Recenze: Tyler: Model 005

Autor: chaosteorycz Publikováno: 6.11.2018, 8:49

Publikováno: 6.11.2018, 8:49

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1786 článků

Kdo nechtěl mít v devadesátých letech vlastního „Johnnyho Pětku“, byl buď stále ještě pouhou součástí genetického materiálu nebo měl v občance příliš mnoho roků, aby to přiznal. Sympatický robot, kterého zásah blesku přivedl k životu, postupně objevoval lidský svět, a přitom získával informace o své minulosti. A podobný osud má i Tyler, malý robůtek, jehož příběh začíná roku 1955. Shodou okolností za vše opět může nepříznivé počasí.

Zde podobnost víceméně končí. Tyler nepřipomíná velkého bráchu od čistícího stroje z filmu Wall-E. Spíš by mohl být vzdáleným příbuzným Marvina ze Stopařova průvodce po Galaxii. Jen v miniaturní podobě, kterou by zdatný kapsář zcizil rychlostí blesku. Jak podtitul napovídá, Tyler není jediným samohybem v domě. Majitel nemovitosti byl velice šikovný a tvorbou malých postaviček doslova žil. Jenže jednoho dne zmizel. Možná uběhlo pět let, ale možná ještě víc. Na Tylerovi je, aby zjistil, co se vlastně stalo, a přitom zůstal naživu.

V prvních minutách se zdá, že malý celek Reversed Interactive připravil další emocionální ždímačku, vezoucí se na vlně skvělé plošinovky Unravel. Atmosféra je ponurá, technické nákresy robůtků připomínají dávnější přítomnost lidské bytosti a v přítmí osminohé bestie snovají příbytky. Vlastně už jen čekáte, kdy se objeví flashbacky a začnou vyprávět pohádku tisíce a jednoho šroubku. A ono nic. Tyler: Model 005 je sice trojrozměrnou plošinovkou, ale děj je spíše doplňkem. Scénář mu nenadělil velkou hloubku a autoři v něm kličkují jak opilý cestář na namrzlé silnici. Mnohem větší důraz je přisouzen logickému uvažování a jednoduchým survival prvkům.

Hlavní hrdina potřebuje dostatek kyseliny do akumulátoru a světlo. První simuluje zdraví, druhé energii čerpanou prostřednictvím solárního panelu v přední části hlavy. Příbytek působí jak dům zasažený hurikánem. Zabedněná okna propouští jen zlomky slunečního světla a nebýt petrolejových lamp, mohl by Tyler trávit čas maximálně sledováním poletujícího listí. Tím máte nalajnovaný základ každé úrovně: zorientovat se v prostoru, nalézt lampy a zajistit si tak svobodu pro plnění úkolů. Bohužel už tato rutina odhalí nejslabší článek hry, kterým je ovládání.

Od dob, co se plošinovky vydaly do třetího rozměru, válčí hráči se špatnou orientací v prostoru, nezbednou kamerou, jalovou interakcí nebo otravným soubojovým systémem. Jakmile se všechny nešvary spojí dohromady, nezachrání hru ani animace od Pixaru orazítkovaná samotným Mickey Mousem. Tyler není zlý ve všech zmíněných částech. Například kamera je ukázkově poslušná a nikdy se nestalo, že bych měl zakrytý výhled. A to i v případě, že jsem se popelil v knihovně. Malé Hitchcockovo drama přichází ve všem ostatním. Od přírody se považuji za trpělivého člověka, ale po dvou hodinách hraní jsem byl vytočený jak ropná soustava. Mít po ruce voodoo panenku, bude připomínat dikobraze. To přísahám.

Robot má relativní svobodu, tudíž má-li k tomu příležitost, může skákat, šplhat, ručkovat nebo běhat po zdi. Jenže ten malý sabotér nechce. Z hran objektů má tendenci padat a co je nejhorší, chytání je záležitost náhody. Jednou se chytí, čtyřikrát ne. Vy to přitom nemáte šanci ovlivnit, neboť máte k dispozici jen směrovou páčku a tlačítko pro skok. To reaguje někdy na jeden dotyk, jindy na dva a ve vzácných případech vás ignoruje úplně. Když máte před sebou jen výškový výstup, ještě nacházíte zbytky shovívavosti. Pokud ale překonáváte dálkové překážky ve výškách a těsně před cílem spadnete, chuť rozdupat Tylera dřeváky je nesmírná.

Jako naschvál zaručeně spadnete do líhně hmyzích nepřátel. Postřiku chtivý protivníci nejsou příliš velkým problémem, protože postavička má ve výbavě i zbraň. Že se s ní ohání těžkopádně, je už věc druhá. Hra sice označí zneškodňované nebezpečí, ale z důvodu horšího ovládání a špatné viditelnosti nemáte přehled, na jakou stranu se Tyler ohání. A to je obsah obohacený o tower defense režim. K němu vede cesta přes speciální platformy s primitivní logickou hádankou. Ochrany věží nemám v oblibě ani v rovině samostatné produkce, tudíž tady už vůbec ne. Vlny hmyzáků připomínají pásovou výrobu v rozvojové zemi a pobíhání mezi nimi zmateného revizora v noční lince hromadné dopravy.

