RECENZE: LEGO Star Wars: The Skywalker Saga

Autor: p.a.c.o Publikováno: 17.4.2022, 9:05

Publikováno: 17.4.2022, 9:05

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2592 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že mě zase táhnou stavebnice od dánského LEGA. A nepřipadám si ani moc divně, jelikož lidé v mém okolí jsou na tom stejně. Ne všichni na to máme tolik času, jako dříve, ale rozhodně nám nechybí chuť si něco postavit. Druhou věcí je, že naše peněženky jsou také docela naplněny, a tak i samotnému LEGU došlo, že je třeba toho využít. Takový boom stavebnic pro dospělé nikdo určitě nečekal, ale aspoň je z čeho vybírat.

Co se herního světa týče, tady naopak nabídka notně řídne a ten hlavní boom, kdy měl svou LEGO hru snad každý hrdina nebo jejich skupiny, jsou pryč. Je tu však jedna značka, která by na minulé úspěchy chtěla navázat a ukázat, že LEGO hry mají stále co nabídnout. LEGO Star Wars: The Skywalker Saga je opravdu velice ambiciózním projektem, takže se pojďme v rámci recenze podívat na to, zda i tento produkt se značkou LEGO dokáže vytáhnout nějakou hotovost z našich karet nebo peněženek.

Když jsem nakousl ty ambice, pojďme se podívat na několik čísel se hrou souvisejících. Na naší cestě si užijeme všech devět filmových zpracování. Začít můžeme relativně kde chceme, ale drobné omezení zde přeci jenom je. Jako startovní bod slouží vždy první díl dané trilogie. Kdo rád hraje za různorodé postavy, ani v tomto směru nebude zklamaný, jelikož připraveno je přes 300 hratelných figurek, kdy další čekají coby DLC. To všechno doplňuje 23 planet a 45 úrovní.

Ptáte se, za jak dlouho se tohle všechno dá pokořit? Nějakých dvacet hodin by mělo stačit na projetí hlavní dějové linky, ovšem jak všichni velice dobře víme, tahle hra počítá hned s několika průchody. Během nich budeme opět sbírat nekonečné množství herních penízků, které následně utratíme za nové postavičky s novými schopnostmi, co by nás opět měly dostat o něco dál. Stejně tak se skládají dohromady kity nebo je třeba v každé úrovni sesbírat co nejvíce penízků. Na první pohled se nám tvůrci snažili namluvit, že nové Star Wars přinesou do značky revoluci, ale po dohrání musím říct, že jsem si přidal, jako bych hrál pořád tu samou hru.

Musí se uznat, že se trochu snažili, ale výsledky jsou dle mého poměrně rozporuplné. Tím spíš, když si na porovnání vezmu původní Lego Star Wars hru. Ano, vývojáři vstoupili do té samé řeky, ovšem nemyslím si, že to byla dobrá volba. Všemu, čemu jsme se měli smát, jsme se už smáli a všechny zásadní filmové okamžiky jsme si již prošli a spoustu z nich si dříve užili podstatně víc, než je tomu v novém zpracování. Přišlo mi, že mise jsou v novém díle hodně zjednodušené, což vzhledem ke zmíněné herní době a rozsáhlosti hry nemohlo skončit jinak.

A to je ještě herní doba dost natahovaná neustálým běháním po zbytečných herních hubech. To jsou takové rozsáhlé lokace na každé planetě, kde můžeme běhat, sbírat penízky nebo kostičky a další věci. Nenašel jsem jediný důvod, proč bych to měl dělat. Na první pohled jsou města nebo močály docela pěkné, ale je v nich tak málo života, že i okolí Černobylu působí jako centrum New Yorku. Jak se říká, méně je někdy více a se zbytečnou otevřeností jsem měl problém i v předešlých LEGO hrách. Tady to je pomyslná špička ledovce, kvůli níž byly přesuny mezi misemi nutným zlem a dost úspěšným otupovačem herního tempa.

