RECENZE: Snooker 19

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.4.2019, 9:02

Publikováno: 28.4.2019, 9:02

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1707 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Sportovní hry jsou skvělé. Nejčastěji se mi na nich prostě líbí to, že s chvilkou tréninku se ze mě může stát mistra světa, šampion nebo vítěz disciplín, na které si jenom vzpomenu. Při vyslovení pojmu sportovní hra si každý jistě hned vybaví Madden, NHL nebo FIFU, ale sportovní hry nejsou jenom fotbal nebo hokej. V poslední době se vývojáři pouští do zpracování i těch méně známých sportů. Do této škatulky bych zařadil i snooker, který se světě, zejména v domovské Anglii, těší velké oblibě a má rostoucí potenciál v Asii. Až mě trochu mrzí, že největší hvězdy tohoto sportu se v České republice objevují spíše sporadicky.

Jako argument k oblíbenosti bych mohl použít i fakt, že co se herních zpracování týče, můžete si v případě snookeru vybrat jednu z mnoha her, což je více, než u v úvodu zmíněného hokeje nebo amerického fotbalu. První větší snookerovou hrou je Snooker Nation Championship, který není vůbec špatný, ale zatím je stále ve fázi Game Preview, kde se nachází již nějaký ten pátek. Pro dnešní recenzi se tedy podíváme na Snooker 19, který vyšel ve finální verzi a na svědomí ho mají tvůrci výtečného Pure Pool z Ripstone.

Kdo neví, o čem snooker je, bude se hodit rychlý úvod do děje, ostatní mohou tento odstavec přeskočit. Máme před sebou stůl na snooker, který se od toho na klasický pool liší zejména svým rozměrem, jelikož je podstatně delší (asi o 1,5m) a o něco širší (asi o 0,8m). Shodný je počet kapes (děr) na stole, kterých je šest a nacházejí se v rozích a v prostředcích delších stran. Co se koulí týče, na snookerovém stole najdeme 6 barevných koulí (bodované 2-7 bodů) a 15 červených (každá za 1 bod). Úkolem hráče je zahrát co největší skóre tak, že musí potopit červenou a následně libovolnou barevnou kouli. Jakmile mine nebo nesplní výše uvedené podmínky, hraje druhý hráč. Hra končí v okamžiku, kdy na stole nejsou žádné koule nebo je rozdíl ve skóre tak velký, že už by ho druhý hráč nemohl dohnat.

Vybaveni alespoň základní znalostí hry hurá ke stolu. Co se herních módů týče, nastartovat můžeme svou profesionální kariéru buď jako jeden z hráčů světové špičky (hra má oficiální licenci, takže nikdo zásadní zde nemůže chybět) nebo vyzkoušet mladé hráče a udělat hvězdy z nich. Kdo chce hrát jenom tak, vydá se směrem exhibice a ti největší hráči se jistě budou chtít ukázat celému světu a zapnout online multiplayer nebo nějaký aktuální turnaj, pokud se zrovna hraje. Všechny herní módy nabízí zábavu na několik desítek či stovek hodin, takže žádným z nich neuděláte chybu. Rozumnou volbou však je nejdříve odehrát pár zápasů v exhibici, aby co nejlépe přešlo do krve ovládání a také práce se silou strku. To všechno jsou aspekty, bez nichž se snookerový hráč moc neobejde.

Na první pohled se může zdát snooker jako velice snadná záležitost a v základu tomu tak je, ale já rád snooker přirovnám k šachům. Nestačí totiž tupě potápět jednu kouli za druhou, ale hlavní je u hraní myslet dopředu a podle aktuálního dění na stole si připravovat takové pozice, které povedou k dalším strkům. Ovšem ne jenom útokem živ je při snookeru člověk. Občas se, ať už vlastní nebo soupeřovou vinou, dostaneme do fáze, kdy se nedá potápět a je potřeba zahrát tzv. jistotu, což je pozice na stole, z níž soupeř nebude moct útočit nebo to minimálně nebude mít moc snadné.

Skvělé na hře Snooker 19 je, že v ní přesně všechny tyhle situace zažijeme a dovednosti hra vyžaduje. Z počátku je umělá inteligence velice zdatným soupeřem i na nejlehčí obtížnost. Doporučil bych tedy začít na ní a postupně se posouvat dále. Na nejtěžší obtížnost je hraní skutečně obrovská výzva, kdy z vás hra dostane to nejlepší, co ve vás je a každou sebemenší chybičku tvrdě potrestá tak, jak je tomu ve skutečném zápase. Komu by hra přišla moc snadná, může si pohrát s možnostmi pomocníka při strku nebo ho úplně vypnout, takže tu pravou výzvu si zde může nastavit každý přesně podle své chuti.

