Recenze: NHL 25
Každoroční nálož sportovních titulů je téměř u konce. A jako každým rokem ji uzavírá hokejová série od EA Sports. Titulu se však dlouhodobě příliš nedaří uspokojit fanoušky a co si budeme vykládat, hráčská komunita je oproti deseti letům zpět podstatně menší. Změnit by to mohl letošní ročník, který nabízí přece jen něco nového a za mě lepšího.
Jak si tedy letošní rok NHL vedlo při recenzování? Dobře!
Narovinu říkám, že jsem se zaměřil na hraní hry více hráčů. Jednoduše hra jednoho hráče nenabídla skoro nic nového, přesto je ale důvod si ji pořídit. Změna herních mechanismů přináší zejména oživení pro kariéru hráče. Nutno dodat, že už bylo načase. Více o tom dále v recenzi.
A co nového tedy nejnovější díl hokejové série nabídne?
Letos se vývojáři zaměřili zejména na pohyb hráčů, a to i těch řízených hrou. Za mě toto byla jedna z největších bolestí série a její náprava je rozhodně zapotřebí. Že to bude běh na delší trať, je asi pochopitelné. Ale nutno říct, že už letos změny poznat jsou. A jakožto velký fanoušek hokeje toto vítám. Pro ty z nás, kdo by chtěli vidět ve hře více realističnosti, udělala EA slušné první krůčky. Ale do cíle zbývá samozřejmě ještě velký kus cesty. Vnímám to ale jako změnu směrem, kterým se NHL měla vydat už dávno.
Co se týče pohybu řízeného hráči samotnými, i zde se udály významné změny. Díky nim má hráč mnohem větší kontrolu a díky vylepšené inteligenci hráčů řízených počítačem se nám tak naskytuje mnohem bohatší škála způsobů hraní. Mohu potvrdit, že i zde se vývojářům povedlo posunout hru zase o kus dál. Ocení to zejména hráči režimu World of Chel nebo v režimu kariéry hráče Be a Pro.
Další novinkou, která hokej přiblíží více ke skutečnosti jsou reakční animace. Díky nim již do sebe hráči nesmyslně nenaráží, ale snaží se vzájemně vyhnout. Zatím to má k dokonalosti daleko, ale pro začátek beru všema deseti. Hokej je hned mnohem líbivější, když se hráči snaží vzájemně vyhnout stejně jako ve skutečném sportu. Rozhodně palec nahoru a jen tak dál.
S novými funkcemi hry ale ještě nekončíme. A opět se jedná o záležitost, která zásadně ovlivňuje způsob hraní. Jedná se o střely z první. Dosud vesměs stačilo najít spoluhráče s hokejkou na správnou stranu, přihrát a dát pravou páčku dopředu. Střela z první je na světě. V tomto díle už to tak přímočaré nebude. Samozřejmě, stále musíte najít spoluhráče s hokejkou do hřiště a poslat mu přesnou přihrávku. Co je navíc je i nutnost přípravy ke střele, k tomu vám dopomůže indikátor pod ním a v neposlední řadě je třeba i načasovat pohyb páčkou vpřed. Když to uděláte příliš brzy, perfektní střely se nedočkáte, spíš jen takového nepovedeného plácnutí hokejkou a mnohdy končí puk na mantinelu za brankou.
Pro mě rozhodně skvělá věc, ale musí se upravit několik věcí. A to náročnost načasování k perfektní střele (po vydání to opravdu žádná velká výzva není) a její efektivita. V rámci testování hry jsem zabrouzdal do nejhranějšího Ultimate Teamu, kde drtivá většina gólů padá právě perfektní střelou z první. Brankáři se puku ani nedotknou, a když už tak jim někde propadne výstrojí. Takže suma sumárum, perfektní střely z první jsou funkcí, kterou ve hře rozhodně vítám. Ale je třeba ji ještě dost poladit. Uvidíme co přinesou první aktualizace.
Vylepšení se dočkala i podoba hráčů. Ta je nyní vizuálně věrnější předloze a i když to mnozí asi nepovažují u takové hry za důležité, je to o důvod více přičíst body k dobru pro studio. Protože podoba hráčů se projeví tak jedině v záznamu či opakovačkách je pozitivní, že i s tímto si dali poměrně dost práce a výsledek rozhodně oko potěšil.
