Xboxweb.cz

Dálný východ má pro herní zpracování zajímavé kouzlo. Přeci jenom zdejší tradice, památky a kultura obecně mají pro evropské hráče své nezaměnitelné kouzlo „orientu“. Hned na první dobrou se mi sice vybaví ne úplně přesvědčivý Assassin’s Creed Mirage, ale dají se najít i lepší hry, které tuto tématiku zpracovali. Namátkou bych jmenoval třeba Prince of Persia: The Sands of Time, akci Spec Ops: The Line v moderní době nebo strategický Pharaoh: A New Era.

Mirage jsem ale nezmínil náhodou, právě naopak. Když jsem totiž zapnul a hrál první okamžiky novinky Blood of Mehran, právě s touto hrou se mi zdál zdejší svět hodně podobný. Bohužel po několika hodinách je herní zasazení tím jediným, co mají obě hry společné, a byť se mi Mirage úplně nelíbilo, Blood of Mehran je na tom po stránce kvality ještě o něco hůř.

Příběh si bere inspiraci z arabské mytologie a povídek Tisíce a jedné noci. Hlavní roli obsadil legendární bojovník Mehran, který už má válčení dost, chce se usadit a užívat si života se svou rodinou. Bohužel zdejší král chce Mehrana využít pro své zájmy, takže jde rodina stranou a to doslova. Král ji nechal odstranit. To samozřejmě Mehrana naštve, takže tady máme klasický příběh o zlomeném muži toužícím po pomstě, což jsme viděli nespočetněkrát.

I já, jakožto scénáristický analfabet, jsem poznal, že zdejší texty a jejich hloubku asi vymýšlela umělá inteligence. Občas se dokonce objevilo něco jako vtip, ovšem jako z céčkového akčního filmu z devadesátek. O nějakých emocích ani nemohla být řeč, takže příběh rozhodně není to, co by mě u hraní udrželo.

A bohužel to není ani hratelnost. Zdejší soubojový systém je hrozně průměrný a je přitom jedno, zda se bojuje se samotným mečem nebo se k němu přidá štít, či se střílí z luku. Všechno je děsně repetitivní, a to i navzdory možnosti se postupem času učit nová komba a ta aplikovat na nepřátele. Nejvíc mi vadila odezva celého systému na moje pokyny, které byly hodně zpomalené. Než se můj pokyn projeví ve hře, dostanu dva zásahy, a to nemluvím o tom, že je možné některé útoky nepřátel vykrývat. Jak asi tušíte, s tím, jak hra funguje to úplně dobře nejde.

Dost často se náš hrdina dostane do souboje s více protivníky naráz a tam už je vykrytí skoro nemožné a jedinou účinnou obranou je útěk, respektive odkulení se bokem a následné zaútočení. Hromadné boje jsou nepřehledné, nikdy nevíte, kdo na vás útočí a proti komu se Mehran brání, což celou situaci ještě více ztěžuje. Variace nepřátel není špatná, nechybí ani bossové nebo božské postavy, ale co naplat, když jsem u hraní většinu času nadával. Koulení stranou má totiž své limity a dost často se přes hromadu nepřátel ani uhnout nejde, nebo se naše postava někde zasekne. Perličkou, po které hratelnost uklouzla do nesmyslu, je možnost hrát některé pasáže stealth způsobem. Nepřátelé nejsou nejostřejší tužky v penále, takže je člověk sprovodí ze světa jak nic. Vůbec jiné nevadí, že vedle leží mrtvola kámoše, ale občas překvapí orlím zrakem.

Ty špatné odezvy na naše pokyny jsou součástí balíku zvaného špatný technický stav. Není aktuálně snad jiný engine, který by dělal vývojářům takové problémy, jako je Unreal Engine. Až mám skoro pocit, že víc her pohřbil, než by jim pomohl. Tady se to projevuje hodně špatnou optimalizací na konzolích (hra nabízí pouze jeden režim). Mě samotnému nevadí 30 FPS při hraní, ale u her podobného typu to chce víc. Bohužel, tady hra dost často bojuje i s číslovkou třicet. Framerate je hodně nízký, hra je děsně pomalá a díky tomu také odezva na ovládání. Tohle se zkrátka vůbec nehraje dobře.

A vlastně se na to ani moc dobře nekouká. Grafika je taktéž velice průměrná a na to, že jde o lehce otevřenější koridory, si s něčím jako design nikdo moc práce nedal. Leckde jsou naházené kameny nebo postavy na jednu hromadu a jediné, co vypadá alespoň trochu k světu, jsou ulice města a obecně venkovní lokace. Nicméně i zde člověk narazí na procházení texturami, divné chování postav a další nedodělky. Korunu tomu všemu nasazuje místy až otravný hudební doprovod.

Tohle se zkrátka nepovedlo, což je velká škoda, protože s funkčním systémem soubojů mohlo jít o zajímavou jednohubku z líbivého prostředí. Příběh je sice velká nuda, ale někteří bossové a mystický narativ by si nějaké fanoušky mohli získat. Tím spíš, když se dočkáme i volby, jestli se na konci zbláznit či nikoliv. Bohužel, technické problémy jsou na můj vkus až moc nápadné a do soukolí hratelnosti sypou písek velikosti egyptských pyramid.