
RECENZE: Marvel’s Avengers
S velkou mocí přichází také velká zodpovědnost. Třeba když máte doma službu na mytí nádobí, vyprdnete se na to a pak celá rodina musí jít do restaurace na večeři, protože není z čeho jíst. Nebo když jste řidičem autobusu a na svoji linku vyrazíte se zpožděním, protože jste zrovna museli na onu místnost, nebo jste prostě jenom chtěli dohrát další level ve své oblíbené hře. Tím pádem lidé jezdící na poslední chvíli nestíhají své schůzky a při nástupu do autobusu se vás pokusí roztavit svým laserovým zrakem. Naštěstí ho nikdo nemá dostatečně silný.
Hrdinové běžných dnů se však musí sklonit před hrdiny se speciálními schopnostmi a v zářivých oblecích. Kdo má rád komixy a universum Marvel, jistě už velice dobře ví, kam tím mířím. Herní svět se konečně dočkal zpracování Avengers hrdinů, kteří budou, jak jinak, zachraňovat svět. V kůži Ironmana, Hulka, Black Widow, Thora a kapitána Ameriky prožijeme originální dobrodružství, které nečerpá z žádné filmové předlohy a přináší navíc postavu mladé hrdinky Kamaly.

Ta se stala super hrdinkou díky nehodě, která odstartuje příběhové dění celé hry. Máme tu obrovskou oslavu všech hrdinů, kam jsou pozváni ti nejlepší spisovatelé hrdinských příběhů, mezi něž patří i Kamala. Pěkně si užívá skvělý den, potkává své vysněné hrdiny, až dojde k tragédii, která všem obrátí život vzhůru nohama. Tento den je vnímám jako selhání Avengers. Organizace je rozpuštěna, hrdinové postaveni mimo zákon a do čela ochránce světa se staví společnost A.I.M a její robotičtí poskoci. Ani A.I.M však není ztělesněním dobra, což Kamala zjistí a bude chtít dokázat. Ovšem k tomu bude potřeba znovu sjednotit Avengers.
Je to sice originální příběh, ale na druhou stranu v něm nedostaneme něco, co bychom už dříve neviděli nebo neprožívali. Nicméně jako celek funguje velice pěkně a není žádný problém si ho parádně užít. Vystřídáme v něm nejrůznější role, zjistíme pohnutky všech hrdinů a hlavně dojde také na zvraty, které napumpují do příběhu něco nového. Po této stránce bych hře rozhodně nic nevytýkal, jelikož všechno hezky funguje.

Hratelnost do sebe kombinuje dvě části a dal bych jí puzzle příměr. Bohužel ty dva dílky do sebe moc úspěšně nepasují. Příběhová část je krásně lineární záležitostí. Hráč probíhá koridorové úrovně, které se občas trochu otevírají, do toho vstupují skriptované akční části (byť místy trochu méně přehledné) a vše podtrhují filmečky. V těchto pasážích má hra super tempo, parádní akční scény a celkový dojem je hodně filmový a skvěle hratelný. Takže když by vše zůstalo jenom v této rovině, nejspíš bych se celou recenzi rozplýval nad tím, jak se všechno podařilo a vy byste při pohledu na výsledné hodnocení viděli úplně jinou známku.
Vedlejší úkoly sázejí na kooperativní hraní, kdy do hry vyberete hrdiny pro sebe a kamaráda (nesmí být stejní), případně si necháte pomoct od umělé inteligence a vyrazíte. Kdo vsadí na neživého parťáka, nevolí špatně. Nejsou to žádní koumáci, ale většinou dělají, co by od nich hráč čekal. Dokáží zabíjet nepřátele, a když dojde na nejhorší, postavit našeho umírajícího hrdinu zpět na nohy. Samozřejmě živý spoluhráč nabídne větší variabilitu a je s ním také větší legrace.
Herní část těchto vedlejších úkolů je pak věcí druhou. Po lineárním příběhu se podíváme do otevřeného světa. Zde musíme najít A.I.M základny, porazit nepřátele a dostat se k novému vybavení, materiálům a také zkušenostem. Mapy jsou docela velké, ale hodně prázdné a někdy až zbytečně členité a nepřehledné. K tomu se ani moc nemění prostředí, takže plnění vedlejších úkolů přechází do stereotypu velice rychle. Bohužel se jim nejde tak úplně vyhnout, jelikož bez vedlejších úkolů není lepší vybavení a bez lepšího vybavení a dostatku zkušenostních bodů se nedá dobře fungovat v příběhové části.
Možnosti zlepšení dovedností a vybavení našich hvězd jsou opravdu široké. Každý z nich má vlastní strom dovedností a stejně tak možnosti vybavení. Díky tomu jsem nikdy pořádně nevěděl, komu a kam přidělím získané body. Záleží na stylu, jakým se rozhodnete hrát a také na každém hrdinovi. Každý z nich má jiný styl boje a to je třeba zohlednit jak při jejich výběru pro danou misi, tak i při vylepšeních. Takovou drobnou vadou na kráse je fakt, že žádné vylepšení vybavení se neprojeví jakoukoli vizuální odezvou. Na druhou stranu, paleta nepřátel je hodně slabá, sem tam člověk potká nějakého bosse nebo záporáka, takže moc důvodů se předvádět beztak není.