Okamžitě však musím autorům pochválit dětinskost, se kterou se snaží z primitivní zápletky a strohých interiérů vydolovat maximum. Vyjma úkolů, spojených s postupem hrou, jsou v úrovních rozesety desítky předmětů, které slouží k vizuální úpravě robota. Možná si řeknete, že je to pitomost. Kdo potřebuje, aby nějaký neustále vybitý prototyp nosil helmu, křídla, stylové tenisky nebo boxerské rukavice? Říkám, že každý. Je to smutné, ale sběr kosmetických vylepšení je na celé hře tím nejlepším. Navzdory všem mínusům, všem stupidním dialogům a všem rotujícím questům, je Tyler sympatická postavička, které ty doplňky vyloženě přejete. Modifikace kompletního vzhledu bývají navíc spojeny s vyřešením hádanky, a tak se z vedlejší nabídky hry brzy stane ústřední motiv hraní.

Jelikož cena hry odpovídá nezávislé tvorbě malého celku, bolí amatérské zpracování trochu méně. Přesto jsou personalizace, lehký závan RPG prvků a ponuřejší atmosféra tím jediným, co stojí za slova chvály. V době, kdy o plošinovky není nouze, a ty levné vychází téměř každý týden, zapadne Tyler: Model 005 jak Němec do zákopu. Titulky můžou prozrazovat třeba třikrát, že vývoj proběhl za přispění bezplatných nástrojů, ale to nevylučuje kvalitní technické zpracování.

3
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pokud chcete vědět, jaké pocity panují po probuzení, kdy nevíte, co se přesně stalo v nejbližší minulosti, vydejte se na nějakou oslavu. Tyler číslo pět vám to rozhodně říct nestačí, protože s ním do závěrečných titulků nevydržíte. A pokud náhodou ano, bude to díky vedlejším činnostem, které s dějem příliš nesouvisí. Nicméně i při nich budete trpět nad pokaženým ovládáním a zneuctěním základních mechanik plošinovkového žánru.
  • Jaroslav Houdek

    Hádám asi dík za varování. Navíc vtipné a čtivé.

  • klidas

    v tom prilozenom lauch trailery to nevyzera az tak zle 🙂

14. 11. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: LEGO Harry Potter Collection

Kolekce her LEGO Harry Potter konečně dorazila na Xbox One a jak asi tušíte, jedná se o zábavný remaster, i když mohl být daleko ambicióznější. Tvůrci totiž měli více než dost času, si s kolekcí pohrát, ovšem na hrách LEGO Harry Potter: Years 1-4 (2010) a LEGO Harry Potter: Years 5-7 (2011) se nic nezměnilo.

»
13. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Super Pixel Racers

Závodníci měli v herním světě vždycky dobrou pozici, protože o závodní hry nikdy nebyla, a stále není, nouze. Výběr je opravdu pestrý a záleží čistě na tom, jaký druh závodů si chceme užít a jakou míru realističnosti očekáváme. Spousta hráčů si jistě ráda odpočine při nějakém arkádovém ježdění, a i v tomto segmentu je naštěstí z čeho vybírat. Další adept pro potenciální zájemce mimo arkádové hratelnosti přihazuje také ingredienci, na níž hráči slyší...

»
10. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: The One We Found

Často melu pantem, že dnešní herní produkce vychází s balením dětských plen, dudlíkem a návodem pro nejhloupější z hloupých. Všude samé ukazatele, poznámky a vysvětlivky, přes které v konečném důsledku není pořádně vidět to nejdůležitější. Ano, jsou výjimky, a to většinou z nízkonákladové výroby, s nimiž mozkové závity roztočíte jak Wankelův motor. Do této společnosti patří survival The One We Found, který vedle temné atmosféry nabízí i pořádnou dávku logických překážek.

»
08. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: 11-11: Memories Retold

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví...

»
07. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Kingdom Come: Deliverence – The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Vydání nového DLC hry Kingdom Come: Deliverance, které nese název The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon (Milostná dobrodružství bodrého rytíře Jana Ptáčka), připomínalo ráno po velmi vydařeném mejdanu. Jindra si totiž notnou část příběhu, který prožil při plnění úkolu pro pana Jana Ptáčka, nepamatoval. Herní doba se tak mnohdy zkrátila na cca 2 hodiny, což uznávám, není mnoho. Také se...

»
05. 11. 2018 • p.a.c.o10

RECENZE: Red Dead Redemption 2

Musím se přiznat, že jenom na malé procento her se před vydáním těším tolik, jako jsem to měl před příchodem druhého dílu westernové série Red Dead Redemption (dále RDR2). Důvodů, proč jsem se tolik těšil, bylo hned několik. Za prvé, Rockstar vydávají své hry ve velkých časových rozestupech (například mezi RDR1 a RDR2 je časový rozdíl 8 let), takže každá další hra je velkou událostí. Za druhé je to potom...

»
03. 11. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Call of Cthulhu

Lidská mysl a její představivost jsou velmi mocná zbraň. Dokáží tvořit, ale stejně dobře i ničit. Jedněm můžou v určitou chvíli pomoci, aby druhým o pár sekund s radostí škodily. Jsou základním kamenem jakéhokoliv projektu a posledním kotevním bodem lidské osobnosti. A když se “porouchají“, zavedou naši duši do míst, odkud už není návratu. Pak se noční můry stávají skutečností a skutečnost jen bláhovým snem zlomeného chudáka. Vítejte ve světě Howarda Phillipse...

»
28. 10. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Spintires: MudRunner – American Wilds

Jak tráví čas bratranec Ivan, když zrovna nekoštuje nové zásoby domácího destilátu, už víme. Ruská příroda nám před dávnější dobou výrazně připomněla, že sebelepší stroj je tak dobrý, jak zkušený je jeho řidič. Teď je čas nakouknout do pracovní směny strýčka Boba. I on si podniká obklopený divočinou, jen na opačném konci planety a s mnohem lepším obsahem garáže. Na rozdíl od ruského kolegy, on popíjí archivní Tennessee whiskey a koně...

»