Xboxweb.cz

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i když nebylo to již tak intenzivní, ale hlavně musím zmínit Grand Prix 4, což byl v roce 2002 etalon formulových závodů a u nichž jsem strávil spoustu času nejen samotným závodění, ale také kocháním se, jak jsou ty formule a trať báječně zpracované.

Od roku 2010 (ty jo, myslel jsem, že je to o něco méně) drží v rukou licenci na tuto světoznámou značku Codemasters a nutno smeknout, kam ji za těch deset let dokázali dostat. Co do obsahu a pocitu z jízdy se mi tato série vryla do paměti hned vedle legendárních kousků, protože lepší svezení byste v dnešní době asi jenom těžko hledali. A ano, vím o tom, že konkurence prakticky není, ale i tak. Pomalu však začíná být pro vývojáře těžší a těžší vytasit se s něčím, co další ročník posune dál, aby to nebyla pouhá aktualizace soupisek. Co si pro nás tedy připravili letos?

Asi nejvíc ze všech oznámených novinek jsem se těšil na možnost založit novou stáj, takže kde jinde začít recenzi než zde. Do hry vstoupíme jako jedenáctá stáj, ale ještě dřív, než se pneumatiky naší krásné nové formule poprvé dotknou tratě, je třeba vybrat několik důležitých věcí. Kreativně si poradit s vymýšlením jména stáje, následně zvolit, kdo bude dodávat pohonné jednotky pro náš stroj a také sponzora, za jehož peníze to všechno budeme financovat. A protože stáj jsou formule dvě a jedno místo jsme obsadili my, šéf/závodník, čeká nás volba stájového kolegy. Já nemohl jinak, a proto jsem si zvolil syna legendy tohoto sportu, mladého Schumachera.

Spravovat vlastní stáj pak není nijak komplikované, ovšem je třeba hlídat, aby firemní kasa nebyla prázdná a v rámci konkurenčního boje se naši vývojáři budou mít co ohánět, aby náš stroj byl konkurenceschopný. A mezitím upevňujeme vazby v týmu, pořádáme team buildingy a další legrace, protože nějak se ten čas mezi závody smysluplně vyplánovat musí. Přeci se zaměstnanci nebudou jenom tak poflakovat. Během tréninků a kvalifikací to tak nevypadá a není problém udělat pole position, ovšem závod je něco úplně jiného. Formule a jezdci Mercedesu (od nich jsem si vybral motor), Ferrari a Red Bullu jsou přeci jenom co do vybavení někde jinde a udržet je za sebou po celý závod se někdy jednoduše ukáže jako nadlidský úkol, který vyřeší až čas a lepší technika.

Kdo nechce budovat vlastní tým, může si opět vytvořit vlastního jezdce, k nějaké stáji se přidat a budovat svou pověst šampióna. Zde je pak největší novinkou zakomponování série F2 do naší cesty, ale kdo se v ní nebude chtít moc zdržovat, může zvolit jenom krátkou část na tři závody nebo F2 úplně přeskočit a vstoupit rovnou do světa F1. Soupisky a údaje v F2 jsou platné pro loňskou sezónu, což ve výsledku ale vůbec nevadí. Potěšující pak pro mnohé z nás je fakt, že se v Codemasters konečně vykašlali na časy u rozhovorů, kdy se nás pokoušeli dostat s odpovědí pod tlak a mnozí z nás tak prostě něco kliknuli, aby měli pokoj. Aktuálně se již nic takového nekoná a všichni máme dostatek času na přečtení otázky a volbu odpovědi. Ale že to trvalo.

Při samotných závodech jsem si připadal jako doma, protože v rámci jízdního modelu se žádné novinky nekonají a všechno je tak příjemně povědomé, jako loni. Letošní díl alespoň pokračuje v obrušování hran a dolaďuje věci k dokonalosti. Jednou z nich je používání systému ERS, s jehož pomocí hromadíme energii, abychom ji následně na rovince mohli využít k výkonu navíc. Tenhle systém byl ve hře již dříve, ale letos se konečně dobře ovládá a jeho používání dává smysl i úplným lajkům.

A více než loni mi přišlo, že jsou soupeři dotěrní a rozhodně se sebou nenechají orat. Už to tedy není o tom, že by hráč byl tím nejagresivnějším jezdcem v poli, ale je tu takových 20, kdy s přibývající obtížností přidávají na důrazu. Někdy je to ale až moc, protože nejednou se mi stalo, že mě prostě nabourali, poškodili mi formuli a nadějím na dobré umístění byl v tu ránu konec. Komu není proti srsti použít flashback, může sáhnout po něm, jinak přijde na řadu restart. Kryjte si zadek, ale ani předek nenechávejte dlouho bez dozoru.

Velkou radost a příjemným překvapením pro mě byly nové možnosti nastavení šampionátu. Už není nutné jet celou sezónu, ale dá se vybrat i kratší varianta na 16 nebo 10 závodů s tím, že si můžeme vybrat, jaké tratě budeme chtít danou sezónu jet. Doporučuji nevynechávat nové tratě v Holandsku a Vietnamu, které se povedly, a hlavně ta Vietnamská se mi moc líbila.

Není však všechno zalité tak jasným sluncem, jak si všichni přejeme při závodech. Pomalu se začíná ukazovat, že série F1 je tady s námi již nějaký ten pátek a vývojáři by měli začít přemýšlet nad nějakým technickým upgradem enginu. Modely formulí jsou stále stejně krásné, aslfat a zpracování okruhů také. Kde hra začíná ztrácet, je detailnější zpracování okruhů, jakou jsou modely postav obslužného personálu, vegetace a další drobnosti. Stejně tak odrazy, stíny a nasvětlení celkově by zasloužilo péči navíc. Před pár lety bych nad tím mávl rukou, ale doba se posunula dál, a pokud chtějí být Codemasters stále top, budou muset zapracovat i na této stránce. Prostor v podobě většího výkonu nadcházející generaci konzolí tady ostatně budou mít.