, ale o tom až dále.

Teď se pojďme podívat na příběhový režim. Ten je tu do třetice všeho dobrého, měl by uzavřít příběh hlavní postavy Alexe Huntera a navíc přináší hned trojici hratelných postav. Stejně jako posledně nás čeká spousta rozhodnutí, u nichž může nastat drobný problém v případě, že jste loňský ročník vynechali a příběh nehráli. Některá z nich odkazují na události z minula, takže když nevíte, oč jde, jak se máte správně rozhodnout? Nakonec tedy prostě něco zvolíte a příběh jede vesele dál. Hra vám navíc v konkrétním okamžiku nabídne doporučení, přepnout se do jiné postavy a pokračovat jejím příběhem. Je to sice dobrovolná volba, ale doporučuji ji využívat. Díky tomu si příběh všech postav vychutnáte v nejlepším možném pořadí tak, jak to tvůrci zamýšleli, což se může hodit. Spousta událostí dává naše tři hrdiny dohromady a protkávají se nejen jejich cesty, ale v případě Alexe a Dannyho dojde i na konfrontace formou zápasů. Zde je hráč postaven před nutnost vybrat jednoho z nich, za což jsem rád. Ani napotřetí se mi moc nechtělo hrát za Alexe, který mi prostě pořád není sympatický, a raději jsem volil Dannyho nebo Alexovo sestru Kim. S povděkem kvituji fakt, že ve většině zápasů opravdu o něco jde, takže je člověk hraje s větší chutí. Příběh se mi nakonec líbil a určitě si ho projdu celý.

Z herních režimů ještě stojí za zmínku FUT, což je oblíbená kartičková kratochvíle pro sběratele fotbalistů. I tady se najdou změny, největší je asi v přestavbě herních online módů. V první řadě můžete svůj tým vysílat do týdenních výzev, kde se dají získat nejrůznější odměny a nechybí ani souboje v rámci divizí, kdy za výhry a remízy body získáváte, prohry vám nějaké ty body odeberou. Dle toho pak postupujete nebo sestupujete, ale to už je taková klasika. Hodně podobně funguje i singlplayer varianta, kdy i u ní se dá prosedět spousta hodin a budovat svůj vysněný tým. Celkově online složka hry funguje báječně, a kdo chce pohodový online zážitek se spoustou hráčů, je zde na správné adrese. Nepotěším hráče kariéry s vlastním hráčem, protože v této části se zastavil čas a nic nového se zde bohužel neodehrává.

Následovat měl odstavec toho, jak je to na trávníku stejná podívaná jako loni, ale nakonec po delším hraní vylezly na povrch změny spojené s herním modelem. Bohužel ani jednu bych neoznačil za vyloženě pozitivní, i když třeba přepracovaný systém střelby by někoho oslovit mohl. Nová funkce lépe pracuje s dotykem hráčů s míčem. Střelba probíhá tak, že klasicky zmáčknete tlačítko pro střelu a vzápětí ještě jednou. Úspěch je korunován prudkou a hezky umístěnou střelou, neúspěch střelou, za kterou by se styděl i jednonohý fotbalista. Dobré je, že tuto funkci nemusíte využívat, ale silně vám to alespoň pro online zápasy doporučuji. V případě úspěšného načasování totiž zpoza šestnáctky vypálíte takovou mordu, na níž bude celý soupeřův tým nejspíš jenom koukat a zastaví ji až síť v brance. Je otázkou, zda to nebude až moc silná zbraň do online režimů, která se bude jenom těžko bránit a možná bude muset následně dojít k její úpravě.

Komu se zdála loni hra proti Ul lehká, letos by mohl být spokojen. V oblasti, kde velice přituhlo, je obtížnost. Tam kde jsem loni v pohodě vítězil, to mám letos hodně náročné a musím se opravdu snažit. Díky tomu se výhry většinou pohybují kolem výsledku 2:1, jelikož nějaký ten gól dostanu vždy. Příčiny těžší obtížnosti jsou, řekl bych, dvě. První z nich je v úvodu zmíněné bránění. To je totiž podstatně těžší, než posledně a z toho důvodu doporučuji trénink. U mě to při zápasech vypadalo tak, že jsem čekal a snažil se vykrývat prostory na přihrávky nebo se snažil postavit hráče do cesty střele/přihrávce. Aktivně odebrat míč se mi díky upravenému koliznímu systému moc nedařilo, takže lepší v mém případě bylo spoléhat na štěstí.

