Recenze: EA Sports FC 24
Studio EA Sports přišlo o licenci s fotbalovou asociací FIFA a letos tedy poprvé sérii čekalo vydání pod jiným názvem. Ač se to zná jako banalita, nad kterou leckdo mávne rukou, vývojáři dostali jedinečnou šanci na restart série a přijít s revolucí mezi fotbalovými simulátory. Využilo ji však?
Už je to nějaký ten rok, co čekáme na kvalitní fotbalovou hru. Aktuálně se tomuto žánru věnují jen dvě vývojářské skupiny. Jednou z nich (a nutno říct že podstatně úspěšnější) je studio EA Sports. Bohužel, sérií FIFA se už roky táhnou mnohé nedostatky. Jedním z nich je zřejmě i očividná péče o jediný ze všech herních režimů. Tím mám samozřejmě na mysli jejich zlatonosnou slípku Ultimate Team, který od svých velmi nadějných počátků šel spíš směrem dolů, než-li naopak. Oproti tomu ostatní režimy velmi dlouho zůstávaly bez větších změn. To se konečně výrazněji změnilo v poslední FIFA 23. Letos nás čekal pomyslný restart série a její vydání poprvé pod novým názvem EA Sports Football Club (EAFC) a naděje byly opravdu veliké. Velmi dlouho se zdálo, že se skutečně dočkáme revoluce v celé sérii. Bohužel, i letos nás čeká spíše zklamání.
EA umí udělat dobrý fotbal. Co se hře určitě vytknout nedá, je grafické zpracování. Vcelku se jedná o velmi líbivý kousek, jako jsme nakonec už zvyklí. I po zvukové stránce se líbí, skandování fanoušků, komentátoři, soundtracky v menu … ale kdo FIFU hraje už nějaký ten pátek, žádného velkého překvapení se jistě nedočká. My, kdo sérii věnovali už roky života přece jen chceme něco víc, než jen pěknou obálku. Chceme vidět posuny v herním prostředí. Chceme lepší AI, skutečnější brankáře, smysluplné online hraní bez skriptů a nepřeberného množství bugů … a opět jsme se nedočkali.
Jako dlouholetého fanouška série FIFA mě mrzí že musím psát poměrně negativní recenze zrovna k tomuto titulu, ale nebudu jen negativní. Našly se i příjemné změny, které snad povedou k lepším výsledkům v budoucnu a upřímně se těším, až dám některému dílu hodnocení 10/10 bez jakýchkoli pochybností. Dnes to ovšem nebude. Pojďme se podívat na hru.
Jediná revoluce hry? Rozhraní.
Zní to banálně, ale za mě jedno z největších plus pro letošní díl. Přepracované rozraní je mnohem přívětivější, rychlejší a pohodlnější k procházení. Ovšem musíte tomu dát chvíli než si zvyknete. Pak už všechno jede jako po másle a z jsem z něj opravdu nadšený. Ještě kdyby trochu usnadnili práci se skládáním mužstev v SBC na konzolích a k dokonalosti už nebude chybět nejspíš nic. Dlaždice mi chybět nebudou a za tuto změnu vývojářům opravdu upřímně děkuji. V konkurenční Konami by si mohli v tomto vzít příklad.
Teď k jednotlivým režimům hry
Ultimate Team
Samozřejmě začnu s nejhranějším režimem co titul nabízí. Osobně jsem přestal UT hrát někdy ve FIFA 16. A proč? Protože někdy v té době se z tohoto velmi potenciálního módu stalo ledacos, ale fotbal to nebyl. A pořád není. To co se na trávníku děje se sotva dá nazvat fotbalovou arkádou, natož simulací. Nepochopitelné chování AI mi mnohdy nedalo a nechybělo mnoho, aby ovladač letěl oknem. Toto se mi u fotbalové hry nestávalo asi nikdy (od toho mám tu hokejovou). Také se mi nikdy nestalo, že bych měl ohromné problémy už v počátečních divizích. Po x hodinách hraní a zvykání si na ‚fotbal‘ co tato hra nabízí se výhry sice dostavily, ale že by to byla zábava se říci úplně nedá.
Ale nebuďme jen negativní. UT znovu nabízí hromady obsahu, úkolů, výzev, režimů a pokud máte třeba do konce roku od práce volno, věřím že si v tomto režimu vždy něco k plnění najdete. Skvělé je i propojení UT s PC/mobilem, kde můžete obchodovat na aukci, případně skládat sady (SBC). Zejména to druhé silně doporučuji, samotnému se mi podařilo koupit kartičku s hodnotou 150 za 10.000 coinů. Naštěstí se neživím obchodem, to by brzy přišel bankrot. Ale zpátky ke hře.
