Xboxweb.cz

Další rok, další baseballová sezóna. Pokud jste stejně jako já propadli tomuto nádhernému sportu, jistě jste další ročník MLB The Show s pořadovým číslem 24 a s Vladimírem Guerrerem Jr. na přebalu napjatě vyhlíželi. Převratné změny kalifornské studio Sony San Diego sice neslibovalo, avšak přesto je jich v letošním ročníku poměrně hodně. Stojí za to si nový díl koupit, nebo si jej alespoň zahrát v rámci Game Passu?

Bez nadsázky by se dalo říci, že baseball buď milujete, nebo nechápete pravidla. Hra, která je považována za americký a japonský národní sport, patří mezi ty nejrozšířenější na světě a v posledních letech hodně nabírá na popularitě také v Česku, především díky nedávným úspěchům naší reprezentace. Proniknout do baseballu ale není nic jednoduchého, s čímž ovšem může pomoci nejnovější titul od Sony San Diego, tedy MLB The Show 24. Jako každá sportovní hra je v jádru stejná jako předchozí ročník, avšak tentokrát přináší hned několik vylepšení, kvůli kterým hru stojí za to minimálně vyzkoušet.

Tím nejviditelnějším je přes 400 nových animací a přepracované obličeje řady hvězd tohoto sportu. Nebudu vám ale mazat med kolem pusy – většiny z nich si patrně vůbec nevšimnete. Pokud máte v předchozím ročníku nahráno desítky či stovky hodin, pak si tu a tam nového pohybu či animace obličeje všimnete. Vzhledem k tomu, že právě animace byly na vysoké úrovni už v předchozích letech, jedná se spíše o kosmetický posun, který lze jen těžko kritizovat, avšak přehnanou chválu si také nezaslouží.

Zajímavější změny se odehrály v případě mechanik. Opět si můžete zvolit různé styly nadhazování a pálení, přičemž styl nadhazování pinpoint dostal drobné vylepšení, díky kterému je o něco málo těžší. Potěší také jiný vzhled ovládání pro levoruké nadhazovače nebo možnost odehrání hry s pomocí quick-time eventu, což je mnohem zábavnější (a také náročnější), než původní jednoduché rozhodnutí, na kterou metu budete přihazovat.

Přepracovány jsou také herní režimy, především pak režim Road to the Show, tedy kariéra. Zatímco v předchozích ročnících jste si v podstatě vybrali tým a následně se snažili dostat až do “big leagues”, nyní je vaše cesta přeci jen o něco realističtější. Zůčastnit se totiž můžete předsezónního kempu pro 100 největších talentů, kde absolvujete tréninky a hry, přičemž na základě vašeho výkonu si vás některý tým draftuje. Stále sice máte možnost si vybrat vlastní preferovaný klub, ale tento posun k hlubšímu ponoření se do hry vítám. Stejně tak rozhovory s trenéry a agenty chválím, byť bych si dovedl představit, že na tomto v San Diegu zapracují ještě více. Bohužel s nudnými tréninky vývojáři stále nic neudělali. Co je také potěšující, je možnost poprvé v historii značky hrát za ženu – kromě kosmetických změn ale tato volba nemá žádný vliv na hratelnost.

Jestli preferujete hru z pozice manažera, také pro vás má MLB The Show 24 dobrou zprávu. Základ je stále stejný, nicméně v případě simulovaných her si můžete nadefinovat chvíle, kdy se hra pozastaví a nabídne vám možnost situace dohrát. Kupříkladu pokud budete chtít nastupovat až po sedmé směně, není problém. Má se simulace zastavit až v deváté a jen v případě, že prohráváte a máte dohrávku? Taktéž není problém. Svou dynamikou se režim Franchise přiblížil zkrácené hře March to October, jen s většími taktickými možnostmi. Za zmínku stojí i kompetitivní režim Diamond Dynasty, který k velkým změnám nesáhl, a je to zatraceně dobře – sbírání kartiček totiž umí být pořádně otravné, obzvláště ve chvíli, kdy vás vývojáři nutí za hru utrácet nekřesťanské peníze, aby jste byli konkurenceschopní. To naštěstí není případ MLB The Show 24, která s mikrotransakcemi zachází velmi slušně směrem k hráči a s trochou snahy můžete mít velmi schopný tým i bez toho, abyste za hru utratili jedinou korunu.

Do značné míry novinkou je také režim Storylines, které můžeme v trochu jiné podobě znát už z minulého ročníku. Pod ním se ukrývají vybrané momenty z historie Negro Leagues (které se nedávno staly součástí oficiálních statistik MLB) a také příběh mapující kariéru jedné z nejlepších spojek novodobé baseballové historie, legendy New York Yankees, Dereka Jetera. Negro Leagues jsou oproti loňskému ročníku o poznání chudší, stále ale nabízí zajímavé herní momenty především pro fanoušky méně profláknuté části historie baseballu. Potěší také příběh hráčky Toni Stone, který skvěle koresponduje s možností zahrát si za ženu.

Příběh Dereka Jetera je naproti tomu zpracován perfektně, nechybí jeho komentář k momentům definující jeho kariéru a nezapomnělo se ani na spoluhráče, bez kterých by to zkrátka nešlo. Potěšující je také příznivá délka a obtížnost jednotlivých momentů. Vývojáři už přislíbili postupné rozšiřování Storylines – Derek Jeter se už dalších kapitol svého života dočkal a v budoucnu by měl přibýt také muž na obálce, tedy Vladimir Guerrero Jr., hvězda Toronta Blue Jays.

Ale abych jenom nechválil – hudební doprovod je letos snad ještě slabší než loni a až na pár výjimek si žádnou ze skladeb pravděpodobně neoblíbíte, neboť zní až příliš genericky. Nad čím musím také zdvihnout varovný prst je fakt, že série MLB The Show už začíná být pomalu cítit zatuchlinou. Stále se jedná o jednu z nejlepších sportovních her na trhu, přesto by měli vývojáři v Sony San Diego už pomalu začít pracovat na novém enginu, který by titul přeci jen posunul blíže k možnostem aktuálních konzolí. Snad se dočkáme příští rok, kdy už jen přidání nových animací pro obhájení hodnocení stačit nebude.

MLB The Show 24 ukazuje, že pokud máte skvělý produkt, stačí jen trocha úsilí k tomu, aby si vysloužil kladné hodnocení. Novinky se Sony San Diego poměrně povedly a ocenit musím i snahu o přidávání dalšího obsahu zdarma i po vydání, stejně jako třeba pravidelné soutěže o skutečné memorabilie podepsané hráči. Na druhou stranu by už hra měla začít držet tempo s výkonem aktuálních konzolí a nabídnout hráčům výrazně více novinek, především po grafické a technické stránce, jinak sérii hrozí naskočení na sestupnou trajektorii, což by byla bezesporu škoda.