RECENZE: South Park: The Fractured but Whole

Publikováno: 16.10.2017, 13:01

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3220 článků

Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.

South Park: The Stick of Truth byl skvělou RPG, kterou mistrně zpracovali pánové z Obsidian Entertainment a opravdu dobře jsme se s ní bavili. Nepatříme sice mezi velké fanoušky seriálu, ale tohle byla prostě pecka. Povedené souboje, bizarní scény, odkazy na současnou kulturu, a to vše v takovém zpracování, že celá hra vypadala jako epizoda kultovního South Parku. Za úspěch hra samozřejmě vděčí především tvůrcům seriálu, kterými jsou Matt Stone a Trey Parker. Vydali jste se tedy na šílené dobrodružství, v němž si dobře známé postavy hráli na středověké fantasy hrdiny, všude lítala sprostá slova a vzduchem se nesly stovky prdů.

To by ovšem k úspěchu asi nestačilo a herní vývojáři vytvořili zábavné souboje, věrohodnou seriálovou grafiku a zůstali stejně jako tvůrci naprosto oddáni předloze a nebrali si servítky. Možná proto mohli někteří z vás mít obavy, že Fractured but Whole, kde už vývoj obstaralo sanfranciské studio Ubisoftu, nebude věrné úspěšnému předchůdci. Naštěstí ale Stone a Parker opět dostali volnou ruku, takže z hlediska zábavnosti příběhů a dialogů je vše opět správně ujeté po vzoru seriálu, a co se týče hry samotné, tvůrci převzali dobré jádro hry, přidali pár novinek a naservírovali nám nové dobrodružství, které sice není tak šílené, jako to minulé, ale pořád je to ohromná prča.

Tentokrát si ale Cartman, Butters, Kyle a řada dalších hraje na superhrdiny, což samozřejmě zavání komiksovými filmy Marvelu a ještě si k tomu přičtěte sociální sítě spolu se selfíčky jako nástroj populistické moci a máte základní představu, z čeho si tvůrci dělají srandu tentokrát. Opět jsou zde dva tábory. Jeden vede Coon, tedy Cartman a druhý Kennyho alter ego – Mysterion. Obě skupiny touží po založení vlastní super hrdinské filmové série, ale k tomu samozřejmě potřebují finance. Začíná tak hon na ztracenou kočku, na níž je vypsána odměna sto babek, což na rozjetí velké franšízy samozřejmě stačí :-).

Pryč jsou nacistické zombie, tajní agenti či mimozemšťané. Na řadě jsou naštvaní šesťáci, sličné servírky, krabí lidé, geneticky modifikované subjekty a možná přijde i Santa Claus. S těmi a dalšími se střetnete při odhalování propracovaného plánu plného zvratů, jehož součástí je i zneužívání koček, aby byli lidé ještě více agresivní. O bizarnosti tedy není nouze. Neschází ani starý dobrý rasismus a další formy diskriminace, protože chraň vás ruka páně, abyste byli normální.

Stále jste totiž nové dítě v ulici, o němž nikdo nic neví. Můžete si tak vybrat pohlaví, sexuální orientaci, náboženské vyznání a dokonce národnost, takže si z vašeho hrdiny uděláte třeba českého cis sexuálního ateistu. Aby toho nebylo málo, volba obtížnosti hry ovlivňuje barvu vaší kůže… Pokud tedy budete hrát na nejtěžší úroveň, budete snědí jako pan Hankey. Souboje to sice neovlivní, ale South Park je plný předsudků a místní jsou svině :-).

Ovšem dost o kultuře a pojďme na souboje. Nadále se bojuje na tahy, ale teď se můžete po bojišti pohybovat a samozřejmě máte pouze omezený pohyb. Stejně tak útoky platí jen na některých políčcích, takže se musíte občas i přemístit, aby byl nepřítel v dosahu pro daný útok. Některé útoky navíc pokrývají políčka do různých úhlů, takže občas můžete snadno zasáhnout více nepřátel. To ovšem platí i obráceně, takže je dobré držet si mezi svými postavami určité rozestupy.

Vývojáři navíc bitky zpestřili hned dvanácti třídami a vy si postupně můžete vybrat několik z nich, takže útoků, dovedností a speciálních schopností, které si můžete vybrat, je opravdu spousta. Samozřejmě si vybíráte i společníky, kterých je také více než dost a často může správná volba parťáka ovlivnit celou bitvu. Také není na škodu hlídat různorodost nepřátel, jako třeba holky z Raisins, kdy pouze blondýnky vás mohou okouzlit a dočasně získat na svou stranu.