Za zmínku také určitě stojí novinka v podobě evolucí karet. Typů evolucí je více a nejspíš budou postupem času přibývat. Například z bronzové karty s hodnocením 64 můžete splněním evolučních úkolů, které nejsou nikterak těžké, získat hráče s hodnocením 80+. Ovšem není to zadarmo a jestli ono není levnější, rychlejší a pohodlnější spíš nějaké toho lepšího hráče rovnou koupit. Je to podmíněno více faktory (celkové hodnocení, různé atributy, atd…) a sám jsem většinu hráčů, kterým jsem evoluci dopřát chtěl, na seznamu bohužel nenašel. Ale třeba budete mít více štěstí.
Do světa UT se dostalo i na něžné pohlaví a v týmech tak můžeme najít i fotbalistky. Ty oproti svým mužským protějškům nijak nezůstávají pozadu a balancování mezi nimi proběhlo řekl bych v pořádku. I když smysl to nedává, UT je nakonec fantasy mód každým coulem. Je ovšem otázka, jestli to není jen další ždímání FIFA points, protože s příchodem fotbalistek samozřejmě spadly šance na drop fotbalistů, které by jste třeba v týmu chtěli mít. Na to ať si udělá názor každý sám.
Kluby a Volta
I letos příznivci kooperativního hraní mohou těšit na porci klubového hraní a chybět nemůže ani arkádový odpočinek v podobě Volty s hromadou kosmetického obsahu, kde můžete vydat na odiv svůj styl. Tento mód je za mě absolutní špička celého titulu a i na něm vývojáři zapracovali vcelku pěkně. Kluby mají nové prostory pro růst, sbírají virtuální fanoušky a po docílení některého z milníků se klubům otevírají nové možnosti jak růst, například větší upravitelné stadiony a obsah k nim.
Vlastního profíka můžete nově vybavit i nejen bonusovými dovednostními body, ale i herními styly, které ještě posílí atributy, které pro danou pozici chcete vylepšit.
Pomoci s tím vám mohou i odměny z playoff.
Pro mě osobně se jedná o nejlepší režim, který hra nabízí. Samozřejmě chce to najít partu spoluhráčů na pravidelné hraní, ale to nebude problém. Nakonec existuje mnoho klubů, které často hledají hráče, zejména na obranné posty. Nebylo příliš času zkoušet, ale i tak mohu s klidem říct, že za vyzkoušení tento mód rozhodně stojí. Obzvlášť, když jsme se konečně dočkali kompletního hraní napříč platformami a tak se můžete klidně přidat do klubu s kamarády, co mají konkurenční konzoli.
Co se týče Volty, u toho se mého doporučení nedostane. Ne, že by tento režim neměl co nabídnout. Jedná se čistě arkádovou záležitost pro chvíle nudy, kdy přátelé nejsou k sehnání. Velkou škodou je absence příběhového režimu, už zde ani není žádné spojení co se zisku zkušeností týče pro Vašeho profíka v klubech. Neřekl bych, že je to úplně škoda, spíš naopak. Hráče to mohlo nutit hrát režim co je nemusel ani bavit. Jako třeba v mém případě.
Pro ty z vás, kterým tato arkádová zábava vyhovuje, je znovu připraveno nepřeberné množství položek v obchodě Volty a nepochybně mnoho hodin zábavy. K dispozici jsou tři herní režimy, Týmy Volta, Souboje Volta a Volta Arcade, jejichž obsah se v průběhu času jistě bude měnit. Já za sebe mohu říci, že ani jeden z nich mě nijak nenadchnul, ale holt tohle vážně není můj šálek fotbalu.
Režimy kariéry
Tady se příliš dlouho nezdržím, protože příliš novinek se do kariérních režimů nedostala. Když už, jedná se spíše o kosmetické změny, pozměněné cut scény, které sice na první pohled nevypadají zle, ale velmi rychle omrzí a pak už se jen těšíte až je budete moci přeskočit. Co jen připomenu je možnost tvorby vlastního mužstva (třeba FC XboxWeb), nasazení místo jiného z týmů a poměrně širokým možnostem úprav. Jednu vadu na kráse to ale má, a to jsou loga. Zde je výběr hodně chudý a kazí to jinak poměrně pozitivní dojem při tvorbě nového týmu.
Jedinou významnou novinkou v trenérské kariéře je přidání tzv. trenérské vize, tedy způsobu hry, který chcete ve svém klubu hrát a podle něj poté i najmout trenéry. Pokud si dáte s tímto záležet, na hřišti to bude i znát. Že by se jednalo o nějakou klíčovou změnu se říct asi úplně nedá. Každopádně to přidává na reálnosti celého režimu a za mě dobrý krok vpřed. Jen kdyby těch krůčků bylo více.
V kariéře hráče poté stojí za zmínku asi jen agentovo zapojení do Vaší kariéry, a to v podobě výzev ke splnění pro splnění smlouvy, možnosti zvolit si kam by jste chtěli další sezónu přestoupit a přímo jeho doporučení k dalším angažmá. Vše se odvíjí od splnění daných výzev v průběhu sezónu. Jedná se o příjmenou novinku, byť dané úkoly někdy nedávají příliš smyslu.
