
RECENZE: In Sound Mind
Hororový žánr je obtížný na kvalitní zpracování jak u filmů, tak u her. Vytvořit několik primitivních lekaček umí i podprůměrný scénárista, ale stvořit tíživou atmosféru, která vás nenechá ani na chvíli vydechnout, nezvládne jen tak někdo. Do které kategorie spadá hororová adventura In Sound Mind?
V titulu In Sound Mind se ujmete role psychologa Desmonda Walese, který se snaží pomoci vyřešit problémy svých pacientů. Každá úroveň hry je reprezentována kazetami se záznamy předchozích sezení, které vás přenesou do jejich mysli. Ty jsou plné strachu, který musíte překonat, abyste příběh posunuli zase o kousek dále.

Na rozdíl od hororových her zaměřených primárně na plížení jako v sérii Amnesia, či střeleckých orgií v Resident Evilu, In Sound Mind využívá trochu jiných mechanismů v každé kazetě. V jedné z kazet například budete využívat rozbité zrcadlo pro odhánění příšer v klaustrofobickém obchodním centru, v jiném naopak musíte spoléhat na rychlé nohy hlavního protagonisty, který se musí snažit vyhnout stínům v otevřeném světě. Měnící se herní mechaniky příjemně oživují hratelnost a vy jako hráč díky tomu neustále objevujete něco nového.

Společně s neustále novými mechanikami se mění také vizuální prostředí, které je pro každou kazetu unikátní. Ať už jde o zatopené ulice, stísněné prostory či otevřené, ale opuštěné prostranství – každá z úrovní má svou specifickou atmosféru. Ačkoli jsou jednotlivé úrovně zajímavé a dobře zpracované, postrádají jednotící linku a nedaří se jim udržet hororovou atmosféru po celou dobu hraní. Neustálé změny prostředí jsou prvkem, který In Sound Mind odlišuje od ostatních, ale zároveň je jeho slabinou.
Vizuálně zajímaví nepřátelé, povedený level design a tak akorát obtížné puzzly (byť tady to záleží na vkusu každého) hororovou adventuru In Sound Mind zdobí, stejně jako slouží ke cti studiu We Create Stuff. Na druhou stranu pokud uvážím, že hra vychází pouze pro novou generaci konzolí a PC, nemohl jsem se ubránit jistému zklamání z grafické stránky, která by přece jen mohla být o něco lepší. In Sound Mind není RPG s otevřeným světem na stovky hodin, ale poměrně uzavřeným titulem s herní dobou okolo 10-12 hodin.

Premisa hry In Sound Mind je zajímavá a větvený příběh slibuje znovuhratelnost, nicméně méně kvalitní technická stránka a především nejednotnost sráží ambice titulu k hernímu průměru. Logické hádanky hratelnost oživují, stejně jako střídající se mechaniky, v jejich prospěch nicméně byla obětována hororová atmosféra hry, která se sice tu a tam ukáže, pak ale zase rychle zmizí.

Právě tíživá atmosféra strachu z neznáma je základním kamenem hororového žánru. Pakliže jí autoři nedokáží udržet po celou dobu hraní, nepomohou hře i sebelepší nápady a originální myšlenky. To je také případ In Sound Mind, který vyšel na platformy Xbox Series X/S, PlayStation 5 a PC. Pokud máte rádi inovativní přístup k hororům, ale neradi se bojíte, jistě nebudete zklamáni. Naopak pokud hledáte atmosféru, která by se dala krájet, a logické hádanky, jež není jednoduché vyřešit, budete se muset poohlédnout jinde. In Sound Mind je totiž jen lehce nadprůměrnou hrou.
Verdikt
In Sound Mind nabízí zajímavá herní prostředí s promenujícími se mechanikami, které oživují tradiční žánr hororových adventur, příběh má zajímavé vyústění s potenciálem pro opakované hraní a zpracování nepřítel je vcelku kreativní. Nevýhodou je horší technická kvalita, přítomnost pouze na konzolích nové generace a smutný fakt, že autoři nedokázali udržet tíživou hororovou atmosféru po celou dobu hry.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...






























