Recenze: Project CARS 2

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 27.9.2017, 9:17

Publikováno: 27.9.2017, 9:17

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 2281 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a chybující lidský faktor. Takový je ale motorsport, takový je život. Ostatně ani karbaník nehází flintu dožita, když mu zrovna nejde karta, tak tedy vzhůru na trať.

Síto, kterým neprojde každý
Ještě, než vás vezmu do centra dění, je nutné roztřídit řady zájemců, protože k týmu, potažmo na dráhu, se mi všichni nevejdete. Vy, tam vzadu, co jste tady náhodou jen proto, že už Austrálii znáte nazpaměť a nemáte do dalšího setkání s NFS co dělat, vraťte se zpátky za bránu. A co s vámi tady bokem? Na triku vidím legendární Ford Focus WRC, na klíčence nápis Pikes Peak a celou dobu pokukujete po rallycrossovém Civicu. Sice tu jezdíme i po nezpevněných cestách, ale rallye tu rozhodně neprovozujeme, takže na shledanou. No a vás mi sem přivezli odkud, rovnou z dealerství nějaké lidové automobilky? Nemějte mi to za zlé, ale tady se nejezdí s dělnickými vozy za celoživotní gáži, ale s drahými závodními speciály a sportovními vozy. Můžete samozřejmě zůstat, ale přesuňte se prosím mezi diváky.

Zbylé vítám v zázemí našeho obrovského týmu, kde se rozhoduje o každé setině vteřiny závodníkova bytí. Jak můžete vidět, našemu areálu dominuje několik budov, přičemž osazenstvo každé z nich se zaměřuje na jiný aspekt závodění. Úplně vlevo vychováváme z nováčků budoucí mistry světa, a to hned v několika kategoriích. Až příště budete v novinách číst o fenomenálním vítězi sérií Indicar, GT3, LMP 1 nebo o neznámém mistrovi cestovních vozů, je velká pravděpodobnost, že za ním stáli lidé z tohoto bloku. Mimochodem letos prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během které byly téměř zdvojnásobeny prostory, abychom mohli závodníky zlepšovat celkem v šesti třídách. Díky tomu se garáže přesunuli do starých hangárů, protože jinam se nám 190 aut opravdu nevešlo.

Za zmínku stojí i úzké spolupráce s předními automobilkami nebo podniky na pozvánku. Tyto události se odvíjejí od úspěchů v kariéře, tudíž nejsou samozřejmostí. Jde o takové zadostiučinění za tvrdou práci, kterou závodníci odvádějí. Přesto zapomeňte na nějaké zapojení do fungování týmu, vývoje vozu nebo, nedej bože, budování vlastního klubu. I já měl ambice stát se něčím víc než jen honákem koňského stáda s plechovou hřívou. Abych byl upřímný, byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem se tomuhle všemu okolo upsal před konkurencí. Bohužel, tituly, sláva a trofeje ve vitrínách musejí stačit.

Osobní pohodlí na prvním místě
Haly vedle jsou neméně důležité, protože slouží pro personalizované závodění a poměřování sil mezi svěřenci. Ať už z dlouhé chvíle nebo budoucí přípravy, jsou organizovány závody mimo kariéru, s výběrem veškerých myslitelných nastavení a taktéž povětrnostních podmínek. Troufám si říct, že v tomto směru vám žádná jiná asociace nenabídne to, co tato. Automobilem dle vlastní volby, na jednom ze 130 okruhů, to vše začíná. Následuje detailní navolení podmínek, za jakých se závod bude konat, mezi nimiž nechybí možnost tréninků či kvalifikací. Vyjdeme vstříc i v případě denní doby, ročního období a počasí, takže i náročným jedincům jsme schopni zařídit extrémní změny jízdních podmínek. Není žádný problém startovat za deštěm bičované noci, zastávku v depu absolvovat za jasného východu slunce a dojed do cíle v obětí mlžných par. Kdyby žil Karel Hynek Mácha teď, hodí básnické ambice do Vltavy a usedne do kokpitu závodní bestie.