Říkal jsem, že jednotlivé mise nejsou moc dlouhé, což je pravda – tedy až na výjimky. Těmi jsou souboje s bossy, které jsou zbytečně dlouhé. Navíc přinášejí hrozně málo nápadů nebo puzzlů, které je třeba překonat. Všechno se omezilo na běh (nebo let) za padouchem a QTE sekvence, což je ten nejvíc neoriginální způsob, jak něco takového dělat. Celkově došlo k velkému zjednodušení herních mechanik, byť tu máme na první pohled důležitou mapu nebo vylepšování dovedností. Ale zajímalo by mě, kde je stavění z kostiček, které mě vždycky bavilo a také puzzly, které občas dokázaly trochu potrápit? Luke jich přináší jenom pár a jejich triviálnost je až do nebe volající.

Stejně bych se chtěl zmínit o dalším prvku, který dříve všechno převyšoval, ale v novém díle je jenom slabým odvarem. LEGO humor, parodie a komičnost byly klíčovými parametry všech her se značkou LEGO na obalu a samozřejmě ani tady nechybí. Jenom už to není taková legrace, jako dřív a za celou dobu hraní jsem nenašel moment, který by mi na tváři vyloudil něco jiného než sarkastický úsměv. Celé kouzlo je prostě pryč a zbyla jenom jakási sranda z povinnosti, která u některých postav zavání trapností.

Tedy našla se jedna věc, co mě mile potěšila a tou je grafické zapracování. Konečně došlo na upgrade letitého enginu a na hru je pěkný pohled. Jsou planety, které jsou stále ošklivé, ale zase se najdou města, jimiž byla radost se kochat. Žádné grafické orgie, ale nečekejte, tím spíš, pokud hodláte hrát ve splitscreenu. V něm je vidět, že ani Xbox Series X by hru neutáhl ve stejné kvalitě, takže jistá degradace obrazu se tu objevuje. A aby těch výtek nebylo málo, přišlo mi, že vývojáři o dost víc používali klasická herní prostředí, do kterých prostě nějak plácli kostičkové objekty. Kde jsou ty časy, kdy z kostiček byly celé lodě, nebo větší části jednotlivých úrovní.

Vstup do nové konzolové generace tak proběhl jenom částečně, protože ani po skoro dvaceti letech od vydání první LEGO hry jsme se nedočkali online kooperace a všechno se tak odehrává na jednom gauči před jednou televizí. A interface raději ani zmiňovat nebudu, protože je prostě stále nepřehledný a obohacený o další blbosti, které člověk ani nepotřebuje.

Z uplynulých řádků tak asi každému došlo, že mé srdce si nové Star Wars v kostičkovaném kabátku nezískaly a ani zdaleka nepřekonaly původní LEGO Star Wars: The Complete Saga z roku 2007. Upřímně nevím, proč jsou všichni recenzenti a spousta hráčů z tohoto počinu tak nadšení, protože tohle je hodně malá evoluce po herní stránce a mlácení již vymlácených klasů po obsahové stránce. Kdo ještě žádné Lego Star Wars nehrál, asi si stříkne blahem do svého Jedi županu, ale za mě tuhle hru neudrží pohromadě ani všechna Yodova síla.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

LEGO Star Wars: The Skywalker Saga přináší spoustu obsahu a poměrně velké světy. Ovšem pozor, jaké zkušenosti máte s LEGO hrami. Nováčci v sérii jistě budou nadmíru spokojeni a kostičkované Hvězdné války si pěkně užijí. Kdo hrál předešlé díly, nenajde zde nic, co by ho vystřelilo ze židle a měl by se raději podívat po nějaké jiné hře. A právě za malou míru inovací, zjednodušení mechanismů, již trapný humor nebo překvapení je výsledná známka taková, jaká je.
27. 05. 2022 • HusekD0

RECENZE: Kao the Kangaroo

Okolo nového milénia se v herním průmyslu začal objevovat nový trend v podobě 3D plošinovek, ve kterých byl hlavní hrdina se zvířecí podobou. Mezi nejznámější tituly patří jednoznačně Sonic, Crash Bandicoot, nebo fialový dráček Spyro. Téměř okamžitě si u hráčů získali velkou popularitu a každý vývojář si přál mít ve svém portfoliu hru s chlupatým hrdinou. S touto vyzí si pohrávali i vývojáři ze studia Titus Interactive a už v...

