Recenze: Sniper Ghost Warrior Contracts 2

Autor: japo Publikováno: 8.6.2021, 21:39

Publikováno: 8.6.2021, 21:39

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Pokračování sniperské hry Ghost Warrior Contracts od polských City Interactive je tu. City Interactive se sniperským hrám věnuje už od roku 2008, dosud ovšem s rozporuplným úspěchem. Jejich sérii Ghost Warrior se přeci jen daří o trošku hůře,  než například poslednímu dílu Sniper Elite 4, který byl hodnocen jako velmi nadprůměrný. Pro mě vždy byly jejich hry spíše na úrovni „guilty pleasure“, což by se dalo do češtiny asi volně přeložit jako „zábava s pocitem provinění“.  Nicméně předposlední a poslední počin, Ghost Warrior Contracts, mají přeci jen vyšší ambice, a zdá se, že se City Interactive podařilo posunout laťku kvalitativní úrovně z C- na velmi slušných B+. Také už se nejedná o nějaké malé polské studio, jako v jejich začátcích v roce 2008, kdy vytvořili první počin Sniper: Art of Victory.

Sniperské hry budou vždy o nějakém kompromisu mezi realitou a zábavností. Největší zábavu by měla přinášet dobře odvedené mechanika střelby na velkou vzdálenost, přičemž zásah cíle by neměl být arkádově snadný, ale ideálně by měl hráči přinést uspokojení v podobě dobře odvedené sniperské práce, mimo jiné pomocí vhodně zvoleného náměru, odpovídajícímu vzdálenosti cíle, precizní kalkulace s povětrnostními podmínkami a při střelbě na opravdu velké vzdálenosti i s kalkulací tzv. Coriolisova efektu – působení zemské rotace na přímočaře se pohybující objekty. Contracts 2 umožňuje nastavení obtížnosti hry jak pro začátečníky, kdy se hráči zobrazuje červená tečka, ozačující kam máte mířit, abyste zasáhli vzdálený cíl, až po vyšší obtížnosti, kdy musíte náměry vzdálenosti a korekce větru provádět ručně.

Sniperské mise jsou ve hře rozděleny na dva různé typy kontraktů: Klasické a Long Shot. Zatímco v klasických kontraktech je odstřelovačka jen další zbraní v arzenálu, a jste velmi často nuceni bojovat spíše klasickými zbraněmi na kratší vzdálenosti, tak Long Shot mise jsou spíše tím pravým kořením hry. Jedná se obvykle o obrovské levely, ve kterých si najdete perfektní sniperskou pozici a z ní ostřelujete na velké vzdálenosti. Často je nejdříve nutné přilákat cíl do lokace, odkud je zásah jistotou. Při úspěšném zásahu jste často odměněni „Kill Cam“ záběrem, kdy kamera sleduje rotující kulku až k obvykle velmi krvavému finále, kdy vstupem do protivníkova těla na něm napáchá nevratnou škodu. Kill Cam je dobře zpracován, ale myslím, že Sniper Elite 4 ho měl ještě o trošku šťavnatější.

Obecně slabší stránkou hry jsou souboje na blízko, kterým nepomáhá i poměrně špatná umělá inteligence nepřátel a zároveň v některých misích je hloupých nepřátel takové množství, že přichází ke slovu i slabá úroveň zdraví hlavní postavy – zřejmě asi pokus o vyšší realističnost hry. Setkal jsem se také s až komickými bugy ve skriptování umělé inteligence, kdy nezafungoval určitý spouštěč akce, a díky tomu zůstali sedět čtyři vojáci v ozbrojeném autě, a nechali se jeden po druhém odpravit z metrové vzdálenosti, aniž by na mě jakkoliv zareagovali. Na úrovni AI je potřeba ještě zapracovat obecně, s důrazem na odstranění takovýchto ostudných bugů.

K dispozici máte kromě poměrně obsáhlého arsenálu zbraní a speciálního střeliva pro sniperku také různé „gadgety“, neboli česky řečeno technické vychytávky. Mezi zajímavější patří například malý dron, který může sloužit jak k výzvědným, tak i záškodnickým účelům, můžete s ním například i hacknout bezpečnostní systémy. Dalším užitečnou pomůckou je pak samostřílná puška, která po instalaci tlumiče dokáže velmi efektivně likvidovat označené nepřátele i na velkou vzdálenost.

Silnou stránkou hry je také cit pro detail, který já považuji za silnou stránku východních vývojářů obecně (Rusové, Poláci, Češi). I když nejsou ve hře přímo licencované zbraně, tak tyto jsou nádherně a do detailu vymodelovány. Také prostředí levelů je nádherné – veškeré textury objektů jsou opravdu v extrémně vysokém rozlišení – Cryengine cení zoubky i po letech. Polští grafici a vývojáři se nemají v tomto ohledu za co stydět. Po posledním patchi také proběhla optimalizace výkonu hry, kdy alespoň na Xbox Series X hra chodí svižně v režimu preference výkonu – ovšem bohužel na úkor snížení rozlišení, ve 4K hra chodí 30 snímků za vteřinu s odřenýma ušima. Přeci jen je vidět, že tvrdé jádro polských vývojářů je zaměřeno spíše na tvorbu pro PC. Pokud se ale smíříte s nižším rozlišením, i tak vypadá hra velmi nadpůrměrně a opravdu se nemá za co stydět v tomto směru. Nahrávací časy jsou určitě kratší než u klasického pevného disku, ale rozhodně nejsou otázkou do deseti vteřin, jako u moderních špičkových enginů A+++ her. Velkým plusem pro české hráče je pak kvalitní lokalizace veškerých textů.

