
RECENZE: Battlefield 2042
Battlefield patřil mezi mé oblíbené herní série. Začalo to již v roce 2002, kdy nám společnost EA představila první díl s podtitulem 1942. Mohli jsme bojovat na rozlehlých mapách po celém světě a to jak s lehkou pěchotou, tak i těžkou technikou z druhé světové války. Tohle všechno se odehrávalo v multiplayerovém režimu, což bylo do té doby opravdu nevídané. Po pár přídavcích přišel druhý díl, který nás přesunul na moderní bojiště a právě s tímto dílem začal Battlefield získávat na velké popularitě. Díky tomu jsme se dočkali i spousty pokračovaní. Některá excelovala v multiplayeru (Battlefield 3) a jiná si zakládala na dobrém příběhu jako série Bad Company. Do dnešní doby jsem nevynechal ani jeden díl a to i přesto, že jsem měl k posledním dílům velké výhrady. A opravdu jsem nebyl jediný. Po problémech, které Battlefieldu, ale i samotné společnosti EA přinesl díl Battlefield 5 fanoušci očekávali, že bude další díl kvalitní, funkční a vrátí značce svojí slávu a možnost se označovat za jednu z nejlepších arkádových stříleček. Z předběžných informací to nevypadalo vůbec špatně. Vývojáři nám během vývoje oznámili, že chtějí navázat na BF4 a vrátíme se po obou „světových válkách“ do blízké budoucnosti. Z této informace byli všichni fanoušci nadšení. Bohužel pak přišel první trailer, dostali jsme testovací betu a já už věděl, že je něco vážně špatně. EA se neponaučila ze svých chyb, ale spíše ještě přidala na intenzitě ve vytvářeních nových. Pojďme si spolu projít, proč je pro mě Battlefield 2042 největším herním zklamáním letošního roku.

Už před samotným vydáním jsme věděli, že se tentokrát nedočkáme žádného příběhového režimu. Vývojáři se chtěli zaměřit čistě na multiplayer a právě v této informaci jsem viděl střípek naděje, že by mohl být Battlefield 2042 opravdu kvalitním titulem. Ačkoliv v sérii najdeme pár dobrých kampaní, tak to byl právě multiplayer, kde tato značka excelovala. Veškerá pracovní síla byla zaměřená na online část a kampaně se hráči opravdu nedočkali. Je pro mě o to víc zarážející, v jakém stavu hra vyšla a jak málo jsme dostali samotného obsahu. Základ hry tvoří pouze dva herní režimy. Najdeme mezi nimi klasický Conquest a nový režim Breakthrough. Ten představuje jistou alternativu na dřívější režim Rush. A to je všechno! Je sice hezké, že si můžete jednotlivé zápasy odehrát také v kooperaci či čistě v sólo režimu, ale dva herní režimy je vážně zoufale málo. Abych ale nebyl příliš negativní, tak vyzdvihnu i to dobré, co nám 2042 přinesla a tím je počet hráčů na jedné mapě. Nyní se můžete střetnout až v počtu 128 hráčů, což je něco, co tato série potřebovala opravdu jako sůl. To ale není jediná věc, kde se nový Battlefield rozšířil. Přinesl nám oproti dřívějšku také daleko větší mapy, které sráží jen jejich celkový počet a občas špatně rozmístěné kontrolní body. Tento neduh nezažijí hráči na Xboxu One, protože ti se těchto rozšíření nedočkali. Při hraní jsem měl pocit, že ty zvěsti o tom, že měl být BF 2042 převážně Battle Royal hrou jsou opravdu pravdivé, a na poslední chvíli se vedení rozhodlo předělat veškerou sktrukturu hry do této podoby. Další jednotlivé prvky hry to jen potvrzují.

