
RECENZE: MotoGP 17
Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají Milestone také oficiální licenci. Zde sice nebyl ohlášen technický pokrok, ale novinky se do MotoGP 17 vtěsnaly. Jako vždy se tedy vkrádá otázka, zda má cenu přesedlat na nejnovější ročník.
Moje počáteční skepse se vám možná nemusí líbit, ale ke značce MotoGP s ní přistupuji skoro každý rok a většinou je i oprávněná. Italští vývojáři totiž motorky umí, ale většinou pohoří na nějaké technické banalitě, která pak kazí jinak pěkný dojem z jízdy. S radostí mohu konstatovat, že letošní skepse trvala jenom pár závodů, protože pak se změnila v radost, jež se mi snad povede přetavit v nějaké lepší hodnocení. Nechci však moc předbíhat, takže se držte, právě startujeme.

Nejvíce proklamovanou novinkou je manažerský kariérní režim a já ho s povděkem kvituji, protože přináší fajn oživení do klasického závodění a zlepšování našeho vlastního závodníka a jeho stáje. Naštěstí tvůrci neudělali pouze manažerský mód, v němž bychom se starali jenom o chod stáje, ale také dojde na klasické závodění. Mimo to je potřeba se postarat o výběr toho správného sponzora, určit týmové barvy, vylepšit mechaniky, aby nám vymysleli nějakou fajn vychytávku a třeba i najmout manažera, který optimalizuje naše cestovní náklady.
Manažerský režim má fajn hloubku, ale zase mi nepřišel zbytečně komplikovaný. Ono taky ze začátku toho moc nevymyslíte, jelikož jste závislí na financích a těch se v počátku úplně nedostává, takže člověk zvažuje každou investici a účast na akci (focení za peníze nebo radši reputace…) minimálně dvakrát. Co mi trochu vadilo, byla nemožnost (nebo jsem to nenašel) vyhodit neschopného týmového kolegu. To mu takhle zaplatíte, jezdíte řekněme v první desítce a on se courá na konci startovního pole a žádný pozitivní užitek pro vaši firemní pokladnu nemá. Jako správný manažer sem ho chtěl vyrazit, ale smůla. Tak ho přetrpíte, zlepšíte techniku, on si u vás vylepší dovednosti a pak začne konečně k něčemu být, když půjde všechno podle plánu.

Jestli se vám o tým starat nechce, vytvořte si vlastní postavu v klasickém režimu a můžete vyrazit do víru kolotoče kolem motorek jako vždy. Oproti loňsku se podíváme ještě o třídu míň, na RedBull káry. Tedy pardon, Red Bull Rookies, kde jsou motorky pro všechny stejné a dokážou ukázat pravou kvalitu závodníka. Pak už nás čeká klasická cesta přes Moto 3, Moto 2 až do vrcholové MotoGP. Všude je všechno plně licencované, takže narazíte i na českou stopu, jež se v jednotlivých třídách vyskytuje. Pěkně zpracované jsou „historické“ stroje, kde najdete hodně známá a u mě i oblíbená jména a kubatury. Souhrnem bych označil herní možnosti za velmi široké, kdy o zábavu není nouze. Jo a splitscreen multiplayer je tu taky.
Další věcí, která mě příjemně překvapila, jsou nahrávací časy. U Milestone je zvykem si na start závodu počkat, ale v tomto ohledu došlo k příjemnému zlepšení. Pohled na nahrávací obrazovku je příjemně dlouhý, prohlédnete si trať, můžete kouknout na jednotlivé zatáčky a pak už hurá na trať. Když už jsem nakousl tu techniku, tak se koukneme na grafiku. Je poznat, že interní Milestone engine má to nejlepší již za sebou, ale na hru je i tak pěkný pohled. Po dvou letech nářků pak mohu s klidem konstatovat, že hra je konečně schopna běžet stabilně s 60 FPS na všech tratích, takže konečně odpadá pokles FPS z let minulých a člověk si může užít plynulé závodění. Škoda jen, že vývojáři neměli více času na zapracování nového enginu (Unreal Engine), jako dostalo zmíněné MXGP 3 a kterému opravdu hodně sluší. Prý by se tak mělo stát příští rok, takže je nač se těšit.

Konečně jsme se dostali k tomu zásadnímu, na co všichni závodníci čekají, a to je jízdní model. Ten Milestone opravdu umí a motorky se řídí a jezdí skvěle. Hra se dá pěkně přizpůsobit, ať už jste lama nebo profijezdec, prostě každý si může navolit ten správný jízdní model, který mu bude vyhovovat. Jezdit v MotoGP 17 je opravdová radost, protože pocit z motorek je uvěřitelný, což je ostatně každý rok, takže v tomto směru stále skvělé a doufám, že se změnou engine se moc nezmění jízdní model. Možná ho trochu víc „poladit“ pro skalní jezdce, ale to jako laik nejsem moc schopen již zhodnotit. Navíc Al dostala do vínku o něco více inteligence, takže její poražení s průměrným strojem na průměrnou obtížnost není úkol vůbec snadný. Jezdí hodně agresivně a na trati vám nedají ani kus zadarmo.
Velkou pochvalu si MotoGP 17 zaslouží za zpracování zvuku jednotlivých motorek. Ty nejen že zní uvěřitelně, ale navíc každý motor je slyšet jinak a skoro bych si troufl tvrdit, že zvuk motorek je v MotoGP nejlepší, jaký kdy ve hře byl a jenom podtrhuje výborný zážitek z ježdění.
Verdikt
MotoGP 17 je jedním z nejlepších ročníků motorek, jaký kdy snad Milestone dokázali vyplodit a s klidným svědomím můžete zahodit ročník loňský a pustit se do toho aktuálního. Jezdí se opět pěkně, k tomu máme zásobu herních módů a po letech i technická stránka působí jako celek dobře a jediné, co by slušelo vylepšit, je grafika, ale to snad zase příští rok.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.

























