Recenze: Project CARS 2

Autor: chaosteorycz Publikováno: 27.9.2017, 9:17

Publikováno: 27.9.2017, 9:17

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1147 článků

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a chybující lidský faktor. Takový je ale motorsport, takový je život. Ostatně ani karbaník nehází flintu dožita, když mu zrovna nejde karta, tak tedy vzhůru na trať.

Síto, kterým neprojde každý
Ještě, než vás vezmu do centra dění, je nutné roztřídit řady zájemců, protože k týmu, potažmo na dráhu, se mi všichni nevejdete. Vy, tam vzadu, co jste tady náhodou jen proto, že už Austrálii znáte nazpaměť a nemáte do dalšího setkání s NFS co dělat, vraťte se zpátky za bránu. A co s vámi tady bokem? Na triku vidím legendární Ford Focus WRC, na klíčence nápis Pikes Peak a celou dobu pokukujete po rallycrossovém Civicu. Sice tu jezdíme i po nezpevněných cestách, ale rallye tu rozhodně neprovozujeme, takže na shledanou. No a vás mi sem přivezli odkud, rovnou z dealerství nějaké lidové automobilky? Nemějte mi to za zlé, ale tady se nejezdí s dělnickými vozy za celoživotní gáži, ale s drahými závodními speciály a sportovními vozy. Můžete samozřejmě zůstat, ale přesuňte se prosím mezi diváky.

Zbylé vítám v zázemí našeho obrovského týmu, kde se rozhoduje o každé setině vteřiny závodníkova bytí. Jak můžete vidět, našemu areálu dominuje několik budov, přičemž osazenstvo každé z nich se zaměřuje na jiný aspekt závodění. Úplně vlevo vychováváme z nováčků budoucí mistry světa, a to hned v několika kategoriích. Až příště budete v novinách číst o fenomenálním vítězi sérií Indicar, GT3, LMP 1 nebo o neznámém mistrovi cestovních vozů, je velká pravděpodobnost, že za ním stáli lidé z tohoto bloku. Mimochodem letos prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během které byly téměř zdvojnásobeny prostory, abychom mohli závodníky zlepšovat celkem v šesti třídách. Díky tomu se garáže přesunuli do starých hangárů, protože jinam se nám 190 aut opravdu nevešlo.

Za zmínku stojí i úzké spolupráce s předními automobilkami nebo podniky na pozvánku. Tyto události se odvíjejí od úspěchů v kariéře, tudíž nejsou samozřejmostí. Jde o takové zadostiučinění za tvrdou práci, kterou závodníci odvádějí. Přesto zapomeňte na nějaké zapojení do fungování týmu, vývoje vozu nebo, nedej bože, budování vlastního klubu. I já měl ambice stát se něčím víc než jen honákem koňského stáda s plechovou hřívou. Abych byl upřímný, byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem se tomuhle všemu okolo upsal před konkurencí. Bohužel, tituly, sláva a trofeje ve vitrínách musejí stačit.

Osobní pohodlí na prvním místě
Haly vedle jsou neméně důležité, protože slouží pro personalizované závodění a poměřování sil mezi svěřenci. Ať už z dlouhé chvíle nebo budoucí přípravy, jsou organizovány závody mimo kariéru, s výběrem veškerých myslitelných nastavení a taktéž povětrnostních podmínek. Troufám si říct, že v tomto směru vám žádná jiná asociace nenabídne to, co tato. Automobilem dle vlastní volby, na jednom ze 130 okruhů, to vše začíná. Následuje detailní navolení podmínek, za jakých se závod bude konat, mezi nimiž nechybí možnost tréninků či kvalifikací. Vyjdeme vstříc i v případě denní doby, ročního období a počasí, takže i náročným jedincům jsme schopni zařídit extrémní změny jízdních podmínek. Není žádný problém startovat za deštěm bičované noci, zastávku v depu absolvovat za jasného východu slunce a dojed do cíle v obětí mlžných par. Kdyby žil Karel Hynek Mácha teď, hodí básnické ambice do Vltavy a usedne do kokpitu závodní bestie.

