
Recenze: Riptide GP Renegade
Nelegální závody se sice nevysílají během nedělního odpoledne v bedně, ale mají celou řadu jiných výhod. Když se nebudu bavit o finanční motivaci, za níž stojí touha oholit ostatní účastníky o peníze na činži, je tu nárůst adrenalinu. Ten vyvolává kombinace vzrušení a strachu, která ovládá celé těle ještě předtím, než startovní ukazatel nahodí zelenou barvu. Bohužel zábava za hranicí zákona má i své proti, a to v případě, vyhlídnou-li si vás gumy honosící se službou spravedlnosti. Následuje několikaleté ubytování na účet států a přemýšlení, zda ten pavouk v rohu cely nezná cestu ven. Když pak konečně svoboda pošle povolávací rozkaz, nemůžou první kroky vést jinam než zpět na hranici zákona.
Doufám, že jste se nenechali zmást úvodem, protože dnes to nebude o „jedna dvojce“ v naftě, která po nocích závodí s ostatními oplastovanými vraky na opuštěném parkovišti hypermarketu. Tentokrát vás zavedu do vzdálené budoucnosti, v níž se vlády na Zemi pozvolna ujímá voda, automobily tak vystřídaly futuristické skůtry, na kterých se řádí kde to jen jde. Riptide GP: Renegade je posledním přírůstkem závodní série Riptide, jenž volně navazuje na předchozí druhý díl a celý úvod je de facto shrnutím hlavní dějové zápletky. A jak za chvíli zjistíte, tak naprosto zbytečné.

Možná to ještě nevíte, ale malý tvůrčí celek Vector Unit se specializuje na mobilní hry, které následně portuje na ostatní herní platformy. Přítomnost drobného příběhu vyprávěného prostřednictvím textu proto pojí jednotlivé závody spíše symbolicky, protože dříve či později se všechny postavy beztak stanou jedním velkým týmem. Kariéra je rozdělena do několika částí s jasně nastavenými pravidly, kdy je třeba absolvovat připravené závody, nasbírat hvězdičky a s balíkem peněz vyrazit na bosse. Finanční odměnou ho nebudete uplácet, aby vás nechal vyhrát, nýbrž si za ni upravíte skútr pro větší konkurenceschopnost. Jste-li v cílové rovince první, rival se poníženě omluví za svou velkou hubu, přidá se do vašeho týmu a jeho mašina, označovaná ve hře jako hydrojet, se stane vaší.
Jednoduché? Ne tak úplně. Hratelnost sice stojí na principu nejlepšího umístění, nicméně k němu je třeba ovládnout širokou paletu triků. Samotné žehlení vodní hladiny by příliš dlouho nikoho nebavilo, a tak se série vyznačuje triky, které našly předobraz ve freestyle motokrosu. Stejně jako v předchozím díle jsou tratě osazeny místy, kde je možné hydrojet otáčet, naklánět, případně na něm vyvádět možné i nemožné psí kusy. Za správné provedení náleží boost suplující nitro, za špatné většinou rekreace ve vodě a posunutí směrem k poslednímu místu. Jakkoliv občas nadávám, že mám křivé ruce nebo že autoři řádně nevyladili detekci analogových páček, kterými se frajeřinky provádí, komplikovanější prvky opravdu stojí za to. Velkým plusem je jejich široké zastoupení a postupné odemykání spolu se vzrůstající úrovní postavy.

Tratí je na mobilní port tak akorát. Rozdělit se dají na městské, industriální a extrémní, přičemž každou si vyzkoušíte hned v několika režimech, a to od klasických závodů, přes eliminace, slalomy, až po akrobaticky zaměřené exhibice. Aby šance na výhru byly vždy co největší, je dobré používat nejen již zmíněná vylepšení, ale také nově zpřístupněné hydrojety. Změna může postihnout i pozici závodníka, nicméně ten na výkon stroje nemá žádný vliv. Stejně tak personalizace umožňující vybrat barevné schéma, logo a číslo.
Není třeba mít v knihovně poslední díl, abyste se zeptali sami sebe, co nového kromě map hra vlastně přináší. Inu, není toho mnoho a jedna z největší novinek mě osobně přiváděla k zoufalství. Nejsem z těch, kteří policejní jednotky v závodních hrách vítají s averzí, spíše naopak, ale u Renegade jsem měl tiky pokaždé, když se objevily majáky. Umělá inteligence strážců zákona se zmůže jen na křížení cesty a neštítí se přitom popírat fyzikální zákony, jež jsou jinak na velice dobré úrovni. Trochu to připomíná starší NFS, kdy je vám protivník neustále v zádech, i kdyby hamtal na tříkolce. Setřesení nastane po jednom až dvou výpadech, ovšem jen za předpokladu, že se pometla nevymlátí v zatáčce nebo o mobilní překážku. Ta je specifická zejména pro několikakolové závody a pomáhá dokreslovat vylepšené dění kolem trasy.

Modernizací prošly i samotné skútry obsahující nově transformaci. Jakmile nasbíráte zrychlení, pohyblivé části hydrojetu se přenastaví a stroj dostane agresivnější, aerodynamičtější výraz. Bohužel tím to začíná a zároveň končí, což je škoda, protože takový Sonig & All-Stars Racing Transformed dokázal z podobného principu vytěžit půl hratelnosti. Na druhou stranu, samotné závodní prostředky jsou oproti minule detailnější a modely mají evidentně více polygonů. Také voda, která s ohledem na původ titulu vypadá opravdu dobře, prošla úpravou. Fyzika vln má na závodění zásadnější vliv a dostanete-li se do brázdy jiných závodníků, lehce ztratíte ideální dráhu.
V menu, s přehledným uživatelským prostředím, vedle kariéry našel místo ještě rychlý závod a za ním multiplayerové režimy těžící jak z online, tak lokálních soupeřů. Jelikož mi bylo přáno a hru jsem mohl recenzovat ještě před vydáním, servery pro soupeření s reálnými hráči byly vypnuté. Přesto si troufám říct, že úspěch hry více hráčů stojí na komunitě, která v tomto případě nebude příliš početná. Raději se tak poohlédněte po kamarádech, se kterými využijete společné hraní na rozdělené obrazovce.
Pokud by neexistovaly předešlé díly, dal by se nový Riptide označit za svěží nízkorozpočtovou hříčku, která za nevelký obnos nabízí dlouhé hodiny hraní. Bohužel tu ale jsou, a tak se nabízí otázka, na koho vlastně tvůrci cílí. Valná část hráčů vlastnících předešlé závody si vodní hrátky užila, pak v klidu zapomněla a nové mapy pro ni nebudou dostatečnou motivací ke koupi. Renegade bude tedy mířit spíše na minoritní základnu nadšenců a pak na úplné nováčky, jenž hydrojety ještě neokusili.

Verdikt
Nízká cena, dobrá hratelnost, bezchybná optimalizace a možnost zařádit si s kamarády na vodě, zatímco venku převládá mráz. Tak jednoduše se dá shrnout poslední počin malého studia, které v rámci svých možností učinilo krok kupředu. Fandíte-li podobně laděným titulům, zpříjemní vám Riptide GP: Renegade volný čas, a to i navzdory faktu, že dříve či později nastane stereotyp. K jeho potírání slouží multiplayer, který relativně tuhou a odstupňovanou umělou inteligenci nahradí lidskou. Na atraktivitě pak přidává funkce Xbox Play Anywhere, která v době vydání umožní i cross-play, tedy hraní mezi platformami.
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.


