Ty menší příbytky vpravo patří údržbě a technikům. Jakmile máte problém s elektronikou auta, zejména s asistenty, jdete sem. Postrádáte-li nějaké informace během závodů, stěžujete si tady. Pokud se vám nelíbí, jak máte nastavené budíky, sedačku a další věci… jasně, míříte tam. Stejně jako předtím platí, že poskytnutá podpora je nadstandardní. Kde péče o svěřence u konkurence končí, tam se zdejší zaměstnanci teprve zahřívají. A tak zatímco jinde říkají „je nám líto“, s Project CARS 2 na kombinéze uslyšíte „jak je libo a dál?“. První návštěva dokonce může vyvolat úzkost, protože možnosti personalizace jsou nad očekáváním. Vlastně ať vstoupíte kamkoli, je vám kompenzováno to slabé týmové zapojení během kariéry. Přestože o ničem nerozhodujete, máte pocit, že jsou tu všichni pro vás a záleží jim jen na vaší duševní pohodě.

A teď přejdeme k místu, kde jsou z těch, co by chtěli, vybíráni ti, jenž můžou. Na závodní dráhu. Během kratičké cesty si vyčistěte hlavu a zapomeňte na ježdění pod vlajkami Turn 10 a Codemasters. Jejich verze skutečné jízdy je zde jakási obdoba toho, jak absolutně potlačit reakce fyzikálních zákonů. Slovo arkáda tu raději vůbec nevyslovujte, rovná se to plivnutí na fotku vůdce Severní Korey uprostřed Pchjongjangu. Exekuce vám sice nehrozí, ale šlo by o absolutní urážku a dehonestaci práce zdejšího kolektivu, která by se vám vymstila při prvním sešlápnutí plynového pedálu. Když už je zmiňováno ústrojí posílající výkon na hnanou nápravu, tak si uvědomte, že to není pumpička na matraci, ale živý organismus, v jehož ekosystému jste pouhými hosty.

Závodník, rosnička nebo mechanik?
Bez ohledu na to, usedáte-li do předokolky s motorem vzadu, speciálu s poháněný zadkem nebo sporťáku s hnanými všemi koly, jsou první minuty na dráze seznamkou naslepo. Se studenými pneumatikami a plnou nádrží končí agresivní jízda v hodinách, nekoordinovaných smycích a svodidlech, protože trakce nemá oporu v povrchu. Zhruba po pěti až osmi minutách, kdy záleží také na trati, počasí a okolní teplotě, dostávají gumy zelenou. Za podpory nižší váhy způsobené úbytkem paliva, lze konečně přejít k útoku na přední příčky. S opatrností pyrotechnika je možné pedály využívat v plném zdvihu, nicméně ruce musejí být připraveny nejen vést ideální stopu, ale také napravovat chyby nohou. Co kolo na dráze, to originál. Systémy neustále propočítávají změny v řízení na základě sjíždějícího se dezénu, měnící se váhy, opotřebení součástek a podmínek na trati. Že jste tu poslední zatáčku projížděli naplno po vnitřní straně? Stejně budou patrně přemýšlet i protivníci, takže se v těchto místech nahromadí úlomky gum, což se odrazí na zhoršených podmínkách při atakování traťového rekordu.

Zatím se mi tu převlékněte do závodního a já vám povím něco o funkci LIve Track 3.0. Jestli vám předchozí povídání přišlo komplikované, tak teď už si vytáhněte notýsek a matematicko-fyzikální tabulky. Do úspěchu nebo naopak absolutního průšvihu promlouvá i prostředí. Od úhlu dopadajících slunečních paprsků, po množství spadlých srážek až k síle větru nebo datu v kalendáři a zeměpisné poloze, je vše permanentně v symbióze s modelem řízení. To proto jsou pneumatiky jednou zahřáté za 4 minuty, zatímco jindy na to potřebí dvojnásobek času. Ničím výjimečným není ani proměnlivá přilnavost či brzdná dráha, a to zejména v případech, kdy se během závodu změní podmínky až čtyřikrát. Největší výzvou jsou v tuto chvíli námraza se sněhem a šotolina, u nichž ještě není všechno úplně dokonalé a porozumět jejich chování se rovná povýšit na vyšší úroveň myšlení. Veškeré srážky navíc kopírují terén, takže louže se drží na vnitřních stranách zatáček, kde také jako poslední vysychají.