Ty menší příbytky vpravo patří údržbě a technikům. Jakmile máte problém s elektronikou auta, zejména s asistenty, jdete sem. Postrádáte-li nějaké informace během závodů, stěžujete si tady. Pokud se vám nelíbí, jak máte nastavené budíky, sedačku a další věci… jasně, míříte tam. Stejně jako předtím platí, že poskytnutá podpora je nadstandardní. Kde péče o svěřence u konkurence končí, tam se zdejší zaměstnanci teprve zahřívají. A tak zatímco jinde říkají „je nám líto“, s Project CARS 2 na kombinéze uslyšíte „jak je libo a dál?“. První návštěva dokonce může vyvolat úzkost, protože možnosti personalizace jsou nad očekáváním. Vlastně ať vstoupíte kamkoli, je vám kompenzováno to slabé týmové zapojení během kariéry. Přestože o ničem nerozhodujete, máte pocit, že jsou tu všichni pro vás a záleží jim jen na vaší duševní pohodě.

A teď přejdeme k místu, kde jsou z těch, co by chtěli, vybíráni ti, jenž můžou. Na závodní dráhu. Během kratičké cesty si vyčistěte hlavu a zapomeňte na ježdění pod vlajkami Turn 10 a Codemasters. Jejich verze skutečné jízdy je zde jakási obdoba toho, jak absolutně potlačit reakce fyzikálních zákonů. Slovo arkáda tu raději vůbec nevyslovujte, rovná se to plivnutí na fotku vůdce Severní Korey uprostřed Pchjongjangu. Exekuce vám sice nehrozí, ale šlo by o absolutní urážku a dehonestaci práce zdejšího kolektivu, která by se vám vymstila při prvním sešlápnutí plynového pedálu. Když už je zmiňováno ústrojí posílající výkon na hnanou nápravu, tak si uvědomte, že to není pumpička na matraci, ale živý organismus, v jehož ekosystému jste pouhými hosty.

Závodník, rosnička nebo mechanik?
Bez ohledu na to, usedáte-li do předokolky s motorem vzadu, speciálu s poháněný zadkem nebo sporťáku s hnanými všemi koly, jsou první minuty na dráze seznamkou naslepo. Se studenými pneumatikami a plnou nádrží končí agresivní jízda v hodinách, nekoordinovaných smycích a svodidlech, protože trakce nemá oporu v povrchu. Zhruba po pěti až osmi minutách, kdy záleží také na trati, počasí a okolní teplotě, dostávají gumy zelenou. Za podpory nižší váhy způsobené úbytkem paliva, lze konečně přejít k útoku na přední příčky. S opatrností pyrotechnika je možné pedály využívat v plném zdvihu, nicméně ruce musejí být připraveny nejen vést ideální stopu, ale také napravovat chyby nohou. Co kolo na dráze, to originál. Systémy neustále propočítávají změny v řízení na základě sjíždějícího se dezénu, měnící se váhy, opotřebení součástek a podmínek na trati. Že jste tu poslední zatáčku projížděli naplno po vnitřní straně? Stejně budou patrně přemýšlet i protivníci, takže se v těchto místech nahromadí úlomky gum, což se odrazí na zhoršených podmínkách při atakování traťového rekordu.

