Recenze: Redeemer – Enhanced Edition

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 23.7.2019, 16:43

Publikováno: 23.7.2019, 16:43

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 2413 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Žil, byl Vasil, co armádu zkusil. Pech, zabíjet lidi tam musil. Takový způsob života se mu hnusil, a tak osud svůj spasil. Bolavou duši v chrámu božím hasil, když v tom kdosi klid mu zprasil. Pán chraň je, neb holé ruce a zbraň opět tasil. Bije, kope, mlátí ze všech sil. Však to je Vasil, bývalý člen utajených vojenských sil. Z informací, co nepřítel utrousil, až do podzemních laboratoří zabrousil. Zde se málem zadusil, to starý známý mu spaní narušil.

Poetikou starých sovětských pohádek jsem možná začal, ale rozhodně u ní nezůstanu. Vasil není vousatý dědula, co s berlou přináší sníh tam, kde to zima ještě nestihla. Spíš vypadá jako výsledek bujaré party, na které neznámá Nataša postupně zaujala Kratose, Jasona Stathama, šéfa motorkářského gangu a truckera po šichtě. A ne nutně v tomto pořadí. Až přestanete přemýšlet, co by zmínění pánové dělali v ruském nočním klubu, můžete se věnovat béčkové zápletce hry Redeemer. Úvod totiž naprosto přesně vystihl zápletku.

Válečný hrdina, který hledá klid v chrámu Páně. To už jsem někde viděl. Inspirace Rambem je na místě, protože to od něj se později odvíjeli jak filmoví, tak herní následovníci. Akční hra z izometrického pohledu do tématu přidává ještě prvky cyberpunku a hororu ve stylu Resident Evil. Výsledný mix odpovídá béčku 90. let, kde se sází především na akci a krvavé divadlo. Problém je, že takové žánry se mají brát s nadhledem. Proto se kdysi z Johna Ramba stal Topper Harley, který Žhavé výstřely povýšil na „nejkrvavější film všech dob“. Redeemerovi naprosto chybí humorný přesah nedávné žánrovky God’s Trigger.

To automaticky neznamená špatnou hru. Jen příběh je nudná kulisa a Vasil obyčejný bouchač v bederní roušce, který musí porazit zloducha a zachránit světový mír. Slouží mu k tomu pěsti ze železa, nohy z olova a muška letícího dravce. Na cestě plné rudých fleků likviduje vše, co má zbraň a nesympatický výraz. Základ jsou končetiny, ale hodně rychle se chopí dvou zbraní. Primární je vždy nějaký předmět jako tyč, nůž, sekera, kladivo či mačeta. Druhým strůjcem spravedlnosti je cokoliv, co střílí. Obojí s omezeným účinkem vázaným na náboje nebo opotřebení.

Až na pár výjimek je hra čistá akce. Úroveň za úrovní čistíte mapy a posouváte se blíž hlavnímu bossovi. Tempo „jsem polobůh a zabiju vás“ přichází velmi rychle. Nebudu říkat, že jsem si likvidace neužíval. Variací je poměrně dost, přičemž zužitkovat lze i prostředí. Netvorovi strčit tlamu do rozvodné sítě, hlídce zlomit čelist hasícím přístrojem a vojáka naporcovat v cirkulárce. Jelikož se na jatka díváte shora, oceníte náhodné zpomalení času a snížení kamery do detailu. Animace nejsou dokonalé, ale na wow efekt, kdy něco urvete, zlomíte nebo ukopnete, bohatě stačí. Četnost by ale rozhodně mohla být větší.

Po bojové stránce vlastně není co vytknout. Mapy mají jak úzké koridory, tak arénové sály. Nepřátel je poměrně dost, s obměnou až do úplného konce. Krev tu není jen prvoplánová, protože zábava by s Vasilem byla i tak. Hlavním důvodem, proč toho nemáte po chvíli plné zuby, je totiž čas. Sobaka Studio netahají stopky za pérka a končí před branami třech hodin. V lokální kooperaci se obávám, že bude výsledek o čtvrtinu kratší. A samozřejmě nesmíte koukat na cenovku, které chybí jeden zelený král, aby se dostala na tisícovku.

A nebudu dělat, že to není zase tak moc. Vylepšené vydání s podporou 4K je vám úplně k ničemu, když vás konkurence ubíjí na třech (God’s Trigger) nebo šesti stovkách (Ruiner). A to je ještě k tomu lepší. Redeemer překvapí dvěma jazykovými balíčky, nastavením grafiky v duchu PC a arénovým režimem. Jenže jsou tu jenže. Angličtina je hrozná, protože dabéři se k postavám vůbec nehodí a nastavení grafiky je vcelku k ničemu. Obraz se mi zdál pořád stejný. Místo podobných pitomostí měli vývojáři věnovat čas optimalizaci.

Jak se na obrazovce objeví větší počet nepřátel a světelných efektů, hra se mění na socialistickou promítačku. S deseti či patnácti snímky za sekundu jsem hrál snad naposledy v minulém tisíciletí. V několika případech se zasekla kamera, s níž můžete v malém rádiusu volně pohybovat. Pak zbývá jen restart a víra v blízký checkpoint. Při obdobném poměru, ceny, obsahu a délky jsou chyby střelba do vlastních končetin. Největším zklamáním je ovšem závěr. Snaha o logickou vsuvku a nejpitomější z pitomých bossů, naprosto znechutili celou hru. Boss, který jen stojí a čeká až ho zabijete, je nedůstojným zakončením i v kartách. Natož v akční střílečce.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Rusové se chopili akčního žánru a poslali Vasila vstříc neukončené minulosti. A mužík se pálení mostu zhostil skutečně s vervou. Není důležité jak a čím protivník zkape, vždy je to zábava, při níž se nešetří krví, nápady a předměty v prostředí. I když je příběh zajímavý jak účtenka z obchodu, samotná herní náplň dokáže žánr dotáhnout do cíle. Tam ho však čeká deratizovaný šváb místo majestátného bosse. Když se k tomu přidá vysoká cena, technické problémy a krátká herní doba, není kozácký náčelník hrdina, pro kterého si poběžíte.
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»
14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban21

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»
07. 10. 2019 • CryLineT5

Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

»
01. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Code Vein

Pohled na upíry se neustále mění. Dramatické romány z nich udělaly noční netvory. Listy komiksů neohrožené hrdiny. A moderní kultura romantický opus pro dospívající. Mění se také charakteristické prvky. Už není potřeba rakve na přespání. A denní světlo nutně nemusí znamenat kremaci. Krev a touha po ní však zůstávají. Co když ale opojný lektvar jednou dojde?

»