RECENZE: GreedFall

Autor: tonyskate Publikováno: 10.9.2019, 6:39

Publikováno: 10.9.2019, 6:39

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3963 článků

Tento týden nám francouzské vydavatelství naservíruje další zajímavý titul v podobě akční RPG GreedFall od studia Spiders. Mediální masáž před vydáním byla pěkně rozjetá a řekli bychom, že i úspěšná, protože jsme se na tento titul docela těšili. Jestli ovšem půjde v úspěšných stopách dobrodružné akce o krysím moru, která vyšla taktéž pod Focus Home, to se dozvíte v naší recenzi.

Jestli jste sledovali naše zprávy o GreedFall, možná si pamatujete, že jsme se zmínili, že by mohla nabídnout to nejlepší z různých akčních RPG, jako jsou Dragon Age, Zaklínač či třeba Risen. Sice se tak nestalo, což lze přičíst velikosti studia i rozpočtu, ale přesto tady najdete vesměs vše. Tvorba postavy zde neschází, a to včetně volby pohlaví. Jakmile máte svého hrdinu či hrdinku, nový svět už čeká jen na vás, abyste jej prozkoumali, splnili různorodé úkoly, setkali se s nespočet rozličných postav a do cesty se vám často postaví rozmanitá monstra či nějaký ten boss, se kterými si poradíte i díky svým společníkům.

Prvně si ale řekněme, co vlastně bude cílem našeho dobrodružství. Starý svět umírá a nemůžou za to jen jeho obyvatelé, ale především neléčitelná smrtelná nemoc. Jedinou nadějí je nedávno objevený odlehlý ostrov Teer Fradee, který záhadná nemoc zvaná Malichor nepostihla. Jedná se o nespoutané místo přírody, jež obývají především různé domorodé kmeny. Ovšem civilizovaný člověk chce také svůj díl a tak započne kolonizace napříč několika frakcemi. To se samozřejmě místním nelíbí a vy jakožto představil obchodní kongregace a bratranec guvernéra nově založeného města New Serene, musíte vylepšit politické vztahy mezi domorodci a jednotlivými frakcemi, ale přitom nezapomenout na svůj hlavní úkol, a to nalezení léku na smrtelnou chorobu.

Takto zodpovědných úkolů byste se jen obtížně zhostili sami a tak jsou vám k ruce téměř ihned dáni dva společníci, kdy na další narazíte během svého putování a můžete si mezi nimi vybírat, kteří dva vás budou provázet na vaší diplomatické výpravě. Je tady třeba kapitán Kurt, domorodá dívka Siora, svatý otec Petrus a několik dalších. Společníci jsou neocenitelnou pomocí nejen při soubojích, i když to možná trochu přeháníme, ale na odpoutání pozornosti postačí, ovšem často se mohou ukázat užiteční při konverzacích s různými společnostmi či kmeny, abyste tak snadněji dosáhli svého.

Podobně jako s frakcemi, i se společníky si budujete vztahy a můžete pro ně plnit úkoly, aby se jejich oddanost vůči vám zvýšila a třeba i přetavila v něco víc. Pokud tak ovšem neučiníte, nic se nestane. Sice bylo avizováno, jaký vliv budou mít různá rozhodnutí či politické vztahy mezi frakcemi, ale zase to není takové drama a můžete hrou projít tak, že se všemi zhruba vycházíte, k čemuž jste ke konci hry nakonec i donuceni, takže žádné velkolepé politické hrátky se nekonají. Jestli je dobře nebo na škodu, to už si musíte rozhodnout sami. Za nás je to dobře, jelikož jsme si tak hru více užili a neztráceli čas zbytečně složitými rozhodnutími, která nakonec vyústění vašeho příběhu navzdory několika koncům nijak zásadně neovlivní.

Ještě než se dostaneme k soubojům, řekněme si něco o trojici stromů s talenty a dovednostmi. Mezi dovednosti se řadí tradiční ovládání zbraní a magie, které vám zvyšují jejich účinek či umožňují použití těžkých zbraní anebo třeba házení lektvarů mimo jiné. Vlastnosti pak ovlivňují vaši obratnost, přesnost, výdrž, duchovní moc apod. To vše tvoří podmínky pro na zbraně, zbroj či magické prsteny, abyste je mohli používat. A nakonec talenty, které mají především vliv na úkoly i zkoumání světa. Nachází se zde totiž charisma, páčení zámků, prozíravost, věda, výroba předmětů a mrštnost.