Nakonec novinek zmíním ještě funkci Grudge Match, kterou si nedovolím ani překládat, protože nevím jak, aby z toho bylo jasné co tato funkce dokáže. Snad odvetný zápas, ale vážně nevím.
Jedná se o naprostou novinku v sérii NHL, kdy hra sleduje vzájemné zápasy týmů (v režimech HUT, WoC a Organizace). Pro kompetitivní hráče jistě zajímavost, díky těmto statistikám se vám při zápasech se soupeři, na které jste už dříve narazila zobrazí infografika se vzájemnou bilancí posledních her. Ale není to jen o zobrazení statistik v grafice. Zápasy mohou ovlivnit i hráče samotné. Pokud například Pastrňák nastřílí hattrick v předchozím zápase , v dalším má bonus do střelby. To je ale jen příklad. Podobně vylepšen může být jakýkoliv hráč, včetně brankáře a podle jeho podílu na předchozím zápase se mu zvýší daný atribut, v podstatě asi jakýkoli. Jak se reálně ale toto vylepšení projeví, to je otázka k debatám.
Jako třešnička na dortu přichází i informace, že s touto funkcí se počítá i v dalších ročnících a výsledky se budou přenášet i do dál. Kde už ty data mohou opravdu o lecčems vypovědět.
Na závěr ještě zmíním nový systém ‚nekonečných kamer‚. Díky němu jsou opakované záznamy mnohem zajímavější. Nabízí totiž mnohem více pohledů kamery, byť někdy hra zvolí velmi zvláštní úhel je tato novinka taky velmi vítanou. Letos tedy určitě nemůžeme říct, že by vývojáři s hrou nic neudělali. Po jak dlouhé době toto mohu napsat? To si netroufám ani odhadnout. Pojďme se teď podívat na jednotlivé herní režimy.
Hockey Ultimate Team
Po dlouhých pěti letech se do HUT podívá nový režim, a to Divoká karta. Ve zkratce by se dalo říct, že se jedná o nabušeného bratříčka režimu HUT Rush, který už v NHL 25 neuvidíme (upřímně, moc nám to asi vadit nebude). Divoká karta slibuje opravdu zajímavé zpestření a je jen otázkou času, jestli se očekávání naplní, ale buďme optimisté. Pro letošní ročník jde práce opravdu vidět a to mě nabíjí pozitivní energií pro další průběh ročníku i další díly série. Jako první herní událost Divoké karty dostanete přednastavený tým, který poté doplňujete draftovanými hráči. K dispozici poté máte tři divoké karty, které vám umožní do výběru dát hráče z vaší sbírky. To vše ale musí podléhat platovému stropu, ten ale ze začátku sezóny nebyl žádný problém. Pár miliónů ještě zbylo. To tak ve zkratce, o čem Divoká karta je. Potenciál má určitě velký. Nejbližší týdny a měsíce se máme na co těšit. Protože tento režim má jen hranice představivosti vývojářů a lze v něm vymyslet velmi zajímavé věci.
Karty X-Factor a posílené ikony
Přepracování se dočkaly i stěžejní varianty karet. Karty X-Factor se dělí nově na základní, kapitánské a ultimátní (pro začátek samozřejmě ultimátní Connor McDavid). Základní karty nelze vylepšovat a používají se zejména k poskládání sady karet kapitánských. Jestli se jejich hodnocení bude časem zvedat nebo nikoli, to je otázka. Ze začátku se jeví, že časem vyjde další sada karet kde už budou hodnocení hráčů pravděpodobně vyšší. Nicméně vylepšovací předměty jsou již minulostí, minimálně pro většinu hráčů. Kapitánské a Ultimátní XF vylepšit lze. Ovšem náročnost na poskládání těchto sad je opravdu obrovská a dosáhnou k nim jen skutečně aktivní hráči režimu HUT.
Tuto předělávku ale nehodnotím nijak dobře, celkem mi vyhovoval předchozí systém vylepšování karet. Ale třeba si to sedne časem.
