
RECENZE: NHL 21
Ačkoliv u psaní recenzí na hry musí člověk být vždy nestranným rozhodčím, někdy je to opravdu náročný počin. Titul NHL se těší mé oblibě už dlouhá léta a nikdy se nestalo, že bych na hraní hokeje, byť jen virtuálního, zanevřel. No, všechno je jednou poprvé, ale začněme z té lepší stránky.
Co nás v novém díle tedy čeká a nemine?
Herní módy zůstaly vesměs stejné jako v předchozím roce, ale nějaké novinky tady přece jen jsou. Zmíním hlavní dvě, a to přepracovaný Be a Pro mód, kde se studio zaměřilo na kariéru hráče, kterou hráči vyhlížejí už nemálo ročníků. Druhou novinkou je úplně nový mód HUT Rush! Samozřejmě zůstaly i nejoblíbenější módy série, a to Ultimate Team a World of CHEL.

Popisovat Ultimate Team je jako učit spisovatele psát, kdo by ho neznal. Zkrátka si tvoříte tým podle svých představ. Je jen na vás jestli se dáte cestou oblíbenců současnosti, poskládáte si tým snů z hráčů minulosti nebo si aktivujete co nejvíce synergií. Možné je vše! Pomohou vám s tím klasicky offline módy výzvy HUT a Squad Battles. Nově také už zmiňovaný HUT Rush.
A pokud vás to bude hodně bavit, Ultimate Team vás klidně prostřednictvím všech svých módů zabaví dlouhé hodiny a na jiné hry už ani nepomyslíte. Přes týden Rivals (online 1v1), Squad Battles (vs UI), výzvy události a RUSH. O víkendu 20 zápasů víkendovky a hurá zase do práce. Ultimate Team je opravdu běh na dlouhou trať, pokud je zájem a chuť. Nicméně nikdo neříká, že musíte hrát ty módy všechny. Velká část hráčů si vystačí s hraním Rivals, když je chuť a ob týden víkendovka.

HUT Rush je kombinace a nějaké provázání World of Chel a HUT.
Aspoň tak to bylo avizováno před vydáním hry. Ovšem ukázalo se, že je na tom jen málo pravdy. Jediná společná věc, kterou zde oba módy mají, jsou varianty hraní v 3v3/Threes módech. Herní postup v RUSH se nijak do CHEL nepřepisuje.
I tak se jedná o zajímavý mód, který navíc lze hrát online i offline s libovolnou obtížností UI, takže je opravdu pro každého. Hraním tohoto módu získáváte odměny, které vám pomohou s budováním týmu.
V letošním ročníku si můžete pro vyhledávání zápasů nastavit požadovaný ping (kvalitu připojení) se soupeřem. Cenou za to ale je, že když narazíte třeba na někoho s kým hrát nechcete (ať už z jakéhokoli důvodu) nemůžete zápas vypnout před úvodním vhazování. Nyní už je tento zápas zapsán jako vaše prohra. Tuto funkci, uvedenou v jednom z updatů, hodnotím jako nějaký ne příliš funkční omyl. Protože pokud narazíte na soupeře z vašeho regionu tak toto omezení na ping nefunguje a tedy si zahrajete sice s někým kdo bydlí vedle v baráku, ale s internetem z druhé světové a nenaděláte s tím nic. Toto berte samozřejmě s nadsázkou, vždy můžete hru vypnout a soupeři tak darovat výhru 😉