Fyzika koulí a jejich chování na stole je přesně taková, jakou bych očekával a párkrát jsem si na vlastní kůži vyzkoušel (byť pouze na stole pro pool, protože ve veřejných hernách jsem stůl na snooker tak nějak nepotkal). Po herní stránce tak dostáváme skvělý zážitek, který jistě všichni hráči náležitě ocení. Hra bere samozřejmě v potaz i pozici koulí na stole, a tak nastavuje možnosti strku. Uprostřed shluku koulí se tudíž tágem nedostanete všude, díky čemuž není možné hrát někdy tak, jak by člověk potřeboval. Stejně je tomu i ve skutečnosti, a to samé platí i pro hru kolem mantinelů. Je výborné, že si tvůrci dali záležet i na těchto detailech a nabízí opravdový snookerový simulátor.

Jak jsem zmínil, je hra oficiálně licencovaná, takže se podíváme na skutečné turnaje a do skutečných arén po celém světe, kdy chybět nemůže ani legendární divadlo Crucible, v němž se každý rok odehrávají ty největší zápasy v rámci World Snooker Championship. Díky tomu si vychutnáme oficiální grafiku každého turnaje a věcí kolem, včetně zmíněných arén. S radostí také mohu oznámit, že ty tam jsou potíže s kamerou, na než jsem si stěžoval u Pure Pool. Díky dvoustupňovému zaměřování jsem vždy viděl, co jsem potřeboval nebo jsem se přepnul do volné kamery a na místo se šel pořádně podívat.

Grafika samotná je také velice pěkná, má však jedno ale. Kvalita koulí na stole, stolu nebo okolí je výborná a krásně se na ní kouká. O to více mne mrzí fakt, že postavy jednotlivých hráčů jsou o řád horší. Ano, virtuální podoba skutečných hráčů tady je a dokážeme poznat, o koho jde, ale doufal jsem při dnešních standardech v o něco lepší kvalitu. To samé platí o pro technickou stránku, kde všechno pěkně funguje, ale o to více ruší detaily jako je prostrkování tága hráčem skrze mantinel a další drobné průchody tága skrze objekty. Na výslednou hru to nemá pražádný vliv, ovšem právě tyhle detaily nabourávají jinak skvěle udělanou a výborně odprezentovanou hru.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Lepší zpracování tohoto sportu jsem snad ještě nehrál a s klidným svědomím ho všem doporučím. Snooker 19 je skvělou hrou a jasnou volbou nejen pro všechny fanoušky toho sportu. Nabízí licence na jednotlivé podniky a také samotné hráče, včetně těch největších a nejzářivějších hvězd. K tomu servíruje odladěnou hratelnost s parádní fyzikou, díky čemuž si budete připadat jako u skutečného snookerového stolu. Nezbývá než nažhavit mozky, zacílit tága a vydat se do boje.
  • VencaF

    Kulec jsem hral uz na zlutych 8bitovkach 😀 a to bylo srandovni maso. Hodne snookeru mam na 360tku a takova relaxujici i kdyz po blbym stouchu deprimujici gameska 😀

  • VencaF

    Zkusil bych to v realu jaky to je 😀 Uz jen par knajp ma klasicky kulecniky a snookrovy nikde :/

    • Ondrej Colon

      Skúsil som v reále a stôl je o dosť väčší oproti poolu takže aj tým je Snooker ťažší . Hral so ale už aj na zmensenych snookrovych stoloch a tam sa to už dá aj na diaľku celkom v pohode a tie sú už bežne v biliard baroch. Keďže teraz prebiehajú Majstrovstvá sveta celkom ta hra vyšla aktuálne . Len tak mimochodom dúfam že to Robertson dá tento rok 😋

  • Ondrej Colon

    Je tam fakt tá fyzika guli taká kvalitná? Podľa toho traileru sa mi zdala byť dosť čudná .

26. 05. 2019 • CryLineT1

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»
15. 05. 2019 • lindros88cze6

Recenze: World of Warships: Legends (Game Preview)

Po úspěšném uvedení hry World of Tanks na konzole se Wargaming snaží přenést i svůj další titul: World of Warships (WOWs). Jak už název i obrázek napovídají, tak se budeme plavit v bojových lodích z období kolem 2. světové války. Hra vyšla na PC v roce 2015 a někteří si možná myslí, že jde o pouhý port hry. Dle WG a i mých dojmů se jedná o upravenou hru, která je ovšem...

»
14. 05. 2019 • tonyskate10

RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré...

»
11. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Feudal Alloy

Přemýšleli jste někdy nad tím, nad čím pak asi dumá ta němá tvář, kterou si chováte v akvárku? Myslíte, že ji zajímá nová laciná truhla umístěná v rohu? Přemýšlí snad nad tím, že opět meškáte s vyčištěním? Nebo snad s ní o velkolepém dobrodružství v alternativním středověku? Jestli nežije v hlavě pracovitého robota, nejspíš ji zajímá jen včasné krmení.

»
08. 05. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: Old Man’s Journey

Společně s rozmachem nezávislých herních studií nebo i samotných vývojářů, jsme se konečně dočkali toho, nač celá léta předtím spousta hráčů nadávala. Velká studia hrála na jistotu, sypala na nás jedno pokračování za druhým, a tak nějak se vytratili hry s větší uměleckou hodnotou nebo zajímavými nápady. A právě tohle je oblast, v níž se nezávislá scéna velice vyžívá a vznikají zde někdy až divné hry (tak moc umělecké, že to nikdo nechápe,...

»