 

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Ačkoliv se podařilo jednoznačně CI Games dostat se svými hrami do vyšší ligy, na tu nejvyšší to ještě bohužel nestačí. Aby tomu tak bylo, museli by polští borci zamakat téměř na všech stránkách hry – vylepšit hratelnost, zejména v některých klasických misích a bojích na blízko, odladit bugy v umělé inteligenci a také maximálně využít výkonu herních konzolí, kterého je v nové generaci více než dost. Naopak musím vyzdvihnout detailní práci grafiků a zábavnost některých kontraktů Long Shot – ty jsou sniperským kořením hry, které vás bude bavit. Škoda jen té "housky", kterou se musí hráč prokousat ke šťavnatému hernímu "masíčku".
22. 07. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: GreedFall – Gold Edition

Pokud mají rozšíření někde smysl, je to rozhodně v žánru RPG. Tituly dělající z nás hrdiny, jejichž velikosti se nikdy nebudeme rovnat, jsou živnou půdou příběhů a neotřelých dobrodružství. Ostatně takový Zaklínač by mohl vyprávět, jak se dá základní hra natáhnou pořádnými přídavky. GreedFall studia Spiders se sice nemůže rovnat s polskou trilogií, ale před pár lety překvapil zajímavým příběhem, neprobádaným prostředím a vlastní verzí kolonizace.

»
21. 07. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: F1 2021

Velkou novinkou letošního roku byla koupě závodních matadorů z Codemasters, které pod svá křídla pojala neméně známá společnost Electronic Arts. Codemasters se pečlivě starají o několik závodních her, kdy jednou z nejpovedenějších značek jsou jistě licencované závody Formule 1. Ty nám přináší rok co rok a my jsme zatím vždy byli s dosavadním pokrokem spokojeni. Nový ročník F1 2021 je ale první, který vychází pod hlavičkou EA, takže se jistě mnohým hráčům vkrádají...

»
29. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: HyperX ChargePlay Duo

Ačkoli se tomu nechce věřit, baterie tu jsou s námi už nějaké to století. A vzhledem k tomu, že je do nich soustředěna budoucnost nejen automobilového průmyslu, nejspíš nám ještě dlouhou dobu sloužit budou. Jde totiž o nejúčinnější zdroj mobilní energie, který se dokáže přizpůsobit použití a umožňuje relativně rychlé opětovné dobití. No, a právě ta poslední výhoda článků je v případě základního balení xboxových ovladačů trochu mimo.

»
18. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Chivalry 2

V nablýskané zbroji za srdcem krásné princezny, nehynoucí slávou v básních a půlkou království. Tak nějak idylicky jsem si vždycky představoval život ve středověku. Jak mi ukázalo Kingdom Come, tak úplně skvělé to nebylo, jelikož všechny zužovali nějaké patálie. Tím spíš, když se člověk, coby pěšák, dostal do nějaké hromadné bitvy. V herním průmyslu se pak najdou firmy specializující své hry právě na tuto soubojovou část.

»
15. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Horror

Pojetí hororového žánru za časů mistra Alana Edgara Poea a za časů Alfreda Hitchcocka se diametrálně lišilo. Oba pánové si potrpěli na poctivé budování atmosféry, na vykreslení postav a na závěr, který vlastně ani nemusel být závěrem. Přesto kinematografie dala druhému jmenovanému výhodu audiovizuální prezentace, kdy kombinace dobře sladěného příběhu, brilantní kompozice obrazu a hudebního doprovodu, předčí i ten nejlepší tištěný text. Dnešní doba děsivý žánr dost zrychlila, zjednodušila a...

»
08. 06. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Necromunda: Hired Gun

Mohl bych tu začít tahat triko, jak je Warhammer 40 000 neustále zpracováván do sotva průměrných her. Jenže s ohledem na jeho velikost bych toho musel znát mnohem víc než jen rozložení frakcí, hrubý obrys dějových pozadí a fakt, že jde o univerzum, které je mohutně adaptováno do knih, filmů a samozřejmě her. A není třeba hlubokých znalostí, abych si všiml pravidelné roční ofenzívy titulů, kterým propůjčuje licence Games Workshop. A přestože...

»
02. 06. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Hood: Outlaws & Legends

Robin Hood je známé jméno. Ještě aby ne, když šlo údajně o lupiče, který bohatým bral a chudým dával. Tento lidový hrdina nejspíš žil na přelomu 12. a 13. století, ovšem není úplně jisté, že skutečně existoval. To nicméně nezabránilo zábavnímu průmyslu ve spoustě seriálových, filmových a také herních zpracování. Hrou, kterou si nejvíc pamatuju, je pro mě Robin Hood: Legenda Sherwoodu, která vyšla v roce 2002 jako taktická akční hra,...

»
26. 05. 2021 • japo0

Recenze: Subnautica: Below Zero

Hluboké moře dokáže být zrádné. Nikdy nevíte, co se vám může stát – ztratíte při hloubkovém ponoru orientaci mezi korálovými útesy a dojde vám kyslík? Nebo se vám vybije baterka a přepadne vás z temné hlubiny mimozemská mořská příšera, o jejíž přítomnosti jste neměli před sekundou ani tušení? A o tom právě Subnautica je – s každým ponorem přichází strach a zároveň úžas – strach z toho, zda jste dostatečně připraveni překonat sami...

»