HUT XP Sezóny
Tohle přeložit umím, je to zkrátka Battle Pass jak jej známe. Hraním režimů Rivals, Divoké karty a Squad Battles získáváte zkušenosti které se promítají do těchto XP sezón, kde čekají odměny v podobě různých balíčků. Asi nic šokujícího, Battle Passy jsou zkrátka aktuálně velmi oblíbené mezi tvůrci her a byla asi jen otázka času, kdy dorazí i do NHL. Nakonec, v loňském díle už Battle Pass byl, akorát jen v režimu WoC kde jaksi pozbyl významu. Pokud ovšem v HUT budou odměny lákavější, jedná se o další zpestření pro nadšence hry, kterým nevadí u ní strávit desítky hodin týdně. Pro nás průměrné hráče je to nejspíš jen další způsob, jak nám hra říká, hraj častěji než můžeš. Jako by nám nestačily víkendovky. Ale celkově vzato, proč ne. Odměn není nikdy dost!
Co zmizelo jsou týdenní odměny za hraní Rivals a Squad Battles. Vše je nyní soustředěno právě v tomto Season Passu a odměny v něm mají toto vykompenzovat. Na jednu stranu je dobře, že už můžete hrát režim jakýkoli chcete a odměny platí pro všechny stejné. Já třeba nikdy příliš nehrál Squad Battles a odměny z něj byly velmi dobré. Ale hraní proti UI mě nikdy příliš nebavilo. Pro mě tedy dobrá zpráva, že už se tím nemusím nijak trápit. Na druhou stranu, kompenzace mi nepřijde příliš adekvátní, ale třeba je to jen pocit.
Po vydání vývojáři odhalili odměny za první sezónu na jejímž konci čeká Jack Eichel s hodnocením 87. K jejímu získání vede ale opravdu velmi dlouhá cesta a sám jsem zvědav jestli vůbec k této odměně dosáhnu.
Přepracování karet a jejich hodnocení
Ve světě HUT se událo mnoho změn. Nijak jsem nesledoval reakce komunity abych neovlivnil vlastní úsudek. Takže popořádku. K čemu všemu dále došlo?
- obecně ke snížení hodnocení atributů hráčů
- přepracování systému sad karet
- významné rozšíření karet trenérů i stadiónů
- nový design karet
Pokud bych měl do detailu popsat všechny aspekty hry, které se nějak změnily. Psal bych tuto recenzi asi hodně dlouho, takže to vezmu spíše obecně podle důležitosti, jak ji vidím já. Pokud něco vynechám (ať už záměrně, nebo jen opomněním), rád si přečtu Vaše připomínky v komentářích.
Hodnocení atributů hráčů prospělo zejména jedné věci. Hra se znatelně zpomalila a přiblížila své předloze. Jistě, pořád to není ani zdaleka simulace, ale alespoň už hraní nepůsobí tak brutálně arkádovým dojmem. Spolu s výše zmíněnými prvky hry se tak dá říct, že jsme svědky velkého skoku v sérii a můžeme jen doufat, že tento trend bude pokračovat.
Sady prošly změnou k nepoznání. Pro nás hráče to znamená ve zkratce to, že vše nás bude stát mnohem více karet na seskládání a samotného času při všem tom naklikávání. Aplikace na telefon, nebo webová jako u titulu EA FC stále chybí. No, doufám že už je taky na cestě. Je toho vážně už moc. Pokud tedy patříte mezi typy hráčů, jež nazývám sběrateli nebo Krály sad, čeká vás toho ještě podstatně více než v předešlých letech, kdy už toho na můj vkus bylo i tak až moc.
Co vnímám ale velmi pozitivně je rozšířené trenérského kádru a dostupnými stadiony. Dříve byly k dispozici jen stadiony týmů NHL. Nyní se k nim přidaly i skromnější chrámy tohoto sportu a tak si můžete dopřát atmosféru hokeje i z jiných soutěží.
Trenéři jsou potom nově rozděleni mezi bronzové, stříbrné a zlaté. Přičemž čím lepší úroveň trenéra, tím více bodů do jeho synergie. Zlatý trenér má body k dobru tři, stříbrný dva a bronzový jeden, jak jsme u trenérů odjakživa zvyklí.