Velikost map teď klade větší důraz na hraní s vaší partou kamarádů. Bohužel hra neobsahuje voice chat a tak se s cizími hráči nedomluvíte. Pro někoho je to jistě osvobozující a i já patřím mezi hráče, kteří si u nekompetitivních her tuto službu vypínají, ale v tomto případě by občasná komunikace nebyla na škodu. Pokud se vrhnete do hraní na vlastní pěst, tak se vám může snadno stát, že budete přebíhat pěšky z jednoho bodu na druhý, aniž byste úspěšně zabrali alespoň jeden kontrolní bod, či se vůbec střetli s nepřítelem. Větší v tomto případě opravdu neznamená automaticky lepší. Další zásadní novinkou jsou hrdinové. Dříve jsme v Battlefiledu hráli za konkrétní vojsko a předem definované třídy vojáků s jasně danou výzbrojí. Zde si vyberete jednoho z deseti hrdinů a toho si kompletně upravíte podle svých představ. Kvůli tomuto rozhodnutí se vytrácí jakákoliv nutnost taktizování a vybírat si konkrétní typ vojáka podle jeho schopností, nebo druhu výzbroje. Každý hrdina má speciální schopnost a to je jediná věc v čem se od sebe odlišují kromě vzhledu. Můžete si tak vybrat hrdinu používající grapling hook, turrent věž či wingsuit. Bohužel je ale hrdinů na počet hráčů opravdu málo a uvidíte tak po mapě neustále pobíhající stejné charaktery. Možná právě proto zde nemáme můj oblíbený Hardcore mód, protože byste jen těžko rozpoznávali nepřítele od svých spoluhráčů. Tohle rozhodnutí je dalším důkazem, že vývojáři se hrou měli pravděpodobně jiné plány, než co jsme ve finále dostali. Doufám, že se tento trend hrdinů z akčních her brzy vytratí a dostaneme se opět ke klasickému označení jednotek, jako byl specialista, inženýr, medik či sniper. Od válečné hry očekávám jasně rozpoznatelné uniformy a ne hollywoodské hrdiny jako je například Rambo. BF 2042 se někde roztáhnul, ale na pár nepochopitelných místech se dočkal značných škrtů. Kromě zmenšení ve vozovém parku se i celková výzbroj vašich vojáků dočkala velkého zúžení výběru. Oproti předchozím dílům zde máme k dispozici jen 22 zbraní a jejich doplňky na tom nejsou o moc lépe.

Velkým plusem celé hry je nový režim pod jménem Portál. Zde si hráči mohou vytvářet své vlastní servery, se svými pravidly a dodělat tak práci za neschopné vývojáře. K dispozici máte hned několik předešlých Battlefieldů převedených do nového grafického kabátku. Právě zde si můžete povšimnout toho, v čem byli předešlé díly lepší a v čem 2042 selhává na plné čáře, ačkoliv technický stav je i zde katastrofální. Chcete si zahrát klasický team deathmatch s vojáky z Bad Company 2 proti armádě z Battlefieldu 1942? Tak i takové šílenosti zde můžete vytvořit. Snad se do budoucna dočkáme rozšíření toho módu o další obsah a udrží u této hry alespoň pár hráčů. Upřímně bych se vážně nedivil, kdyby se právě Portál stal nejhranějším režimem celé hry a 2042 stála sama v koutě, dokud si k ní vývojáři nesednou a celou nepředělají a neopraví. Kdo ví, jestli je to ale vůbec reálné.

Nejděsivější na tom všem je samotný technický stav. Neustále jsem se setkával s bugy či grafickými glitchy, které v některých případech dělají hru dokonce nehratelnou. Načte se vám nová mapa a vy se chcete oživit na mapě? No bohužel máte smůlu, protože nefungují jakákoliv tlačítka. Ragdolly postav, ale dokonce i vozidel jsou občas vážně směšné, což na atmosféře moc nepřidá. Střelba a zásahy nepřítele jsou nepřirozeně náhodné a místo vašeho skillu, je zapotřebí dobrá konstelace hvězd a kvalitní připojení. Ačkoliv je hra graficky nádherná, tak se setkáte i děsivými propady textur, za které by mohl stydět i BF 2. Technické problémy by jistě vydali na několik A4 a vývojáři před sebou mají jistě hromadu práce.

Verdikt
Battlefield 2042 je jakýsi polotovar, který je ještě nutné alespoň rok povařit. Můžu vám hru dnes doporučit? Rozhodně ne! Na poli multiplayrových her máte na výběr z mnohem lepších titulů ačkoliv se BF prezentuje jako velká a kvalitní AAA hra. Dejme této hře čas a třeba nás dokáže v budoucnu uspokojit, ale moje důvěra v EA a DICE je už na bodu mrazu.| režim portál | herní režimy |
| grafické zpracování | technický stav |
| s přáteli může být i zábavný | absence základních mp funkcí |
| systém hrdinů | |
| málo obsahu |
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.





























