Recenze: MX vs ATV: All Out

Autor: chaosteorycz Publikováno: 1.4.2018, 10:49

Publikováno: 1.4.2018, 10:49

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1383 článků

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí parta chlapců, kousek vedle vesele plave ostrůvek odpadků a naproti ženy radostně perou prádlo, zatímco jejich muži myjí tuk-tuky.

Vášnivý cestovatelé mě teď půjdou zbít kompasy a mapami, že posvátná řeka má také křišťálově čistá místa. Je to tak a stejně, jako je ona místem kontrastů, je i nový počin, pojmenovaný All Out, hrou dvou tváří. Ta první vás přivítá s otevřenou náručí a velice detailně vám vysvětlí, proč se nacházíte uprostřed divočiny, kde mohla být klidně obora nebo malý chráněný park. Místo toho je tu hangár a velké přírodní hřiště, kde od rána do noci řvou motory čtyřkolek, terénních bugin a motorek, místo zvířat. Zde se upravují stroje, jezdec, zkouší se tu hranice fyzikálních zákonů a vstupuje se do závodních sérií. Vše ale až po absolvování série tutoriálů.

Žánroví panici je projdou s maximálním nasazením, všichni ostatní si na nich jen projdou nezbytnou omáčku, která jim nedá lautr nic nového. Princip ovládání strojů je totožný s nedávným supercrossem od Milestone. Levá páčka tedy ovládá motorku, případně jiný stroj a pravá „simuluje“ váhu jezdce. Občas dokonce simuluje tak vehementně, že jsem si připadal jak kosmonaut ve stavu beztíže. Opomenuto nesmí být využití spojky pro dávkování lepšího zrychlení a pak hurá na přehlídku závodních režimů. Je jich několik, a ač mají označení jako Nationals, Waypoint či Opencross, jezdíte tradičně buď terénní okruhy, stadiony, freestyle zaměřený na triky nebo checkpointy na otevřených mapách.

Ještě po prvním krátkém turnaji žijí naděje na obstojný arkádový titul, který válí obsahem a určitou dávkou svobody. Ta spočívá ve volbě závodního stroje, kdy se na startu vedle krosek můžou objevit klidně čtyřkolky. Průchod samotnou kariérou je také plně na vás a na počtu získaných trofejí. Nutně se tak nemusíte otravovat s méně záživnými závody, pakliže máte úspěch v těch ostatních. Získanou moto měnu si můžete střádat na koupi dalších strojů, které nejsou příliš drahé anebo s její pomocí vylepšovat ty stávající. Nejde přitom jen o kosmetické záležitosti, ale funkční díly zlepšující přilnavost, rychlost nebo ovladatelnost. Je toho opravdu dost a nedá se říct, že by hra nedokázala motivovat k dalšímu hraní. Tady má titul splněno, já píšu za jedna a tu vstřícnou tvář hladím laskavou rukou.

Pak přijdou první závody mimo otevřenou mapu a já si musím jít otřít obličej. Dorazila totiž druhá tvář závodů, která na mě plive jak roztoužená lama a všechny dobré dojmy zašlapává postupně do použité podestýlky. V závodech s možností volby vlastní cesty to není tak markantní, ale fyzika terénních speciálů je i na poměry arkády opravdu bídná. Stroje nemají absolutně žádnou dynamiku a jakmile vyrazí kupředu, máte pocit, že jedou pořád stejně. Využívání těžiště závodníka by mělo mít štítek „pouze na vlastní nebezpečí“. Při malých rychlostech, a za úplného využití pravé páčky, sebou lupne závodník doslova na místě. Inu, hra špatně vyhodnotila pozici motorky a domnívá se, že chci provést otočku. Při opačných hodnotách stroj až příliš ztrácí rychlost a vy naprosto ztrácíte chuť tento prvek používat.

Smůla. Bez jeho zapojení odstředivá síla tlačí postavu ven, motorka špatně zatáčí a dochází k častým a často nevysvětlitelným pádům. Přísahám na pravou spoušť mého ovladače, že jsem doskočil naprosto stejně jako soupeři vedle mě. Oni jedou dál, já hledám o pět metrů dál přírůstky pro entomologický spolek. Dýkou do srdce vnímání fyziky dvojice stroj-závodník jsou triky s motorkou. Jejich provedení popírá jak váhu mašiny, tak pohybovou energii, což se odráží na směru otáčení, který můžete takřka kdykoliv změnit ve všech osách. Systém je dost neomalený a přistát zpět na kolech znamená, mít hodně dobrý odhad, nějaký ten skill a pořádnou dávku štěstí.