Zatím se mi tu převlékněte do závodního a já vám povím něco o funkci LIve Track 3.0. Jestli vám předchozí povídání přišlo komplikované, tak teď už si vytáhněte notýsek a matematicko-fyzikální tabulky. Do úspěchu nebo naopak absolutního průšvihu promlouvá i prostředí. Od úhlu dopadajících slunečních paprsků, po množství spadlých srážek až k síle větru nebo datu v kalendáři a zeměpisné poloze, je vše permanentně v symbióze s modelem řízení. To proto jsou pneumatiky jednou zahřáté za 4 minuty, zatímco jindy na to potřebí dvojnásobek času. Ničím výjimečným není ani proměnlivá přilnavost či brzdná dráha, a to zejména v případech, kdy se během závodu změní podmínky až čtyřikrát. Největší výzvou jsou v tuto chvíli námraza se sněhem a šotolina, u nichž ještě není všechno úplně dokonalé a porozumět jejich chování se rovná povýšit na vyšší úroveň myšlení. Veškeré srážky navíc kopírují terén, takže louže se drží na vnitřních stranách zatáček, kde také jako poslední vysychají.

Aby si konkurence pochytala co možná nejvíc klientů rozšiřuje polopravdu, že řízení za pomoci gamepadu je naprosto nemožné. Samozřejmě to není pravda, jen vyžaduje odlišný přístup a větší dávku soustředění. Páčkami nelze kvrdlat jak při vaření maďarského guláše, ale je zapotřebí s nimi jemně vůz vést. Když na kroutícím se horizontu pošlete kola ostře stranou, nepomůže vám ani lehká noha na plynu, nicméně za ideálních podmínek jsou auta velmi dobře čitelná a vy budete předem vědět, že s nájezdem do něj už máte kola navigovat protistranou. Standardní závodní náčiní, tedy volant, má přesto lepší odezvu v řízení a povrchu, což je třeba do budoucna vylepšit, obzvláště má-li gamepad k využití pokročilé vibrace. Osobní zkušenost našeptává drobně upravit citlivost a mrtvé zóny, nicméně to si musíte osahat sami a že času na to máte požehnaně.

Všechno má svůj čas a místo
Vidíte támhle u depa Edu? Ten tu zastupuje mechaniky, kteří jsou jinak ukryti před světem. Buďte proto na něj hodní, protože s ním projednáváte strategii zastávek a zejména nastavení vozu. Součástky měnit nelze, a tak si musíte vystačit s „pouhým“ laděním podvozku, převodových stupňů, tlaku v pneumatikách a přítlačné síly. Jelikož ne každý se narodil jako alchymista umazaný od oleje, je možné svěřit chování vozu do rukou povolaných. Jednoduše ukážete, v jakém prvku (aerodynamika, podvozek, brzdy, převodovka) vidíte problém, přiblížíte ho a mechanici lehce upraví nastavení. Změny se optimálně projeví zase až po několika kolech, tudíž se připravte na to, že při trénincích a kvalifikacích strávíte hodně času. Možná až moc, jelikož čas není možné uspěchat k posledním zhruba pěti minutám, kdy protivníci zajíždí ty nejrychlejší časy.

Na druhou stranu, při vlastních závodech nebo poměřování sil s komunitou společně naladěných nadšenců, jsou volby na vaší straně a přijde-li na to, trénink s kvalifikací je možné úplně vypustit. Ovšem proč by to někdo dělal. Jak zjistíte později v kariéře, ve chvíli, kdy tato možnost vypadne, je poslední záchranou restartování aktuálního podniku. Je to takový přístup ode zdi ke zdi, během něhož jsem v prvních několika hodinách získal statistiku 35 dojetých závodů při katastrofálním počtu startů, který přesahoval stovku. Jednoduše se smiřte s tím, že Project CARS 2 zprostředkovává motorsport s maximálním zaměřením na autentičnost, což si vyžaduje více času.

