
RECENZE: South Park: The Fractured but Whole
Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.
South Park: The Stick of Truth byl skvělou RPG, kterou mistrně zpracovali pánové z Obsidian Entertainment a opravdu dobře jsme se s ní bavili. Nepatříme sice mezi velké fanoušky seriálu, ale tohle byla prostě pecka. Povedené souboje, bizarní scény, odkazy na současnou kulturu, a to vše v takovém zpracování, že celá hra vypadala jako epizoda kultovního South Parku. Za úspěch hra samozřejmě vděčí především tvůrcům seriálu, kterými jsou Matt Stone a Trey Parker. Vydali jste se tedy na šílené dobrodružství, v němž si dobře známé postavy hráli na středověké fantasy hrdiny, všude lítala sprostá slova a vzduchem se nesly stovky prdů.

To by ovšem k úspěchu asi nestačilo a herní vývojáři vytvořili zábavné souboje, věrohodnou seriálovou grafiku a zůstali stejně jako tvůrci naprosto oddáni předloze a nebrali si servítky. Možná proto mohli někteří z vás mít obavy, že Fractured but Whole, kde už vývoj obstaralo sanfranciské studio Ubisoftu, nebude věrné úspěšnému předchůdci. Naštěstí ale Stone a Parker opět dostali volnou ruku, takže z hlediska zábavnosti příběhů a dialogů je vše opět správně ujeté po vzoru seriálu, a co se týče hry samotné, tvůrci převzali dobré jádro hry, přidali pár novinek a naservírovali nám nové dobrodružství, které sice není tak šílené, jako to minulé, ale pořád je to ohromná prča.
Tentokrát si ale Cartman, Butters, Kyle a řada dalších hraje na superhrdiny, což samozřejmě zavání komiksovými filmy Marvelu a ještě si k tomu přičtěte sociální sítě spolu se selfíčky jako nástroj populistické moci a máte základní představu, z čeho si tvůrci dělají srandu tentokrát. Opět jsou zde dva tábory. Jeden vede Coon, tedy Cartman a druhý Kennyho alter ego – Mysterion. Obě skupiny touží po založení vlastní super hrdinské filmové série, ale k tomu samozřejmě potřebují finance. Začíná tak hon na ztracenou kočku, na níž je vypsána odměna sto babek, což na rozjetí velké franšízy samozřejmě stačí :-).

Pryč jsou nacistické zombie, tajní agenti či mimozemšťané. Na řadě jsou naštvaní šesťáci, sličné servírky, krabí lidé, geneticky modifikované subjekty a možná přijde i Santa Claus. S těmi a dalšími se střetnete při odhalování propracovaného plánu plného zvratů, jehož součástí je i zneužívání koček, aby byli lidé ještě více agresivní. O bizarnosti tedy není nouze. Neschází ani starý dobrý rasismus a další formy diskriminace, protože chraň vás ruka páně, abyste byli normální.
Stále jste totiž nové dítě v ulici, o němž nikdo nic neví. Můžete si tak vybrat pohlaví, sexuální orientaci, náboženské vyznání a dokonce národnost, takže si z vašeho hrdiny uděláte třeba českého cis sexuálního ateistu. Aby toho nebylo málo, volba obtížnosti hry ovlivňuje barvu vaší kůže… Pokud tedy budete hrát na nejtěžší úroveň, budete snědí jako pan Hankey. Souboje to sice neovlivní, ale South Park je plný předsudků a místní jsou svině :-).

Ovšem dost o kultuře a pojďme na souboje. Nadále se bojuje na tahy, ale teď se můžete po bojišti pohybovat a samozřejmě máte pouze omezený pohyb. Stejně tak útoky platí jen na některých políčcích, takže se musíte občas i přemístit, aby byl nepřítel v dosahu pro daný útok. Některé útoky navíc pokrývají políčka do různých úhlů, takže občas můžete snadno zasáhnout více nepřátel. To ovšem platí i obráceně, takže je dobré držet si mezi svými postavami určité rozestupy.
Vývojáři navíc bitky zpestřili hned dvanácti třídami a vy si postupně můžete vybrat několik z nich, takže útoků, dovedností a speciálních schopností, které si můžete vybrat, je opravdu spousta. Samozřejmě si vybíráte i společníky, kterých je také více než dost a často může správná volba parťáka ovlivnit celou bitvu. Také není na škodu hlídat různorodost nepřátel, jako třeba holky z Raisins, kdy pouze blondýnky vás mohou okouzlit a dočasně získat na svou stranu.

