RECENZE: R.B.I Baseball 19

Autor: p.a.c.o Publikováno: 17.4.2019, 18:55

Publikováno: 17.4.2019, 18:55

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2000 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

Smutný je ovšem fakt, že hra s oficiální licencí nedosahuje kvalit a hloubky titulu nenavázaného na značku MLB. Tím oficiálním sportovním titulem je R.B.I Baseball 19, druhou hrou, jenž mám na mysli, je Super Mega Baseball (první i druhý díl). Když jsme se před pár lety snažili RBI Baseball získat na recenzi, docela mě mrzelo, že kvůli omezení na americký region jsme ho nedostali. Dnes musím říct, že mě mrzí, když hra na recenzi přišla. Jak se totiž ukázalo, hra s nálepkou MLB nemusí být zárukou ani průměrné hry.

Pohled na novinky pro stávající ročník nabízí několik nových herních režimů, které mají za cíl hráčům nabídnout chvilkové povyražení a také dlouhodobější zábavu. Mám na mysli oblíbené Homerun derby a pak nesmí chybět kariéra s vybraným MLB týmem, kterou je možné hrát až 10 sezón. To je při nastavení klasické délky sezóny na 162 zápasů více než solidní porce času. Komu by nevyhovoval ani jeden z režimů, může zkusit jenom vyřazovací boje, exhibici nebo vyzvat svého soupeře online. Taková klasická nabídka, u níž mě překvapilo, že v minulých ročnících nebyla přítomná.

Svou pouť za slávou v MLB jsem začal právě v Homerun derby, abych trochu vyzkoušel, co mě čeká při ostrém zápase. Už zde mě překvapila jednoduchost herních mechanik, protože odpal je věcí zmáčknutí jednoho tlačítka. Nějaké propracované odpalování pomocí pravé páčky se zde nekoná, a to mě hodně mrzí. Kamera pro odpalování mi také přišla ne úplně dobře zvolená, protože není poznat, zda míč klesá nebo stoupá. Jak se později ukáže, není to vlastně potřeba. Lehce rozmrzelý jsem se tak vydal do kariéry, abych si vybral svůj oblíbený tým a pokusil jsem se s ním dostat až na vrchol.

Kariéra postrádá nějaký hlubší manažerský režim. Můžete střídat hráče a hrát zápasy, to je celé. Další facku od herních mechanik jsem dostal při startu zápasu, kdy jsem nadhazoval. Kamera zůstala stejná, jako při Homerun derby, tedy za zády pálkaře a lehce nad ním. Záhy jsem zjistil, proč je tomu tak. Paleta nadhozů čítá tři typy (klasický, rychlý a nějaký divně skákavý) a ty můžeme hodit rovně, doleva a doprava. Oproti ostatním hrám s touto tématikou jsou to třetinové možnosti, a navíc jsem při hraní neměl pocit, že bych nad nadhozy měl nějakou větší kontrolu. Prostě jsem zmáčknul příslušná tlačítka a čekal, jak to dopadne. Umístit nadhoz do nějakého místa je věcí náhody a dodnes nechápu, jak tato mechanika, zejména směřování nadhozu, funguje.

Stejně osekaně je na tom hra v poli, která ještě ke všemu nefunguje úplně dobře. To, že k hození na mety stačí libovolně stisknout tlačítko a hráč hodí na danou metu bych překousl (nelze přehodit nebo nedohodit), ale že přepínání hráčů funguje relativně na náhodu, už je větší problém a úplně ze všeho nejvíc mi vadí nemožnost tečovat běžce hráčem, což je základní prvek hry zvané baseball. Který ignorant si tohle troufl vypustit, nechápu a jenom to potvrdilo můj dojem z toho, že mám co dočinění s opravdu velice špatnou MLB hrou.

Nemožnost tečovat běžce jistě souvisí s technickou stránkou hry, jež je velice podivná (hodně mírně řečeno – pozn. mého vnitřního já). Animace hráčů v pohybu nejsou vůbec plynulé, díky čemuž si hráč takhle pěkně běží zády pro míč a najednou je čelem k nám s míčkem v ruce. Interakce mezi postavami zde také chybí, respektive se hráči mohou navzájem zablokovat nebo proběhnout skrz sebe. Možnost posunovat hráče v pálkařském boxu působí další potíže, protože při odpalu se hráči najednou náhodně posunou na pozici pro odpal. Případně je postavím tak, aby mě třeba nadhazovač trefil, hráčům se míč následně prolétává skrze nohy, jako by se nechumelilo. Opět se tak ptám, proč dělám volnost někde, kde vůbec není potřeba a neumím s ní správně pracovat?

Třešničkou na dortu je pohyb nadhazovače po kopci. Klouže pěkně zleva doprava, připadal jsem si jak v nějaké hře z osmdesátek. A tak je to tady se vším, na co se člověk podívá. Grafickou stránku samozřejmě nevyjímaje. Modely hráčů se jakž takž dají, ale stadiony a diváci už mají to nejlepší za sebou, byť jsou ve 3D. Někdo jim však sebral lepší textury a nenaučil je rozdílných pohybů. Když jsem u hry seděl, říkal jsem si, proč bych něco takového měl v dnešní době hrát a také se divím, že MLB si takovou blbost vytváří sama, místo toho, aby raději dala licenci kvalitním vývojářům a měla z toho kvalitní hru. Jedinou pozitivní věcí je soundtrack, který se sice dost opakuje, ale nabízí solidní hity.

3
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

R.B.I Baseball 19 prostě nechcete hrát, ať je a bude cena za něj jakákoli. Technicky nedokonalá hra s minimem možností a velice povrchními mechanikami tohoto sportu si nezaslouží pozornost, a pokud si chcete baseball pořádně užít, sáhněte po Super Mega Baseball, který bych v porovnání s touto hrou označil za ultra simulaci a velice propracovanou hru, jíž vlastně také je.
  • VencaF

    na to ze to je hra s cislovkou pro rok 2019 to je hodne strasna hra

01. 08. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Creaks

Hry jsou umění. Někdy o něco větší, někdy o něco menší, ale na každém kousku se dá něco najít. Je přitom jedno, zda se na vývoji podílí multikulturní tým o několika stovek zaměstnanců z celého světa, nebo nějaké menší studio třeba od nás. Je ale pravda, že některé hry jsou umělecké o něco víc a třeba i ve vícero směrech, než tomu bývá u jiných. Jedním ze studií, které si na prezentaci...

»
27. 07. 2020 • Lukáš Urban8

Recenze: Destroy All Humans!

Mám velkou oblibu v námětech s mimozemskou invazí. Smůlou pro mě je, že většinou nekončí dobře. Můj pokřivený charakter vždy fandí vetřelci, nikoliv lidem, kteří se chovají jako hlupáci a jen úplnou náhodou pokaždé vyhrají. Trpím, když poslední dva polárníci přemůžou Věc. Nikdy neodpustím Ripleyové, že vyhodila Vetřelce do kosmu. A Den nezávislosti už nikdy nebude stejný kvůli pitomému viru z laptopu. Naštěstí je tu Crypto. Spása z daleké galaxie a hajzlík na entou.

»
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»