V případě dovedností získáte body za každou úroveň, ovšem u vlastností už je to pak bod za každou třetí nebo čtvrtou úroveň a v případě talentů zhruba za každou pátou úroveň vaší postavy. Nejvíce budete asi postrádat body pro vlastnosti, abyste měli slušné vybavení, ovšem na normální obtížnost nemusíte být namakané monstrum. U talentů nám i nějaké body zůstaly, protože jsme si je jednak trochu šetřili, jelikož jsme nevěděli, co budeme zrovna potřebovat u nějakého úkolu. Navíc každý z vašich společníků má také nějaký talent, což se přenáší i na vás, takže je můžete chytře střídat a totéž lze říci i o hlavní zbroji, která může skrze vylepšení obsahovat taktéž nějakou dovednost.

A teď vzhůru na souboje, které nabízejí poměrně hodně možností a určitě sednou každému. Meče fungují přesně tak, jak byste si představovali a útoky můžete i odrážet. Namísto lehkého či těžkého útoku je zde kopnutí, kterým můžete soupeře na chvilku vyvést z rovnováhy a navíc mu i poškodit zbroj. Střelba z pistole či pušky je velmi efektivní, i když ze začátku můžete mít trochu nouzi o náboje, takže využijte každé příležitosti k jejich koupi či výrobě. Zvláště účinné jsou na rozbití zbroje nepřátel, což oceníte především při soubojích s bossy. A jak už jsme zmínili, je zde i magie pro jednoduchá či složitější kouzla, která se můžete naučit. Poslední část pak tvoří kladení pastí a házení lektvarů a bomb, které doporučujeme na větší skupinu nepřátel.

Vše dohromady pak tvoří dynamické souboje, které sice ničím neohrozmí, ale za to fungují dobře. Během soubojů můžete kdykoliv využít taktické pauzy, abyste mohli vypít lektvar, změnit kouzla či pasti anebo si prostě vydechnout. Samotní nepřátelé, zvláště z hlediska monster či bossů, mají hned několik útoků, takže je dobré je trochu pozorovat a poté vhodně útočit. Některé potvory totiž mohou například kopnout dozadu, vypustit oblak jedu anebo se po vás pořádně ohnat ocasem.

Co se týče úkolů, tak ze začátku se obrňte trpělivostí, protože vás čeká hodně běhání, ale postupně je to lepší a lepší, zvláště díky rozvíjejícímu se příběhu. Mimo hlavní linie můžete plnit i vedlejší úkoly, jež vás zavedou na různá místa ostrova Teer Fradee a neschází ani pár kontraktů, které nám ovšem nešlo označit, tak jsme ani nevěděli, kam se na mapě vydat, což snad opraví. Mezi úkoly společníků se také nachází pestrá pověření, jež se postupně rozvíjí a hodně se nám líbila série úkolů souvisejících s tajným táborem elitních vojáků.

Při úkolech můžete postupovat různorodě a řešení se často nabízí více. Soubojům se lze vyhnout nejen plížením, ale i díky talentům, které se osvědčí také při získávání potřebných předmětů, ať už je to páčení zámků, crafting, mrštnost pro nalezení snazší cesty, věda s výbušninami anebo třeba charisma neboli stříbrný jazyk. I zde je třeba zmínit jakýsi politický vliv, kdy se můžete na nepřístupná místa dostat s pomocí specifické zbroje a pak také, že některé postavy jsou opravdu hodně ukecané.