Poslední věc z HUT, kterou zmíním v dnešní recenzi, je zřejmě nový návrhář karet. Protože ty letos vypadají opravdu skvěle.
Be a Pro
V kariéře hráče se můžete těšit na úplně přepracovaný systém celého módu. Najednou už vyděláváte i peníze, a taky si za ně můžete nakupovat různé předměty, které dávají různé bonusy. Rozdáváte rozhovory novinářům, jejichž výsledek má vliv na vaše vztahy s trenérem, spoluhráči i fanoušky. Svého profíka si můžete upravovat dle libosti, možností je opravdu dost. A tedy spousta možností jakou cestou se v Be a Pro vydat.
Bohužel, ačkoli novinky v Be a Pro hodnotím jako nejlepší ze změn, se časem omrzí a rozdávání rozhovorů je spíše otravné. A kdybyste náhodou mysleli na to, že si koupíte dům v Malibu… Tak dejte výpověď v práci, abyste to vůbec do dalšího ročníku stihli. Stále chybí rozumný způsob jak kariérní módy trochu popohnat. Ono sezóna NHL je opravdu dlouhá a zápas samotný i na nejkratší čas trvá poměrně dlouho.
A pokud vás hra za samotného hráče dostatečně okouzlí, je k dispozici již zmíněný mód World of Chel. Ten obsahuje online režimy Threes a EASHL, kde si můžete zahrát s náhodnými hráči z celého světa, nebo si najít klub a pravidelně s ním trénovat, což je pro posun ve výkonu samozřejmě lepší.

A pro chvíle, kdy parťáci třeba pracují, nebo musí hlídat děti si můžete zatrénovat v offline režimu Pro-Am. Pro chvilky pobláznění můžete zkusit i poslední z režimů Ones 1v1v1 akci. Zde ale znovu chybí možnost hrát s přáteli, a tím ztrácí tento režim na hodnotě. Bohužel.
Hraním jakéhokoli z režimů CHEL získáváte zkušenostní body pro vašeho profíka a postupujete na vyšší úrovně. Kdy za každou úroveň získáváte tašky s vybavením pro úpravy vašeho hráče nebo klubu. Občas i balíček do HUT, ale nic zázračného v něm nečekejte.
Teď ke hře samotné.
Fyzika hráčů je identická s předchozím dílem. Ono po obrovském skoku v přechozím díle asi ani nebylo třeba dělat zásadní změny. Klidně tedy můžete pokračovat stejným herním stylem jako loni.
Nové kličky
Asi jediná změna, která stojí za zmínku, jsou nové typy kliček. Vypadají moc hezky, ovšem využití během zápasů je opravdu minimální a ty opravdu skvostné kousky jsou až zbytečně moc náročné. Dá se říct, že desítky/stovky her sem z nových kliček neviděl zahrát ani jednu, alespoň ne úspěšně.

Brankáři a obrana
Před vydáním se vývojáři dušovali, že dojde k přelomovému zlepšení brankářů a celkově obranné hry umělé inteligence. K přelomové změně sice došlo, ale úplně opačným směrem. Brankář sice jednou za půl století chytí něco, co by loni nikdy nechytil, ale to spíš proto, že střela šla jinam než by měla.
Je doslova brutální, a to se ještě hodně ovládám, jak se chová obrana řízená umělou inteligencí. Jsou samozřejmě nějaké způsoby jak ve hře bránit. Nicméně se nemůžu zbavit pocitu, že lidé, kteří tuto hru vyvíjí, tu hru nikdy neviděli ani v televizi.
Třešnička na závěr, je naprosto běžné, že přihrávky na střely z první projdou třeba i trojicí bránících hráčů a ani nesejde na tom, jestli bráníte vy nebo necháváte bránit UI. 90% gólů v online hraní od vydání hry padá právě tímto způsobem, a někdy opravdu nepochopitelným způsobem. Střely doprostřed branky, které skončí ‚nějak‘ v síti také nejsou nic neobvyklého.

Verdikt
Takže, jak jsem zmínil na začátku, recenzent musí být vždy objektivní a opravdu se o to snažím. Ale myslím, že mluvím za všechny, co milují hokej jako takový, že tato série je každým rokem čím dál větší zklamání. O to smutnější je, že studio naprosto ignoruje hlášené chyby ze hry a v podstatě každým rokem vydává stejnou hru v trochu jiném kabátu. Nezbývá než doufat, že se situace zlepší v dalších letech.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.




