Obecně nám ale souboje přišli méně obtížné, než minule a určitě to nebylo barvou kůže :-). Spíše to klademe za vinu tomu, že vývojáři přidali hodně novinek a už úplně nezvládli vyváženost soubojů. Bitvy jsme hráli na střední obtížnost a za celou hru jsme zahynuli ani ne pětkrát. Při útoku nepřátel totiž můžete nejen lehce blokovat rány, ale jednou za několik tahů můžete mocností vašich prdů ovlivnit čas a nepřátelský útok i s jeho nežádoucími efekty vyrušit. Stejně tak je možné pozastavit čas a jít ji nepříteli na férovku natáhnout.

Tyto doslovné super schopnosti ovšem užijete i jinak, ale o tom až za chvíli. Za souboje a splněné úkoly samozřejmě získáváte zkušenosti a úrovně, čímž si odemykáte sloty pro artefakty a navyšujete tak účinek vašich útoků a dovedností. Tyto artefakty navíc doprovází i různé speciální efekty a nejvyšší hodnoty vždy nemusí znamenat správnou volbu. Můžete tak třeba ovlivnit sílu kritického útoku, účinek vedlejšího poškození nebo celkové zdraví spojence. Artefakty je možné i vyrábět stejně jako jídlo, jež slouží k léčení, případně oživení padlého spolubojovníka. S tím souvisí nákup receptů a návodů na výrobu, mezi nimiž neschází ani stylové super hrdinské oblečky, které nemají absolutně žádný účinek, tedy krom toho že pak vypadáte cool.

Vše si přehledně upravíte v aplikacích vašeho telefonu, v němž neschází ani váš sociální život na Coonstagramu. Celkově jsou tedy souboje komplexnější, ale stále zábavné a jednoduché na pochopení. Jak obtížné pro vás budou, si rozhodnete sami zkoumáním světa a plněním vedlejších úkolů. V případně několika posledních a nejtěžších soubojů už bude záležet na správné taktice, protože po dosažení desáté úrovně už budete dostatečně hustí a bude více záležet na kombinaci artefaktů. Ačkoliv porazit Morgana Freemana je skutečná výzva…

Městečko South Park máte opět celé jako na dlani a vypadá pořád krásně. Neschází dobře známé obchody a budovy, ať už je to škola, domov důchodů, skladiště, Jimbovi zbraně nebo třeba kostel, kde si vás vyhlídnou dva kněží. Všude vás přivítají legendární postavičky, se kterými si můžete udělat selfie či u nich nakoupit nebo jen krátce pokecat. Okolo města se nachází menší les a vstup do Kanady, kam se ale podíváme až v rozšíření. Porůznu na vás samozřejmě číhají menší vedlejší úkoly, jako například hledání koček pro velkého teplého Ala.

Zkoumání světa zůstalo taktéž zachováno, a zatímco v předchozí hře jste po zmenšení mohli lozit šachtami, tady využijete své prdy k pozastavení či přetočení času, abyste se dostali na nepřístupná místa. K ruce vám budou i parťáci, které můžete přivolat ke specifickým překážkám a s pomocí jejich a vaší jedinečné dovednosti prdění. Budete tak létat, ničit elektrické kabely či odfoukávat žhavou lávu. Žhavou lávou máme samozřejmě na mysli červené kostičky stavebnice… 🙂

Uvítali bychom více nových lokací, protože většina je recyklována a řekli bychom, že Stick of Truth nabízel i více vedlejších úkolů, zatímco tady většina souvisí s poražením určitého počtu daných nepřátel či vyrobení daného počtu předmětů. Skutečně poctivých nepovinných úkolů je jen pár. S tím samozřejmě souvisí i délka hry. South Park: The Fractured but Whole jsme dokončili po dvaceti hodinách hraní a přitom jsme splnili většinu postranní úkolů. Kompletní dokončení bychom odhadovali ani ne na 25 hodin, což je pěkné číslo, ovšem od RPG bychom čekali více.

