
RECENZE: Insurgency: Sandstorm
Hráči akčních her mají na výběr z nepřeberného množství titulů. Pokud se zaměříme na online hraní, tak zde máme hlavní favority v titulech jako Call of Duty, Battlefield, nebo například Apex. Všechny tyto moderní hry jsou zaměřené na široké publikum a to sebou přináší nepříjemný nešvar. Aby se zavděčili co nejvíce hráčům, tak vývojáři své tituly zbytečně ulehčují. U střelby jen stěží narazíte na recoil, UI celé hry bývá přeplácané všemožnými informacemi a pomocníky, nábojů je přebytek a máte nereálně rychlé pohyby. Pokud máte radši pomalejší gameplay, více taktizovaní, a přemýšlíte nad každým svým krokem, tak na Xboxu bohužel moc na výběr nemáte. Naštěstí se objevili vývojáři ze společnosti New World Interactive a přinesli nám titul Insurgency: Sandstorm. Hra byla vydána již v roce 2018 pro PC. Hráči na konzolích si ale museli počkat téměř tři roky. Jak se ale říká „Kdo si počká, ten se dočká“. A vyplatilo se to dlouhé čekání? Pojďme se na to podívat.

Konflikt je zasazený do moderního bojiště na blízkém východě a máte na výběr ze dvou základních stran. Sucurity, reprezentující NATO a spojenecké jednotky. Insurgensts je zde zastoupen ISIL, Talibánem a Al-Káidou. Nemáte sice na výběr žádnou konkrétní jednotku, ale za to vám vývojáři dodávají rozsáhlý systém úpravy vlastní postavy. Chcete vypadat jako voják z Delta Force, Rangers, nebo například jako Kurdská armáda? Nic v této hře není problém. Opravdu mě překvapilo, kolik je zde upravitelných možností od hlavy až k patě. Vaše představivost je omezena jen našetřenými penězi. Většinu výstroje si musíte zakoupit za herní měnu. Nemusíte mít ale strach, v této hře žádné mikrotransakce nenajdete. Peníze si vyděláte hraním a zakoupíte si za ně pouze kosmetické věci.

Jste z toho v šoku? Tak to se radši posaďte! Insurgency: Sandstorm jde totiž proti modernímu proudu. Nechce po vás, abyste trávili desítky hodin odemykáním všech zbraní, doplňků a vybavení. Veškerou výzbroj máte okamžitě k dispozici. Každá hra ale musí mít svá pravidla a tak budete limitování výběrovými body. Váš předpřipravený voják na začátku disponuje 20 body. Jednotlivé zbraně, příslušenství a doplňky stojí různou hodnotu, podle jejich účinnosti. Pokud si vyberete základní zbraň, tak vám zůstane dostatek bodů na všechny doplňky, budete si moct pořídit sekundární pistoli, granáty a popřípadě i neprůstřelnou vestu. Pokud si vyberete dražší zbraň, tak si budete muset dobře rozmyslet, co dalšího si pořídíte a co se vám na konkrétním bojišti může hodit. Všechny specializace mají své specifické zbraně a schopnosti. Je hezké vidět v roce 2021 hru, která dá hráčům veškerý svůj funkční obsah okamžitě k dispozici a nezamyká ho za nekonečný a únavný progress. Každá zbraň zde má své konkrétní hodnoty. Jsou to ale informace jen tak na oko. Od každé zbraně stačí dostat jeden zásah a máte zaručeně velký problém. Předpřipravit si můžete vojáky z obou frakcí také podle toho, zda si je budete brát do PVP, PVE, nebo dokonce podle toho, zdali půjde o denní či noční misi.

Insurgency: Sandstorm disponuje 13 mapami. Velikost map je udělána tak akorát, aby vyhovovala celkovému počtu hráčů, který je zde 14-14 v PVP a 8 hráčů v režimu kooperace. Ačkoliv se může na první pohled zdát, že se od sebe jednotlivé mapy moc neliší, tak je opak pravdou. Každá mapa má své specifické rozvržení, rozdílnou architekturu a bude vaším velkým bonusem, pokud se rychle naučíte, kde se co nachází. S tímto se pojí i komunikace s vlastním týmem. Jedná se o taktickou hru, ve které hraje komunikace důležitou roli. Tým, který lépe spolupracuje má proti konkurenci znatelnou výhodu. Pokud patříte mezi hráče, kteří nemají kamarády se stejným vkusem a nebo neumíte dostatečně dobře anglicky, tak nemusíte mít strach. Insurgency si užijete i tak a určitě nebude svému týmu na obtíž. Díky české lokalizaci můžete jednoduše zadávat veškeré potřebné informace skrze infomační panel. Pokud odehrajete několik her, tak jistě pár povelů a informací v angličtině pochytíte a hru si tím dostatečně ulehčíte a zpříjemníte.