Ostrov Teer Fradee je sice popisován jako krásné místo, ale příroda je poměrně jednotvárná a svět zpestřují jen domorodé tábory a města s opakujícími se interiéry. Občas sice narazíte na nějakou jeskyni anebo vás příběh zavede do zajímavých lokací, ale tvůrci nám slibovali rozlehlý svět plný tajemství, který bude stát za to zkoumat, což se nestalo. Kolikrát někam odběhnete a většinou nic neobjevíte, anebo proto nemáte potřebný talent, abyste mohli odpálit zeď či vypáčit zámek truhly, což vás hlavně ze začátku naštve. Zvláště mrštnost nám přišla trochu otravná, protože pokud ji neumíte, nemůžete přejít kmen stromu, v druhé fázi přeskočit díru a v poslední pak vyšplhat na vysokou zeď. Za obtížný souboj vás pak nečeká nějaká zajímavá odměna, jak tomu bývá u jiných RPG, ale jen spotřebované zásoby, kterých je naštěstí dostatek.

Tímto nechceme hanit technický stav hry, který je více než dobrý. Sice je občas otravné, že nás neviditelná překážka někam nepustila, ale za to jsme narazili na minimum chyb. Přechody mezi interiéry a exteriéry jsou až na výjimky větších lokací naprosto plynulé a totéž platí i při přesunu mezi záchytnými body konkrétní oblasti. Cestování mezi oblastmi pak samozřejmě vyžaduje načítání, které je ovšem velmi šikovně vyplněno tábořištěm. Takže zatímco se hra načítá, můžete si nakoupit a prodat zbytečné věci, vyrábět u stolu předměty anebo si pohovořit se společníky, přijmout od nich úkoly či zaměnit jejich sestavení. V tábořišti nám sice hra dvakrát spadla, ale to spíše jen proto, že při prohlížení předmětů během obchodování se zbraně i zbroj na vaší postavě mění a to už s načítáním na pozadí asi bylo trochu moc.

U technické stránky ještě zůstaneme, abychom vám mohli říci, že hra vypadá velmi obstojně, a to i mimo Xbox One X, ačkoliv nás mrzí absence 4K, což vám snad vynahradí HDR. Výtky bychom měli ke tvářím postav, ale monstra jsou naopak pěkná a bossové dosti detailní. Bohužel není potvor zrovna mnoho, takže se brzy opakují. Pochvalu si zaslouží i rozhraní, které je vzhledem ke spoustě možností jasné a přehledné. Občas jsme sice postrádali základní RPG věci, jako názvy nepřátel a postav či počet získaných zkušeností za zabití, ale na to se dá zvyknout. Jen pro zajímavost zmíníme, že jsme hru dokončili na 31. úrovni. Velké plus pak dáváme za dabing a především orchestrální hudební doprovod, který složil zkušený Olivier Deriviere.

Na závěr jen pár slov k hrací době. Když se budete chtít prohnat hlavním příběhem, jež vás nakonec stejně donutí k některým vedlejším úkolům, dostanete se někam k 30 hodinám hraní, ale klidně to může být i 40, což je na hru, která si podobně jako A Plague Tale: Innocence neříká plnou AAA cenu, velmi slušné.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Už před vydáním GreedFall jsme věděli, že se nepostaví po boku velkých akčních RPG, ale přeci jen jsme doufali, že to dopadne lépe. Sice si bere to nejlepších ze svých vzorů, ovšem prakticky na každém kroku je znát omezený rozpočet, zvláště z hlediska jednotvárného světa, jehož zkoumání vás rychle přestane bavit a budete jen běhat za povinnými vykřičníky. Nicméně musíme uznat, že navzdory rozpočtu a velikosti studia, francouzští Spiders dokázali, že skutečně umí a GreedFall je jejich nejlepší dílo, které si zaslouží vaši pozornost. Snad už to bude příště konečně ono…
  • Hugajev

    Těšim – v gamepassu to asi nebude, což? 😀😀

    • Martin Kvašsay

      Do Vánoc je to tam. 😀

19. 09. 2019 • Lukáš Urban6

Recenze: Borderlands 3

I kdyby Hulk už nikdy nezezelenal. I kdyby Batman už nikdy neopustil jeskyni. I kdyby Peter Parker natahoval sítě jen mezi palmami. A i kdybych už nikdy nevyslovil, že nemám rád Marvel. Stejně se nic nezmění na faktu, že komiksy vládnou světu ve všech podobách a na všech platformách. Kdy jindy tedy vrátit značku, která si na komiksech postavila jméno, když ne teď. Borderlands 3 tak přicházejí jak imperiální velmoc,...

