Xboxweb.cz

… aneb když originální studio Remedy experimentuje s multiplayerem.

Tvůrce originálního Finského studia Remedy není asi potřeba dlouze představovat. Mají za sebou velmi netradiční tituly, na které pamatují nejenom mladší, ale i starší hráči. Hry jako Max Payne, Quantum Break, Alan Wake či Control přinášely na herní scénu vždy zajímavé myšlenky a dobově atypické mechaniky. Jednou z nich je například boj světlem proti temným bytostem v Alan Wake, zpomalování času při skocích po vzoru filmové ságy Matrix v herní sérii Max Payne a nebo manipulace s časem ve hře Quantum Break. Posledním titulem byl naprosto špičkový Alan Wake II, který prohlubuje temný thriller prvního dílu o hororové prvky, dopřává mu atmosféru noir detektivky a více prohlubuje propojení se světem hry Control, která vyšla před ním.

Právě na prostředí Nejstaršího domu, který prozkoumáváme ve hře Control se zaměřili tvůrci při vytváření jejich první kooperativní multiplayerové hry z pohledu první osoby, FBC: Firebreak. Zde se stáváte členem jednotky, která řeší anomálie uvnitř sektorů budovy, které podléhají různým paranormálním vlivům, které znemožňují správný chod této mysteriózní stavby. Vaše jednotka se až ve třech členech může postupně potácet s různými situacemi, například extrémním přehříváním, antigravitačními radioaktivními hrozbami, posedlými lepícími papírky, extrémním chladem a mrazem, nebo v neposlední řadě s agresivními gumovými bublinami. Po tom, co kdokoli z vás dohrál Control a Alan Wake hry, by toto nemělo být až tak moc překvapující, ale přesně toto místo standardních humanoidních nepřátel budete potkávat. A možná to je i trochu škoda.

Z tvůrčí kreativní skupiny, z které vzešly tak děsivé nápady jako souboj se Cynthií Weaver, která se v prvním Alan Wake stala klíčovou hlavní postavou, přežívající původní nástrahy více než několik desítek let, jenom proto, že se na sklonku života ve stáří stala sama temnou bytostí v druhém díle, je až nesmyslně banální a až neoriginální, že stejný tým připravil nepřátelé do této hry. Praktická originalita se nekoná. Je to až smutné přiznat, ale celá škála nepřátel je čistá klávesová zkratka na zkopírování a následné vložení stejných nepřátel ze hry Control, jenom tomu přidáme pár elementů navíc, které místy znemožňují vidět lépe a běhat rychleji? Ne vážně, až tak jednoduchou myšlenkou oplývá horda nepřátel, kterým budete čelit. To, že sem tam některý z nepřátel bude krapet silnější, jenom aby se tím prodloužila herní doba, nebo ozvláštnil herní zážitek neberu v potaz.

Vaše jedinečnost ve hře je založená na tom, jaký druh práce na zdolání servisních anomálií jste schopen řešit. Vybíráte si ze tří druhů vybavení: opravář, elektrikář a hasič. S každou klasifikací vaší specializace ve hře se pojí jedinečné vybavení, složené z hlavní zbraně, nástroje, nezbytného pro vaše fungování a dodatečného vybavení. Opravář dokáže opravit rychleji, protože do nástrojů a generátorů místo manipulace rukama tluče obřím klíčem, pán je odborník, to se pozná. Elektrikář se zase nemusí hrabat v pojistkách ručně, ale pomocí šokové zbraně rovnou nahodí okruhy nebo vyřazené jističe v generátorech a dalších strojích. Asi nejzábavnější specializací je hasič, protože jsou většinou vodou nasáklé předměty schopné lépe odolávat nepřátelům v oblastech s extrémním teplem nebo se dají vodou nasáklé anomálie rychleji zpacifikovat, a hlavně v této hře voda léčí, takže pasivní specialista, který vás bude neustále hasit, léčit nebo vracet váš zrak po zalepení agresivními kancelářskými papírky je tu také.

Jelikož hra je jednak kooperativní, ale i s možností hrát sám, dává smysl, aby nedostatky jedné specializace vyplnili i další, aby nevznikla závislost na dalších členech FBC jednotky. Pokud tedy hrajete například za opraváře, dává smysl, že můžete ručně opravit elektrické okruhy bez šokové zbraně na vyřazeném zařízení, ale trvá to trochu déle s pracnějšími Quick time eventy, neboli momenty, kdy musíte rychle mačkat sekvenci tlačítek po sobě, abyste daný generátor opravili. Zde narážíme na velký kámen úrazu. Pokud hrajete sami, je téměř nemožné očekávat hraní na vyšší než střední obtížnost. Hra po vás chce, abyste hráli ideálně pořád ve více lidech, rozdělili si úlohy a doufali, že každý ji splní správně, tak jak by měl. A pak je tu realita, plná náhodných hráčů, kteří neznají slitování, a v mnoha případech ani tlačítko na oživení Vaší maličkosti. Hrát sám bych doporučil hlavně asi jenom člověku, co si chce hru vyzkoušet, ale než se do hry dostanete, abyste si ji skutečně začali užívat, jste na konci.