Poslední věcí co ohledně HUT zmíním je i změna pojetí karet jako takových. Nedělí se už podle vzácnosti, nýbrž podle jejich hodnocení. Ty jsou sice barevně oddělené. Nižší hodnocení jsou bronzová, vyšší pak zlatá. Nicméně to nehraje žádný jiný než-li kosmetický vliv. Sady se totiž skládají dle hodnocení karet. Například seskupením hráčů s hodnocením 70-71 získáte hráče 72-73 a tak dále. Toto jsou základní druhy karet, samozřejmě speciální karty k různým událostem zůstávají. A mám takový pocit, že jich bude zase o něco více.
HUT mě tedy naplňuje rozporuplnými pocity pokud se na něj mám dívat okem průměrného hráče, je mi zase o něco vzdálenější. Pro jiné, aktivnější hráče se ale jedná o body k dobru. To je na každém, jak se k tomu postaví.
World of Chel (WoC)
Zde asi nemám o čem psát. WoC žádnou významnou proměnou neprošlo. Živé události, které jsou oznámeny ale stále o nich prakticky nic z oficiálních zdrojů nevíme jsou zajímavé možná pro hráče v zámoří. U nás se drtivá většina hráčů věnuje klubovému hraní a na něj se tyto události pravděpodobně nezaměřují. Ale kdoví, třeba nás EA překvapí jako nakonec celým tímto dílem NHL.
Stále tedy WoC nabízí tyto režimy, které stručně popíši v případě, že nemáte s jeho hraním zkušenosti
- Kluby (6v6 nebo 4v4 hraní s přáteli, kde můžete hrát naprosto bez umělé inteligence, včetně brankářů)
- Ones (arkádový hokej 1v1v1 pro nadšence volného stylu pro chvilky, kdy jsou kamarádi nedostupní ke společnému hraní)
- Threes (arkádová akce 3v3 plná hitů, kde je uzda povolena v každém směru, vhodná pro noční hraní kdy se chcete jen tak vyblbnout na ledě)
- Pro-Am (režim jednoho hráče, kde lze získat odměny pro WoC vcelku snadno)
Pokud rádi dáte na odiv svůj osobitý styl, obchod WOC zůstal na místě a nabídne mnoho možností úpravy vašeho profíka. Nabídka je obměňována každý týden a vybere si skoro určitě každý. Já osobně jsem ale obchod přestal navštěvovat asi po měsící hraní loňského NHL. Není to zrovna můj šálek čaje.
Když tedy pomineme, že po vydání hry není možné vyhledávat soupeře dle regionů (to je ale s velkým vykřičníkem!), na WoC se opravdu zásadním způsobem nezměnilo prakticky nic.
Tento herní režim také provází velké problémy s hledáním soupeřů a výpadky hry, na to už jsme ale asi zvyklí.
Co se také nezměnilo, je působení komunity Time to Race pořádáním soutěží klubů. Pokud tedy hledáte spoluhráče, nebo máte tým a chtěli by jste se zúčastnit jedné z největších lig u nás, navštivte jejich web, kde najdete další informace.
Režimy jednoho hráče
Totéž poté platí i pro Organizaci a Be a pro, zde nás také žádné převratné novinky nečekají. Obzvláště to zamrzí u kariéry hráče, kde už ani nevím kterým rokem začíná vše navlas stejně a vyloženě už všechny ty opakující se dialogy unudí a ani si je nepřečtu. Co se tedy týká základních principů obou režimů, žádné změny nečekejte.
Něco málo však tento díl přece jen přinesl. A to přepracované centrum v režimu Organizace. To působí podstatně přehledněji a tak nějak je hezčí i na pohled. Co potěší je i možnost jednání s hráči i realizačním týmem. Hráče nově můžete požádat i o změnu jejich zažitých herních stylů pro získání lepší souhry, nebo jej požádat o naučení nové pozice. Z centra se tak klidně může stát třeba i obránce, ovšem pokud s tím hráč bude souhlasit. Osobně jsem zatím zkusil z centra udělat i pravé křídlo, nicméně bez úspěchu.
Stejně tak i můžete trenérovi změnit jeho herní plán. Jen jestli toho není až příliš, záložka rozhovorů byla plná .
Za mě jsou tohle takové detaily, které nijak nenadchnou, ani neurazí. Dobře, že tam jsou. Nadšenci hraní proti umělé inteligenci to jistě uvítají více. Je to zase o něco více věrnější manažerský prožitek, o tom není sporu.
