RECENZE: L.A. Noire

Autor: duallhead Publikováno: 11.6.2011, 10:47

Publikováno: 11.6.2011, 10:47

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

duallhead

Je autorem 19 článků

Při hraní této úžasné hry jsem přemýšlel, zda ji označit za hru roku. Možná by to bylo předčasné, ale v žánru adventur jasnějšího kandidáta není. Ponořte se se mnou do padesátých let minulého století, kdy policajti museli mít při každém výjezdu plné kapsy nábojů a kdy se teprve formovaly moderní techniky vyšetřování. Vítejte v okouzlujícím světě hry L.A. Noire.

L.A. Noire je detektivní adventura
z dílen Team Bondi, přičemž Rockstar Games při tvorbě této hry na vývoj dohlíželi. Samozřejmě zcela revoluční technologii pro zcela reálně ztvárněné animace obličeje si v Team Bondi vyvinuli sami. Záměrně jsem nenapsal akční adventura, protože tato hra sází na filmový požitek Noir. Ve hře se ujmete policajta jménem Cole Phelps, který začíná jako obyčejný pochůzkář. Při každém ohlášeném případu se vydáváte do terénu s kolegou a záleží, v kterém oddělení se zrovna nacházíte. Váš hrdina se totiž vyvíjí a z pochůzkáře se rázem stává policajt v dopravním oddělení a potom třeba detektiv z oddělení vražd. Samozřejmě oddělení je více, ale nechci vás ochudit o zážitek objevování tak skvělé hry, jakým L.A. Noire dozajista je. V dalším odstavci si popíšeme jednotlivé mise.

Mise
neboli jednotlivé případy začínají obvykle na policejní stanici. Váš policejní náčelník dostane hlášení od spojovatelek a případ je váš. Než vyrazíte do akce, můžete se na vašem policejním oddělení občerstvit vodou z automatu – i tak rozsáhlá hra sází na maličkosti a to ji dělá prostě úžasnou. Až sejdete schodištěm k hlavnímu východu z budovy policejní stanice (východů má budova několik), bude dobré si otevřít váš notýsek (tlačítkem BACK). Notýsek hraje ve hře jednu z nejdůležitějších rolí, ale o tom až v kapitole Praktiky vyšetřování. K případu se dostanete jak jinak než pomocí policejního auta, které vás v obměněných modelech v průběhu hry bude vždy čekat zaparkované před policejní stanicí. Takže pánové a dámy, hurá do ulic! Při cestě k vašemu případu se může stát, že dostanete do vašeho policejního vozu hlášení o aktuálním pouličním zločinu. Ten můžete jet vyřešit i během právě rozdělaného případu z hlavní dějové linie. Pokud se rozhodnete ‚nekazit si‘ filmový požitek z hlavní dějové linky, nic vám nebrání vedlejší pouliční případy odmítat. Vedlejší mise se totiž většinou skládají z přestřelek nebo pronásledování podezřelého, ať již pěšmo nebo autem. Každý tento vedlejší případ splníte během deseti minut a někdy i méně.

Praktiky vyšetřování
jsou v této hře určeny vyloženě pro detektivní hráče, kteří se vyžívají v důkladném ohledání místa činu, vyzpovídání dotyčných osob, získávání důkazů a výslechů, které celé toto dílo od Team Bondi povznášejí do výšin herní síně slávy. Na začátku této recenze jsem psal, že jsem záměrně neoznačil L.A. Noire jako akční adventuru. Je to z toho důvodu, že při vyšetřování případů z hlavní dějové linie narazíte na pořádnou dávku akčních přestřelek a rvaček, které ovšem můžete při vašem dvojitém nebo trojitém selhaní přeskočit a nekazit si tak filmový požitek ze hry. Pokud si při vyšetřování budete chtít projít zpětně nasbírané důkazy, osoby či důležité lokace, podívejte se do svého notýsku. Najdete v něm vše a pěkně seřazené. V jednotlivých položkách můžete listovat (pomocí LT a RT). A jak vlastně správně řešit daný policejní případ? Napřed musíte samozřejmě ohledat místo činu a zajistit důkazy. Po té se dle nabídky z vašeho notýsku vydáváte na různé důležité lokace, kde vyzpovídáte osoby a prozkoumáte další důkazy. Pokud si myslíte, že máte již dostatek důkazů pro vznesení obvinění, můžete dotyčnou osobu obvinit z vraždy (děje se tak, pokud při výslechu zvolíte položku Lie) a nechat ji dočasně zavřít. Po té vám již nezbývá nic víc, než dorazit na policejní stanici, kde provedete finální výslech. Po jeho skončení obviníte dotyčného, nebo pokud máte více podezřelých, můžete obvinit někoho jiného – záleží pouze na tom, co z daných důkazů sami vydedukujete. Každý jednotlivý případ má totiž své vlastní zvraty a vyvíjí se podle vašich rozhodnutí. Tudíž se každý jednotlivý případ může pokaždé vyvíjet jinak. Budete tak mít spoustu důvodu si hru zahrát vícekrát.