Aby si konkurence pochytala co možná nejvíc klientů rozšiřuje polopravdu, že řízení za pomoci gamepadu je naprosto nemožné. Samozřejmě to není pravda, jen vyžaduje odlišný přístup a větší dávku soustředění. Páčkami nelze kvrdlat jak při vaření maďarského guláše, ale je zapotřebí s nimi jemně vůz vést. Když na kroutícím se horizontu pošlete kola ostře stranou, nepomůže vám ani lehká noha na plynu, nicméně za ideálních podmínek jsou auta velmi dobře čitelná a vy budete předem vědět, že s nájezdem do něj už máte kola navigovat protistranou. Standardní závodní náčiní, tedy volant, má přesto lepší odezvu v řízení a povrchu, což je třeba do budoucna vylepšit, obzvláště má-li gamepad k využití pokročilé vibrace. Osobní zkušenost našeptává drobně upravit citlivost a mrtvé zóny, nicméně to si musíte osahat sami a že času na to máte požehnaně.

Všechno má svůj čas a místo
Vidíte támhle u depa Edu? Ten tu zastupuje mechaniky, kteří jsou jinak ukryti před světem. Buďte proto na něj hodní, protože s ním projednáváte strategii zastávek a zejména nastavení vozu. Součástky měnit nelze, a tak si musíte vystačit s „pouhým“ laděním podvozku, převodových stupňů, tlaku v pneumatikách a přítlačné síly. Jelikož ne každý se narodil jako alchymista umazaný od oleje, je možné svěřit chování vozu do rukou povolaných. Jednoduše ukážete, v jakém prvku (aerodynamika, podvozek, brzdy, převodovka) vidíte problém, přiblížíte ho a mechanici lehce upraví nastavení. Změny se optimálně projeví zase až po několika kolech, tudíž se připravte na to, že při trénincích a kvalifikacích strávíte hodně času. Možná až moc, jelikož čas není možné uspěchat k posledním zhruba pěti minutám, kdy protivníci zajíždí ty nejrychlejší časy.

Na druhou stranu, při vlastních závodech nebo poměřování sil s komunitou společně naladěných nadšenců, jsou volby na vaší straně a přijde-li na to, trénink s kvalifikací je možné úplně vypustit. Ovšem proč by to někdo dělal. Jak zjistíte později v kariéře, ve chvíli, kdy tato možnost vypadne, je poslední záchranou restartování aktuálního podniku. Je to takový přístup ode zdi ke zdi, během něhož jsem v prvních několika hodinách získal statistiku 35 dojetých závodů při katastrofálním počtu startů, který přesahoval stovku. Jednoduše se smiřte s tím, že Project CARS 2 zprostředkovává motorsport s maximálním zaměřením na autentičnost, což si vyžaduje více času.

Když technika nestačí…
Když tak na vás koukám, jak se s nadšením skládáte mezi svařený rám, sedačku a volant, nedá mi to. Ačkoli by rodinní kostlivci měli zůstávat ve skříni, jste celkem sympatičtí a zasloužíte si znát i ty stinné stránky. Přesně jak doporučují normy pro simulaci, vše, co vidíte skrz helmu, se míhá frekvencí 60 snímků za sekundu. Bohužel tím veškerá krása zpoza hledí končí. Ochrany hlavy zrovna nepatří mezi poslední modely, tudíž zkreslují na proměnlivé rozlišení kolem hodnoty 900p. To by samo o sobě nebylo to nejhorší, ale na úbytek pošlo i vyhlazování, textury a také míra detailů. Trpí tím nejen počasí, které se vizuálně nemůže rovnat s technikou od Turn 10, ale také modely aut. Konkurenti vypadají pěkně tak na délku auta, zatímco při bližším kontaktu se vracejí zhruba o dva roky zpět.

Nepropadejte nepokoji ani v případě, že se vám vidění na kratičký okamžik rozdělí. Jde o takzvaný syndrom vertikální synchronizace a v kantýně na něj vydáváme léky. Nejčastěji k němu dochází při projíždění zatáček, tudíž za něj může patrně přetížení. To možná způsobuje i krátkodobé výpadky snímků, k nimž dochází při míjení početnějších skupinek aut. Do zrcátek raději nekoukejte, protože jsou posedlá temnými silami a ukazují si podle vlastních pravidel a rytmů. Na rovinkách držte pozornost raději na trati, protože stíny vzdálených objektů se ve zdejších helmách často ukazují dodatečně. Někteří z vás vyfasují typ Xbox One S, který může řadu nešvarů ztlumit, nicméně nemusí.

