Xboxweb.cz

Sportovní hry jsou skvělé. Nejčastěji se mi na nich prostě líbí to, že s chvilkou tréninku se ze mě může stát mistra světa, šampion nebo vítěz disciplín, na které si jenom vzpomenu. Při vyslovení pojmu sportovní hra si každý jistě hned vybaví Madden, NHL nebo FIFU, ale sportovní hry nejsou jenom fotbal nebo hokej. V poslední době se vývojáři pouští do zpracování i těch méně známých sportů. Do této škatulky bych zařadil i snooker, který se světě, zejména v domovské Anglii, těší velké oblibě a má rostoucí potenciál v Asii. Až mě trochu mrzí, že největší hvězdy tohoto sportu se v České republice objevují spíše sporadicky.

Jako argument k oblíbenosti bych mohl použít i fakt, že co se herních zpracování týče, můžete si v případě snookeru vybrat jednu z mnoha her, což je více, než u v úvodu zmíněného hokeje nebo amerického fotbalu. První větší snookerovou hrou je Snooker Nation Championship, který není vůbec špatný, ale zatím je stále ve fázi Game Preview, kde se nachází již nějaký ten pátek. Pro dnešní recenzi se tedy podíváme na Snooker 19, který vyšel ve finální verzi a na svědomí ho mají tvůrci výtečného Pure Pool z Ripstone.

Kdo neví, o čem snooker je, bude se hodit rychlý úvod do děje, ostatní mohou tento odstavec přeskočit. Máme před sebou stůl na snooker, který se od toho na klasický pool liší zejména svým rozměrem, jelikož je podstatně delší (asi o 1,5m) a o něco širší (asi o 0,8m). Shodný je počet kapes (děr) na stole, kterých je šest a nacházejí se v rozích a v prostředcích delších stran. Co se koulí týče, na snookerovém stole najdeme 6 barevných koulí (bodované 2-7 bodů) a 15 červených (každá za 1 bod). Úkolem hráče je zahrát co největší skóre tak, že musí potopit červenou a následně libovolnou barevnou kouli. Jakmile mine nebo nesplní výše uvedené podmínky, hraje druhý hráč. Hra končí v okamžiku, kdy na stole nejsou žádné koule nebo je rozdíl ve skóre tak velký, že už by ho druhý hráč nemohl dohnat.

Vybaveni alespoň základní znalostí hry hurá ke stolu. Co se herních módů týče, nastartovat můžeme svou profesionální kariéru buď jako jeden z hráčů světové špičky (hra má oficiální licenci, takže nikdo zásadní zde nemůže chybět) nebo vyzkoušet mladé hráče a udělat hvězdy z nich. Kdo chce hrát jenom tak, vydá se směrem exhibice a ti největší hráči se jistě budou chtít ukázat celému světu a zapnout online multiplayer nebo nějaký aktuální turnaj, pokud se zrovna hraje. Všechny herní módy nabízí zábavu na několik desítek či stovek hodin, takže žádným z nich neuděláte chybu. Rozumnou volbou však je nejdříve odehrát pár zápasů v exhibici, aby co nejlépe přešlo do krve ovládání a také práce se silou strku. To všechno jsou aspekty, bez nichž se snookerový hráč moc neobejde.

Na první pohled se může zdát snooker jako velice snadná záležitost a v základu tomu tak je, ale já rád snooker přirovnám k šachům. Nestačí totiž tupě potápět jednu kouli za druhou, ale hlavní je u hraní myslet dopředu a podle aktuálního dění na stole si připravovat takové pozice, které povedou k dalším strkům. Ovšem ne jenom útokem živ je při snookeru člověk. Občas se, ať už vlastní nebo soupeřovou vinou, dostaneme do fáze, kdy se nedá potápět a je potřeba zahrát tzv. jistotu, což je pozice na stole, z níž soupeř nebude moct útočit nebo to minimálně nebude mít moc snadné.

Skvělé na hře Snooker 19 je, že v ní přesně všechny tyhle situace zažijeme a dovednosti hra vyžaduje. Z počátku je umělá inteligence velice zdatným soupeřem i na nejlehčí obtížnost. Doporučil bych tedy začít na ní a postupně se posouvat dále. Na nejtěžší obtížnost je hraní skutečně obrovská výzva, kdy z vás hra dostane to nejlepší, co ve vás je a každou sebemenší chybičku tvrdě potrestá tak, jak je tomu ve skutečném zápase. Komu by hra přišla moc snadná, může si pohrát s možnostmi pomocníka při strku nebo ho úplně vypnout, takže tu pravou výzvu si zde může nastavit každý přesně podle své chuti.

Fyzika koulí a jejich chování na stole je přesně taková, jakou bych očekával a párkrát jsem si na vlastní kůži vyzkoušel (byť pouze na stole pro pool, protože ve veřejných hernách jsem stůl na snooker tak nějak nepotkal). Po herní stránce tak dostáváme skvělý zážitek, který jistě všichni hráči náležitě ocení. Hra bere samozřejmě v potaz i pozici koulí na stole, a tak nastavuje možnosti strku. Uprostřed shluku koulí se tudíž tágem nedostanete všude, díky čemuž není možné hrát někdy tak, jak by člověk potřeboval. Stejně je tomu i ve skutečnosti, a to samé platí i pro hru kolem mantinelů. Je výborné, že si tvůrci dali záležet i na těchto detailech a nabízí opravdový snookerový simulátor.

Jak jsem zmínil, je hra oficiálně licencovaná, takže se podíváme na skutečné turnaje a do skutečných arén po celém světe, kdy chybět nemůže ani legendární divadlo Crucible, v němž se každý rok odehrávají ty největší zápasy v rámci World Snooker Championship. Díky tomu si vychutnáme oficiální grafiku každého turnaje a věcí kolem, včetně zmíněných arén. S radostí také mohu oznámit, že ty tam jsou potíže s kamerou, na než jsem si stěžoval u Pure Pool. Díky dvoustupňovému zaměřování jsem vždy viděl, co jsem potřeboval nebo jsem se přepnul do volné kamery a na místo se šel pořádně podívat.

Grafika samotná je také velice pěkná, má však jedno ale. Kvalita koulí na stole, stolu nebo okolí je výborná a krásně se na ní kouká. O to více mne mrzí fakt, že postavy jednotlivých hráčů jsou o řád horší. Ano, virtuální podoba skutečných hráčů tady je a dokážeme poznat, o koho jde, ale doufal jsem při dnešních standardech v o něco lepší kvalitu. To samé platí o pro technickou stránku, kde všechno pěkně funguje, ale o to více ruší detaily jako je prostrkování tága hráčem skrze mantinel a další drobné průchody tága skrze objekty. Na výslednou hru to nemá pražádný vliv, ovšem právě tyhle detaily nabourávají jinak skvěle udělanou a výborně odprezentovanou hru.