Jinak nám hra šlapala moc pěkně, ale určitě bychom se nezlobili za méně načítání při přecházení mezi lokacemi. Postupně je to stále otravnější a přišlo nám, že doba postupně prodlužovala. Toho jsme si všimli i při ukládání hry, kdy jako efektivnější se ukázalo po nějaké době uloženou pozici smazat a uložit nanovo. Systém ukládání už je tentokrát lepší a objevíte se v lokaci, kde jste hru po uložení vypli a ne u nejbližšího záchytného bodu jako minule. Přijde nám zbytečné chválit výborný dabing, ale zmíníme jej zde proto, že v některých situacích se hra trochu trhla a synchronizace hlasů s titulky a pohybem úst bylo ta tam.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Předchůdce Stick of Truth zůstal nepřekonán, protože do toho tehdy šli scénáristé naplno a teď už schází dostatek dobrých nápadů, ačkoliv řadu odkazů na současnou kulturu a především parodii na Marvel a sociální sítě chválíme. Po herní stránce je ale novinek spousta. South Park: The Fractured but Whole je tak poctivým pokračováním a zábavným RPG, které zaručeně potěší fanoušky seriálu a většinu ostatních hráčů také. Pokud vás ale South Park obecně pohoršuje, ruce pryč, protože tahle hra je to jako epizoda seriálu, v níž jste hlavním aktérem vy, a to je dobře :-).
  • ZabijackyKafe

    Na celé věci mě trochu mrzí, že remaster prvního dílu vydali opět s cenzurou. Jinak The Fractured But Whole je zatím super. 🙂

22. 02. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Station

Zdánlivě opuštěná vesmírná stanice a ústřední postava coby pojítko mezi tím, co se událo, a co se teprve stane. U bláznivého Isaaca, kde jsem jen tohle předtím viděl? A už vím, asi ve dvaceti předešlých zpracováních. A přece se chci opět nechat tahat po temných chodbách za doprovodu blikajícího osvětlení. Doslova dychtím po informacích ukrytých v emailové komunikaci, odložených poznámkách a zanechaných vzkazech. Stresové situace a problémy volající po rukách zkušeného...

»
19. 02. 2018 • p.a.c.o19

RECENZE: Kingdom Come: Deliverance

Česká herní scéna o sobě dává průběžně vědět celému hernímu světu a často velice úspěšně. Máme tu hry jako Factorio, Mashinky nebo Space Engineers, ukazující, že u nás dělat hry umíme a také, že máme zajímavé nápady na témata. To ostatně moc velká novinka není, protože i v minulosti byla řada her, které si dokázaly získat celosvětový respekt. Mafie se zapsala do srdcí několika generací hráčů, a i v dnešní době je...

»
18. 02. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Monster Energy Supercross – The Official Videogame

Itálie nám dala mnohé. Kvalitní fotbal, slunné pláže, okouzlující architekturu, diskotékovou hudbu, rychlá auta, sicilskou mafii, dobrou kuchyni a studio Milestone. Legendy z Milana, tak bych mohl autory nazvat s klidným svědomím, protože za více než 20 let vytvořili skoro padesátku her. Pamatují systém SNES stejně, jako první Xbox a jejich rukami prošli licence na podniky WRC, MotoGP, V8 Supercars nebo MXGP. Přes to všechno je Milestone synonymem průměrnosti, který sype hry...

»
05. 02. 2018 • DandyCZE2

Recenze Railway Empire

Začátky mého hraní dorazily na Xbox! Ano, strategie a budovatelské hry mě provázely od počátků mého hraní. Oblíbil jsem si všemožné tycoony, v nichž jsem stavěl, co šlo. Aktuálně hraji primárně na Xboxu a tam těchto her není opravdu moc. Najdou se zástupci globálnějších her jako třeba Tropico nebo Civilization, ale klasické vláčky? Ty rozhodně ne.

»
04. 02. 2018 • chaosteorycz18

Recenze: Monster Hunter World

V moderním světě většina civilizace neloví pro potravu, což je dobře. Jako první bych skončil s pusou od hlíny a hrstí cvrčků, místo šťavnatého kusu zadní flákoty. A to v tom lepším případě. Mimo cílených odstřelů a mysliveckých honů, se tak z lovů staly záležitosti zbohatlíků, kteří si v poklidné vzdálenosti a bezpečí odstřelují to, co momentálně touží pověsit nad krb. Co jim ale to drahé vybavení sebrat, dát jim do ruky sekeru, luk a...

»
22. 01. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Vanishing of Ethan Carter

Tvrdí se, že ty nejúžasnější příběhy píše sám život. Pokud to vezmu za bernou minci, pak je mladý Ethan Carter hotovou živoucí novelou na pokračování. Se svou početnou rodinou žije v malé vesničce v Red Creek Valley. Kouzlu překrásné krajiny se vyrovnají snad jen tajemství, kterých má lokalita více než matka představená za dveřmi své cely. To je také důvod, proč Ethan kontaktuje muže, jehož jméno je nevyřčeno po téměř celý čas....

»
19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»