Xboxweb.cz

Jelikož ve svém volném čase rád fotografuji, nemohl jsem si nechat ujít adventuru z otevřeného světa jménem The Good Life. V ní se hlavní představitelka Naomi Hayward, fotonovinářka z New Yorku, vydává do zapadlé anglické vísky s názvem Rainy Woods. Ta nejenže o sobě tvrdí, že je „nejšťastnějším místem na světě”, ale také ukrývá tajemství, které chce zaměstnavatel Naomi za každou cenu odhalit. A vzhledem k tomu, že Naomi se až po uši topí v dluzích, moc na výběr nemá.

Mysteriózní příběh plný záhad ospalého maloměsta příliš originality nepobral, nastavenou atmosféru velmi rychle opustí a následně příběh sklouzne do jednoho velkého bizáru, bohužel v tom špatném slova smyslu. Zpracování hry pochází z pera Sweryho (psáno také jako Swery65, vlastním jménem Hidetaka Suehiro), který je znám jako excentrický vývojář, spisovatel a filmař, tudíž je nutné počítat s jistou dávkou svéráznosti. Prakticky v první hodině hry se dozvíte, jaké že tajemství Rainy Woods skrývá – za úplňku po setmění se všichni obyvatelé promění na zvířata.

Kletba (nebo požehnání?) se nevyhne ani hlavní hrdince, přičemž svými rozhodnutími se můžete přiklánět jak na stranu koček, tak na stranu psů. Hlavním hybatelem příběhu je ale záhadná vražda, jejíž podrobnosti vám z pochopitelných důvodů neprozradím. Od jejího řešení nicméně budete neustále rozptylování, neboť kromě klasické adventury v sobě The Good Life ukrývá i notnou dávku prvků her z žánru simulátoru života – Naomi je potřeba pravidelně krmit, nechávat jí vyspat či se starat o její domácnost.

Poměrně záhy dostanete možnost prozkoumávat poměrně velký otevřený svět, ve kterém vás čekají nejen povinné úkoly, ale také celá řada vedlejších aktivit. Ty bohužel moc originality nepobraly a většinou se jedná o klasické fetch questy, kdy budete někomu pomáhat hledat ztracené předměty, fotografovat konkrétní věci či pomáhat s poměrně banálními úkoly. Objevování světa dostává zajímavý rozměr ve chvíli, kdy si naplno osvojíte proměňování se do jednotlivých zvířat – v kůži kočky můžete například skákat na vyvýšená místa, zatímco jako pes může Naomi snáze někoho stopovat pomocí pachů. Dialogy (i ty které vede Naomi sama se sebou) jsou poměrně časté a trpí stejně jako vyprávění příběhu na jistou rozpolcenost – chvílemi jsem si nebyl jistý, zda si ze sebe autoři dělají legraci, či se jim jen nepodařilo napsat vážně mířený kus textu.

Jako důležitá věc pro váš postup je prezentováno vydělávání peněz. Zde přichází ke slovu fotoaparát (který lze různě vylepšovat), s jehož pomocí lze vyfotit prakticky cokoli. Snímky lze umístit na jakousi obdobu Instagramu, přičemž čím je fotografie atraktivnější, tím více peněz vydělá. I když se jedná o poměrně triviální mechaniku, sám jsem se přistihl, že jsem po fotoaparátu sahal i ve chvílích, kdy mě k tomu hra nenutila. Zároveň se jedná o skvělý způsob, jak donutit hráče vnímat okolní svět a jeho typicky britské zasazení. Pokud jste někdy ve Velké Británii byli, jistě budete mít také pocit toho, že jste některá místa procházeli, i když se jedná o fiktivní zasazení. V tomto ohledu odvedli autoři pořádný kus práce. Bohužel radost z nového kusu oblečení či objektivu rychle opadne, neboť na samotnou hratelnost nemají prakticky žádný vliv.

Pokud jde o hratelnost, především na začátku se budete hůře orientovat a hra vás bude doslova bombardovat novými možnostmi. Po chvíli si na to nicméně zvyknete a začnete si The Good Life užívat naplno. Na slabší technické kvalitě se podepsala neúspěšná kampaň pro vybrání peněz od hráčů i časté odklady – samotné ovládání postavy je trochu kostrbaté a je na něm vidět rukopis autorů z japonského studia White Owls Inc., které má na svém kontě například hororovou adventuru Deadly Premonition 2.

Hře nepomáhá ani horší plynulost, delší načítací obrazovky či zmatkující kamera. Ani proměna na kočku či psa hru výrazněji neoživuje a velmi rychle tato mechanika sklouzne do pouhé rutiny. RPG prvky jsou poté spíše zbytečným přídavkem, který spíše hru otravuje než oživuje, stejně jako crafting. V případě grafiky White Owls Inc. vsadili na roztomilý a místy až naivní vzhled, který do značné míry karikaturuje vše okolo – od postav, přes zvířata až po prostředí a opravdu vzdáleně připomíná ikonickou plošinovku Psychonauts. Jestli je tento typ grafického zpracování vašim šálkem kávy, budete při hraní The Good Life doslova chrochtat blahem.

Všeho moc škodí. The Good Life chtělo být adventurou s vyváženými prvky tajemna a humoru, jejíž hratelnost staví na proměně hlavní postavy a prvcích ze simulátorů života. Do toho autoři přimíchali ještě RPG prvky, které spíše otravují, než motivují. Pokud vám při tomto popisu vyvstává na mysl pohádka o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort, daleko od pravdy nebudete – White Owls Inc. měli zkrátka příliš velké oči a namísto originální adventury kombinující žánry přinesli průměrný hybrid, který ve tvrdé konkurenci neobstojí. 

Spousta možností je sice pozitivní, nicméně ty jsou většině případů zpracovány polovičatě a velmi rychle se přejí, takže vrátit se ke hře po delší době je pro hráče stále těžší. Výhodou je alespoň přítomnost v rámci Game Passu, což může být pro některé hráče impuls k tomu dát hře šanci. Pokud se přes její nedostatky přenesete a trocha japonského bizáru vás nevyvede z míry. můžete se u The Good Life dobře bavit. V opačném případě si koupi titulu raději pořádně rozmyslete.