RECENZE: Pier Solar and the Great Architects

Autor: superrvenca Publikováno: 3.12.2014, 15:55

Publikováno: 3.12.2014, 15:55

Sociální sítě

O autorovi

superrvenca

Je autorem 2 článků

Minulý týden se mi k rukám dostala hra, která byla původně vydána pro Sega Mega Drive k dvacátému výročí v roce 2010. Vývojáři se po úspěchu na Mega Drive, kde si hra vysloužila vysoká hodnocení, rozhodli pro vývoj pro více platforem. Při kterém nevynechají žádnou ze současných herních platforem. My se podíváme samozřejmě na verzi pro Xbox One.

Po přivítání do hry v jednoduchém menu vás hra rovnou vrhne do děje bez jakéhokoliv tutoriálu, všeobecně Vás hra nikdy nevede za ručičku k cíli. Celé dobrodružství procházíte s partou teenagerů na steroidech Hostonem, Alinou a Edessonem. K nim s postupem v příběhu přibývají další postavy. Příběh této družiny začíná závažným problémem kdy Hostonův otec umírá a on se rozhodne jej zachránit. Při hledání zázračné byliny narazíte na tajemný deník, který ukrývá staré tajemství světa. Na jeho základě se vydáte na putovaní za artefakty, které nebere konce. Putování je však dosti přímočaré, postrádá možnosti volby, které by vás donutili se rozhodnout, a potrápily vaše svědomí. I tak je příběh dost poutavý a díky němu přetrpíte zdlouhavost hry. Dialogy v Pier Solar jsou poutavě napsané, okořeněné vtipnými rozhovory mezi družinou. Při hledání vytouženého cíle se proplétáte lokacemi tam a zpátky, v nichž narazíte jak na další méně či více významné postavy kdy některé i potřebují s něčím pomoc, ať už je to nějaký úkol typu najdi a přines nebo minihra typu posbírej co nejvíc něčeho za přidělený čas.

image

Při procházením lokaci narazíte samozřejmě i na hordy nepřátel. Lokacemi vývojáři nešetřili a navštívíte jich vskutku hodně, dle nich je jich přes 300. Nepočítal jsem je a rozhodně souhlasím, že jsou prostředí rozmanitá a obsáhlá. K pomoci máte mapu, s kterou ale ani při zvětšení nelze hýbat, vidíte tedy pouze malou oblast kolem sebe. Jsou na ní vyznačeny jen truhlice s lootem a družina. Pokud čekáte alespoň nějak označené dveře, čekáte marně. Družina chodí v řadě za sebou, občas tedy táhnete slušný vláček postav. Zlom nastává, pokud se proplétáte mezi překážkami a postavy se mezi sebou promíchají v jednom chumlu, ani nebudete vědět kdo je kdo. Už tak dlouhé kouzlo uzdravování se ještě prodlouží hledáním postavy, na kterou chcete kouzlo použít.

image

Nepřátelé se vyskytují v lokacích náhodně a objevují se pořád i v probádaných lokacích, které máte prošlé tam a zpět. Když už si tedy myslíte „tady mě nic nepřekvapí“, zazní zlomyslný zvuk, obrazovka zčerná a najednou je vaše polomrtvá družina uvrhnuta do souboje. Ty jsou řešeny tahovým systémem, kdy máte na výběr mezi útokem, kouzlem, obranou nebo čekáním kterým si navýšíte poškození do dalšího kola. Protivníci se v lokacích mění, bohužel jen vzhledově, útoky jsou povětšinou stejné. Při výpravách narazíte ke konci úkolu na bosse, který má vždy jedinečnou schopnost, ale nikterak vás to ze stereotypu bojů nevytrhne. V soubojích mi chyběl ukazatel zdraví protivníků, kdy vlastně nemáte přehled na koho útočit a koho si nechat na potom. Souboje můžete tedy řešit manuálně nebo vybrat možnost AI kdy každé kolo probíhá automaticky.

Po každém boji vaše postavy dostávají patřičně přidělené XP dle zásluh. Při levlování nerozdělujete žádné body zkušeností, jednoduše se navýší zdraví, mana a sem tam přibude nějaké nové kouzlo, a jde se dál. Ze soubojů nezískáváte žádné věci do inventáře, ty se nacházejí pouze v truhlách po lokaci. V městech pak naleznete nocleh, kde za úplatu družina přespí, doplní zdraví a manu. Na trhu nebo u obchodníků doplníte zásoby lektvarů a zbraní. Seberete odvahu na další bloudění labyrinty a hurá do toho.

Co se týká zpracování, postavy jsou vyvedeny v původní 16bitové grafice. Prostředí ale bylo přepracováno a je dobře vyvedené působí jako namalované. Během hry si můžete v nastavení přepnout i na původní grafické zpracování i na původní soundtrack. Pokud ale opravdu nejste retro masochista doporučuji zejména zvuky ponechat v HD. Nečekejte žádný zázrak ala dnešní AAA tituly, vlastně ani jako AAA tituly před 10 lety, na druhou stranu se hra snaží být i v tomto rozměru poměrně detailní. Vyprávění příběhu je sem tam okořeněno dobře nakreslenými anime obrázky. Rozhodně vám pomohou si lépe představit postavu, za kterou hrajete. Když už vývojáři předělali prostředí, postavy a inventář mohli doladit také do HD.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Závěr: pro milovníky nostalgie a klasických RPG je hra jak dělaná. Grafický přechod do HD hře prospěl ale za peníze z Kickstarteru mohli vývojáři dotáhnout k dokonalosti i postavy a převléci je do nového grafického kabátu také. Celou hru jsem si připadal jako před dvaceti lety. Bohužel hra není nic, u čeho bych si oddechnul a zahrál klidně hodinku dvě denně. Na delší hraní mě už v půlce značně otravovali souboje, kterých je v lokacích opravdu hodně. Hru nechci nadhodnocovat z důvodu, že vzešla na stařičké konzoli ale spíše porovnat s dnešní konkurencí titulů, kde opravdu nadchne pouze hráče se vztahem ke starým RPG.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»