RECENZE: Park Beyond

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 25.7.2023, 9:00

Publikováno: 25.7.2023, 9:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Postavit si vlastní zábavní park není jen legrace, ale také pořádná řehole. Oba aspekty skvěle propojila legenda žánru Rollercoaster Tycoon, která je právem na piedestalu manažerských her s tematikou zábavního parku. Duchovní nástupce Planet Coaster ukázal, že i moderní zpracování nemusí být nutně k horšímu, a nyní se o pozornost přihlásil také Park Beyond.

Ten na to, na rozdíl od své konkurence, jde trochu jinak. Ladění správné ceny za jednotlivé atrakce či sodovku nechává za sebou a do popředí dává stavění mnohdy až šílených horských drah, které se do značné míry nemusí řídit něčím tak nudným, jako je gravitace či fyzikální zákony. Když vám z manažera zábavního parku vypadne onen prvek managementu, bude hra o to zábavnější?

Odpověď je paradoxně složitější, než by se mohlo zdát. Už úvodní tutorial vás pořádně navnadí na zběsilé stavění horských drah, a byť je vysvětlování a ovládání hry lehce kostrbaté, časem si na něj zvyknete. Bezstarostné období zkoušení nových zákrut a šíleností ovšem brzy skončí a vy jste postaveni před několik příběhových misí, které už dávají hře jasnější rámec. V nich sice máte iluzi kontroly nad tím, co a jak budete dělat, nicméně na nějakou větší kreativitu jako v úvodu raději zapomeňte. Čeká vás tak soubor úkolů, kdy jednou musíte dodržet časový limit, jindy uspokojit konkrétní počet návštěvníků a občas pro změnu postavit konkrétní počet některých atrakcí či budov.

Větší míra kreativity vás čeká ve volném režimu. Tady už kromě samotného stavění atrakcí máte veškerý vývoj zábavního parku ve vlastní režii, a to včetně managementu. Ten se sestává z uspokojování tří různých druhů návštěvníků – rodin, teenagerů a dospělých, přičemž každý z nich má jiné touhy a potřeby. Co ale všichni potřebují, jsou lavičky a odpadkové koše, bez kterých se vám i slušně rozjetý park dokáže hodně rychle zhroutit. Management je redukován na pouhé tři veličiny, tedy spokojenost návštěvníků, atraktivita parku a výnosnost. Fanoušci tabulek a detailních statistik budou notně zklamaní, avšak propracovanější systém nepotěší ani ty, kteří Excel z duše nenávidí. Právě management totiž tycoonovkám propůjčuje onu zábavnou hloubku, která dokáže přikovat nejednoho hráče na dlouhé hodinky k obrazovce.

Pokud jde o zjednodušování managementu, zde hra odvádí práci jen tak napůl. Každé vylepšení atrakce stojí další peníze za údržbu, cenu za vstupenky ale musíte změnit ručně. V případě stánků mají vaši návštěvníci více možností výběru, pro vás to ovšem znamená ruční nastavení ceny u každé položky zvlášť. Jakmile potřebujete vykrýt ztráty z investice do drahé horské dráhy například tím, že ve všech stáncích zvednete ceny, čeká vás opravdu hodně cenových úprav.

Ten zábavnější prvek hratelnosti je nicméně stavění různých atrakcí a horských drah, kdy vám Park Beyond klade jen minimum překážek. Můžete se jak držet při zemi a stavět realistické atrakce, nebo se téměř doslova utrhnout ze řetězu a postavit šílenosti, které popírají gravitaci i zdravý rozum. Střílení lidí z děla či antigravitační vozíky jsou jen malou ukázkou toho, že Park Beyond se rozhodně nebere vážně. Terénní omezení zde prakticky neexistuje, stejně tak je zajímavá možnost přidání pozadí a dekorací dle vaší libosti, včetně stánků s občerstvením. Vyzdobit si můžete atrakce také v rámci tematických bloků, například ve stylu westernu či renesance.

To s sebou ale na druhou stranu nese poměrně překvapivé nedostatky. Jednak je možností, jak si skutečně tematicky přizpůsobit celý park, poměrně málo. Zklamáním je také fakt, že piplání se s dekorováním jednotlivých horských drah přinese radost pouze vám, nikoli však vašim návštěvníkům. Z herního hlediska tak nedává příliš smysl stavět na krásu, neboť ji stejně oceníte pouze vy. Z detailů zamrzí například i to, že návštěvníci se striktně drží svých vymezených cest a odmítají z nich ustoupit. Jakmile tedy umístíte lavičku do prostoru a nenalepíte ji těsně k cestě, jednoduše ji nebudou využívat. Ani v případě stavění vlastní dráhy vás hra příliš nemotivuje k tomu, abyste byli nadmíru kreativní – nudné dráhy, které mají ovšem podle herních statistik vysokou zábavnost a výnosnost, se vám jednoduše vyplatí stavět více.

Park Beyond vzalo skvělý nápad s kreativním stavěním horských drah, kterému podřídila prakticky úplně vše. Management parku, který do značné míry u podobných her tvoří poctivý základ zábavné hratelnosti, je zde osekán na nezbytné minimum, čímž hře zůstalo jen to budování atrakcí. Jenže v jejich případě hra dojíždí právě na omezený manažerský režim, který vás nutí stavět ekonomicky výhodné dráhy, jež ale naopak nebudou příliš kreativní. Jakmile se rozhodnete tento fakt ignorovat, velmi rychle vám dojdou peníze a vy můžete začít úplně od znova.

Osm herních misí a sandbox s vlastními podmínkami vítězství je to jediné, co za cenu hry dostanete. Různých map je sice dostatek, ale nemají de facto žádný vliv na hratelnost a ani se v jejich případě nemění roční období či počasí, což už uměl i stařičký Rollercoaster Tycoon. Ačkoli je samotné stavění zábavné, až příliš rychle se vám hra omrzí a spadne do šedého průměru, kde vás prakticky nic nebude motivovat k tomu, abyste stavěli nové parky stále znovu.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Park Beyond se rozhodlo vsadit všechno na zábavné stavění horských drah, které popírají fyzikální zákony. Bohužel potlačený management parku a herní mechaniky vás nutí k přesnému opaku. Své zábavné momenty jistě Park Beyond má, králi v podobě Rollercoaster Tycoon se ovšem ani vzdáleně nepřibližuje.
Pestré prostředíManagement vás nutí stavět nudné dráhy
Minimální omezení pro stavbu horských drahPříběhových misí je žalostně málo
přístupná hratelnostKostrbaté ovládání
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»