Zapomeňte na automatickou střelbu! Pokud se k této hře dostáváte od titulů jako je například Call of Duty, tak musíte razantně změnit své myšlení. Zběsilé pobíhání po mapě, poskakování a střílení automatem v této hře k vítězství vašeho týmu vážně nepovede. Musíte postupovat opatrně a s rozmyslem. Držet se nejlépe v blízkosti svého týmu a navzájem si krýt záda. Insurgency také jako jedna z mála konzolových her využívá mechaniku vyklánění. Tento prvek je důležitý a doporučuji vám ho využívat u každého podezřelého rohu budovy. Střelba je zde opravdu zábavná a dodává společně s autentickým zvukem dokonalý zážitek ze hry. Celkové zvukové zpracování je na vysoké úrovni. Střelba a výbuchy vás dokáží krásně vtáhnout do boje a taky vám bude hrozit dočasné ochromení a ztráta sluchu. Bohužel není Insurgency bez chybiček a tak se občas můžete setkat se zvukovými bugy, kdy ztratíte zvuk ze své zbraně, ačkoliv zbytek zvuků pojede dál. Snad se v tomto ohledu jedná o chybu, kterou dokáže zpravit budoucí patch. Menší výtku bych měl i k terénu a k překážkám na mapě. Ve hře se můžete většinou svobodně pohybovat. Sem tam ale narazíte na poměrně malou překážku, přes kterou se nebudete moci dostat. To se vám ve vyhrocené situaci může stát osudné.

UI hry je tak čisté, jak jen to jde. Nebudou vás tu rušit žádné vyskakující okénka ani přebytečné informace. Vývojáři chtějí, abyste se naplno věnovali jen konkrétní akci a měli dostatečně čistý výhled. Zapomeňte na minimapu a počet vaší munice. V základu uvidíte pouze bod, který musíte obsadit a zbytek si budete muset zjistit dodatečně. U munice se nikdy nedozvíte konkrétní počet nábojů v zásobníku. Můžete si přinejlepším pomocí čárky na ikonce odhadnout, jak na tom v dané situaci jste. Máte také několik způsobů přebíjení. To využijete například u vyhrocených situací, kdy budete moct odhodit současný zásobník a rychle přebít na nový. Hra má spoustu zajímavých detailů, díky kterým se dostatečně odlišuje od ostatních fps her a dokáže přitáhnout specifickou sortu hráčů, kteří se při akci přiklání k více realismu.

Insurgency: Sandstorm není bezchybná hra. Její kvality ale rozhodně převyšují její nedostatky. Pokud jste fanoušek fps her, tak by měla určitě zaujmout místo ve vaší knihovně. Její cena je v základu 1049kč což by vám mohlo pomoci při rozhodování. Plusové body vidím i v české lokalizace, díky které nebudete mít problém s komunikací s vlastním týmem, nebo pochopení jednotlivých úkolů v konkrétních režimech. Ačkoliv jsem z toho měl trochu obavy, tak hra opravdu netrpí na nedostatek hráčů. Každý zápas se vám načte během pár vteřin a to jak PVP, tak i PVE. Pokud budete chtít hrát s dobrou komunitou, tak se můžete přidat na náš Discord, kde určitě na nějakého parťáka narazíte.

Hru nám přinesli vývojáři z New World Interactive s vydavatelem Focus Entertainment. Vyšla 29.9.2021 pro Xbox One a Xbox Series X/S. Majitelé konzole Series se v roce 2022 dočkají vylepšené verze.
Verdikt
| reálné zvuky | občasné zvukové bugy |
| velké množství úpravy postavy a zbraní | překážky v terénu |
| kooperace | některé textury by mohli být lepší |
| odemknuté veškeré vybavení | |
| vyvážení zábavy a realističnosti | |
| cena |
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
































