
RECENZE: RoboCop: Rogue City – Unfinished Business
RoboCop je zpět! Nikoli v rámci pokračování titulu RoboCop: Rogue City, ale v rámci samostatně hratelného DLC (dříve jsme takovému softwaru říkali datadisk) s podtitulem Unfinished Business. Novinka příběhem navazuje na původní hru, a jak již název napovídá, vydáte se znovu do drsného Detroitu, abyste dokončili, co RoboCop započal. Poučili se vývojáři ze svých chyb a naservírovali nám porci pořádné zábavy, nebo naopak vše pokračuje ve stejných kolejích?
Při volbě zasazení šlo studio na jistotu – prim zde nehrají velké otevřené lokace (byť i na takové narazíte, jen v mírně osekané podobě), jen jedna budova a styl „propracuj se od spodu až do nejvyššího patra, kde na tebe čeká boss“. To nutně není špatně a jedná se o příjemnou změnu – nemusíte nikde bloudit a ztrácet čas, jen se vezete a čistíte jednu místnost po druhé od otravných žoldáků. Tu a tam narazíte i na „hodná“ NPC, se kterými můžete pokecat nebo pro ně udělat jednoduchý úkol. Celé prostředí působí živoucím dojmem a je vidět, že na zasazení si dali designéři záležet. Škoda jen, že si tvůrci neodpustili v některých případech otravný backtracking, který společně s těžkopádností RoboCopovy chůze umí občas pořádně frustrovat.
Samotný příběh je poměrně předvídatelný a věrný „poctivým filmovým béčkům“ – hlavní záporák má předvídatelnou motivaci, nepůsobil na mě zrovna dvakrát charismaticky a dějové zvraty vás nejspíše také nepřekvapí. DLC se příležitostně snaží dostat vás z RoboCopovy kůže a změnit nejen dynamiku hry, ale také více osvětlit motivace různých postav. Za tohle si tvůrci rozhodně zaslouží pochvalu, neboť tyto krátké pasáže úspěšně zabraňují tomu, abyste se začali v úzkých koridorech nudit příliš rychle. Bohužel jich je ale na můj vkus až příliš málo.
Technická stránka byla u Rogue City na pováženou a tudíž jsem očekával, že rozšíření bude vymazlené do posledního detailu. Ostatně vývojáři z Teyon už měli vše podstatné hotové a mohli DLC pořádně odladit. Inu, nestalo se tak – některé chyby a glitche se opakují, i když jsem několikrát narazil na neviditelnou zeď, kvůli které jsem nemohl zastřelit nepřítele, moc radosti mi to neudělalo. Mimika a animace jsou stále trochu toporné, což je vidět především v cutscénách. Čekal jsem alespoň mírný posun v tomto ohledu, nicméně jsem dostal nálož toho samého, jako v Rogue City.
Herní mechaniky jsou také víceméně stejné, jako v případě původní hry, avšak lehce zkondenzované, především kvůli délce DLC. Bohužel studio Teyon i tentokrát zopakovalo stejnou chybu, kterou jsem jim vyčítal u Rogue City – relativně rychle ze začátku hry se můžete dostat k nejsilnějšímu buildu pro vaši pistoli, kdy můžete střílet dávkami (později zcela automaticky) bez nutnosti přebíjet. Toto kombo je zkrátka natolik silné, že celé DLC projdete jako nůž máslem bez sebemenšího zaškobrtnutí. Na druhou stranu jsem během hraní měl pocit, že střelba z jiných zbraní je mnohem zábavnější a u některých kousků mi příležitostná výměna i dávala smysl.
I v případě, kdy byste se rozhodli tento silný build ignorovat a projít DLC jiným způsobem, na žádnou velkou výzvu rozhodně nečekejte. Umělá inteligence nepřátel prakticky neexistuje a ve většině případů jen čekají na to, až je milosrdně nakrmíte olovem. Jejich jediná síla je v počtu, který je vzhledem k zasazení možná až příliš přepálený, na druhou stranu pokud by tvůrci sáhli po realističtějším množství, nebyla by hra vůbec žádnou výzvou. I tak jsem se ale po chvíli začal nudit. Tvůrci neustále představují nové typy nepřátel, nicméně až na výjimky nijak zásadně neovlivňují dynamiku hry. V některých případech by se sice mohlo zdát, že přesun bojiště z horizontální roviny do té vertikální bude velkou změnou, v praxi ale souboje s vertikálně laděnými nepřáteli pokulhávají patrně nejvíce.
RoboCop: Rogue City – Unfninished Business působí dojmem, že nedodělanou práci má studio Teyon a nikoli samotný plechový policista. Už samotná základní hra nabízí poměrně velkorysou porci zábavy pro každého fanouška ikonického osmdesátkového hrdiny a samostatné rozšíření nenabízí prakticky nic navíc. Pokud jste se v původním titulu Rogue City RoboCopa nenabažili, pak nemáte nad čím přemýšlet. Pakliže ale čekáte svěží vítr a posun této kupředu, raději své peníze investujte jinde. Obzvláště cena 859 korun je možná až příliš za zhruba 8 až 10 hodin de facto toho samého jako v původní hře.
Při hodnocení jsem si dlouho pohrával s myšlenkou, že DLC dostane stejné hodnocení, jako se tomu stalo v případě Rogue City. Vzhledem k tomu, že ale autoři opět žádají peníze hráčů ne za to samé, ale za citelně osekanou verzi toho samého, sklouzli za mě ještě více do vod průměru. Ačkoli je Unfinished Business samostatně spustitelný přídavek, pokud jste nehráli původní titul, nemáte moc motivace se do něj pustit – od koupě Rogue City vás totiž spíše odláká.
Verdikt
RoboCop: Rogue City – Unfinished Business je přibližně desetihodinovým návratem do drsného prostředí Detroitu v kůži známého robotického policisty. Pokud jste se nemohli nabažit už plnohodnotného titulu a odpustili jste mu všechny jeho přešlapy, udělá vám toto DLC jistě radost. V opačném případě ale nejenže nenabízí prakticky nic nového, ale opakuje i své předchozí chyby.| Samostatně spustitelné | Repetitivní hratelnost |
| Dalších zhruba 10 hodin v kůži RoboCopa | Technické chyby a grafické glitche |
| Flashbacky skvěle nabourávají rutinu | Žádný výrazný posun oproti původní hře |
| Noví nepřátelé a hutná atmosféra | Málo muziky za hodně peněz |
RECENZE: LEGO Batman – Legacy of the Dark Knight
Temnější Gotham, modernější LEGO a Batman, který konečně dává smysl i dospělým hráčům.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.


