»
18. 09. 2019 • p.a.c.o8

RECENZE: eFootball PES 2020

Stejně jako každý rok startují naplno fotbalové soutěže po celém světě, tak každý rok nemůže chybět aktuální zpracování nejpopulárnějšího sportu na světě formou hry. A stejně jako každý rok se nám do rukou dostanou osvědčené série PES a FIFA, které se rozhodně nebudou šetřit a o přízeň hráčů si to rozdají na ostří nože. Souboje jsou to čím dál zajímavější, kdy spousta z nich se odehrála ještě před samotným výkopem.

»
12. 09. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: NBA 2K20

Témat, o kterých se před recenzí může člověk zmínit je celá řada, a hlavně díky nim se dá krásně natáhnout celý text. Dnes se proto budeme věnovat pojmu bezedný koš, protože by se dal označit za klíčové slovo následující recenze. Kdo si znechuceně odplivl v domnění, že následující řádky se budou věnovat nějakému marketingovému programu pro bezdomovce, může zůstat v klidu. Spojení bezedný koš má i velice seriózní význam pro aktivitu mající...

»
11. 09. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Monster Hunter World: Iceborne

Reálný lov asi nebude příliš zábavný. Se zbraní pochybné minulosti a pověsti stopujete něco, k čemu se musí vystavit doklad. Navíc v určeném období a lokalitě. To často obnáší výpravy v nepohodlnou dobu. Nebo s nepohodlnými kolegy. Pak si ještě musíte dávat pozor, aby ten paroháč byl skutečně jelen, a ne soused Olda. A proto je tu Monster Hunter World. Když dostane spoluhráč po kebuli půltunovým mečem, řeší to omluva. Na lov si jdete,...

»
08. 09. 2019 • CryLineT14

Recenze: WRC 8

Jak se vrací školáci do lavic, začíná příval herních novinek. Do těch letošních opět zasahuje WRC, aby zaplnil místo odloženého pokračování hry GRIP. Jenže. I když mám závody ráda, nejsem tou pravou na jejich kritizování. Můj pohled je až příliš obyčejný, což mi bylo nejednou připomenuto. Nebudu tedy zdejší návštěvníky hladit proti srsti. Můj pohled konfrontuji s Lukášem Urbanem. Členem redakce, jehož znalosti závodních her jsou nejširší.

»
04. 09. 2019 • p.a.c.o22

RECENZE: Gears 5

Správnej akční hrdina do toho jde naplno, nehledě na důsledky. V případě akční hry musí krev stříkat na všechny strany, trupy se pořádně půlit a nepřátelé umírat v bolestech. Tak nějak by měla vypadat opravdová akční záležitost a je škoda, že akční hry posledních let tak trochu vyměkly. Ti tam jsou hrdinní gerojové trousící jednu drsnou hlášku za druhou, kouřící doutníky a dorážející na dívky. Do her se nám vkrádá stále více...

»
03. 09. 2019 • Lukáš Urban16

Recenze: Blair Witch

Zeptejte se mě o půlnoci na oblíbené hororové studio a určitě řeknu Bloober Team. Poláci si za poslední roky našli čitelný styl, který je rozpoznatelný a mně sedí. Z trouchnivějícího domu postavili uměleckou galerii, hnusným panelákem vzdali poctu Blade Runnerovi a liduprázdné kajuty dotáhly na Broadway. Tak co asi udělají s legendou Blair Witch? S kultem, který na přelomu tisíciletí přepsal hororovou kroniku a umetl cestičku found footage žánru. Stane se hluboký les...

»
01. 09. 2019 • CryLineT8

Recenze: Control

Vyslovím Max, vy odpovíte Payne. Zazní Alan, odezvou je Wake. A ke Quantum už ani nedojde, protože mě zahltí Break. Zmíněné hry nespojuje jen souzvučné zakončení názvů, ale především zrod. Za ním stojí finské studio Remedy. Komunitě, pro kterou je dnešní text určen, není třeba opisovat historická fakta. Vizionářský tým masově rozšířil zpomalení času. Bloudění s baterkou povýšil na hororové drama. Z hraných momentů udělal nedílnou součást vyprávění a myšlenkou změnil minulost....

»