
Recenze: Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning – Fatesworn
Ano, tentokrát má recenzovaná hra trochu delší název. Nejde totiž o plnohodnotný titul, ale pouze o rozšíření Fatesworn pro RPG Kingdom of Amalur. Respektive pro její remasterovanou verzi pojmenovanou Re-Reckoning, která vyšla minulý rok. A právě tím je dodatečný obsah nejzajímavější, neboť nestává se každý den, aby hra vytažená z historie získala něco navíc v rámci příběhu a herního času. Nicméně zrovna v případě Amaluru šlo o jeden z důvodů, proč se vydavatelství THQ Nordic rozhodlo pro oprášení značky.
Ta má sama o sobě dostatečně zvučné jméno, což bylo připomenuto v loňské recenzi. Stejně tak skutečnost, že obrovské THQ Nordic je něco jako sběratel, jehož portfolio licencí často sahá až do dob, kdy se Michael Jackson ještě chytal za rozkrok. Re-Reckoning je pravda trochu mladší, a tak ani změny v konceptu nemusely být příliš zásadní. Stačilo trochu upravit levelování, dotáhnou drobné nedokonalosti původního týmu a přizpůsobit grafiku dnešním trendům. Vše se sice nepřiblížilo dokonalosti, ale to nemění fakt, že jde o nadstandardní hrdinskou pouť, která si libuje v soubojích a silném příběhu. Otázkou tak zůstává, zda to samé nabízí i obsahový apendix, k němuž vede cesta po dokončení základní hry.
Ta skončila, jak skončila. Ti dobří mohli zapít zápis v kronice a ti špatní šrámy, z nichž se jen těžko vzpamatují. Vše se zalévá ranním sluncem, na obzoru se pase jednorožec a po duze klouže leprikón s měchem zlaťáků. Tak přesně tohle se nestalo. Amalur má v hledáčku nový padouch a rozhodně nejde o troškaře. Sám sebe jmenuje reinkarnací boha Chaosu a v ledové zemi Mithros spřádá plány, jak si získat nové ovečky, půdu, majetek a všechny ty drobnosti kolem. Na vás je, vyrazit prostřednictvím portálů do nového světa a překazit plány. Jakkoliv. Sami nebo s pomocí druhých.

Pro tyto potřeby se zvýšila horní úroveň postavy o deset bodů. Zůstává tak motivace bloumat okolím, hledat nové vybavení a hýčkat lehce rozšířený strom dovedností. Zisk speciální zbroje je dokonce klíčovým prvkem druhé půlky nové kampaně. Chtěl bych však říct, bohužel. Nastavovaná herní doba vedlejšími úkoly je něco, s čím se v žánru počítá. Nicméně tady je uměle prodlužována hlavní linka, a to v době, kdy jdou vaše rukávy nahoru s vědomím, že ústřední zlo potřebuje přerovnat páteř. Místo poukazu na wellness balíte uzlík a štrádujete křížem mapou hledat vybavení. Dungeony přitom nejsou ničím jedinečné nebo zvláštní. Ti samí nepřátelé. Totožné schéma boje. Pakliže titul hrajete kvůli soubojům a nevadí vám zas a znova koukat na stejné lokace, není důvod si stěžovat. Ale jde-li vám o příběh, pak je nasnadě kniha stížností a řádně namočený brk na psaní.

A vlastně nic víc od Fatesworn nečekejte. Studio Kaiko dává fanouškům série možnost ještě chvíli setrvat v alternativní realitě, kde je síla argumentů odvozena od zručnosti kovářských mistrů a kde diplomacie nestačila vyrůst z plen. Herně jde stále o výtečnou akční hru. Intuitivní souboje, obrovské množství vybavení a protivníci, jejichž dovednost je vždy o chlup za tou vaší. Také jde ale o ten remaster, u něhož narazíte na neviditelné překážky v cestě, na lehce chaotický inventář a na nevyváženou vizuální stránku, která občas nemile připomene, že engine nepatří mezi nejnovější. A to se týká i nového obsahu, u něhož dobře vypadají důležité předměty a postavy, kterým sekundují omšelé textury v dáli. V době psaní recenze bych rozšíření doporučil jako balík s původní hrou v edici FATE. Je za polovinu, tedy za 704 Kč, což je s ohledem na množství obsahu za lidovku.
Verdikt
Ani před svátky nebude klid od bláznů, pro něž je touha po moci hybnou silou k rozpoutání válečného konfliktu. Chaos potřebuje lekci z pořádku a vy potřebujete učební pomůcky, jejichž místo nálezu znají jen vyvolení. Tak neotálejte a brzy vyrazte, ať se Amalur nedočká nechtěné návštěvy. Fatesworn je věrný označení rozšíření a přináší zhruba pětihodinový přídavek nových soubojů, prostředí a příběhu. Ne vše se vyrovná základní hře, což se týká hlavně nového děje, ale pakliže chcete v oblíbeném univerzu ještě pár hodin vybíjet nepřátele, máte skvělou příležitost.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.




