Druhou příčinu těžší obtížnosti bych viděl v nevyváženosti Ul. Jednou vás tlačí, gól nedá. Pak tlačíte vy a najednou tam máte gól z protiútoku do plné obrany, kde vás dva hráči vyškolí jak malé haranty. Celkový dojem z fotbalu sice není špatný a lehký příklon k simulaci tu je. Nicméně ve většině případů jsem se modlil a doufal, ať gól dám, žádný nedostanu a nakonec mám více štěstíčka, než soupeř. Musím uznat, že prvek náhody zde hraje velkou roli, protože tolik tyčí, břeven nebo nesmyslných dorazů jsem v žádném jiném ročníku nedal a neviděl.

Hodí se zmínit, že brankáři nejsou nijak hvězdní a zanechali ve mně rozpačitý dojem. Jednou chytnou neskutečnou střelu, aby následně totálně vyhořeli v úplně banální situaci (centrované míče jsou jejich noční můrou a garantuji vám, že vaší se stanou také). Ani rozhodčí nejsou lepší ani horší. Stále u nich neprojde milimetrový offisde, ale o dost více díky novému koliznímu systému pouštějí hru tělem. Ne snad, že by za každý zákrok měla být karta, ale když jsem kolikrát sledoval dění na monitoru, až jsem se divil, že to všechno prošlo a nic se nepíská, což platí i pro ruku. Trefil jsem jich spoustu, dost jich bylo i ve vápně a stejně z toho penalta nikdy nebyla. Tohle by snad hry dneška už měli v pohodě zvládat ne, když míč dokáže ruku trefit.

Kdo prahne po skvělé grafice, zklamán rozhodně nebude. Hráči vypadají skvěle a stejně tak i hromada stadionů, na nichž se může hrát. Na původním Xbox One dle mého oka došlo k mírnému zhoršení detailů trávníků a hráčů během zápasů, ale nic dramatického. Stejně tak jsou velice nepříjemné přechody světlo-stín, kdy není v danou chvíli moc vidět dění na trávníku, ale i to se dá v pohodě přežít. Zpracování všech možných licencí a vzhledů je na parádní úrovni, jak to ostatně v EA umí.

Než se vydáme směrem k verdiktu, věnuji pár řádek otázce z úvodu. Souboj Konami a FIFA má pro nás velice dobrý vliv zejména v tom, že máme možnost volby. Hromadu licencí, příběh a příklon na stranu arkády nabídne FIFA 19. Zážitek blízký fotbalové realitě, propracovaný MyClub a skvělou atmosféru nabídne konkurenční PES, i když zde nabídka licencí rozhodně není tak rozmáchlá. A to jsou podle mě ty hlavní faktory, jaké je třeba mít při výběru hry na paměti a dle vlastních preferencí vybrat tu správnou značku. Já osobně preferuji PESko, ale musím říct, že letošní příběhový režim FIFA 19 mě opravdu zaujal.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

FIFA 19 je opravdu kvalitní značkou, která zaujme velmi širokou nabídkou herních možností a licencí k nim. Liga Mistrů hraje prim, ale není to jenom o ní. FUT nebo příběhový režim jsou také moc fajn a vyššímu hodnocení brání zmíněná negativa v herní oblasti, díky nimž jsem ze zápasů neměl tak příjemný pocit, jako jsem měl loni nebo který nabízí konkurence, a to je rozhodně škoda.
  • PPejo

    Zdravicko, idu vam online priatelske zapasy? Neviete mi s tym prosim vas niekto poradit? Mam s kamaratom zdielany ucet a ked z nas niekto vytvori zapas, druhy hrac to potvrdi, tak sa strati spojenie. Mate s tym niekto podobnu skusenost? Dakujem vam za vase odpovede

  • Dejvits

    Čaute, chci se zeptat jestli někdo z vás nemá zkušenosti s mým problémem. S kamarádem sdílíme účty už delší dobu a toto se nám ještě nestalo. Koupily jsme FIFU 19 champions edici on si to normálně nainstaloval a asi po týdnu jsem si to nainstaloval ja. Nainstalovala se mi FIFA i všechny ty věci navic ale když najedu do FUTU tak nic navíc tam nemám, zkoušel jsem unistall a znovu install ale nic. Tak jestli by někdo věděl co s tím dejte prosím vedet. Předem diky

  • Dejvits

    Čaute, chci se zeptat jestli někdo z vás nemá zkušenosti s mým problémem. S kamarádem sdílíme účty už delší dobu a toto se nám ještě nestalo. Koupily jsme FIFU 19 champions edici on si to normálně nainstaloval a měl vse v poradku a asi po týdnu jsem si to nainstaloval ja. Nainstalovala se mi FIFA i všechny ty věci navic ale když najedu do FUTU tak nic navíc tam nemám, zkoušel jsem unistall a znovu install ale nic. Tak jestli by někdo věděl co s tím dejte prosím vedet. Předem diky

25. 08. 2019 • CryLineT0

Recenze: RAD

Vše je o šancích. Při prvních informacích zvažujete šance o koupi. Po prvním zapnutí dáváte šance jednotlivým obtížnostem. A s prvním selháním toužíte po šanci na opakování. Hry jsou celé o dalších příležitostech. Zatím, co v životě se nám jich často nedostává. Ukázkovým prototypem neustálých poučení z chyb je žánr rogue-like.