Pořád vás zbylo dost, abychom mohli odstartovat. První kolo si tedy dáme volné, zahřejeme lehce pneumatiky a vy si okoukáte trasu. V dalším letmým startem započneme závod a pak už je to pouze na vašich schopnostech a zdejší technice. Prosím snažte se vyvarovat karambolům, neboť nápravy nejsou ze stavební oceli a součástky, včetně motoru, mají omezenou životnost. Mimoto, šéf náboru, známý tu pod pseudonymem AI, neustále vybírá naprostá paka do řad zbylých závodníků, kterým jen překážíte v cestě. Tak tedy hodně štěstí a s těmi nejlepšími se uvidím v cíli.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Tak jsem do toho cíle nakonec dorazil a musím poděkovat. Za vrácení mého ega zpět do rozumné míry, za připomenutí opravdového významu slova simulace a za chvíle neskutečného zoufalství, které střídaly euforie z těžce získaných umístění. Detailně propracovaný fyzikální model doprovázený systémem Live Track 3.0, autentickými asistenčními systémy a důmyslným nastavením počasí, dává autorům plné právo, aby Project CARS 2 vydávali za nejrealističtější závodní hru. Měli by ovšem přitom pomlčet o nedotaženém technickém stavu, průměrné grafické stránce, sebestředné umělé inteligenci a nevyužitém potenciálu kariéry. Možná jsem až příliš nabubřelý, ale hra s takovouto duší by měla být dokonalá.
  • Rado Dračí Bojovník

    Graficky jsem tedy nečekal, že takhle popackají. 1 byla na svou dobu hezká, tohle je krok zpět.

    • Jiří

      Je to těžká simulace, to, co jiní (např. Forza) dávají do grafiky, PC2 dává do fyzikálního modelu a jelikož je X1 výpočetně nejslabší, má nejhorší grafiku. X1X je nutnost (vlastně pro všechny hry), na něm bude vypadat naopak nejlépe ze všech platforem, pokud tedy nepočítáme drahé PC sestavy.

      • sidy

        Na tom mozna neco bude, jinak si tu uroven graf. zpracovani nedovedu vysvetlit.

  • cekam na forzu

  • DandyCZE

    Za me skvela hra, ta grafika trosku pokulhava. Pocit z jizdy bych srovnal asi nejvice s Aseto Corsa a myslim, ze PC2 nejak moc nad starsim AC nevyhravaj. V multaku me treba hodne vadi divna indikace souperu, coz v delsi zatacce je fakt problem, ale jeste jsem neprolezl vsechna nastaveni. Kariera velke zklamani. PC2 je vytecna hra, ale mohla byt lepsi 🙂

  • Ser Hashut

    Tahle hra přímo škemrá o Xbox One X. Stačí mrknout na Youtube a každému je jasné, že problém s grafikou není způsoben hrou, ale dýchavičným železem. Problém na původním Xbox One je nejen nízké rozlišení, ale také padající framerate. Přesto je to jasně nejlepší svezení na Xbox One. Holt jsou na zlomku rozpočtu Turn10 a nestojí za nimi Microsoft, pro který je Forza technickou výkladní skříní Xboxu 😉

    • Jaroslav Houdek

      Takových her teď bude víc a víc. Na původním XB1 pojedou, ale s tím že rozlišení bude 900 p nebo dokonce jen 720p a budou padat hluboko pod 30fps. A kdo si je bude ctít zahrát bez omezení, musí koupit XB1X i pro starou full HD telku.

      • p.a.c.o

        Kvůli jedné hře, na kterou se vydavatel tak nějak vykašlal, se už rozjíždí apokalyptické scénáře, jak se na starém X1 nebude dát hrát. Trochu přehnané tvrzení ne? Oni obecně hry na současné generaci konzolí moc v 1080p nechodily (až na výjimky), takže se moc nemění. Na druhou stranu je vidět, že když se chce, viz Forza, tak hry mohou vypadat úžasně i na klasickém Xbox One. Stačí pouze chtít…

        • Jaroslav Houdek

          Jo, her co jdou na normálním XB1 plynule je pořád dost. Ale viděl jsem teď video srovnání třeba s takovým Quantum Break – i na Full HD obrazovce byla ta vylepšená verze o hodně ostřejší, detailnější. Já osobně jdu do Scorpia i se starou televizí.

07. 08. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bear With Me: The Complete Collection

Adventury jsou něco jako starodávné božstvo. Jsou tu od nepaměti. Od dob, kdy přístroje byly schopny zaznamenávat víc než jen psaný text a data. A jednu éru dokonce s převahou udávaly herní směr. Nejde ale o žánr masový. V případě point and click kategorie se dá dokonce říct, že to nejlepší přinesla devadesátá léta. Hry jako Monkey Island, Broken Sword, Syberia nebo Grim Fandango.

