RECENZE: Pier Solar and the Great Architects

Autor: superrvenca Publikováno: 3.12.2014, 15:55

Publikováno: 3.12.2014, 15:55

Sociální sítě

O autorovi

superrvenca

Je autorem 2 článků

Minulý týden se mi k rukám dostala hra, která byla původně vydána pro Sega Mega Drive k dvacátému výročí v roce 2010. Vývojáři se po úspěchu na Mega Drive, kde si hra vysloužila vysoká hodnocení, rozhodli pro vývoj pro více platforem. Při kterém nevynechají žádnou ze současných herních platforem. My se podíváme samozřejmě na verzi pro Xbox One.

Po přivítání do hry v jednoduchém menu vás hra rovnou vrhne do děje bez jakéhokoliv tutoriálu, všeobecně Vás hra nikdy nevede za ručičku k cíli. Celé dobrodružství procházíte s partou teenagerů na steroidech Hostonem, Alinou a Edessonem. K nim s postupem v příběhu přibývají další postavy. Příběh této družiny začíná závažným problémem kdy Hostonův otec umírá a on se rozhodne jej zachránit. Při hledání zázračné byliny narazíte na tajemný deník, který ukrývá staré tajemství světa. Na jeho základě se vydáte na putovaní za artefakty, které nebere konce. Putování je však dosti přímočaré, postrádá možnosti volby, které by vás donutili se rozhodnout, a potrápily vaše svědomí. I tak je příběh dost poutavý a díky němu přetrpíte zdlouhavost hry. Dialogy v Pier Solar jsou poutavě napsané, okořeněné vtipnými rozhovory mezi družinou. Při hledání vytouženého cíle se proplétáte lokacemi tam a zpátky, v nichž narazíte jak na další méně či více významné postavy kdy některé i potřebují s něčím pomoc, ať už je to nějaký úkol typu najdi a přines nebo minihra typu posbírej co nejvíc něčeho za přidělený čas.

image

Při procházením lokaci narazíte samozřejmě i na hordy nepřátel. Lokacemi vývojáři nešetřili a navštívíte jich vskutku hodně, dle nich je jich přes 300. Nepočítal jsem je a rozhodně souhlasím, že jsou prostředí rozmanitá a obsáhlá. K pomoci máte mapu, s kterou ale ani při zvětšení nelze hýbat, vidíte tedy pouze malou oblast kolem sebe. Jsou na ní vyznačeny jen truhlice s lootem a družina. Pokud čekáte alespoň nějak označené dveře, čekáte marně. Družina chodí v řadě za sebou, občas tedy táhnete slušný vláček postav. Zlom nastává, pokud se proplétáte mezi překážkami a postavy se mezi sebou promíchají v jednom chumlu, ani nebudete vědět kdo je kdo. Už tak dlouhé kouzlo uzdravování se ještě prodlouží hledáním postavy, na kterou chcete kouzlo použít.

image

Nepřátelé se vyskytují v lokacích náhodně a objevují se pořád i v probádaných lokacích, které máte prošlé tam a zpět. Když už si tedy myslíte „tady mě nic nepřekvapí“, zazní zlomyslný zvuk, obrazovka zčerná a najednou je vaše polomrtvá družina uvrhnuta do souboje. Ty jsou řešeny tahovým systémem, kdy máte na výběr mezi útokem, kouzlem, obranou nebo čekáním kterým si navýšíte poškození do dalšího kola. Protivníci se v lokacích mění, bohužel jen vzhledově, útoky jsou povětšinou stejné. Při výpravách narazíte ke konci úkolu na bosse, který má vždy jedinečnou schopnost, ale nikterak vás to ze stereotypu bojů nevytrhne. V soubojích mi chyběl ukazatel zdraví protivníků, kdy vlastně nemáte přehled na koho útočit a koho si nechat na potom. Souboje můžete tedy řešit manuálně nebo vybrat možnost AI kdy každé kolo probíhá automaticky.

Po každém boji vaše postavy dostávají patřičně přidělené XP dle zásluh. Při levlování nerozdělujete žádné body zkušeností, jednoduše se navýší zdraví, mana a sem tam přibude nějaké nové kouzlo, a jde se dál. Ze soubojů nezískáváte žádné věci do inventáře, ty se nacházejí pouze v truhlách po lokaci. V městech pak naleznete nocleh, kde za úplatu družina přespí, doplní zdraví a manu. Na trhu nebo u obchodníků doplníte zásoby lektvarů a zbraní. Seberete odvahu na další bloudění labyrinty a hurá do toho.

Co se týká zpracování, postavy jsou vyvedeny v původní 16bitové grafice. Prostředí ale bylo přepracováno a je dobře vyvedené působí jako namalované. Během hry si můžete v nastavení přepnout i na původní grafické zpracování i na původní soundtrack. Pokud ale opravdu nejste retro masochista doporučuji zejména zvuky ponechat v HD. Nečekejte žádný zázrak ala dnešní AAA tituly, vlastně ani jako AAA tituly před 10 lety, na druhou stranu se hra snaží být i v tomto rozměru poměrně detailní. Vyprávění příběhu je sem tam okořeněno dobře nakreslenými anime obrázky. Rozhodně vám pomohou si lépe představit postavu, za kterou hrajete. Když už vývojáři předělali prostředí, postavy a inventář mohli doladit také do HD.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Závěr: pro milovníky nostalgie a klasických RPG je hra jak dělaná. Grafický přechod do HD hře prospěl ale za peníze z Kickstarteru mohli vývojáři dotáhnout k dokonalosti i postavy a převléci je do nového grafického kabátu také. Celou hru jsem si připadal jako před dvaceti lety. Bohužel hra není nic, u čeho bych si oddechnul a zahrál klidně hodinku dvě denně. Na delší hraní mě už v půlce značně otravovali souboje, kterých je v lokacích opravdu hodně. Hru nechci nadhodnocovat z důvodu, že vzešla na stařičké konzoli ale spíše porovnat s dnešní konkurencí titulů, kde opravdu nadchne pouze hráče se vztahem ke starým RPG.
27. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Dave the Diver

Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...

»
24. 11. 2025 • Karel Mlady0

Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou

Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.

»
22. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Yooka-Replaylee

Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...

»
12. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Little Nightmares III

Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.

»
10. 11. 2025 • Jiří Majer0

RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC

Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.

»
07. 11. 2025 • Karel Mlady0

Recenze: Dark Quest 4

Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.

»
05. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Contraband Police

Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....

»
23. 10. 2025 • Michael Chrobok0

RECENZE: The Outer Worlds 2

Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....

»