Když technika nestačí…
Když tak na vás koukám, jak se s nadšením skládáte mezi svařený rám, sedačku a volant, nedá mi to. Ačkoli by rodinní kostlivci měli zůstávat ve skříni, jste celkem sympatičtí a zasloužíte si znát i ty stinné stránky. Přesně jak doporučují normy pro simulaci, vše, co vidíte skrz helmu, se míhá frekvencí 60 snímků za sekundu. Bohužel tím veškerá krása zpoza hledí končí. Ochrany hlavy zrovna nepatří mezi poslední modely, tudíž zkreslují na proměnlivé rozlišení kolem hodnoty 900p. To by samo o sobě nebylo to nejhorší, ale na úbytek pošlo i vyhlazování, textury a také míra detailů. Trpí tím nejen počasí, které se vizuálně nemůže rovnat s technikou od Turn 10, ale také modely aut. Konkurenti vypadají pěkně tak na délku auta, zatímco při bližším kontaktu se vracejí zhruba o dva roky zpět.

Nepropadejte nepokoji ani v případě, že se vám vidění na kratičký okamžik rozdělí. Jde o takzvaný syndrom vertikální synchronizace a v kantýně na něj vydáváme léky. Nejčastěji k němu dochází při projíždění zatáček, tudíž za něj může patrně přetížení. To možná způsobuje i krátkodobé výpadky snímků, k nimž dochází při míjení početnějších skupinek aut. Do zrcátek raději nekoukejte, protože jsou posedlá temnými silami a ukazují si podle vlastních pravidel a rytmů. Na rovinkách držte pozornost raději na trati, protože stíny vzdálených objektů se ve zdejších helmách často ukazují dodatečně. Někteří z vás vyfasují typ Xbox One S, který může řadu nešvarů ztlumit, nicméně nemusí.

Pořád vás zbylo dost, abychom mohli odstartovat. První kolo si tedy dáme volné, zahřejeme lehce pneumatiky a vy si okoukáte trasu. V dalším letmým startem započneme závod a pak už je to pouze na vašich schopnostech a zdejší technice. Prosím snažte se vyvarovat karambolům, neboť nápravy nejsou ze stavební oceli a součástky, včetně motoru, mají omezenou životnost. Mimoto, šéf náboru, známý tu pod pseudonymem AI, neustále vybírá naprostá paka do řad zbylých závodníků, kterým jen překážíte v cestě. Tak tedy hodně štěstí a s těmi nejlepšími se uvidím v cíli.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Tak jsem do toho cíle nakonec dorazil a musím poděkovat. Za vrácení mého ega zpět do rozumné míry, za připomenutí opravdového významu slova simulace a za chvíle neskutečného zoufalství, které střídaly euforie z těžce získaných umístění. Detailně propracovaný fyzikální model doprovázený systémem Live Track 3.0, autentickými asistenčními systémy a důmyslným nastavením počasí, dává autorům plné právo, aby Project CARS 2 vydávali za nejrealističtější závodní hru. Měli by ovšem přitom pomlčet o nedotaženém technickém stavu, průměrné grafické stránce, sebestředné umělé inteligenci a nevyužitém potenciálu kariéry. Možná jsem až příliš nabubřelý, ale hra s takovouto duší by měla být dokonalá.
  • Rado Dračí Bojovník

    Graficky jsem tedy nečekal, že takhle popackají. 1 byla na svou dobu hezká, tohle je krok zpět.

    • Jiří

      Je to těžká simulace, to, co jiní (např. Forza) dávají do grafiky, PC2 dává do fyzikálního modelu a jelikož je X1 výpočetně nejslabší, má nejhorší grafiku. X1X je nutnost (vlastně pro všechny hry), na něm bude vypadat naopak nejlépe ze všech platforem, pokud tedy nepočítáme drahé PC sestavy.

      • sidy

        Na tom mozna neco bude, jinak si tu uroven graf. zpracovani nedovedu vysvetlit.