»
02. 08. 2019 • Lukáš Urban4

Recenze: DOOM 3

Nejsem sám, kdo v poslední době vývojářům vyčítá, že se chovají jako obsluha tanku na dětském hřišti. V záchvatu modernizace likvidují jedny primitivní mechaniky za druhými a pak se diví, kam se vytratila hravost a zábava. Na obranu toho, co je nám svaté, vzpomínáme na tituly, které kdysi dávno vystavěly základy jednotlivých žánrů. A abych v tom nostalgii nenechal samotnou, jsem ochotný sáhnout po značce, kterou vlastně moc nemusím.

»
29. 07. 2019 • p.a.c.o3

RECENZE: Wolfenstein: Youngblood

Vždycky jsem si myslel, že herní hrdinové mají hlavní výhodu v tom, že jsou téměř nesmrtelní (co po stránce fyzické, tak slávy) a také že se jim vyhýbá jedna zásadní lidská vlastnost a to stárnutí. Někteří hrdinové, v tomto případě dokonce hrdinka, v rámci série omládli, aby se nakonec dostali do nejlepších let. Jinde si však vývojáři usmysleli, že bude fajn, když ikonický hlavní hrdina dostane pár šedin a celkově opravdu notně zestárne.

»
25. 07. 2019 • p.a.c.o9

RECENZE: FIA European Truck Racing Championship

Závody jsou skvělou podívanou. Nemám teď na mysli ty virtuální, ale skutečné. Všichni jistě známe rally, Formuli 1 nebo okruhové závody cestovních vozů. Všechno to jsou velice rychlé a dynamické soutěže, kde není o napětí nouze a zdejší závodní speciály mají ladné křivky. Na závodní okruhy se však vydávají i kamióny, které se, co do výkonu, mohou s ostatními směle měřit. Závody kamionů mě vždycky fascinovaly už jenom z toho důvodu, jak...

»
23. 07. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Redeemer – Enhanced Edition

Žil, byl Vasil, co armádu zkusil. Pech, zabíjet lidi tam musil. Takový způsob života se mu hnusil, a tak osud svůj spasil. Bolavou duši v chrámu božím hasil, když v tom kdosi klid mu zprasil. Pán chraň je, neb holé ruce a zbraň opět tasil. Bije, kope, mlátí ze všech sil. Však to je Vasil, bývalý člen utajených vojenských sil. Z informací, co nepřítel utrousil, až do podzemních laboratoří zabrousil. Zde se málem...

»
22. 07. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders III: Keepers of the Void

Poté, co Fury porazila všechny smrtelné hříchy a odvrátila svět od pětisté padesáté druhé apokalypsy, mohla se vydat klidně na dovolenou. Využít své získané dovednosti a opékat si zbroj v jícnu sopky, v obklopení blesků chránit deštný prales nebo s ledově chladným výrazem opečovávat medvědy za polárním kruhem. Ale to válečnice nedělají. Raději berou nabídku od kostnatého individua a mění se na Laru Croft.

»
10. 07. 2019 • Lukáš Urban5

Recenze: Car Mechanic Simulator

Na úvod jedno velké poděkování. Vám vše, kteří jste děti nevzali do zoo, protože poslední peníze zůstaly v kostelní pokladničce. I těm, jejichž dovolená vedla do Mekky namísto letní destinace u Středozemního moře. Nezapomínám ani na artritické jedince, kteří přes úmornou bolest klečí pravidelně na koberci a chorý hřbet ohýbají na svatou stranu. No a vy, jejichž dobrota skončila v komůrce s otcem představeným, všechna čest vašim padlým ideálům. A dalším padlým věcem.

»
09. 07. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bloodstained: Ritual of the Night

Když se pánům zachce moci, musí nastoupit dívka. I testosteron se musí udržovat v rozumné míře. Na západ od nás by taková hrdinka tasila pistole. Dle moderních norem střízlivě oblečená. Nevyzývavá, cudná, s křesťanským základem a diplomem z univerzity. Evropská měřítka by ji přisoudila exotický vzhled a těžké dětství. Ctící vlastní tradice zvládá bodné zbraně a hýří důvtipem.

»