Obecně nám ale souboje přišli méně obtížné, než minule a určitě to nebylo barvou kůže :-). Spíše to klademe za vinu tomu, že vývojáři přidali hodně novinek a už úplně nezvládli vyváženost soubojů. Bitvy jsme hráli na střední obtížnost a za celou hru jsme zahynuli ani ne pětkrát. Při útoku nepřátel totiž můžete nejen lehce blokovat rány, ale jednou za několik tahů můžete mocností vašich prdů ovlivnit čas a nepřátelský útok i s jeho nežádoucími efekty vyrušit. Stejně tak je možné pozastavit čas a jít ji nepříteli na férovku natáhnout.
Tyto doslovné super schopnosti ovšem užijete i jinak, ale o tom až za chvíli. Za souboje a splněné úkoly samozřejmě získáváte zkušenosti a úrovně, čímž si odemykáte sloty pro artefakty a navyšujete tak účinek vašich útoků a dovedností. Tyto artefakty navíc doprovází i různé speciální efekty a nejvyšší hodnoty vždy nemusí znamenat správnou volbu. Můžete tak třeba ovlivnit sílu kritického útoku, účinek vedlejšího poškození nebo celkové zdraví spojence. Artefakty je možné i vyrábět stejně jako jídlo, jež slouží k léčení, případně oživení padlého spolubojovníka. S tím souvisí nákup receptů a návodů na výrobu, mezi nimiž neschází ani stylové super hrdinské oblečky, které nemají absolutně žádný účinek, tedy krom toho že pak vypadáte cool.

Vše si přehledně upravíte v aplikacích vašeho telefonu, v němž neschází ani váš sociální život na Coonstagramu. Celkově jsou tedy souboje komplexnější, ale stále zábavné a jednoduché na pochopení. Jak obtížné pro vás budou, si rozhodnete sami zkoumáním světa a plněním vedlejších úkolů. V případně několika posledních a nejtěžších soubojů už bude záležet na správné taktice, protože po dosažení desáté úrovně už budete dostatečně hustí a bude více záležet na kombinaci artefaktů. Ačkoliv porazit Morgana Freemana je skutečná výzva…

Městečko South Park máte opět celé jako na dlani a vypadá pořád krásně. Neschází dobře známé obchody a budovy, ať už je to škola, domov důchodů, skladiště, Jimbovi zbraně nebo třeba kostel, kde si vás vyhlídnou dva kněží. Všude vás přivítají legendární postavičky, se kterými si můžete udělat selfie či u nich nakoupit nebo jen krátce pokecat. Okolo města se nachází menší les a vstup do Kanady, kam se ale podíváme až v rozšíření. Porůznu na vás samozřejmě číhají menší vedlejší úkoly, jako například hledání koček pro velkého teplého Ala.

Zkoumání světa zůstalo taktéž zachováno, a zatímco v předchozí hře jste po zmenšení mohli lozit šachtami, tady využijete své prdy k pozastavení či přetočení času, abyste se dostali na nepřístupná místa. K ruce vám budou i parťáci, které můžete přivolat ke specifickým překážkám a s pomocí jejich a vaší jedinečné dovednosti prdění. Budete tak létat, ničit elektrické kabely či odfoukávat žhavou lávu. Žhavou lávou máme samozřejmě na mysli červené kostičky stavebnice… 🙂

Uvítali bychom více nových lokací, protože většina je recyklována a řekli bychom, že Stick of Truth nabízel i více vedlejších úkolů, zatímco tady většina souvisí s poražením určitého počtu daných nepřátel či vyrobení daného počtu předmětů. Skutečně poctivých nepovinných úkolů je jen pár. S tím samozřejmě souvisí i délka hry. South Park: The Fractured but Whole jsme dokončili po dvaceti hodinách hraní a přitom jsme splnili většinu postranní úkolů. Kompletní dokončení bychom odhadovali ani ne na 25 hodin, což je pěkné číslo, ovšem od RPG bychom čekali více.

Jinak nám hra šlapala moc pěkně, ale určitě bychom se nezlobili za méně načítání při přecházení mezi lokacemi. Postupně je to stále otravnější a přišlo nám, že doba postupně prodlužovala. Toho jsme si všimli i při ukládání hry, kdy jako efektivnější se ukázalo po nějaké době uloženou pozici smazat a uložit nanovo. Systém ukládání už je tentokrát lepší a objevíte se v lokaci, kde jste hru po uložení vypli a ne u nejbližšího záchytného bodu jako minule. Přijde nám zbytečné chválit výborný dabing, ale zmíníme jej zde proto, že v některých situacích se hra trochu trhla a synchronizace hlasů s titulky a pohybem úst bylo ta tam.
Verdikt
Předchůdce Stick of Truth zůstal nepřekonán, protože do toho tehdy šli scénáristé naplno a teď už schází dostatek dobrých nápadů, ačkoliv řadu odkazů na současnou kulturu a především parodii na Marvel a sociální sítě chválíme. Po herní stránce je ale novinek spousta. South Park: The Fractured but Whole je tak poctivým pokračováním a zábavným RPG, které zaručeně potěší fanoušky seriálu a většinu ostatních hráčů také. Pokud vás ale South Park obecně pohoršuje, ruce pryč, protože tahle hra je to jako epizoda seriálu, v níž jste hlavním aktérem vy, a to je dobře :-).
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...
Recenze: Project Motor Racing
Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme. Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....
Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection
Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.
RECENZE: Syberia Remastered
Přiznám se bez mučení – původní Syberii jsem nikdy nehrál, a i když jsem se do tohoto velkého restu chtěl vždy pustit, klasické pojetí adventur mi příliš nevoní. Poslední přídavek do série s podtitulem The World Before mě ale pozitivně překvapil a já si jeho hraní velmi užil, tudíž jsem uvítal možnost vyzkoušet nedávno vydaný remaster první hry ze série od zesnulého Benoît Sokala.
RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7
Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.
Recenze: Rennsport
Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.






