Zatímco v režimu manažera se našly alespoň nějaké dílčí posuny k lepšímu, v kariéře hráče na vás nového nečeká zhola nic. Zachraňuje to alespoň vylepšený systém umělé inteligence, takže prožitek ze hry je lepší. Ale říkám si, že by to chtělo něco víc. Napadá mě třeba něco na způsob Cesty ze série FIFA nebo skloubení kariéry hráče s WoC, podobně jako u série NBA od 2K Sports. A když už ne nic tak megalomanského, tak co alespoň nové dialogy, aspoň náznak příběhu. Defacto cokoli by bylo lepší, než nic …
Nabídka dalších režimů se oproti minulému dílu dále nijak nezměnila. Stejně tak zůstala i funkce sdílených soupisek.
Verdikt
Nejnovější díl NHL po delší době zanechal pozitivní dojem ze hry. Je znát, že tvůrci si dali dost práce s vylepšením titulu a jsou zde i přísliby pro ročníky nadcházející. Po vydání se hra nevyhnula poporodním bolestem, které doufejme dříve než je obvyklé vyřeší aktualizace. S jistotou ale můžu říct, že se jedná o nejlepší hokejový zážitek za poslední léta. A za vyzkoušení určitě stojí.vylepšení Movementu | po vydání dost bugů |
plynulejší menu | absence crossplaye v online versus (proč?) |
zajímavé novinky v HUT | HUT už opravdu jen pro náročné |
nadějné nové funkce v gameplayi | kariéra hráče zas a znovu naprosto odbytá |
systém nekonečných kamer | velké problémy ve WoC |
Režim organizace nabízí zajímavé novinky |
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.
RECENZE: Diablo IV: Vessel of Hatred
Tvůrci Diabla IV po více než roce přidali první velkou expanzi. Vessel of Hatred přináší novou lokaci a spoustu změn.
RECENZE: Thirsty Suitors
Musím se přiznat, že mám pro hry od Annapurny značnou slabost. Ačkoli nejde o tituly, které mají obří rozpočty, vymazlenou grafiku či perfektní technický stav, velmi často si vybírají ke zpracování zajímavá témata, kterým se nejen hry, ale ani jiná mainstreamová média příliš nevěnují. Thirsty Suitors není žádnou výjimkou, ba právě naopak – jedná se o ryzí esenci Annapurny, kterou nelze jen tak snadno zaškatulkovat. Proč? O tom se dozvíte...
RECENZE: Undisputed
Současný trend v bojových sportech je poměrně jasný – smíšená bojová umění dominují veřejnému prostoru a krátké, leč intenzivní šarvátky si získaly srdce mnoha diváků. Pak jsou tady ale ještě nostalgici jako my, kteří vzpomínají na doby, kdy na pomyslném vrcholu bojových sportů stál box. Nejinak tomu bylo i v herním prostředí, kterému výrazně dominovala série Fight Night od EA. Ty časy jsou ale už dávno pryč.
Recenze: Starfield Shattered Space
Rok a měsíc – tolik uběhlo od vydání ambiciózního intergalaktického dobrodružství Starfield jedním z nejslavnějších vydavatelských a vývojářských domů, firmou Bethesda. Bylo by asi zbytečné, abych se znovu zabýval shrnutím recenze původní hry, ostatně naši recenzi si můžete připomenout sami. Nicméně, přeci jen se jedná o opravdu masivní projekt, na kterém se během uplynulého roku pracovalo nejen na prvním placeném přídavku Shattered Space, ale i na původní hře formou free...
Recenze: Lunacy: Saint Rhodes
Železné pravidlo říká, že darovanému koni se na zuby nekouká. A je-li herkou na jarmarku nečekané dědictví nemovitosti, s nadšením sklopíte zrak, i kdybyste místo oře měli dostat mulu v posledním tažení. George Rhodes se měl také víc ptát, než vyrazil na obhlídku nového sídla, jehož adresa je v pochybné vísce, kde lišky dávají dobrou noc. Pokud tam tedy ještě nějaké zůstaly. Rhodes Village je opuštěná jak žebrák na nádraží a hrdina hororu...