»
23. 08. 2019 • p.a.c.o11

RECENZE: Wreckfest

Nevím, jak vy, ale já mám moc rád příběhy spojené s herním vývojem. Někdy jsou to vtipné historky, jindy trochu smutnější, ale vždycky je to zajímavé čtení. Tím spíš, když daný příběh má šťastný konec, díky čemuž jsme všichni šťastni. A právě jeden takový příběh by se dal vyprávět ve spojitosti s naší dnešní recenzí. Ostatně proto je její úvod právě takový.

»
22. 08. 2019 • DandyCZE3

RECENZE: Age of Wonders: Planetfall

Další kvalitní strategie si přišla vybojovat svoje místo na konzoli Xbox. Paradoxu se na Xboxu asi hodně líbí, takže po poslední strategii Stellaris přináší do světa Xboxu i svoji žhavou novinku Age of Wonders: Planetfall, což je tahová strategie, která vám nabídne kompletní záběr na vše, co od kvalitní tahové strategie čekáte. Nejvíce lze hru přiblížit k podobným hrám, jako je série XCOM nebo Mutant Year Zero: Road to Eden. Nyní...

»
07. 08. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bear With Me: The Complete Collection

Adventury jsou něco jako starodávné božstvo. Jsou tu od nepaměti. Od dob, kdy přístroje byly schopny zaznamenávat víc než jen psaný text a data. A jednu éru dokonce s převahou udávaly herní směr. Nejde ale o žánr masový. V případě point and click kategorie se dá dokonce říct, že to nejlepší přinesla devadesátá léta. Hry jako Monkey Island, Broken Sword, Syberia nebo Grim Fandango.

»
02. 08. 2019 • Lukáš Urban4

Recenze: DOOM 3

Nejsem sám, kdo v poslední době vývojářům vyčítá, že se chovají jako obsluha tanku na dětském hřišti. V záchvatu modernizace likvidují jedny primitivní mechaniky za druhými a pak se diví, kam se vytratila hravost a zábava. Na obranu toho, co je nám svaté, vzpomínáme na tituly, které kdysi dávno vystavěly základy jednotlivých žánrů. A abych v tom nostalgii nenechal samotnou, jsem ochotný sáhnout po značce, kterou vlastně moc nemusím.

»
29. 07. 2019 • p.a.c.o3

RECENZE: Wolfenstein: Youngblood

Vždycky jsem si myslel, že herní hrdinové mají hlavní výhodu v tom, že jsou téměř nesmrtelní (co po stránce fyzické, tak slávy) a také že se jim vyhýbá jedna zásadní lidská vlastnost a to stárnutí. Někteří hrdinové, v tomto případě dokonce hrdinka, v rámci série omládli, aby se nakonec dostali do nejlepších let. Jinde si však vývojáři usmysleli, že bude fajn, když ikonický hlavní hrdina dostane pár šedin a celkově opravdu notně zestárne.

»
25. 07. 2019 • p.a.c.o9

RECENZE: FIA European Truck Racing Championship

Závody jsou skvělou podívanou. Nemám teď na mysli ty virtuální, ale skutečné. Všichni jistě známe rally, Formuli 1 nebo okruhové závody cestovních vozů. Všechno to jsou velice rychlé a dynamické soutěže, kde není o napětí nouze a zdejší závodní speciály mají ladné křivky. Na závodní okruhy se však vydávají i kamióny, které se, co do výkonu, mohou s ostatními směle měřit. Závody kamionů mě vždycky fascinovaly už jenom z toho důvodu, jak...

»
23. 07. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Redeemer – Enhanced Edition

Žil, byl Vasil, co armádu zkusil. Pech, zabíjet lidi tam musil. Takový způsob života se mu hnusil, a tak osud svůj spasil. Bolavou duši v chrámu božím hasil, když v tom kdosi klid mu zprasil. Pán chraň je, neb holé ruce a zbraň opět tasil. Bije, kope, mlátí ze všech sil. Však to je Vasil, bývalý člen utajených vojenských sil. Z informací, co nepřítel utrousil, až do podzemních laboratoří zabrousil. Zde se málem...

»