»
27. 05. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: Thrustmaster TCA Yoke Pack Boeing Edition

Jako velký fanoušek letadel si nikdy nenechám ujít možnost vyzkoušet nové perifériím které mají umocňovat požitek z hraní her. Dneska se nám do rukou dostala novinka od společnosti Thrustmaster, tak jí jdeme vyzkoušet.

»
21. 05. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Vampire: The Masquerade Swansong

Jméno světa World of Darkness, ze kterého vychází celá řada papírových RPG a jiných děl, jistě mnohým hráčům na první dobrou nic neřekne. Jakmile ale zmíním hry jako Vampire: The Masquerade Redemtion či Bloodlines, jistě se srdce nejednoho hráče zatetelí blahem. Ostatně právě Bloodlines si získalo prakticky kultovní status, o který se komunita starala dlouho poté, co se studio Troika Games rozpadlo na prach. Bouřlivé reakce také vyvolalo oznámení pokračování...

»
19. 05. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Dolmen

Už jste přemýšleli nad tím, že vyhlížená budoucnost nejspíš nebude tak růžová, jak si optimisté z řad vesmírných kolonizátorů a objevitelů představují? Případů, kdy lidstvo našlo kdesi v kosmu nový eden, je méně než úspěšných útěků z Alcatrazu. Přitom nutnost vytvořit životadárné prostředí je tou nejmenší překážkou. Většinou narazí už výprava průkopníků, která najde tajemný artefakt, mimozemská vejce nebo slabinu palubního počítače, jehož obvody se rozhodnou posádku vyřadit. No a kde je mimozemská...

»
21. 04. 2022 • HusekD0

RECENZE: MotoGP 22

Italská společnost Milestone nás pravidelně zásobuje svými závodními tituly. Minulý měsíc jsme vám v recenzi představili páté pokračování ze série Monster Energy Supercross, jenž si od nás odneslo velmi kladné hodnocení. Pokud ale při závodech dáváte místo prachu a bláta přednost rozpálenému asfaltu, tak jsme právě pro vás nyní připravili podrobný rozbor krále jednostopého motoristického sportu v podobě licencované hry MotoGP 22. Letošní ročník sebou přinesl spoustu zajímavých novinek a...

»
04. 04. 2022 • HusekD0

RECENZE: Monster Energy Supercross 5

S novým rokem přichází k hráčům spousta nových značek a také nové díly z již zaběhnutých sérií. Vývojáři, kteří se drží reálné sportovní předlohy to u fanoušků nemají snadné. Musí do svých her přinést jistou inovaci, vylepšení mechanismů a to všechno proto, aby si u hráčů ospravedlnili každoroční AAA cenu svého produktu. Jedno takové vývojářské studio sídlí v Miláně a jedná se o Italskou firmu Milostone. Ti mají ve svém...

»
03. 04. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Tiny Tina’s Wonderlands

Deskové hry mají povinné místo ve vývoji hráče. Tím netvrdím, že dobytí pokladnice v kouzelném Z pohádky do pohádky se rovná přípravě na Skyrim, ale posouvání figurek po kartonové podložce učí dodržování pravidel, respektu k soupeři a pomáhá budovat trpělivost. A také zvládat hněv, to když vám kapituluje poslední figurka před vytouženým domečkem nebo když přijdete o snový dům v té nejlukrativnější ulici. A díky Tině si teď kouzlo deskovek může připomenout každý.

»
29. 03. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Grid: Legends

Fúze velkých vydavatelů kupujících menší studia jsou stále v kurzu, a i po těch všech letech je stále koho kupovat. Jedním z větších a zajímavých obchodů bylo, když si EA do svého portfolia pořídili závodníky z Codemasters, kteří za léta strávená v herním světě dostatečně jasně ukázali, že hry dělat umí. Otázkou však bylo, jak se jim povede pod křídly velkého vydavatelského domu, jehož závodní série byly sice legendární, ale časem ztratily svoje kouzlo,...

»