Aby se přeci jenom ozvláštnil váš specialista, je tu ve hře naprosto zbytečný systém s možností úprav vzhledu a získávání exkluzivních nálepek, které můžete po mapách volně lepit. Přesně takový ten pocit, jako když se vrátíte do začátků série jako Team Fortress 2 nebo Left 4 Dead, jenom o 15-20 let později. Nikdy nemáte jisté, kolik herních bodů získáte za dokončení jednotlivých misí. Navíc je v každé mapě nastavena metrika, kde můžete najít méně nebo více sběratelských předmětů, které vám dodávají jednotlivé zdroje z anomálií, použitelných na zlepšení vašich schopností nebo vzhledu. V lobby, kde se připojí dva majitelé hry klidně můžete oba běhat jako identická postava, neexistuje tam kromě speciální výbavy jiný způsob rozlišení, nebo exkluzivita obsahu pro daného specialistu, což je velká škoda. Při své snaze otevřít další zbraně, jsem podstoupil asi 5 nebo 6 cest celými úrovněmi, abych otevřel teprve první úroveň dané zbraně, která stejně není moc efektivní, dokud nestrávíte ve hře dalších pár X hodin, abyste získali v obchodě stejnou zbraň s úrovní 2, ne-li 3. Fakt, že nálepky mi přijdou ve hře naprosto nevyužitelné nepočítám, pokud nehrajete s dvojicí naprosto nechápavých puberťáků, kteří 90% času lepí po stěnách a podlahách ty samé 4 nálepky dokola, zatímco jsem se snažil zchladit turbínu nebo vyřadit z provozu obrovskou pec.

S odkazem na právě zmiňované Left 4 Dead si uvědomuji, že to bylo přesně to, co jsem po zhlédnutí prvních ukázek z hraní očekával. Kreativní kooperační střílečku, s náznakem spolupráce a jedinečnosti každého z hrdinů. Takový styl, který v kooperativních hrách po letech skutečně chybí, protože je takových her jako šafránu, a ačkoli nástupce Left 4 Dead ve formě Back 4 Blood je úctyhodným pokračovatelem kooperativní zombie střílečky, chtěl jsem v tomto žánru i něco jiného, než pouze zaměření na další zombie hry. Nejsmutnější je, že FBC Firebreak mohl nabídnout desítky hodin zajímavých map z univerza Remedy her, které by dodávaly skvělou atmosféru a právě koncept kooperační střílečky by umocňoval atmosféru o to víc. Místo toho dostáváme naservírovanou střílečku, která vás hodí do úkolů s počtem životů, podle toho kolik vás hraje. Čím nižší obtížnost zvolíte a čím méně vás hraje, tím je hra benevolentnější a nabídne více životů k případnému opakování mezi jednotlivými záchytnými body. Čím těžší výzvu zvolíte a čím více vás po mapě běhá, tím spíše máte méně šancí level dokončit. To je asi jeden z aspektů zajímavé výzvy, který je ve hře přidán, ale jeden je málo.

Aktuální svět ve hře nabízí 5 úrovní, z kterých si vybíráte. Každá je rozdělená na tři samostatné segmenty, ale v realitě to znamená, že v prvním segmentu si osaháte pouze anomálii, které čelíte ve velmi malé části mapy, do které se při druhém a třetím segmentu stejně vracíte, protože vás v těchto pasážích hra pouští o něco dál, než v první fázi. Třetí segment dané úrovně tvoří něco jako kompletní level v ultimátní zkoušce zkušeností a odhodlání, jak zdolat dané úrovně s nástrahami. Originalita tady končí tím, že každá úroveň má jiný typ anomálie jako hlavní element rozdílnosti oproti dalším úrovním. Z částečného překladu z názvu kapitol můžete i dopředu usoudit a odhadnout o jakou anomálii se jedná. Tvůrci už teď slibují, že do konce roku vyjde minimálně ještě jedna další kapitola s novou oblastí, ale přijde mi, že pro tuto hru to bude stejně málo. Ono pokud absolvujete i kdyby desátou výpravu do těch stejných pěti map, tak se hra velmi rychle omrzí, a vlastně kooperace je pro hru to jediné zábavné.

Umím si představit, že některý z hráčů si hru zakoupil pro lásku ke hrám od Remedy a nadšení pro kooperaci, a ano v tomto případě si klidně přidejte k mému hodnocení relativní bodík navíc, pokud máte už teď partu, s kterou si hru užijete. Pokud budete hrát sami a budete doufat ve spojení s kvalitními hráčí online při náhodném výběru, dostává se vám navíc i možnost uzpůsobit si abnormalitu jednotlivých úrovní. V tomto případě kromě výše zmíněných nepřátel a anomálií, očekávejte například sem tam létající gumové kachničky, hasící přístroje, které hoří, neviditelné nepřátelé a další, které vám úrovně v online kooperaci okoření zážitek z již takto velmi průměrné hry. Tou nejlepší zprávou Vám pak může být, že alespoň za hru nemusíte hned nutně platit, neboť je součástí ode dne vydání v předplatném Game Pass.