Pokud tedy hrajete čistě offline režim a máte v něm už něco odehráno, klidně si ještě pár sezón dopřejte. Tento ročník můžete klidně přeskočit.
Online hraní
Trochu obšírněji se dnes zaměřím na obecné online hraní napříč všemi režimy. Jako první nutno říct, že jsme se dočkali opravdu plnohodnotného cross-platform hraní. A to je samozřejmě obrovské plus celé hře. Mezi konzolemi stejných generací si tedy už bez problému zahrajete dle libosti (například s kamarády v týmu v režimu klubů).
Co funguje také dobře je klasické hraní s reálnými týmy v Online sezónách, pro mě osobně jediný hratelný mód 1v1. I když much má taky dost. Nicméně, jako fanda Barcelony a především Messiho, mám opravdu radost že i v tomto roce můžu hrát s týmem, kde je právě Messi s šancí na úspěch. Vyhledávání klubů stejné úrovně jsem letos využil asi poprvé a jak se zdá, funguje dobře, ikdyž ne vždy. Hrát s Interem Miami proti Realu Madrid je celkem těžká dřina. Nakonec je to ale samozřejmě i o úrovni dovednosti samotných hráčů, nejen o týmech.
Co ale musím vytknout jsou poměrně časté problémy se servery, odpojování ze hry a zasekávání při načítání z menu. To by si takto velký titul dovolit dle mého neměl a doufám, že se na to vývojáři zaměří co nejdříve.
Fyzika hry
Další důležitou částí, která se týká všech režimů bez vyjímky, je samozřejmě fyzika hry. Pohyby hráčů jsou díky novým animacím zase o úroveň výše. Zejména u těch nejslavnějších si v EA dali opravdu záležet a je to znát. Dokud nenastoupí stupidní AI, tak hra působí na první dojem hezky a uvěřitelně. Bohužel je to jen hezká obálka staré známé hry, jak ji známe už dlouhá léta. Nesmyslné pohyby hráčů řízených umělou inteligencí jsou někdy opravdu k zamyšlení, kdo tuhle hru dělal. Viděl někdy vůbec reálný fotbal? Nebo je to tak náročné naprogramovat? V dnešní době si nemyslím, obzvlášť když starší díly série působily uvěřitelněji, než to čím nás vývojáři krmí. Pokud je problém dát dohromady hezkou grafiku a normálně smýšlející AI, tak já prosím to AI za cenu horší grafické stránky.
Více k tomu psát nebudu, toto je problém série už opravdu dlouho a začíná to být už velmi otravné. Jistě, tryhard hráči si tu cestu k hraní najdou aby byli opět úspěšní, ale my obyčejní co si chceme prostě z radosti kopnout, chceme jen fotbal. Ale toto píši už asi někdy od FIFA 18.
Grafika
Posledním obecným bodem hry, kterým se dnes budu zabývat je samozřejmě vizuál. S tím EA nikdy problém neměla a nemá, jejich hry zpravidla vypadají po vizuální stránce velmi pěkně a u EAFC 24 tomu není jinak. Není téměř co vytknout. Stadiony vypadají skvěle. Animace oslav gólů, pyrotechnika, diváci, hráči. V tom jsou v EA o mnoho napřed před konkurencí. Jedna z mála věcí, co jaksi neštymuje je mimika hráčů při rozhovorovech. Tam je prostor ke zlepšení ještě obrovský. Ale to je jen detail, problémů má hra jistě víc a o dost důležitějších.
Verdikt
Nový díl fotbalové série od EA (kde jsou ty časy, kdy stačilo napsat prostě FIFA :) ) ničím nezklamal. Hráči věrní sérii si přijdou na své, jak jsou zvyklí. Tato hra je sázkou na osvědčené věci z dob minulých, zároveň se ale nezbavila svých nedostatků a jede stále ve stejné ose. Těch pár kosmetických úprav zkrátka nestačí. Tato šance na kompletní restart série přišla nazmar, bohužel. Bod navíc oproti loňské sedmičce v hodnocení má EAFC 24 zejména za velmi dobře přepracované rozhraní a kompletní crossplatform hraní.crossplatformní hraní | pořád stejná písnička |
ohromné množství obsahu v UT a Volta | velké množství bugů ve hře i mimo ni |
po grafické stránce vypadá skvěle | AI se zdá být čím dál hloupější |
evoluce v UT jsou dobrým krokem | komentátoři se dost rychle jen opakují |
nové rozhraní je opravdu povedené | režimy pro jednoho hráče si zaslouží více pozornosti |
časté problémy s připojením k serverům |
Recenze: Albatroz
Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.
Recenze: Flint: Treasure of Oblivion
Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....
RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
Recenze: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...