Kdo se podíval na nějaká videa nebo hrál betu, ví, že po grafické stránce toho není moc co vytýkat. Je sice pravda, že na původním Xbox One se člověk může setkat s občasnými propady snímků, ale na Xbox One X hra běží krásně bez propadů i ve 4K rozlišení. Akorát je na Xboxu slyšet, že mu Avengers dávají opravdu zabrat. A přitom bych si ještě uměl dost dobře představit rychlejší nahrávací časy, zejména v případě smrti, kdy by všechno snad už mělo být rychlejší, než nahrávání nové části kampaně a podobně.
Velkým tahákem pro českého fanouška je přítomnost české lokalizace. Ta se nakonec docela povedla, i když bych tedy místy čekal přesnější překlady. Horší je skutečnost, že ne všechny filmečky jsou aktuálně přeloženy, takže se klidně může stát, že z dané části nebudeme mít nic, protože v ní překlad chybí. Stejně tak nejdou vypnout titulky pro neslyšící, ať v nastavení děláte, co jenom jde.

Z dalších technických nedostatků je to horší uživatelská přívětivost rozhraní pro výběr misí na základně a hlavně problematická kamera. U hry zaměřené na boj je dobrá kamera alfou a omegou celého zážitku, který zde díky tomu kulhá na obě nohy. Kamera se sama centruje na hráče, což by tolik nevadilo, ale nepoužitelný je systém zamykání nepřátel. Kamera pak dost často skáče z jednoho nepřítele na druhého a trefit toho správného je dílem náhody. Když pak použijeme pracně získanou speciální zkušenost do zdi místo do protivníka, slušná slova budeme hledat jenom těžko.
A dále jsou tady mikrotransakce. Už jsme si tak nějak zvykli, že i velká a drahá hra po nás bude chtít nějaké peníze navíc. V Avengers je možné si za skutečné peníze zakoupit nové oblečky pro hrdiny nebo zakončovací údery. To na první pohled není špatné a na hratelnost to má pramalý vliv. Ovšem já chci na svého hrdinu pořádný oblek a ne jenom ten šunt, co získám hraním. V případě hrdinů, kteří dorazí v budoucnu budu muset do peněženky sáhnout určitě, jelikož nový oblek získám pouze plněním hrdinských výzev, ale ty budou dostupné pouze zakoupením speciálního passu za 10 dolarů.

Na hře je hrozně vidět, že licence asi nebyla zadarmo, protože jinak si honbu za penězi navíc a prodáním výsledného produktu jako služby neumím vysvětlit. Přitom stačilo dodat parádní singlplayerový zážitek bez nutnosti kooperace a zvolnění tempa po vzoru looter-shooter, aby si hráči v klidu užili příběh a vše kolem něj. Zbytek energie pak mohli vývojáři věnovat vyladění multiplayeru a pestřejším aktivitám, co by nás u něj udrželi (i když jejich obměna v rámci výzev a dalšího obsahu je v plánu).
Takhle tu sice máme podařenou hru s Marvel tématikou, kdy je super se v kůži známých hrdinů zasadit o záchranu světa, ale nutnost se babrat ve stále stejném kooperačním bahně kvůli dovednostním bodům a vybavení potápí výsledný dojem a tempo celé kampaně.
Verdikt
Marvels Avengers přinášejí pěkný příběh a zpracování. Bohužel nás nutí do stále stejných scénářů v kooperaci, kde je grind denním chlebem. Nápady jsou sice zajímavé, ale obě složky chtěli lépe oddělit. Fanoušci filmů a komixů už nejspíš hrají, ale zbytek by mohl počkat na nějakou fajn slevu, protože lepší cena by některé chyby mohla dobře kompenzovat.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.


