Jízda na létajícím koberci, ke které bych celkový dojem z řízení přirovnal, tak v jednom kuse zařezává vaši touhu věnovat hře čas. Zdatným pomocníkem je umělá inteligence, jejíž výkony jsou stabilní jak špatně chlazený jaderný reaktor. Jednou se závodníků nemůžete zbavit, jindy jsou ti samí borci při stejné obtížnosti 40 vteřin za vámi. Že o vaši existenci na trati nemají ani zdání, netřeba zmiňovat. Tohle je ale problém zatím všech letošních závodů, až to vypadá, že vývojáři AI kupují v nějaké jednotné databance.

Niterný boj mezi tím, zda hru odinstalovat a zapomenout nebo k ní usednout a užívat si oddechové závody nepomáhá rozsoudit ani vizuální stránka. Unreal Engine 4 má sílu virtuálním světům vnuknout punc reálnosti a vytáhnout nad průměr i relativně zbytečný titul, proč tedy ne All Out? Asi proto, že ho autoři ještě nemají dobře osahaný nebo jim nezbyl čas na optimalizaci. Objekty, zejména stromy, velmi často doskakují, textury povrchu mívají problémy se včas doostřit a stíny trpí na problikávání. Vertikální synchronizace se opět nekoná, takže pod tíhou neustálého tearingu máte občas strach, že se vám obraz rozsype. Bez problémů není ani frekvence snímků, která kolísá v závislosti na trati a počtu protivníků. Na menších okruzích jsou výpadky frekvence tak znatelné, že se hra stává téměř nehratelnou. Když vám řeknu, že mi titul během pěti hodin třikrát spadl do dashboardu, možná mi ani neuvěříte. A to prosím na konzoli Xbox One X s podporou 4K. Není nad to, když si můžete zmršenou optimalizaci užít v maximálním rozlišení.

Dlouho jsem přemýšlel, zda recenzi vůbec vydávat na apríla. Bude ji brát někdo vážně? Však ta hra nemůže být tak hrozná? V jádru špatná opravdu není a já osobně ji zapínal s chutí, a to navzdory masochistickému jízdnímu modelu. Bohužel se u ní nedá vydržet příliš dlouho a nezachrání to ani multiplayer, který se tentokrát vyskytuje i na lokální úrovni. Z důvodů zmíněných výše, je hratelnost tak dlouho bombardována nedostatky, až veškerý entuziasmus skloní hlavu, vyvěsí bílou vlajku a se slzou v oku odejde vstříc nepříteli. Oprava polic v garáži je tak nakonec adekvátní náhradou, u které alespoň můžu vybít rozčílení z promarněného potenciálu. All Out je pro hru velice příznačné, i když v trochu jiném smyslu slova, než autoři zamýšleli.

3
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Terénní závody, místy otevřenější svět, široká nabídka závodních strojů a bohaté možnosti přizpůsobení. Ježkovi oči, to musí fungovat, ne? Nemusí a nefunguje, protože negativa, chyby a jalové pojetí jízdního modelu převyšují všechno pozitivní, co vás může motivovat hru zapnout. Jelikož konkurence má tento rok co nabídnout, je existence All Out takřka zbytečná. Čtyři roky vývoje a dvacetileté zkušenosti tvůrčího týmu očividně nejsou zárukou dobré hry a poslední díl MX vs ATV mrhá potenciálem, jak jen může.
  • Zdeněk Bulín

    Škoda, na obrázcích to vypadalo hezky a přemýšlel jsem nad koupí.

15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»
25. 03. 2018 • chaosteorycz37

Recenze: Sea of Thieves

„Nečum a pojď vylít vodu z lodi“, řve na mě parťák, zatímco zatlouká díry s kadencí sovětského úderníka. To ale půjde dost špatně, když se nacházíme v bouři a kormidlo se mé pirátské alter ego pokouší vyzout ze sandálů. Nedá se svítit, musím, blesk nám právě bouchl do paluby, až mi třísky provětraly ofinu. S kýblem v ruce přicházím za minutu dvanáct. Kolega je zalitý jak deštný prales a podpalubí připomíná krytý bazén mongolských kočovných...

»