Xboxweb.cz

Zpracovat hororový žánr v rámci videoher není žádný med. Až příliš často se tituly snaží nabudit strach obyčejnými lekačkami, přičemž o vybudování opravdu strašidelné atmosféry se snaží jen zlomek titulů. Jedním z nich je také pokračování xboxové ikony Alana Wake, který ve druhém díle slibuje dát hráčům odpovědi, které je trápí už od roku 2010. Odejdou od pokračování hráči spokojení?

Nebudu lhát, na pokračování hororového příběhu vyhořelého spisovatele jsem se velmi těšil. Neuzavřený příběh lákal na zajímavé vyústění, které ale zůstalo jen v mé fantazii, což od autorů nebylo příliš fér. S drobnou zmínkou v rámci titulu Control ale svitla naděje, která se nyní zhmotnila do podoby plnohodnotného pokračování. A jak už jsme si zvykli, i tentokrát v Remedy překonali sami sebe. Zároveň je ale vhodné upozornit, že Alan Wake 2 rozhodně není hrou pro každého. Kdo má rád jasné a přehledné situace, ať si raději zahraje něco jiného. Alan Wake 2 totiž je všechno, jen ne jasnou a přehlednou záležitostí, právě naopak – různých náznaků, jinotajů a kryptických zpráv je ve hře požehnaně a během chvíle stejně jako postavy nebudete mít jistotu, co je vlastně skutečnost.

Pro mnoho hráčů bude překvapením, že nezačínají v kůži Alana Wakea, ale nové hratelné postavy, kterou je Saga Anderson. Ta se vydala do městečka Bright Falls vyšetřit podle všeho rituální vraždu, jejíž obětí byl její bývalý kolega. Na pátrání se nevydala sama, ale v doprovodu Alexe Caseyho, kterého ztvárnil samotný Sam Lake. Ačkoli já jsem si na jeho obličej zvyknul poměrně rychle, ne každý může mít to štěstí a některým bude nejspíše i obsazení známého kreativního ředitele dělat potíže. Ale zpátky k nové hrdince, která hned z kraje odhalí novou mechaniku, kterou je technika paměťového paláce. Ta je pro Sagu, stejně jako pro všechny, kdo ji ovládají ve skutečném světě, prostředkem k utříděním myšlenek.

Do paměťového paláce se můžete dostat kdykoli během hry, přičemž si zde můžete prohlédnout například nashromážděné stopy, “vyslechnout” podezřelé, vylepšit si vybavení či schopnosti nebo najít nové vazby, které posunou případy zase o kus dále. Těch budete souběžně řešit hned několik, avšak nemusíte mít obavy, že byste se v nich ztratili. Kromě vraždy musí Saga řešit také osobní drama se svou dcerou a manželem, nicméně tady už bych z příběhu prozradil až příliš.

Z poměrně nevinného začátku se příběh začne rychle rozvíjet a nabere příjemné tempo, které umí plynule zrychlovat a zpomalovat tak, aby se hráč příliš nenudil a neupadl do stereotypu. Snad příliš neprozradím, když řeknu, že snaha o nalezení Alana Wakea bude poměrně záhy úspěšná, čímž ale příběh teprve začíná. Do hry totiž vstupuje Alanovo zlé dvojče Scratch, který chce známého spisovatele uvěznit v temnotě, zatímco on by se chopil jeho života. Právě souboj se Scratchem je jedním z ústředních motivů příběhu, přičemž jak postupně bude vyprávění gradovat, začnou se i smazávat hranice mezi tím, co je ještě skutečné a co je jen fikce.

Hra umí postupně vygradovat až ke scénám, které si budete pamatovat ještě dlouho poté, co Alana Wakea 2 dohrajete. Pokud si vzpomente na soubojový koncert z jedničky, o něco podobného vás neochudí ani druhý díl. Co je ale překvapivé, je skutečnost, že Alan Wake 2 má pro vás nachystanou ještě lepší scénu, nebojím se říci kulervoucí. Nechci prozrazovat příliš, ale hudební úroveň graduje naprosto parádně a alespoň na mém pomyslném seznamu se zařadila mezi nejlepší videoherní scény všech dob. A to je co říci.

Alan na rozdíl od Sagy nedisponuje paměťovým palácem, ale svou schopností psaní. Postup dále v jeho kůži je tak lemovaný tím, že mění doslova příběh a scény za pochodu, na což má hráč přímý vliv. Tady si ale neodpustím jednu výtku – průchod jednotlivými úrovněmi je až příliš lineární, a ačkoli by se přímo nabízelo si s rychlou změnou scén více vyhrát a dát třeba i různé způsoby řešení, rozhodli se v Remedy vsadit na přehlednost. Je to škoda především z toho důvodu, že hra za Alana je o poznání nudnější než za Sagu. Alan sice kromě toho dostal ještě možnost pracovat se světlem a tím řešit enviromentální hádanky, nicméně až na jednu, kde jsem se zasekl na delší dobu, je také jejich potenciál nevyužitý.

Soubojový systém nabízí řadu různých zbraní, které si postupně odemykáte a vylepšujete, přičemž novinky jsou dávkovány postupně, takže nemáte šanci upadnout do stereotypu. Nepřátel není mnoho co do počtu, přesto každý z nich vyžaduje trochu jiný přístup, i když nutnost oslabit je zdrojem světla a následně zastřelit zde zůstává. Zpestřením jsou souboje s bossy, kdy si už v řadě případů s hrubou silou nevystačíte a musíte ve svůj prospěch využívat jejich slabin, předem daných sekvencí útoků či okolního prostředí. Pochválit musím četnost soubojů, která není příliš vysoká, ale na druhou stranu především v pozdějších fázích ani nízká, takže nemáte pocit, že byste neustále chodili mezi arénami, které je potřeba vystřílet pro postup dále.

Pokud jde o grafiku a prostředí, tady není prakticky co vytknout. Remedy se podařilo vytvořit uvěřitelný svět, na který je radost pohledět. Tíživá atmosféra by se dala krájet, a jakmile se rozprší, bez nadsázky i přes televizi cítíte onen čerstvý horský vzduch kombinovaný s bažinným odérem. Když si k tomu připočtete kvílení větru, praskání větviček pod nohama a tu a tam neidentifikovatelný zvuk vydaný drobným zvířetem, máte zaděláno na pořádně hutnou atmosféru. Vyzdvihnout musím také práci se světlem, která je jedním slovem fenomenální.

Ani Alan Wake 2 se ovšem nevyhnul lekačkám, které se na některých místech dají očekávat, jindy ale přicházejí zcela nečekaně. Autoři s vaším strachem umí pracovat velmi dobře a nezřídka kdy narazíte na scény, které projdete se zatajeným dechem v očekávání střetu s nepřítelem, který ale nakonec nepřijde. Takto by se z mého pohledu měly dělat hororové hry.

Co dodat závěrem? Alan Wake 2 je hororový skvost, který rozhodně není pro každého. Fanoušci Twin Peaks a podobných počinů budou vrnět blahem, ostatní se budou bát každého nečekaného zvuku či poryvu větru. Nebýt nevyužitého potenciálu především na Alanově straně, co se týče zásadních herních mechanismů a několika dalších drobností, bylo by to na absolutní hodnocení. Takto zůstal Alan Wake 2 těsně pod vrcholem, ale stydět se za to nemusí.