  • cekam na forzu

  • DandyCZE

    Za me skvela hra, ta grafika trosku pokulhava. Pocit z jizdy bych srovnal asi nejvice s Aseto Corsa a myslim, ze PC2 nejak moc nad starsim AC nevyhravaj. V multaku me treba hodne vadi divna indikace souperu, coz v delsi zatacce je fakt problem, ale jeste jsem neprolezl vsechna nastaveni. Kariera velke zklamani. PC2 je vytecna hra, ale mohla byt lepsi 🙂

  • Ser Hashut

    Tahle hra přímo škemrá o Xbox One X. Stačí mrknout na Youtube a každému je jasné, že problém s grafikou není způsoben hrou, ale dýchavičným železem. Problém na původním Xbox One je nejen nízké rozlišení, ale také padající framerate. Přesto je to jasně nejlepší svezení na Xbox One. Holt jsou na zlomku rozpočtu Turn10 a nestojí za nimi Microsoft, pro který je Forza technickou výkladní skříní Xboxu 😉

    • Jaroslav Houdek

      Takových her teď bude víc a víc. Na původním XB1 pojedou, ale s tím že rozlišení bude 900 p nebo dokonce jen 720p a budou padat hluboko pod 30fps. A kdo si je bude ctít zahrát bez omezení, musí koupit XB1X i pro starou full HD telku.

      • p.a.c.o

        Kvůli jedné hře, na kterou se vydavatel tak nějak vykašlal, se už rozjíždí apokalyptické scénáře, jak se na starém X1 nebude dát hrát. Trochu přehnané tvrzení ne? Oni obecně hry na současné generaci konzolí moc v 1080p nechodily (až na výjimky), takže se moc nemění. Na druhou stranu je vidět, že když se chce, viz Forza, tak hry mohou vypadat úžasně i na klasickém Xbox One. Stačí pouze chtít…

        • Jaroslav Houdek

          Jo, her co jdou na normálním XB1 plynule je pořád dost. Ale viděl jsem teď video srovnání třeba s takovým Quantum Break – i na Full HD obrazovce byla ta vylepšená verze o hodně ostřejší, detailnější. Já osobně jdu do Scorpia i se starou televizí.

12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»
27. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Road Rage

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný...

»
26. 11. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Farming Simulator 17 Platinum Expansion

Zemědělci mají svá pole jistě již sklizená a připravená na zimu, která se nezadržitelně blíží. Kdo by rád něco sklízel, může se vydat na pole virtuální, kde se neustále něco děje. Jednou z her, jež dokázala na farmářskou tématiku nalákat zástupy hráčů, je bezesporu Farming Simulator, jehož poslední ročník s číslovkou 17 se povedl na výbornou. A aby toho obsahu nebylo málo, dostává hra Platinovou edici, jejíž součástí je celá řada novinek.

»
24. 11. 2017 • kristine4chaos0

Recenze: LEGO Marvel Super Heroes 2

Fanoušci komiksových vesmírů jsou často jak kočky se psy, protože všichni tvrdí, že právě ten jejich je nejlepší. Největší rivalita samozřejmě panuje mezi společnostmi Marvel a DC. Superhrdinové svadí nepřímý boj na pultech tiskovin, v televizi, na stříbrném plátně, ve videohrách a také v našich domovech. U nás není výjimka. Když se mi podaří přítele přemluvit k třetímu Thorovi, automaticky musím počítat s povinnou projekcí Ligy spravedlnosti. On sní po nocích o tom, jak se...

»
22. 11. 2017 • lindros88cze4

RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One

Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.

»
20. 11. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Star Wars Battlefront II

V žádné předaleké galaxii, kde wookieeové dávají dobrou noc, ale v nám důvěrně známém vesmíru vznikla kdysi série Battlefront. S blyštivou značkou Star Wars a ještě opulentnějším logem LucasArts, dostali fanoušci rodinných fantasy pohádek poctivou dávku akce, která jim do gamepadů přinesla ty největší hrdiny z obou stran Síly. Jenže galaxie se mění, hrdinů přibývá, souboje mezi Impériem a rebely kývají miskami vah a Battlefront se vrací jak Darth Maulův světelný meč. Electronic Arts...

»