
Recenze: Resident Evil Village Gold Edition
Hodnotit značku jakou je Resident Evil, to je jako kritizovat Monu Lisu, že je příliš baculatá, že kouká jak můra a že její dekolt nemá co nabídnout. Prostě se to nedělá nebo to jde hodně ztěžka, protože jde o kus historie. O etalon specifické části umění, který vyšlapal cestu novému a dodal punc starému. A třebaže Capcom není da Vinci, má v držení legendu survival hororů, kterou se podařilo v sedmém díle nasměrovat vstříc moderním trendům. Village pak měla spojit pomyslně to staré s novým, což se dle mého povedlo tak ze dvou třetin. To dobré ze sedmičky zůstalo a nedá se přehlédnout ani fakt, že autoři hodně čerpali z populární čtyřky. Zakomponování lykanů a poněkud vyvinutých osob pak možná nesedlo každému, ale obecně se poslední díl povedl.
Pokud si už ho příliš nepamatujete, tak se vrátili Ethan s Miou, jejichž novým domovem se stala zakopaná řiť kdesi v Evropě. Vskutku pěkné místo k životu pro ně a malou dcerku Rose. Jenže scénář tomu chtěl jinak a Ethan se ocitá v zapadákově, kde by i Drákula vyhlásil stav nouze. Navíc vystaven novému zlu a realitě, že malá Rose skončila bůh ví kde a bůh ví s kým. Jak do všeho zapadá prsatá aristokratka se zálibou v NBA, uslintaní vlkodlaci a Karl se zatraceně velkým nástrojem? To víte nebo teprve zjistíte. Ale jisté je, že Rose přežila, neboť její příběh je hlavním tahákem Winters’ Expansion, stejně jako kompletní Gold Edition. Má mladá slečna na to, aby utáhla vlastní příběh?

Jelikož patnáct let od konce Village je dlouhá doba, tak teoreticky ano. Dívka už není drobotinou, jejíž jediným zájmem je plný pupek a suchý zadek, ale jedincem s názorem, pubertou a pěkně smutnou minulostí. Dospívání se zrovna neneslo v mírumilovném duchu a nechtěné rodinné prokletí přineslo Rose víc špatného než pěkného. A jelikož udělá cokoliv, aby se stala normálním člověkem, rozhodne se konfrontovat jak se svými nočními můrami, tak s místem kde vše začalo. Jak však záhy zjistí, její plány jsou věc pěkná, ale realita s nimi nepočítá. Stejně jako desítky hrdinů před ní, i ona bere zbraň a rozum do ruky, aby změnila to, co se změnit nedá.
Jestliže patříte do osady fanatických milovníků značky, dostanete vše, po čem srdce touží. Staré lokace v drobném, leč neznatelně odlišném aranžmá a desítky monster s pořádným bossem s důvěrně známým rodokmenem. I po herní stránce je vše na svém místě. Vedle konvenčních zbraní dojde hojného využití speciální síla, čímž se definitivně zboří sny na normální život. Prolézání sídla si vyžádá hned několik logických zastávek a nadupaný inventář krásně odkáže na historii značky, kde se míchaly kytky, munice a viry. Akce je řízena rozumem, protože munice je méně než odvahy ve strašidelném domě, a tak není hanbou občas zdrhnout, občas zakleknout a občas zanadávat. Ostatně rozšíření Shadows of Rose má několik ryzích stealth pasáží, kde do vás atmosféra pořádně zasekne drápy, neboť zbraně vezmou za své. Tomu říkám horor, když jedinou záchranou mezi mnou a děsem jsou ovladač, obrazovka a dodávka elektřiny.
Když nad tím přemýšlím, vlastně je tu vše, co by Resident Evil měl mít a co na něm všichni mají rádi. Jenže ono to tentokrát nestačí. Budoucnost ukáže, jaké plány mají autoři s Rose, ale v přídavku je její příběh rozšířen jen o nezbytné útržky. Rád bych znal víc z dětství šikanované dívenky, která byla častým návštěvníkem jak sociálky, tak odborných specialistů. Zpracovat by se daly také „první krůčky“ při seznamování s vrozenými silami a mnoho dalšího. Pokud to dostaneme příště, pak rád počkám. Ale tříhodinové hraní potřebuje víc, než jen tenké nitky svázané s minulostí. Dvakrát nadšený nejsem ani z opětovného využití starých kulis. Vždy, když autoři jakékoliv hry zabřednou do starých materiálů, cítím pachuť snadného výdělku okořeněného drobným opovržením. Zde je dojem umocněn dokonce i stejným bossem.
Tím neříkám, že jsem si hraní neužil. Atmosféra je parádní, hratelnost též a pakliže pojedete dodatek souběžně s hlavní hrou, plynule navážete z jednoho na druhé. Nicméně potenciál byl přeci jen jinde a když vzpomenu na bonusový obsah pro Resident Evil VII, tak jeho přínos pro základní hru byl mnohem, mnohem větší. Shadows of Rose je daleko víc oslím můstkem pro budoucnost, kde se aktuálně může stát cokoliv. Mnohem větší radost mi proto udělalo přidání nové možnosti kamery. Základní hra je z pohledu první osoby, ke které byla nově přidána osoba třetí. Nelpím na zbytečných tradicích, ale bylo fajn zase procházet místa zamořená zlem a mít širší rozhled. Tvůrci šalamounsky vyřešili události, kde je pohled z vlastních očí nezbytný, a to plynulým zoomem z poza zad. Celkově je jiná optika na hru vyvedená dobře a nemám problém s tím, že si za ni studio nechá zaplatit. A ne, obličej Ethana nikdy pořádně vidět není, tudíž tajemství zůstává tajemstvím.
Poslední věcí ve Winters’ Expansion jsou postavy pro Mercenaries Additional Orders, kde tou nejzajímavější je Lady Dimitrescu. Nic víc za pět stovek nedostanete a je otázkou, zda byste měli. V tomto ohledu je nový obsah adekvátní ceně. Pakliže jste během svátku sáhli ve slevách jen po základní hře, můžete mít za tisícovku kompletní balení Resident Evil Village. Ale jestli jste tak ještě neučinili, vyplatí se Gold Edition, kde je navíc jak Trauma Pack, tak onlinovka Re:Verse. K té vám bohužel nic nepovím, neboť nemám potřebu Resident Evil tahat mimo příběhovku pro jednoho. Rád ale dodám, že Re:Verse je bezplatnou součástí hry.
Pokecejte s námi nejen o recenzi na našich sociálních sítích:
Verdikt
Buďme upřímní, vylepšit Village je těžké, takže jakékoliv rozšíření by svedlo boj, který by nemohlo vyhrát. Bohužel Winters’ Expansion a klíčové Shadows of Rose neuhrálo ani remízu. Charakter hlavní hrdinky není dostatečně prokreslený, a tak je těžké brát ji jinak než jen jako dočasnou návštěvu. Té pomáhají tradičně skvělá hratelnost a tíživá atmosféra jak mohou, ale opakující se lokace lehce sráží jejich usilovnou práci. Přesto je bonusový obsah pro fandy nutností, a to kvůli novému postavení kamery, které umí známý příběh prodat jako nový zážitek. To na Gold edici není mnoho, já vím, ale kdo čekal na výhodnou koupi kompletního Residenta, má další argument pro pořízení.
Recenze: Transport Fever 2
Na konzole dorazila skvělá budovatelská strategie, která se točí kolem dopravy. Vaším úkolem bude vymýšlet cesty a tratě pro vaše dopravní prostředky, aby se dařilo plnit cíle v kampani nebo vaše osobní ve volné hře. Jak se to hraje a co hra nabídne se podíváme v dnešní recenzi.

