
RECENZE: FIFA 18
Loňská FIFA 17 měla určitá pozitiva i negativa. Na jednu stranu nás EA potěšila s příběhovým režimem, který opravdu zabodoval, ať už jde o vývoj hráče či samotné úseky příběhu, které vás dokázaly vtáhnout do hry. Ovšem na druhou stranu, hratelnost byla faulována přehnanými animacemi, směšnou umělou inteligenci a podivnou fyzikou.
Tento rok nás tak FIFA 18 příjemně překvapila, zvláště když vezmete v potaz, že udržet každý rok hru zajímavou je obtížně. Konkurenční PES se navíc v poslední době dostal do formy a tak je na místě, aby EA mákla. Samozřejmě to není dokonalé, ale kromě trochu nešikovného pokračování režim Cesta, si letošní ročník dává základy pro vyváženější a realističtější pocit ze hry, který nám snad bude nabídnut příští rok.

Když spustíte hru, všimnete si dvou věcí. První z nich je, že žádná jiná hra nedokáže zachytit podobu profesionálního sportu lépe než FIFA. Zatímco NBA 2K dokáže vystihnout životní styl basketbalistů a Madden NFL přehnanou komerčnost, FIFA 18 obratně vyvažuje akci na hřišti, správu týmu a atmosféru stadiónu, abyste tak dostali propracovaný a především zábavný herní zážitek.
Druhou věcí, které si hráči, především ti stálí, všimnou, je, jak moc je realističtější pohyb hráčů na hřišti, ať už jste o vaše hráče či ty ovládané umělou inteligencí. V minulých ročnících měli neaktivní hráči tendenci se jen tak toulat v určitých místech, dokud je vaše hra nedonutila určitě zareagovat, ať už přejít pořádně do útoku nebo podpořit obranu. Ve FIFA 18 tito neaktivní hráči daleko lépe vnímají situaci na hřišti a pomáhají vytvořit prostor pro šance.

Další pěknou novinkou z hlediska hratelnosti je daleko přesnější fyzika. Míč už nepůsobí těžkopádně a stejně tak ani opakující se animace. FIFA se teď hraje daleko lépe. Máte kontrolu nad každou přihrávkou, střelou či při bojích o míč. Změny ve směru a obratná práce nohou jsou zcela ve vašich rukou, aniž by vás hra vytlačila z předem daných situací.
Loni nám EA Sports naservírovala úvod příběhové režimu Cesta, v němž se hráči ocitnou v roli mladého, ale talentovaného Alexe Huntera. Tvůrci se tehdy nejspíše poučili z některých RPG svého chlebodárce a dobře napsaný režim nabídl hráčům dobře vyváženou kombinaci příběhových scén, vývoje hráče na hřišti a cituplné vyprávění. To vše spolu s větvenými dialogy, které měly opravdu vliv na situaci.

Tuto sezónu nás ale čeká pokulhávající pokračování Cesty. Zatímco struktura zůstala zachována, příběh nabízí kýčovité vyprávění a omšelá klišé sportovních filmů, a hlavním středobodem už tak není Alex Hunter, ale spíše ti, co se kolem něj motají. A to včetně nepříliš povedených scén se skutečnými hvězdami fotbalu, které narušují vážnou atmosféru, kterou se příběh snaží navodit.
Zatímco se režim Cesta stále snaží vyprávět příběh, rozhodnutí už nemají takový dopad a předem dané scény vůbec nepůsobí dojmem, že by je nějak ovlivnily vaše činy. Mnoho z vás, které bavila původní zápletka, Hunterův návrat zaujme, ale stejně tak vás může velmi rychle omrzet jako Esmeralda.

Další klíčovou novinkou tohoto ročníku je rozšíření režimu kariéry, kdy jako manažer týmu získáte větší moc a více možností. Skautování hráčů a vyjednávání smluv je mnohem propracovanější a výsledky mohou být často nečekané, což vytváří více napětí a nátlak, než kterákoliv scéna z Cesty.
Ostatní režimy jako populární FIFA Ultimate Team pokračuje stejným směrem jako vždy, takže je nadále stejně zábavný a především přístupný. FIFA 18 nadále odvádí dobrou práci při uvítání nováčků do svých režimů, a to formou šikovných tutoriálů a videí, které hráče obeznámí s nezbytnými věcmi.

Za výrazný přírůstek považujeme Squad Battles, jež vám umožní soutěži off-line proti jiným týmům, jež jsou sestaveny skutečnými online hráči, aby tak zelenáči ve hře pro více hráčů řádně zjistili rozdíly mezi off-line a on-line hrou. Navíc za své úspěchy postupují po žebříčku. Jelikož jsou hráči těchto mužstev průběžně aktualizovány na základě jejich výkonu v režimu Ultimate Team, pokaždé se jedná o svěží výzvu. Máte se tak neustále čím zabavit, ačkoliv nehraje on-line.
Verdikt
FIFA 18 nakonec není příliš velkým pokrokem oproti loňskému ročníku, ale vývojáři napravili to nejdůležitější, zvláště co se hratelnosti týče. Zatímco ostatní herní režimy nepřináší mnoho změn, je alespoň jasné, že si EA uvědomuje skutečnost, že jí konkurence dýchá na krk a je ochotna přinést zajímavé změny, aby si udržela prvotní pozici. Ovšem v jednom ji PES nikdy netrhne, a to ve špičkové české textové lokalizaci a výjimečně letos i přítomnosti AC Sparta Praha.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

