Praktiky vyslýchání
jsou dány třemi možnostmi a to True (pravda), Doubt (pochyby) nebo Lie (lež). Při každé vámi položené otázce byste měli pozorně sledovat vyslýchanou osobu a dávat pozor na změny v její mimice. Dá se tak snadno odhalit, kdy postava lže a kdy mluví pravdu. Nejobtížnější je zjistit, kdy mlží. Pokud totiž mlží nebo se záměrně vyhýbá odpovědi, měli byste zvolit při vyslýchání metodu Doubt (pochyby). To vámi vyslýchanou postavu přitlačí do kouta a ta vám emotivně vylíčí, jak to tedy bylo. Pokud si myslíte, že daní postava lže, musíte své tvrzení podložit důkazem. Hra vám samozřejmě může při vyslýchání podat pomocnou ruku. Pokud si opravdu nevíte rady, zvolte Intuici, jejíž body vám naskakují při přechodu z úrovně na úroveň. Najednou u sebe můžete mít až pět bodů intuice. Pokud dosáhnete plného ranku, budou se vám z přechodu úrovně na úroveň odemykat skrytá místa na mapě. Každý bod intuice můžete použít dvěma způsoby. Buď vám intuice odstraní nesprávný směr, kterým nic nedocílíte, nebo vám zobrazí procentuální nápovědu, oklik hráčů L.A. Noire zvolilo tu nebo onu cestu při vyslýchání (při této nápovědě ovšem musíte být registrováni na Social Clubu). Body intuice se dají použít pouze k možnostem Pravda, Pochyby nebo Lež.

Revoluční snímání obličeje
Bylo vytvořeno speciálně pro hru L.A. Noire. K vytvoření dokonale ztvárněné mimiky bylo zapotřebí 32 kamer s vysokým rozlišením, které jednotlivé herce snímaly ze všech úhlů. Pro tvorbu jednotlivých postav ve hře se na animování různých obličejů podílelo něco kolem 400 herců. Jejich tváře ve hře jsou jejich skutečnou podobou, tak jak je zachytili kamery. Každý obličej se jen mírně upravoval, aby ladil s grafikou hry.

Auta
jsou nedílnou součástí světa L.A. Noire. S prvním plechovým miláčkem se setkáte ihned při prvním případu a auta vás budou doprovázet až do konce hry. Jejich ztvárnění je do posledního detailu přesné dle jejich předlohy. Vymodelované jsou i palubní desky, ovšem díky absenci kamery, která by umožňovala pohled z kokpitu si palubní desku a interiér moc neprohlédnete. Při cestě k místu činu můžete vyzvat vašeho parťáka, aby vás na určené místo dovezl. Tímto způsobem se na dané místo dostanete mnohem rychleji, ale má to i své nevýhody. Předně takto neobjevíte významná místa Los Angeles a Hollywoodu. Další neduh tohoto druhu přepravy spočívá v tom, že se nemůžete kochat okolím a vašim řidičským uměním. Auta mají slušný fyzikální model a řídí se tak, jak by se tyto veterány řídily ve skutečnosti. Každé auto má zpracován destrukční model, ale ten bohužel dobře nefunguje u auta, které zrovna řídíte (respektive tímto hra nadržuje hráči). Pokud totiž ovládáte třeba policejní auto a v plné rychlosti to napálíte do zdi, můžete směle pokračovat dále. Nejvíce se tato do očí bijící vlastnost prokáže, pokud policejním autem vlítnete v plné rychlosti do dalšího policejního auta – to, které neovládáte vy, totiž většinou hned při první nárazu skončí v jízdě, a buď mu uletí přední kolo, nebo mu začne hořet motor. Vy si jen trošku couvnete a můžete si narazit v plné rychlosti do dalšího policejního nebo jiného auta – situace se bude opakovat. Vámi řízené auto se zničí tak po čtyřech až šesti srážkách – záleží na typu vozu. A pokud řídíte nákladní auto, můžete si jezdit jako v téměř nezničitelného tanku – to pro případ, kdybyste chtěli v ulicích Los Angeles rozsévat strach a zmatek. Pokud své auto přeci jen rozbijete, můžete přesednout do jednoho z dalších 92 typů aut, které brázdí ulice L.A. Noire. Ve hře také najdete skrytá raritní auta. Ta po zanechání v některé z ulic najdete opět v původní lokaci, kde jste je prvotně objevily. Veškerá vámi objevená auta si můžete prohlednout v menu pod položkou Extra, Showroom.