RECENZE: Monster Energy Supercross 6
Přijde mi to jako včera, kdy jsem dostal na recenzování pátý díl ze závodní série Monster Energy Supercross. Čas se ovšem nezastavitelně žene kupředu a vývojáři z italského studia Milestone nám přinášejí již šesté pokračování. Předchozí tituly se od sebe odlišovaly pouze v drobných detailech a držely se velmi podobné šablony. K nejnovějšímu dílu jsme nedostali příliš předběžných informací a tak jsme byli opravdu zvědaví, jestli se konečně dočkáme zásadnějších...

RECENZE: Blood Bowl III
Trvalo to dlouhých osm let, ale dočkali jsme se. Herní série Blood Bowl obdržela své třetí videoherní pokračování a můžeme se tak opět vrhnout do brutálních zápasů plných krve, taktizování a všudypřítomné náhody. Hru vytvořili vývojáři z Cyanide Studios a vydala společnost Nacon. Základy samotného Blood Bowl sahají až do roku 1986, kdy vytvořil Jervis Johnson první deskovou verzi pro společnost Games Workshop.

Recenze: Fernbus Coach Simulator
Už od dětství mají hlavně kluci chuť si vyzkoušet úlohu řidiče. Většina z nich sní o pořádném tahači a nekonečných dobrodružných cestách. Asi o něco menší skupina sní o vlacích, ale najdou se i snílci o autobusech. Pokud patříte mezi poslední skupinu, tak si možná splníte svůj sen, ale pojeďme postupně.

Recenze: SimAirport
Na Xbox míří SimAirport (24. 2. 2023 vychází) a na vás bude stát se majitelem letiště a světovou jedničkou v dopravě. Jedná se o hru, kterou hráči mohli vyzkoušet na PC v roce 2020, kde se těší celkem dobrému hodnocení (79% na Steamu). Uvidíme, jak se studiu LVGameDev LLC povedlo předělání hry na Xbox. Hra je velmi komplexní a vaše práce se bude týkat všech aktivit na letišti.

RECENZE: Chef Life: A Restaurant Simulator
Jídlo je nedílnou součástí našich životů. Ne každý má potřebu dávat si nejrůznější speciality, ale všichni ho musíme konzumovat hlavně proto, abychom vůbec mohli existovat. Jeho příprava často bývá kreativní záležitostí, a tak není divu, že jídla a situací s ním spojených se často chytá také herní průmysl. Snad každý někdy zkoušel nějakou takovou hru, i když většina z nich se nejčastěji odehrává na displeji mobilních telefonů. Dneska se však podíváme na...

RECENZE: Wild Hearts
Žánr akčních loveckých RPG patřil do nedávné doby pouze jedné dlouholeté sérii od společnosti Capcom pod názvem Monster Hunter. Jednotlivé tituly se bohužel Xboxu dlouhou dobu vyhýbaly a jejich tajuplný svět jsme mohli okusit až s příchodem podtitulů World a Rise.

RECENZE: Atomic Heart
Herní vývoj by se při troše představivosti dal přirovnat k maratonskému běhu, i když spousta hráčů si ho nejspíš představuje jako sprint. Než se vydáte na trať, je třeba docela dost trénovat, ideálně postavit silný tým a ani tak není jisté, že do cíle doběhnete v čase, v jakém jste na začátku předpokládali. A jak ukazuje herní historie, kolikrát se může stát, že do cíle vývojáři nedoběhnou vůbec. Je přitom jedno, zda se...