
RECENZE: ELEX
Němečtí vývojáři Piranha Bytes nám za svou existenci přinesli řadu skvělých RPG zážitků, ať už o sérii Gothic či Risen. S jejich novým dílem ELEX se vydali trošku jinou cestou. Stále se jedná o akční RPG, ovšem do oblíbeného středověkého fantasy přimíchali slušnou dávku sci-fi. A jak tento science fantasy počin dopadl, se dozvíte v naší recenzi.
ELEX vás zavede na planetu Magalan, kterou zasáhne meteorit. Svět je zničen a přeživší se rozdělí do několika frakcí, ale nebojte, že by vás čekala jen pochmurná prostředí. Svět je velmi pestrý, ale k tomu se ještě dostaneme. Meteorit ovšem na planetu Magalan nesnesl jen ničení, ale také látku zvanou Elex, kterou se místní snaží co nejlépe využít, ovšem dle svého.

Například Berserkeři věří spíše v tradiční magii, než v technologii, zatímco Clerikové s pomocí Elexu vytváří pokročilé a technologicky vyspělé zbraně. Všechny tři frakce, kdy tou poslední jsou Outlaws, sídlí na rozličných místech, ať to jsou pouště, robotické město či tradiční zalesněná oblast se středověkými domy. Je zde ovšem jedna frakce, a to klan zvaný Albs. K této záhadné skupině se ale nepřidáte, protože jednak s nimi máte minulost a především jsou to nepřátelé všech. Pokusíte se tak sjednotit všechny frakce a postavit se jim, ovšem ještě předtím vás čeká propracovaná zápletka, jež zahrnuje zajímavá témata, jako závislost na Elexu, který může ovlivnit lidskost a city, což je právě problémem nepřátelského klanu.

Svět Magalanu je nádherný a především rozličný. Na krásné světy jsme u těchto tvůrců zvyklí, ovšem takovou rozličnost naposledy nabídli v Gothic 3, a to je svět hry ELEX ještě o polovinu větší. Prostředí a lokace jsou obrovské a liší se od hustých lesů, přes zamrzlé horské oblasti po neobydlené pustiny. Neschází ani nádherná města či například ruiny dávné doby skrývající různá tajemství. Zemi i hory pokrývá barvitá vegetace a květiny, takže vás čeká opravdu krásný svět, kterým vypadá opravdu skvěle a ve vylepšené verzi pro Xbox One X to bude ještě lepší.

Jak jsme zmínili v úvodu, svět hry je směsí fantasy a science fiction, takže narazíte na pestré příšery, ale také na roboty. To se samozřejmě týká i zbraní, kdy můžete zvolit mezi meči, luky, ale samozřejmě také laserovými puškami apod. Totiž platí i o zbrojích. Potěšila nás přítomnost jetpacku, díky kterému můžete překvapit nepřátele, ale především se dostat na tajná místa a zkoumání světa tak dostává nový rozměr. Oceníte jej také pří útěku z boje či při pádu z větší výšky, což by mohlo znamenat velkou ztrátu životů či dokonce smrt. Na to třeba dávat pozor zvláště ze začátku, abyste zbytečně neumírali při pádech, protože nemáte řádné vybavení.

Pokud jste už nějaké RPG od Piranha Bytes hráli, víte, že hned od začátku se můžete vydat kamkoliv. Svět je tak skutečně otevřený, ale jsou zde jakési přirozené hranice, které tvoří nebezpeční nepřátelé, kteří vás, pokud nejste připraveni, mohou velmi snadno zabít. Proti silnějším nepřátelům tedy zezačátku nemáte šanci. Souboje se oproti předchozím hrám studia liší tím, že se více soustředí na výdrž a uhýbání. Bohužel nám ale soubojový systém přišel ztuhlý a nemotorný. Tvůrci se očividně inspirovali u Dark Souls a kdyby byly boje svižnější, asi by to dopadlo dobře, ale takhle si budete muset zvyknout a ani pak to žádná hitparáda není.

Stejně jako ostatní RPG, sni ELEX není výjimkou při získávání zkušeností pro úrovně, abyste tak dostali dovednostní body, jež můžete investovat do vaší postavy. Nemusíte se ale moc omezovat a soustředit se jen na jednu vlastnost. Pokud se chcete soustředit jen na boj s meči či luky, není problém. Můžete se samozřejmě zaměřit i současně na oboje a neschází ani střelné zbraně či různé formy magie. Samozřejmě můžete vylepšovat i svou mazanost, kterou oceníte při přesvědčování lidí. Neschází ani tradiční páčení zámků, vylepšené smysly, vyšší výdrž, výhody pro přežití či dovednosti specifické pro určité frakce. Asi to není třeba zmiňovat, ale přidat se smíte jen k jedné frakci, což výrazně ovlivní váš pokrok hrou a narazíte na unikátní úkoly, což samozřejmě zvyšuje znovu hratelnost.

ELEX zkrátka můžete hrát tak, jak je vám libo. I zde vaše rozhodnutí a činy mají následky a mají vliv na určité události a vývoj příběhu. Pokud tedy například zabijete konkrétní postavu, lidé si to budou pamatovat a případně se můžete se octnout i v žaláři. Pokud tedy nebudete zrovna příjemní, tak se vám to vymstí, ačkoliv samozřejmě ne natolik, abyste hru nemohli dohrát. Hra má navíc jakýsi systém karmy a jste průběžně informování o některých vašich činech. Snažte se tedy zabíjet co nejméně stráží či jiných hodných NPC, protože je fajn být milý :-).

Asi víte, že Piranha Bytes nepatří zrovna mezi velká studia, ale přesto stále vytváří zajímavá akční RPG, která ohromují herním světem, úkoly či rozvojem postavy. Vždy ovšem pokulhávají po technické stránce a v případě ELEX tomu není jinak. Tvůrci nejspíše neměli na motion capture, protože animace jsou dosti tuhé, což se projevuje zvláště u soubojů. Dabing také z důvodu nepoužití populární technologie kolikrát nesedí s ústy postav a hlavnímu hrdinovi by neuškodilo mnohem více emocí. Své dobrodružství totiž moc neprožívá a možná by prospělo, kdyby spíše mlčel. Naštěstí ale narazíte i na zajímavé či vtipné postavy, takže určitě doporučujeme tento nádherný svět prozkoumat. Technických nedostatků je bohužel více, jako nepříliš chytrý doprovod či pokles fps, což se může projevit zvláště při střetu s více nepřáteli.
Verdikt
Někdy bychom rádi viděli, co by Piranha Bytes dokázali stvořit, kdyby za sebou měli opravdu velkého vydavatele, který má hluboko do kapsy. ELEX je tak jen dalším pěkným pokusem, které určitě zaujme fanoušky předešlých her. Krásný a detailní rozlehlý svět spolu se solidním příběhem a úkoly ale opět sráží technické nedodělky a ani ELEX nevystupuje z lepšího průměru. Přesto si ELEX zaslouží šanci, jen asi ne hned teď, protože pokud vás chytne, můžete se těšit na 50 až 80 hodin zábavy.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...






