Postavy
mají svůj charakter, emoce a význam. Během vyšetřování se seznámíte s notnou dávkou NPC postav a každá má svůj unikátní obličej a svoji unikátní animaci mimiky. Některé ve vás zanechají lítost – například děti, které do rána čekali na maminku, zatím co maminku někdo v noci odkrádloval. Může se vám i stát, že ve vás některá postava zanechá naprosté znechucení. Mě se to stalo při vyslýchání chlapa jménem James Tiernan, kterého jsem zadržel ve slumu a jenž mluvil o činech, které provedl naprosto chladně a s pohrdáním. Prostě L.A. Noire je naprosto výjimečné v rozmanitosti charakterů, které nabízí k prozkoumávání a díky animaci mimiky působí postavy dokonale. Vaše postava detektiva Cola Phelpse může být oblečena do různých obleků. Některé sety obleků se odemykají při přestupu z úrovně na úroveň. Zbylé si můžete dokoupit skrz DLC. Tyto obleky vám přidají různé vylepšení –  například The Sharpshooter detektivní oblek vám přidá lepší míření pro pušky a pistole.

Zbraně
budete také občas také použít a je správné, že detektiv upřednostňuje pistole před puškami, brokovnicemi či kulomety. Vaše pistole dokáže samozřejmě protivníka odpravit jednou ranou – to, pokud ho zasáhnete přímo do hlavy. Pokud vám v pistoli dojdou náboje, nic se neděje. Buď si můžete skočit do kufru vašeho policejního vozu pro náboje či rovnou jinou zbraň, nebo jednoduše seberete zbraň, která zůstala ležet po právě zastřeleném kriminálníkovi.

Příběh,
který budete při hraní odkrývat má hlubší smysl. Jednak se budete zabývat pořádkem v ulicích Los Angeles, také budete sledovat postup v policejní kariéře do vašich rukou svěřeného Cola Phelpse a díky nepravidelným chytrým prostřihům mezi jednotlivými případy se dozvíte spoustu zajímavých informací o jeho minulosti. To ovšem není vše. Ve hře se totiž vedle hlavní příběhové linie rozvíjí příběh poblázněného doktora jménem Staismen – ihned jsem si vzpomněl na bláznivého utopistického vědce z mé další oblíbené hry, Bioshocku. Jeho příběh budete odhalovat skrz noviny, které najdete různě pohozené kolem jednotlivých případů – ale ne u všech.

Město a mapa
je opravdu rozlehlá. Vždyť hrací doba hry se šplhá ke 30ti hodinám a to pouze pokud budete plnit veškeré postranní a hlavní mise. Pokud budete chtít hru dokončit na 100 %, budete si muset vynahradit mnohem více času. A to nemluvím o znovu hratelnosti titulu. Mapu města si zobrazíte přes Start. V okně mapy s ní můžete různě pracovat. Můžete si ji přiblížit, oddálit, označit si bod zájmu, ke kterému se chcete dostat, můžete si prohlížet vámi objevené významné místa města, ke kterým se vám v okně s mapou objeví i historické informace. Dále lze na mapě nalézt označení skrytých aut či dalších zajímavých míst. Ve městě narazíte na různé čtvrtě, které jsou od sebe odlišeny jak významnými místy, tak různou sortou lidí, která zde žije. Při volné projížďce městem (položka freeroam v menu Cases) si můžete všimnout, jak jsou ulice živé. Auta troubí, popojíždí a zastavují na červenou. Na ulicích stojí prodavači s hot-dogy a pokud začne zrovna pršet, lidé vytahují deštníky. Ve vašem okolí to prostě žije.

Zápory
se bohužel nevyhnuly ani tak skvělému titulu, jakým L.A. Noire bezesporu je. Předně bych vytkl mizící auta. Uvedu příklad – vracíte se Fordem k policejní stanici a tu vás napadne, že byste mohli cestou vyřešit nějaké vedlejší pouliční mise. Hledáte tedy policejní auto. Dobře, policejní auto jste nalezli. V plné rychlosti brzdíte, ale těsně ho minete, když stojí na křižovatce na červenou. V pořádku, říkáte si. Vystupujete tedy z auta a otočíte se. Řada aut, která stála na červené, nikde není a na semaforu svítí stále červená. Tato chyba se vyskytovala u GTA 4, takže v tomto titulu se jí mohly vyvarovat. Další, dle mého názoru, neodpustitelná chyba – auto, které ovládáte, toho vydrží vice, než ostatní auta. To potom může hráče lákat jezdit po ulicích Los Angeles jako prase a policie proti silničnímu pirátovi (tedy vám) nikterak nezasahuje. Vím, L.A. Noire není automobilový simulátor, ale tato hra má naprosto reálně zpracované vyšetřování zločinu, ale proč nemá trochu reálnější chování policejních složek v ulicích? Hlavně že všude v ulicích visí transparenty – Jezdi opatrně, chraň obyvatele L.A.!!! 🙂 Pak tu máme drobnější chyby typu jedu k případu vínovým civilním Fordem typu hatchback, cutscéna zobrazí hnědý policejní Ford typu sedan. Zamrzí i malý dohled po městě, pokud jste na nějakém vyvýšeném místě. S Cole Phelpsem jsem vylezl na Los Angeleskou veřejnou knihovnu a rozhled byl cca 1 km. Pod mnou byl vidět ruch na ulici, ovšem ve určité vzdálenosti již nejsou vidět chodci ani auta. Textury budov a jiných staveb jsou v dáli rozmazané. Když si vzpomenu na Assassins Creed a jeho dohled… Škoda.

Grafická
stránka hry patří na současné generaci konzolí k těm lépe povedeným. Je škoda, že při prozkoumávání předmětů či vybírání témat z notýsku není ruka Cola Phelpse potažena detailnější texturou, ale co už. Barevná paleta je dobře zvolena, a pokud si chcete užít pravou Noir atmosféru, zvolte si v menu hry pouze černobílý tón. Za tohle mají tvůrci hry obrovské plus!!! Modely aut jsou vyvedeny perfektně, stejně tak efekty, které se odehrávají na karosérii při průjezdu městem – na blatnicích a bocích auta se zachycuje prach a špína, při slunném dni se zobrazují věrně odlesky a při dešti je také na co koukat. Jedinou výtku mám k chybějícímu pohledu z vlastních očí, který mi v mnoha situacích při prozkoumávání bytů či míst s důkazy vyloženě chybí. Při řízení vozidla si můžete zapnout dynamickou kameru, která přepíná pohled mezi různými stanovišti vašeho průjezdu nebo je zavěšena u levého předního kola – tato kamera sice moc použitelná není, ale je to efektní. Co ovšem potěší, je vlnící se vegetace pod náporem vašeho těla. Tuto vlastnost jsem zpozoroval i u prádla visícího u domů.

Zvuky, hudba a dabing
jsou na vysoké úrovni a patří mezi ty nejlepší věci, které tato hra nabízí. Zvuky jako je střelba zbraní, lámající se pouliční osvětlení či zvuk deště je perfektně natočen. Na dabingu se podílelo celkem 50 herců – tudíž hra obsahuje 50 kompletně namluvených dialogů. To je sakra velké číslo. Dabing je naprosto perfektně odladěný a naprosto profesionální. U jednotlivých postav můžete vysledovat rozdílné přízvuky. Soundtrack u tohoto titulu je přesně tím, čím by měl být soundtrack u tří očkové hry. Prostě u audio složky hry není co dodat.

Částečný popis ukázkového případu: Přemýšlíte, kdo stojí za sérií vražd žen, které mají společné rysy. Každé z nich je 40 let, byl jim ukraden svatební nebo snubní prsten a většina z nich byla nalezená nahá. Zrovna jste vyřešili další vraždu svlečené zavražděné čtyřicátnice a vracíte se na policejní stanici. Ihned u vrátnice vás pošlou do podzemí policejní stanice. Očekává vás tam policejní náčelník společně s vlivnými lidmi města. Má pro vás zprávu – na policejní stanici někdo poslal anonym, který vyzývá detektivy z oddělení vražd (tedy vás), abyste se dostavili do parku mezi Olive street a 6 tou ulicí, kde vás na vrcholu kašny čeká překvapení v podobě dalšího předmětu již zavražděné oběti a také dopis psaný ve verších, který poukazuje na další místo vašeho bádání. Musíte tak vydedukovat, kde se ono tajemné místo skrývá. Prozradím vám, že dalším místem vaší návštěvy musí být Hall of Records, v které naleznete další stopu. Abych však již dále neprozrazoval prvky z toho velice zajímavého rozuzlení celého případu vražd sériového vraha, dodám jen, že budete muset nakonec nalézt sedm tajemných dopisů psaných ve verších a prozkoumat krásné městské památky a zajímavosti, abyste se celému případu dostali na kloub a odhalili, kdo je vlastně tím sériovým vrahem, který řádí v Los Angeles.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

L.A. Noire je naprostý skvost mezi hrami a nebojím se říct, že zakladatel detektivního žánru. Podobná hra zatím nevyšla, je po všech stránkách skoro perfektní a pro ty, kteří chtějí škatulkovat - není to GTA je to kombinace GTA a Heavy Rain. Pro mě jasný kandidát na hru roku 2011.
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»
27. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Road Rage

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný...

»